(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.-III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana se posudková komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana. Sociální potřebnost se nezkoumá.