CLO

Clo a jeho druhy
Celní sazebníky

Nárok státu na clo
Vrácení cla

§ 39

Zboží podléhající clu

§ 42

Rozhodování o zařazení zboží

§ 43

Smluvní clo

§ 44

Osvobození od cla

§ 45

Odvetná cla

Vláda Československé socialistické republiky může z důvodů hospodářské odvety stanovit pro přechodnou dobu na dovozy zboží ze státu, který diskriminuje Československou socialistickou republiku v hospodářských vztazích, přirážky k celním sazbám, popřípadě zavést zvláštní clo ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá.

§ 46

Vznik nároku na clo

§ 47

Vyměřování cla

§ 48

Clo je splatné do 30 dnů poté, kdy je účastníku celního řízení oznámena výše vyměřeného cla.

§ 49

Odklad úhrady cla

§ 50

Povinnost platit clo

§ 51

Celní zástavní právo

§ 52

Celní jistota

§ 53

Zánik nároku státu na clo

Nárok státu na clo zaniká

§ 54

Prominutí cla a snížení cla

§ 55

Neuplatnění práva

(1) Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.

(2) Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně clo stanoví.

(3) Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno za zboží bez cla.

(1) Sazby, základ pro vyměření cla a celní sazebník vydává vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použijí jednotné sazby pro vyměřování cla a jejich výši.

(3) Statistické a klasifikační jednotky celního sazebníku stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s Federálním statistickým úřadem vyhláškou.

(1) Vzniknou-li pochybnosti o nomenklaturním, sazebním zařazení zboží, rozhoduje o takovém zařazení zboží na žádost účastníka celního řízení federální ministerstvo zahraničního obchodu.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou postup při podání návrhu na rozhodnutí o nomenklaturním, sazebním zařazení zboží, jakož i účinky vyplývající z rozhodnutí v těchto věcech.

(1) Smluvní clo se vybírá ze zboží v případech stanovených mezinárodními smlouvami o vzájemném poskytování celních výhod.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí může stanovit, že se smluvní clo vybírá i ze zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.

(1) Od cla je osvobozeno zboží, které je při dovozu a vývozu osvobozeno od celní prohlídky, a zboží, u něhož to vyžaduje obecný zájem.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou případy, kdy je zboží osvobozeno od cla, jakož i podmínky, za nichž je zboží osvobozeno od cla.

(3) Neposkytuje-li některý stát celní osvobození na zboží dovážené z Československé socialistické republiky v rozsahu odpovídajícím rozsahu stanovenému vyhláškou federálního ministerstva zahraničního obchodu, může federální ministerstvo zahraničního obchodu pro dovoz zboží z tohoto státu osvobození od cla omezit nebo odepřít.

(1) Nárok státu na clo vzniká okamžikem, kdy celnice přijala návrh na celní řízení na propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Bylo-li zboží propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití, vzniká nárok státu na clo rozhodnutím celnice, jímž bylo ukončeno propuštění zboží do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem jeho dočasného použití.

(3) Bylo-li zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vzniká nárok státu na clo okamžikem, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito.

(4) Uniklo-li zboží celní kontrole, vzniká nárok státu na clo okamžikem, kdy zboží přestoupilo státní hranice.

(5) Bylo-li zboží propuštěné do vázaného oběhu zcizeno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vzniká nárok státu na clo okamžikem porušení těchto podmínek.

(1) Clo ze zboží podléhajícího clu se vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice přijala návrh na celní řízení na propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy se clo vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku přijetí návrhu na celní řízení na jeho propuštění do volného oběhu. Základem pro vyměření cla je zvýšená celní hodnota, která se vypočítá jako rozdíl mezi celní hodnotou zboží při jeho zpětném dovozu a celní hodnotou zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy.

(3) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití činí částka cla za každý i započatý měsíc, v němž je zboží v tomto oběhu, 3 % ze cla, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určené clo nesmí být vyšší než to, které by bylo vyměřeno v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.

(4) Bylo-li zboží propuštěno ze záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití do volného oběhu v tuzemsku, stanoví se částka cla, vybíraného z tohoto důvodu, rozdílem mezi clem, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku, a clem určeným podle odstavce 3.

(5) Bylo-li zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito. Nelze-li zjistit, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito.

(6) Uniklo-li zboží podléhající clu celní kontrole, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží přestoupilo státní hranice. Nelze-li zjistit, kdy zboží přestoupilo státní hranice, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží uniklo celní kontrole.

(7) Bylo-li zboží propuštěné do vázaného oběhu zcizeno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku porušení těchto podmínek. Nelze-li zjistit, kdy došlo k porušení stanovených podmínek, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že došlo k porušení stanovených podmínek.

(8) Jestliže se vyměřuje clo ze zboží podle jeho ceny a účastník celního řízení ji neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, určí ji celnice podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Náklady s tím spojené hradí účastník celního řízení.

(9) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy stanoví vyhláškou podrobnou úpravu vyměřování cla, vybírání cla ze zboží propuštěného do záznamního oběhu a případy, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.

(1) Celnice může povolit odklad úhrady cla. Z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla se platí úroky.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou výši úroků z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla, jakož i podmínky a dobu, na kterou se odklad úhrady cla povoluje.

(1) Clo je povinen zaplatit účastník celního řízení, kterému bylo zboží podléhající clu propuštěno.

(2) Účastník celního řízení je povinen doplatit clo o výši poskytnutých úlev, jestliže po propuštění zboží do podmíněného volného oběhu neplní povinnosti stanovené celnicí, nebo jestliže celnice na jeho návrh zruší podmínky, za kterých bylo zboží propuštěno do podmíněného volného oběhu.

(3) Společně a nerozdílně s účastníkem celního řízení je povinen zaplatit clo, kdo

c) získá zboží, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo clo zaplaceno.

a) v rozporu s tímto zákonem doveze nebo vyveze zboží nebo se na nedovoleném dovozu nebo vývozu účastní;

b) nakládá se zbožím v rozporu s tímto zákonem;

(4) Ten, kdo získá od někoho zboží, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo clo zaplaceno, je povinen clo zaplatit, jen pokud věděl nebo musel vědět, že zboží uniklo celní kontrole nebo že je neoprávněně zcizováno.

(1) Pro clo vázne na dováženém, vyváženém a prováženém zboží celní zástavní právo, pokud je má u sebe celnice, dopravce, pošta nebo ten, kdo je povinen clo zaplatit; to neplatí, jde-li o zboží, které je národním majetkem.

(2) Celní zástavní právo váznoucí na zboží končí zánikem nároku státu na clo.

(1) Pro zajištění, že dovážené, vyvážené nebo provážené zboží nebude odňato celní kontrole, nebo že se zbožím nacházejícím se pod celní kontrolou nebude nakládáno v rozporu s tímto zákonem, může celnice požadovat složení celní jistoty.

(2) Celnice je oprávněna požadovat složení celní jistoty při dovozu až do výše dovozního cla zvýšeného o 10 % a dalších daní a poplatků, vymahatelných při dovozu zboží a při vývozu až do výše celní hodnoty nebo ceny zboží. U zboží, jehož vývoz je zakázán nebo omezen, může být celní jistota požadována až do pětinásobku jeho celní hodnoty nebo ceny.

(3) Jestliže účastník celního řízení nedodrží povinnosti uložené v celním řízení, použije se složená celní jistota na úhradu cla, dopravného, skladného, poštovních poplatků, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek složené celní jistoty se vrátí účastníkovi celního řízení.

e) vzdáním se zboží ve prospěch státu;

a) zaplacením;

b) prominutím;

c) úhradou z výtěžku prodeje zboží;

d) úhradou ze složené celní jistoty;

f) propadnutím zboží ve prospěch státu;

g) zabráním zboží;

h) neuplatněním práva;

(1) Jestliže by zaplacení cla vedlo k tvrdostem, může být clo zcela nebo zčásti prominuto.

(2) O prominutí nebo snížení cla rozhoduje celnice.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou podrobnosti o prominutí nebo snížení cla.

(1) Clo (jeho doplatek) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.

(2) Jestliže uniklo zboží celní kontrole, nebo jestliže bylo se zbožím naloženo v rozporu s podmínkami, za kterých se propustilo, nelze vyměřit ani vymáhat clo (doplatek) po uplynutí pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.

(3) Od konce kalendářního roku, ve kterém byl účastník celního řízení uvědoměn o úkonu směřujícím k vyměření nebo vymáhání cla (doplatku), anebo ve kterém mu byl povolen odklad úhrady cla (doplatku), plyne nová tříletá lhůta. Clo (doplatek) však nelze vyměřit ani vymáhat, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo, uplynulo deset roků.

(4) Úkonem k vymáhání cla (doplatku) je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená účastníkovi.

(1) Celnice vrátí clo, jestliže je zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinný.

(2) Celnice vrátí zaplacené clo také tehdy, jestliže se neuskutečnil vývoz zboží propuštěného do volného oběhu v cizině.

(3) Celnice vrátí přeplatek, jestliže bylo zaplaceno na clu více, než se mělo zaplatit.

(4) Dovozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, vyveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo dovezeno.

(5) Vývozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v cizině, doveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo vyvezeno.

(1) Nepřevyšuje-li clo (přeplatek) částku 10 Kčs, celnice je nevrátí.

(2) Nárok účastníka na vrácení cla (přeplatku) zaniká, jestliže nebyl uplatněn do konce třetího kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém nárok vznikl.