VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(1) Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích¹) (dále jen „silnice“).

(2) Každý účastník silničního provozu je povinen chovat se ukázněně, pozorně a ohleduplně, neohrožovat bezpečnost a plynulost silničního provozu, jeho účastníky ani sebe nebo majetek. Přitom je povinen přizpůsobit svoje chování stavebnímu stavu a povaze silnice²) a situaci v silničním provozu.

(3) Každý účastník silničního provozu je povinen dbát dopravních značek a dopravních zařízení, uposlechnout pokynů a výzev příslušníků Sboru národní bezpečnosti (dále jen „příslušník“) a pokud je to v této vyhlášce dále stanoveno, i pokynů jiných osob.

(4) Dopravními značkami a dopravními zařízeními, jejichž vyobrazení, čísla a význam jsou uvedeny v příloze, která tvoří součást této vyhlášky, může být silniční provoz upraven odchylně od pravidel silničního provozu. Přitom pokyny světelných signálů mají přednost před dopravními značkami a pokyny příslušníka, popřípadě orgánů vojenské pořádkové služby, mají přednost též před pokyny světelných signálů.

(5) Osoba, která by pro svůj věk, sníženou tělesnou nebo duševní schopnost mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, popřípadě bezpečnost vlastní, se smí zúčastnit silničního provozu jen tehdy, je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

(1) Řidičem může být jen osoba k řízení dostatečně tělesně a duševně schopná, která v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o silničním provozu; řidič motorového vozidla nebo tramvaje je povinen mít u sebe doklady předepsané pro řízení a provoz vozidla.

(2) Řidič smí předat řízení vozidla jen osobě, která splňuje podmínky ustanovení odstavce 1 a jejíž schopnost k řízení není snížena (§ 4 odst. 2).

(3) Nemůže-li vozidlo bezpečně ovládat jen řidič a vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu, je řidič povinen, pokud tuto povinnost nemá provozovatel vozidla (§ 6 odst. 3), přibrat potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob.

(1) Řidič je povinen:

(2) Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena požitím alkoholického nápoje před jízdou nebo během jízdy. Totéž platí, je-li jeho schopnost k řízení snížena požitím narkotik nebo léků, únavou, nevolností, úrazem, nemocí apod.

(3) Řidič je povinen na výzvu příslušníka podrobit se dechové zkoušce, zda nepožil alkoholický nápoj a podle výsledku této zkoušky popřípadě i lékařskému vyšetření a odběru krve. Lékařskému vyšetření a odběru krve je řidič povinen se podrobit i bez dechové zkoušky, je-li nepochybné, že požil alkoholický nápoj. Řidiči motorového vozidla, který odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření či bezdůvodně odmítne odběr krve, zadrží příslušník do dalšího rozhodnutí řidičský průkaz.

(4) Zjistí-li řidič během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje podmínky ustanovení odstavce 1 písm. a), je povinen pokud možno závadu odstranit na místě. Nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit nebo kde vyřadí vozidlo z provozu. Přitom je povinen učinit taková opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost ani plynulost silničního provozu, bezpečnost osob nebo majetku a nedošlo k poškozování silnice.

(1) Řidič motocyklu a jeho spolujezdec nesmějí za jízdy kouřit. Řidič motocyklu je povinen chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem (brýlemi, ochranným štítem apod.), pokud tím není snížena bezpečnost jízdy (v mlze, při sněžení, v dešti apod.). Řidič motocyklu o objemu válců vyšším než 50 cm3 je povinen vždy užívat za jízdy řádně upevněné ochranné přilby. Jeho spolujezdec je povinen ochranné přilby užívat za jízdy mimo obec; pro spolujezdce v postranním vozíku tato povinnost neplatí.

(2) Řidič motorového vozidla a osoby sedící na sedadlech povinně vybavených bezpečnostními pásy jsou povinni se připoutat těmito pásy za jízdy mimo obec.

(3) Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg a řidič jízdní soupravy nebo zvláštního motorového vozidla je povinen jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič jiného motorového vozidla je povinen tak učinit, vyžaduje-li to bezpečnost jízdy.

(4) Sněhových řetězů nesmí řidič motorového vozidla užít, pokud vozovka není pokryta takovou sněhovou vrstvou, aby ji sněhové řetězy nepoškozovaly. Pneumatik s protiskluzovými hroty může řidič užívat jen za stanovených podmínek.

(1) Provozovatel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu. Nesplňuje-li vozidlo a náklad stanovené podmínky [§ 4 odst. 1 písm. a)], nesmí provozovatel přikázat ani dovolit, aby ho bylo užito k jízdě.

(2) Provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 2.

(3) Pokud je provozovateli známo, že během jízdy nebude moci vozidlo ovládat jen řidič a že to bude vyžadovat bezpečnost silničního provozu, je povinen zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob.

(4) Provozovatel vozidla odpovídá za to, že barevné provedení a označení jeho vozidla bude provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné s barevným provedením a označením vozidel Sboru národní bezpečnosti.³)

(1) „Účastníkem silničního provozu“ se rozumí osoba, která se přímým způsobem na tomto provozu podílí (řidiči, spolujezdci, chodci, jezdci na zvířatech, osoby přibrané k zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo některých jízdních úkonů apod.).

(2) „Řidičem“ se rozumí osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj.

(3) „Motorovým vozidlem“ se rozumí vozidlo určené pro přepravu osob nebo nákladů všeho druhu pohybující se motorickou silou po silnici.

(4) „Zvláštním motorovým vozidlem“ se rozumí zemědělské a lesnické traktory (dále jen „traktory“), jednonápravové kultivační traktory a jejich přívěsy, samojízdné sklizňové zemědělské a lesnické stroje, pojízdné pracovní stroje a motorové ruční vozíky.

(5) „Nemotorovým vozidlem“ se rozumí vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly (jízdní kolo, potahové vozidlo, ruční vozík apod.).

(6) „Jízdní soupravou“ se rozumí souprava složená z tažného nebo z tažného a tlačného motorového vozidla a jednoho nebo dvou přípojných vozidel.

(7) „Veřejným prostředkem hromadné přepravy osob“ se rozumí autobus veřejné hromadné přepravy osob, trolejbus a tramvaj.

(8) „Tramvají“ se rozumí samostatně jedoucí kolejový motorový vůz nebo souprava složená z více motorových vozů anebo z motorového vozu a jednoho nebo více připojených vlečných vozů.

(9) „Vozovkou“ se rozumí část silnice určená především pro provoz motorových vozidel; zpravidla je ohraničena vodorovnou dopravní značkou č. V 4.

(10) „Krajnicí“ se rozumí část silnice od okraje vozovky k okraji silnice.

(11) „Tramvajovým pásem“ se rozumí část vozovky určená především pro provoz tramvají. „Zvýšený tramvajový pás“ je pás oddělený obrubníky určený jen pro provoz tramvají.

(12) „Chodníkem“ se rozumí komunikace v obci určená především pro chodce, oddělená od silnice výškově nebo jiným způsobem.

(13) „Křižovatkou“ se rozumí místo, v němž se protínají nebo stýkají trasy dvou nebo více silnic. Za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty na silnici.

a) užít k jízdě jen vozidla, které splňuje stanovené podmínky provozu vozidel na silnicích a jehož náklad odpovídá podmínkám stanoveným pro jeho přepravu (§ 35);

b) věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v silničním provozu;

c) neomezovat plynulost silničního provozu zejména bezdůvodně pomalou jízdou, nepřekážet v jízdě rychleji jedoucím vozidlům a umožnit jim předjetí;

d) nesnižovat náhle rychlost jízdy ani náhle nezastavovat vozidlo, pokud to nevyžaduje bezpečnost silničního provozu;

e) brát ohled na osoby uvedené v § 2 odst. 5, zejména ty, které užívají zvláštního označení (č. O 1a, č. O 1b nebo č. O 1c), popřípadě bílé hole, na řidiče označených vozidel (č. O 2a, č. O 2b nebo č. O 3) i na řidiče označených cvičných motorových vozidel;

f) nevyhazovat předměty z vozidla a neobtěžovat ostatní účastníky silničního provozu ani jiné osoby, zejména nadměrným hlukem, znečišťováním ovzduší, rozstřikováním kaluží nebo bláta, zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu anebo bezdůvodným pojížděním s vozidlem v obci.

(14) „Křižovatkou s řízeným provozem“ se rozumí křižovatka, kde je provoz řízen světelnými signály, příslušníkem, popřípadě orgánem vojenské pořádkové služby.

(15) „Hranicí křižovatky“ se rozumí příčná čára přerušovaná (č. V 5a, č. V 5b a č. V 5c) nebo příčná čára souvislá (č. V 6a a č. V 6b); kde taková čára není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení vozovky.

(16) „Obcí“ se rozumí zastavěná oblast, jejíž začátek a konec je vyznačen dopravními značkami (č. D 39a a č. D 39b).

(17) „Překážkou silničního provozu“ se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (náklad, materiál nebo jiné předměty, popřípadě i vozidlo ponechané na silnici, závady ve sjízdnosti silnice, znečištěná silnice apod.).

(18) „Sníženou viditelností“ se rozumí období, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nevidí sebe navzájem ani předměty na silnici (od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště apod.).

(19) „Dát přednost v jízdě“ se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby řidič vozidla, který má přednost v jízdě, nemusel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.

„Neomezit jiného účastníka silničního provozu“ se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníkovi nijak nepřekážel.
(20) „Neohrozit jiného účastníka silničního provozu“ se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníkovi nevzniklo žádné nebezpečí.

„Zastavením vozidla“ se rozumí přerušení jízdy z důvodů vyvolaných silničním provozem a nezávislých na vůli řidiče.
„Stáním“ se rozumí uvedení vozidla do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení.
(21) „Zastavením“ se rozumí uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.

(22) „Dopravní nehodou“ se rozumí událost v silničním provozu, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osob anebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla.

(23) Konstrukční a provozně technické podmínky, jimž musí vozidla odpovídat v silničním provozu, stanoví vyhláška o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, z jejíchž ustanovení vyplývá i vysvětlení příslušných pojmů. Pro tramvaje platí též příslušná ustanovení Pravidel technického provozu městských drah.⁴)