(1) Při posuzování sociální potřebnosti přihlíží národní výbor k věku, zdravotnímu stavu a rodinným a majetkovým poměrům posuzovaného občana i jeho rodinných příslušníků, kteří jsou povinni mu přispívat na výživu, a k tomu, zda si může své poměry zlepšit výdělkem z vlastní práce.