Ochrana písemností a archiválií

(1) Státní orgány, kraje, obce, jiné právnické osoby, jakož i fyzické osoby při provozování podnikatelské činnosti¹) (dále jen „původci“) jsou povinny zajišťovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců (včetně písemností došlých); dbají při tom o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení písemností a o jejich řádné vyřazování při skartačním řízení.

(2) Při skartačním řízení se z písemností původců oddělují archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení.

(3) Bez souhlasu příslušného archivu, který vykonává dohled na vyřazování písemností (skartaci), popřípadě bez souhlasu ministerstva vnitra (§ 2 odst. 3), nesmějí být písemnosti uvedené v odstavci 1 zničeny.

(4) Původci písemností a jejich právní nástupci, popřípadě likvidátoři nebo jiní držitelé písemností uvedených v odstavci 1 odpovídají za řádné provedení skartačního řízení, umožňují výkon dohledu (odstavec 3) a podle pokynů příslušných archivů zajišťují řádné odevzdávání archiválií do archivů.

(5) Původce může požádat ministerstvo vnitra o poskytnutí příspěvku na zajištění ochrany a odborné péče o archiválie.

(1) Archiválie jsou chráněny státem. Odbornými orgány pro ochranu archiválií a péči o ně jsou archivy (§ 17 až 27).

(2) Pokud archiválie není uložena v archivu a vlastník, popřípadě jiný správce archiválie není schopen zajistit její ochranu a odbornou péči o ni, může se obrátit na příslušný archiv, který mu za předem dohodnutých podmínek poskytne odbornou pomoc, eventuálně převezme archiválii do dočasné nebo trvalé péče.

(1) Archiválie prohlášené za národní kulturní památky je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat jen se souhlasem vlády České republiky; za jiným účelem nesmějí být vyváženy.

(2) Jiné než v předchozím odstavci uvedené archiválie je možno v cizině vystavovat nebo do ciziny zapůjčovat, popřípadě za jiným účelem do ciziny vyvážet, jen se souhlasem ministerstva vnitra.

(1) Vlastník archiválie smí vlastnictví k archiválii převést na jiného, nekoupí-li stát tuto archiválii za cenu nejvýše odhadní; právo státu na přednostní koupi archiválie zanikne uplynutím šesti měsíců po dojití nabídky vlastníka archiválie nebo jestliže stát odmítne nabídku v době kratší. Nabídka musí obsahovat i požadovanou cenu.

(2) Vlastník archiválie, která není uložena v archivu, je povinen o ni řádně pečovat a umožnit pracovníku archivu, u něhož je vedena v evidenci, aby se o tom na místě přesvědčil. Aby zachování takové archiválie nebylo ohroženo, je její vlastník povinen učinit potřebná opatření k její záchraně, doporučená uvedeným archivem. Neučiní-li tak, může mu být uloženo rozhodnutím ministerstva vnitra, aby archiválii odevzdal do bezplatné úschovy na nezbytně nutnou dobu archivu, který ministerstvo současně určí.

(3) Vlastník archiválie (odstavec 2) je povinen sdělit archivu, u něhož je archiválie vedena v evidenci, všechny k tomu nezbytné údaje, i změnu ve vlastnictví.

(4) Archiválie nelze vyvážet do ciziny s výjimkou účelů uvedených v § 8. To se vztahuje i na archiválie nabyté do vlastnictví cizími státními příslušníky a občany ČSFR trvale se zdržujícími v cizině.