ARCHIVNÍ DOKUMENTY
§ 2
Obecná ustanovení
§ 3
Archivní dokumenty jako kulturní památky
§ 4
Archivní dokumenty prohlášené za národní kulturní památky
Vláda Slovenské socialistické republiky může prohlásit za národní kulturní památky nejvýznamnější archivní dokumenty, které jsou kulturními památkami. Návrh podává ministr vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr vnitra“) v dohodě s ministrem kultury Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr kultury“).
§ 5
Jednotný archivní fond Slovenské socialistické republiky
Archívní dokumenty vedené v evidenci na území Slovenské socialistické republiky tvoří Jednotný archivní fond Slovenské socialistické republiky (dále jen „Jednotný archivní fond“) bez ohledu na to, zda jsou v socialistickém společenském vlastnictví nebo v osobním vlastnictví, popřípadě v soukromém vlastnictví.
(1) Archivní dokumenty jsou písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy pocházející z činnosti státních a jiných orgánů a organizací i z činnosti jednotlivců, které se zřetelem na svůj historický, politický, hospodářský nebo kulturní význam mají trvalou dokumentární hodnotu.
(2) Skutečnost, zda písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy (dále jen „písemnosti“) mají trvalou dokumentární hodnotu, posoudí podle stanovených kritérií [§ 33 odst. 1 písm. a)] ve skartačním řízení archiv příslušný k vykonávání dohledu na vyřazování (skartaci) písemností, mimo skartační řízení státní oblastní archiv, v jehož územním obvodu je písemnost.
(3) Posuzováním dokumentární hodnoty písemností může ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) pověřit jiný archiv, než který by byl k tomu příslušný podle odstavce 2, popřípadě může tuto činnost vykonat samo.
(4) O tom, že písemnost je archivním dokumentem, vyrozumí archiv uvedený v odstavcích 2 a 3 nebo ministerstvo vnitra toho, kdo je oprávněn s ní nakládat.
(1) Archivní dokumenty, které jsou dokladem vývoje společnosti nebo některého z oborů lidské činnosti anebo se vztahují k význačným osobám nebo událostem a které pro tyto vlastnosti nebo některou z nich mají pro kulturu společnosti mimořádný význam, jsou kulturními památkami.
(2) Při posuzování toho, zda archivní dokument je kulturní památkou, se přihlíží zejména k jeho obsahu, formě, původu, době vzniku nebo k jeho významu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny.
(3) Návrh na posouzení, zda archivní dokument je kulturní památkou, podává archiv, ve kterém je archivní dokument uložen. Jde-li o archivní dokument, který není uložen v archivu, podává návrh státní oblastní archiv, v Jehož územním obvodu se archivní dokument nachází. O návrhu rozhoduje ministerstvo vnitra, které tím může pověřit některý jím řízený státní archiv.