132/1975 Sb.

Zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Poslední dostupné znění: 1979-08-01 – 1988-10-01 · 3 znění v historii →

Část I

ORGÁNY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH ÚKOLY
Národní výbory

§ 1

Orgány sociálního zabezpečení
(1) Orgány sociálního zabezpečení Slovenské socialistické republiky jsou:
a) ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky,
b) Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě,
c) národní výbory,
d) ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky v mezích působnosti stanovené zákonem o sociálním zabezpečení.1)
(2) Jako orgány sociálního zabezpečení působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev.
(3) Orgány sociálního zabezpečení Slovenské socialistické republiky zabezpečují co nejširší účast pracujících na výkonu sociálního zabezpečení a jeho kontrole, vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s obdobnými orgány členů výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky.

§ 2

Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“)
a) řídí a kontroluje výkon sociálního zabezpečení,
b) zajišťuje, aby úkoly sociálního zabezpečení byly plněny v souladu s možnostmi a potřebami společnosti.
(2) Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které ministerstvo určí, protože jejich posouzení vyžaduje zvláštních odborných znalostí.

§ 3

Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě
(1) Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení; při výkonu důchodového zabezpečení spolupracuje s národními výbory a vyplácí dávky důchodového zabezpečení, o nichž rozhodl národní výbor.
(2) Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.
(3) Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě je podřízen ministerstvu; je způsobilý vystupovat svým jménem. Na Úřad důchodového zabezpečení v Bratislavě přecházejí práva a povinnosti dosavadní Správy důchodů v Bratislavě.

§ 4

(1) Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče a v případech stanovených tímto zákonem rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a o dávkách zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.
(2) Národní výbory rozhodují o dávkách zabezpečení matky a dítěte a o dávkách zabezpečení v nemoci, pokud je jejich poskytování upraveno prováděcími předpisy k zákonu o sociálním zabezpečení nebo předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jakož i o dalších dávkách a příspěvcích podle zvláštních předpisů.2)

§ 5

Správní komise
(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory3) zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti.
(2) V případě potřeby může krajský národní výbor pověřit okresní národní výbor ve svém obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a obětí fašismu, popřípadě v některých dalších odůvodněných případech pro území celého kraje.
(3) V odůvodněných případech může okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru zřídit posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.

Část II

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ, ZABEZPEČENÍ ČLENŮ RODIN OBCANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH, ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE
Působnost okresních národních výborů

§ 6

Národní výbory při výkonu sociálního zabezpečení poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc. Kontrolují, jak organizace plní povinnosti uložené zákonem o sociálním zabezpečení a ukládají jim, aby zjištěné nedostatky odstranily. Opatřují a předkládají Úřadu důchodového zabezpečení v Bratislavě podklady potřebné k rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení.

§ 7

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor rozhoduje
a) komu má být vyplácena dávka důchodového zabezpečení, jestliže by se výplatou dávky oprávněnému zjevně nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat,
b) komu se mají vyplácet přídavky na děti ze zabezpečení družstevních rolníků, ze zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů a ze zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru, z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nebo výchovné ze sociálního zabezpečení, jestliže se výplatou do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky na děti (výchovné) určeny.4)

§ 8

Okresní národní výbor
a) rozhoduje
7. o zvýšení důchodu manželky pro bezmocnost a o zvýšení sociálního důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,
9. o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce,
8. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,
6. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
5. o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,
4. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů,
3. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků,
2. o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních,
16. o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu;
15. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
14. o povinnosti občanů uvedených v bodě 12 a 13 a členů jednotného zemědělského družstva vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než jim náležela, a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou těchto dávek,
13. o dávkách zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru, z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,
12. o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů,
11. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka,
10. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,
1. o tom, zda zaměstnání (pojištění) bylo přerušeno z vážných důvodů,
b) zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k předcházení invaliditě a k odstraňování jejích následků.

§ 9

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
c) v souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje
1. poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí lhůty v případech, v nichž lze očekávat, že pracovník v krátké době bude opět schopen práce,
2. v rámci posuzování plné (částečné) invalidity opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, vhodnou úpravu pracovních podmínek, popřípadě opatření vhodných pomůcek.
a) rozhoduje
5. o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně pro přiznání příplatku k přídavkům na děti z nemocenského pojištění;7)
1. z podnětu lékařské poradní komise5) o tom, zda je plně nebo částečně invalidní pracující, který je neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo jehož žádosti nebylo vyhověno,
4. o poskytnutí lázeňské péče nepracujícím důchodcům, členům jednotných zemědělských družstev, vědeckým pracovníkům, spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, novinářům, výkonným umělcům, artistům a jejich rodinným příslušníkům s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují podle zvláštních předpisů orgány státní zdravotní správy,
2. o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů,
3. o nutnosti trvale převést pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li posudková komise sociálního zabezpečení v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení, že pracující vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,6)
b) vydává posudek
2. o tom, zda má občan pro nepříznivý zdravotní stav značně ztížené obecné životní podmínky;
1. o plné (částečné) invaliditě, bezmocnosti, invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte s nutností stálé péče o ně, v řízení o dávkách důchodového zabezpečení, pokud nejde o případy uvedené v ustanovení písmena a) bodu 1, a v řízení o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte,

§ 10

Okresní národní výbor svou dávkovou komisí
a) rozhoduje
7. o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než mu náležela, a o povinnosti organizace nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,
5. o částečném invalidním důchodu nebo o jeho zvýšení jednotlivě hospodařícím rolníkům a spolupracujícím členům jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu částečně invalidními,
4. o zastavení výplaty sirotčího důchodu nebo výchovného k důchodu, jestliže sirotek nebo dítě, na něž je výchovné k důchodu poskytováno, uzavře manželství,
3. o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,
2. o důchodu manželky,
10. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami
1. o sociálním důchodu a o výchovném k němu,
9. o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou českoslovenští občané povinně konali v době nesvobody,
8. o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona o sociálním zabezpečení,
6. o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu plně invalidními,
b) navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Bratislavě
1. zápočet doby zaměstnání ve sporných případech,
2. zvýšení Invalidního důchodu invalidy z mládí a invalidy mladšího 26 let, který pobírá důchod ve výší 650 Kčs měsíčně, až o 200 Kčs měsíčně v případech hodných zřetele.

§ 11

Působnost krajských národních výborů
(1) Krajský národní výbor zpracovává rozbory invalidizace v kraji a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k předcházení invaliditě a k odstraňování jejích následků.
(2) Posudková komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává posudky v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru.

Část III

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU SOCIÁLNÍ PÉČE
Péče o rodinu a děti
Působnost okresních národních výborů
Péče o občany se změněnou pracovní schopností
Péče o občany těžce postižené na zdraví
Působnost okresních národních výboru
Péče o staré občany
Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
Péče o občany společensky nepřizpůsobené
Společná ustanovení o službách sociální péče
Zařízení sociální péče

§ 13

(1) Národní výbory v péči o rodinu a děti rozvíjejí soustavnou činnost zaměřenou na vytváření příznivých podmínek, které umožňují, aby rodina řádně plnila svoji společenskou funkci, zejména ve výchově dětí.
(2) Národní výbory v součinnosti se socialistickými organizacemi pečují o vytváření podmínek, které umožňují nebo usnadňují rodičům a jiným občanům odpovědným za výchovu řádný výkon péče o děti; k tomu budují zejména předškolní a mimoškolní zařízení a zřizují služby, které mají význam pro pracující rodiče, zejména pro zaměstnané matky.
(3) Národní výbory pomáhají rodinám plnit jejich úkoly, dbají o to, aby se předešlo újmě, kterou by děti a mladiství mohli utrpět v rodinách, na pracovištích a jinde, a chrání je před škodlivými vlivy; zjišťují případy narušených rodin a ohroženého nebo narušeného vývoje dětí a mladistvých a působí k odstranění jejich příčin a důsledků; za tím účelem mohou nařídit nebo učinit výchovná opatření;8) organizují náhradní rodinnou výchovu dětí.
(4) Národní výbory vykonávají sociálněprávní ochranu dětí a pomáhají těhotným ženám, rodičům nebo jiným občanům pečujícím o nezaopatřené děti, kteří to z vážných důvodů potřebují, při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.

§ 14

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor
a) rozhoduje
2. o stanovení dohledu nad nezletilým;10)
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,9)
b) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti (výchovném), aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci;11)
c) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc;
d) oznamuje soudům a jiným státním orgánům skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí ve věcech dětí;
e) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování;
f) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku, skutečnosti důležité pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek;
g) chrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu;
h) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje občany vhodné za důvěrníky péče o děti;
ch) spolupůsobí při výkonu ochranných nebo výchovných opatření vyslovených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost;
i) podílí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.

§ 15

Okresní národní výbor
a) rozhoduje
3. o poskytnutí peněžitých příspěvků, věcné pomoci, půjček a pečovatelské služby,
2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku,
1. v nutných případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,
5. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů;12)
4. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,
b) vykonává funkci opatrovníka dětí;13)
c) vykonává stanovený dohled nad dětmi;14)
d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů;
e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy15) nebo uložení ochranné výchovy16) nebo omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv17) a zrušení ústavní výchovy;
f) na žádost soudu podává zprávy o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí;
g) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy, nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodného učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i vhodně ubytováni;
h) účastní se trestního řízení proti mladistvým;
ch) vede evidenci těžko vychovatelných dětí.

§ 16

Okresní národní výbor organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství, poskytuje porady manželům, rodičům a dětem, těhotným ženám v otázkách týkajících se manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství; pomáhá při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.

§ 12

Národní výbory organizují sociální péči a zabezpečují občanům a rodinám s dětmi k překonání nepříznivé životní situace sociální pomoc dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.

§ 17

Okresní národní výbor při plnění úkolů péče o rodinu a děti spolupracuje s aktivem dobrovolných spolupracovníků, zejména důvěrníků péče o dětí, které jmenuje zpravidla na návrh místních (městských) národních výborů.

§ 18

Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti
a) rozhoduje
1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor,18)
3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu,20)
2. o stanovení dohledu nad nezletilým, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor,19)
4. o poskytnutí příspěvku na výživu dítěte,21)
5. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče,22)
7. o odstraňování tvrdostí zákona při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodováni o nároku příslušný okresní národní výbor nebo sociální komise jednotného zemědělského družstva;23)
6. o odvolání proti rozhodnutí místního (městského) národního výboru o napomenutí nebo o stanovení dohledu nad nezletilým,
b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti.

§ 19

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor
a) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje;
b) spolupracuje s orgány řídícími výchovná zařízení, v nichž jsou mladiství ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

§ 20

Oprávnění občanů pověřených péčí a rodinu a děti

Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě, nebo tam, kde tráví svůj volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti a zjistit, jak je zabezpečena péče o ně; mají též právo požadovat od všech zúčastněných občanů potřebné informace a vysvětlení.

§ 21

Národní výbory pečují o to, aby se občané se změněnou pracovní schopností mohli zapojit do pracovního procesu a podílet se tak na plnění hospodářských úkolů a na rozvoji společnosti.

§ 22

Okresní národní výbor
a) rozhoduje
1. o příspěvku před umístěním do zaměstnání, o příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,
2. o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,24)
3. o úhradě nákladů na přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, které do této přípravy vyslal okresní národní výbor,
4. o přijetí do přípravy pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, organizované národním výborem,
5. o příspěvcích podle zvláštních předpisů;
b) stanoví v součinnosti s organizacemi každoročně plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností;
c) vypracovává v součinnosti s organizacemi každoročně plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace;
d) vyhrazuje každoročně v plánech rozmístění dorostu počet učebních míst, míst ve školách a počet pracovních míst potřebný pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností;
e) doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru;
f) může při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil;
g) kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností;
h) sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc;
ch) vede evidenci občanů se změněnou pracovní schopností, která obsahuje též údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích.

§ 23

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
2. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou vhodnou práci, nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li v souvislosti s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,25)
1. o tom, zde jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,
b) v souvislosti s rozhodováním doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností, popřípadě u občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením
3. umístění do výrobních družstev invalidů, do podniků Svazu invalidů Slovenské socialistické republiky a do chráněných dílen (pracovišť) organizací.
2. vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro pracovní uplatnění s ohledem na jejich zdravotní stav a kvalifikaci,
1. opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo pořízení vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,

§ 24

Národní výbory organizují a vykonávají péči o občany těžce postižené na zdraví tak, aby těmto občanům byla podle jejich individuálních potřeb poskytována pomoc k překonání obtíží, které jim způsobuje těžké postižení na zdraví.

§ 25

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor
b) umožňuje účast na společném stravování;
c) plní úkoly v péči o zapojení občanů těžce postižených na zdraví do společenského a kulturního života.
a) rozhoduje
3. o poskytnutí věcné pomoci,
4. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštěni z něho, jakož i o úhradě za poskytované služby;
1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,
2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku, s výjimkou příspěvku na zabezpečení zvláštních pomůcek a příspěvku na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz,

§ 26

Okresní národní výbor
a) rozhoduje
3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby;
1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,
2. o poskytnutí opakujících se příspěvků, zejména na dietní stravování, o poskytnutí příspěvku na zabezpečení zvláštních pomůcek a v případě těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí též na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz,
b) organizuje a umožňuje účast občanům těžce postiženým na zdraví na společenském a kulturním životě;
c) vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví v zájmu zajištění a prohloubení komplexní sociální péče o ně.

§ 27

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o tom, zda jde o občana těžce postiženého na zdraví, o stupni tohoto postižení a o přiznání mimořádných výhod.

§ 28

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor rozhoduje o přijetí občana těžce postiženého na zdraví do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, a to i v případech, kdy jde o ústavy zřízené pro potřebu celého kraje, které však spravuje okresní národní výbor.

§ 29

Národní výbory organizují péči o staré občany tak, aby především bylo zajištěno a usnadněno uspokojování životních potřeb těm občanům, kterým nemůže poskytnout potřebnou péči vlastní rodina. Vytvářením vhodných podmínek a příležitostí národní výbory usnadňují život ve stáří všem občanům, umožňují jim účast na společenském a kulturním životě, pracovní a veřejnou činnost.

§ 30

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor
c) umožňuje starým občanům účast na společném stravování;
b) zřizuje a spravuje zařízení sociální péče pro staré občany, které mají místní význam;
a) rozhoduje
2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku a o věcné pomoci,
1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,
3. o případné úhradě za služby poskytnuté v zařízení sociální péče, které spravuje;
d) spolupracuje s příslušnými orgány v otázkách bydlení starých občanů.

§ 31

Působnost okresních národních výborů

Okresní národní výbor
b) organizuje a umožňuje účast starých občanů na společenském a kulturním životě.
a) rozhoduje
2. o poskytnutí opakujících se peněžitých příspěvků,
3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby;
1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

§ 32

Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny, poskytuje okresní národní výbor věcnou pomoc, peněžité příspěvky, popřípadě půjčky.

§ 33

(1) Občanům, kteří žijí v mimořádně těžkých poměrech a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, poskytuje okresní národní výbor zejména výchovnou péči, poradenskou službu a podle potřeby též věcnou pomoc a peněžité příspěvky.
(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní (městské) národní výbory.
(3) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

§ 34

Okresní národní výbor rozvíjí v péči o občany společensky nepřizpůsobené především výchovnou a poradenskou činnost a poskytuje těmto občanům pomoc při pracovním umístění a při ubytování, v případě potřeby ubytování v účelovém zařízení a podle sociálních poměrů těchto občanů též půjčky, peněžitý příspěvek, popřípadě věcnou pomoc.

§ 35

Na výchovné péči o občany společensky nepřizpůsobené se podílejí místní (městské) národní výbory.

§ 36

Při posuzování vhodnosti pracovních míst pro občany společensky nepřizpůsobené hodnotí okresní národní výbor ve spolupráci s organizací zejména
a) zda je místo vhodné vzhledem k zdravotnímu stavu a schopnosti a pokud možno i ke kvalifikaci občana,
b) zda jde o místo vhodné k příznivému výchovnému ovlivňování občana, především pracovním kolektivem.

§ 37

Pro poskytování některých služeb sociální péče zřizují národní výbory účelová zařízení:
c) domovy pro matky s dětmi,
a) ústavy sociální péče,
b) manželské a předmanželské poradny,
ch) střediska osobní hygieny.
d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,
e) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,
f) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,
g) kluby důchodců,
h) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

§ 38

Pro poskytování ústavní sociální péče národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče:
c) ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže,
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež,
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež,
e) ústavy pro dospělé občany smyslově postižené,
d) ústavy pro dospělé občany tělesně postižené,
f) ústavy pro dospělé občany mentálně postižené,
g) domovy důchodců,
h) domovy-penzióny pro důchodce.

§ 39

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Městské národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu, zejména ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže.
(3) Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo více krajů. Správu těchto ústavů, s výjimkou rozhodování o přijetí do nich, propuštění z nich, přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, mohou svěřit okresnímu národnímu výboru.

§ 40

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

§ 41

Zařízení sociální péče uvedené v § 37 pod písm. a) až e) mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravované krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

§ 42

Pečovatelská služba
(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory starým nebo zdravotně těžce postiženým občanům za předpokladu, že potřebnou péči nemohou zajistit rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti; tuto službu poskytují též rodinám s dětmi, nelze-li ji zajistit jinak.
(2) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory prostřednictvím pečovatelek a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby. Dobrovolným pracovníkům poskytuje národní výbor odměnu.

§ 43

Stravování důchodců

Národní výbory organizují a zabezpečují důchodcům stravování zejména v organizacích, ve kterých pracovali před odchodem do důchodu, v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jed-
notných zemědělských družstev, v zařízeních veřejného stravování, v ústavech sociální péče, popřípadě též v samostatných jídelnách pro důchodce.

§ 44

Půjčky
(1) Půjčky, které poskytuje národní výbor v rámci sociální péče, jsou bezúročné.
(2) Při poskytnutí půjčky uzavře národní výbor s občanem, kterému byla půjčka poskytnuta, písemnou dohodu o splátkách, popřípadě o srážkách ze mzdy;26) v dohodě se zejména uvede, v jakých splátkách a termínech se bude půjčka splácet.

§ 45

Ústavy sociálních služeb
(1) Okresní národní výbory, popřípadě krajské národní výbory mohou zřizovat ústavy sociálních služeb.
(2) Ústavy sociálních služeb komplexně zabezpečují ekonomické a technické řízení služeb sociální péče, u některých služeb též organizaci jejich poskytování.

§ 46

Krajská metodická střediska

Krajské národní výbory zřizuji krajská metodická střediska pro metodicko-odborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče.

Část IV

OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

§ 47

(1) Pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nebo zákon o sociálním zabezpečení nestanoví jinak.
(2) Místní příslušnost národních výborů ve správním řízení se řídí
a) místem stálého pracoviště účastníka řízení, v němž pracuje nebo pobírá nemocenské dávky, jestliže
2. rozhodují o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci, nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů,
3. rozhodují o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností;27)
1. je na tomto pracovišti závodní zdravotnické zařízení, v němž působí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto místě, řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,
b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění;
c) sídlem školy, zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol;
d) sídlem lékařské komise v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníka ozbrojených sil z povolání a Sboru národní bezpečnosti, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil;
e) sídlem nápravně výchovného ústavu, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody;
f) sídlem okresního nebo krajského národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat.
(3) Místní příslušnost národních výborů ve věcech péče o občany se změněnou pracovní schopností se řídí místem stálého pracoviště občana, jestliže národní výbory
a) doporučují vhodnou úpravu pracovních podmínek nebo vhodné pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností v organizaci, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;
b) sledují, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občana se změněnou pracovní schopností.

§ 48

Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu se podává u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem vojenské služby trvalý pobyt.

Část V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 49

Tímto zákonem není dotčena působnost místních (městských) národních výborů rozhodovat ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na místní (městský) národní výbor.28)

§ 50

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a se Slovenskou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky stanoví
a) podmínky pro zřizování správních komisí, pro volbu členů těchto komisí a jejich složení,
b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,
c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví a dětí těžko vychovatelných,
d) další zařízení sociální péče, která mohou zřizovat národní výbory,
e) podmínky pro zřizování a činnost zařízení sociální péče, ústavů sociálních služeb a krajských metodických středisek, pro přijímání občanů do zařízení sociální péče a upraví výši a podmínky úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,
f) podmínky pro poskytování odměny a její výši dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby.

§ 51

Zrušují se
1. § 1 až 18, § 20, 22 a 24 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,
3. položky č. 78 až 81 přílohy zákona SNR č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských národních výborů ve Slovenské socialistické republice a o opatřeních s tím souvisících,

§ 52

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.