VÝDAJE, ZDROJE, FINANCOVÁNÍ A PŘÍJMY V OBLASTI ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY

NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

FINANČNÍ ZDROJE NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

PŘÍJMY ZA VYŘEŠENÉ ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY

Financování úkolů rozvoje vědy a techniky

Financování ze státního rozpočtu
Financování státních úkolů

Neinvestiční dotace na úkoly a práce rozvoje vědy a techniky

(1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky jsou

a) neinvestiční výdaje rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,

c) neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky,

b) příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím výzkumné a vývojové základny,

d) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje,

e) neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky,

f) ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky.

(2) Neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky podle odstavce 1 písm. c) jsou úhrady cen, popřípadě podílů z cen za řešení těchto úkolů a prací, jakož i úhrady nákladů na řešení úkolů a prací rozvoje vědy a techniky podniky pro vlastní potřebu plánovaných a z vlastních zdrojů financovaných.

(3) Ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky podle odstavce 1 písm. f) jsou zejména

c) výdaje na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen „vedoucí pracoviště“) nebo střediska vědeckotechnických informací (dále jen „informační středisko“),

b) příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím,

a) výdaje na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do plánů rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,

d) stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků,

e) výdaje na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím,

f) výdaje na další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány a organizace oprávněny k jejich zabezpečení právními předpisy nebo usnesením vlády.

(1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol“) se zahrnují, a to způsobem stanoveným zvláštními předpisy,¹) tyto neinvestiční náklady:

a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení;

c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu;

d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu;

e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu;

f) na nákup nebo převzetí výsledků²) výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy,³) tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.

(2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku,⁴) který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,⁵)

c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen „záběhové náklady“).

b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu,

(3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody,

b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu,

c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek,

e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen „vícenáklady osvojení technologie“).

d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby,

(4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.

(1) Záběhové náklady podle § 3 odst. 2 písm. c) tvoří rozdíl mezi skutečnými úplnými vlastními náklady výroby nového výrobku v etapě záběhu (ověření) a plánovanými úplnými vlastními náklady běžné výroby tohoto výrobku.

(2) Vícenáklady osvojení technologie podle § 3 odst. 3 písm. e) jsou neinvestiční náklady na nezbytné úpravy

b) standardních strojů nebo zařízení společně použitých a přímo spojených s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními zhotovenými při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění standardních strojů nebo zařízení do provozu, pokud jsou tyto úpravy vyvolány společným použitím a přímým spojením s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními.

a) provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení zhotovených při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění těchto strojů nebo zařízení do provozu,

(3) Organizace mohou zahrnovat záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie do nákladů na řešení úkolů za podmínek, že

a) nadřízený ústřední orgán předem stanovil rozsah a dobu záběhu a osvojení, pokud tak není stanoveno právními předpisy, a

b) náklady v etapě záběhu a osvojení nejsou vyvolány nehospodárností a jinými nedostatky v činnosti organizací.

(4) Do nákladů na řešení úkolů se nezahrnují záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologií spojené s převodem výrobních programů, s převzetím technické dokumentace nebo licence a s uváděním nových kapacit, strojů nebo zařízení do provozu, jakož i náklady spojené se zajišťováním projektovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických ukazatelů nově pořízených, modernizovaných nebo rekonstruovaných staveb a technologických zařízení nebo celků a spojené s ověřováním nebo přizpůsobováním standardních výrobků, strojů nebo zařízení pro konkrétní provozní podmínky.

(1) Nakupovaný materiál pro řešení úkolů organizace hradí ze svých provozních prostředků a do nákladů na řešení úkolů zahrnují v částkách odpovídajících skutečně spotřebovanému materiálu.

(2) Do nákladů na řešení úkolů se nesmí zahrnovat náklady vyplývající z důsledků porušení hospodářských závazků (např. majetkové sankce, náhrady škod), jakož i náklady na dodávky a práce spojené s přípravou nebo prováděním výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti podle výsledků výzkumu nebo vývoje.

(3) Organizace jsou povinny odděleně zjišťovat a sledovat

b) záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie zahrnované do nákladů na řešení úkolů.

a) neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů a z toho zvlášť náklady na zhotovení jednotlivých prototypů, strojů a zařízení nebo dočasných objektů,

(1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky se financují

a) ze státních rozpočtů,⁶)

b) z resortních fondů technického rozvoje,

c) z oborových a koncernových fondů technického rozvoje,

d) z výnosů podniků zahrnutím do jejich nákladů s časovým rozlišením prostřednictvím rezervy na technický rozvoj (dále jen „rezerva na technický rozvoj“).

(2) Ministerstva lesního a vodního hospodářství republik financují vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy,⁷) a to způsobem stanoveným touto vyhláškou.

(3) Vysoké školy financují úkoly svého plánu rozvoje vědy a techniky a úkoly resortního plánu rozvoje vědy a techniky příslušného ministerstva školství též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy.⁸)

(4) Přechodný nedostatek vlastních finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky mohou krýt hospodářské organizace úvěrem sjednaným se Státní bankou československou (dále jen „banka“), a to podle předpisů banky.

(1) Ze státního rozpočtu federace se financují neinvestiční výdaje na řešení úkolů státních programů základního výzkumu, ekonomického výzkumu a technického rozvoje.

(2) Z příslušného státního rozpočtu se financují

a) neinvestiční výdaje uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b),

c) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje pod podmínkou, že ústřednímu orgánu nejsou podřízeny hospodářské organizace nebo je podřízen malý počet těchto organizací a resortní plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou resortního fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let; tato podmínka se nevztahuje na práce vedoucího pracoviště s meziodvětvovou působností,

b) neinvestiční výdaje na řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimo programy,

d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na stipendia vlastním pracovníkům v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím.

a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací resortního plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „resortní úkoly“),

b) finanční podíly na úkoly státního plánu technického rozvoje (dále jen „státní úkoly“) financované podílově, pokud podřízené organizace nevytvářejí oborový nebo koncernový fond technického rozvoje a do resortního fondu technického rozvoje se neposkytují dotace ze státního rozpočtu,

c) neinvestiční dotace do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje výrobním hospodářským jednotkám nebo do výnosů přímo podřízeným hospodářským organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10),

d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do resortního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů.

b) finanční podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově,

c) neinvestiční dotace do výnosů podřízeným organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10),

a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací oborového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „oborové úkoly“),

e) odvody příspěvku do resortního fondu technického rozvoje.⁹)

d) ostatní neinvestiční výdaje generálních ředitelství nebo koncernů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do oborového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,

a) na oborové úkoly generálnímu ředitelství nebo koncernu pod podmínkou, že oborový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let;

b) na úkoly podnikového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „podnikové úkoly“) podniku pod podmínkou, že podnikový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit rezervou na technický rozvoj včetně jejího zůstatku z minulých let;

- náklady na tyto práce nelze podle cenových a kalkulačních předpisů zahrnovat do cen odbytových výkonů organizace.
c) na práce organizace spojené s výkonem funkce buď vedoucího pracoviště s meziodvětvovou, mezioborovou nebo oborovou působností nebo odvětvového nebo oborového informačního střediska za podmínek, že
- práce spojené s výkonem těchto funkcí nejsou předmětem odbytových výkonů organizace a

b) k financování plánovaných úkolů, jejichž řešení je společným zájmem.

a) na účely a za podmínek stanovených v § 10 písm. c),

a) neinvestiční náklady na řešení podnikových úkolů,

b) neinvestiční náklady na podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově pod podmínkou, že jde o podnik přímo podřízený ústřednímu orgánu,

c) ostatní neinvestiční náklady podniků na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do podnikového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, na stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím.

(1) Prostřednictvím rezervy na technický rozvoj [§ 6 odst. 1 písm. d)] se financují

(2) Pokud hospodářská organizace nevytváří rezervu na technický rozvoj, financuje neinvestiční náklady uvedené v odstavci 1 písm. c) ze svých výnosů zahrnutím do nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(1) Prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky lze použít jen v souladu se skutečným plněním plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky, a to k úhradě faktur, vnitropodnikových faktur nebo vyúčtování provedených prací.

(2) Rezerva na technický rozvoj se může čerpat jen na neinvestiční náklady za skutečně provedené řešení plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky.

(3) Vnitropodnikové faktury za řešení státních, resortních a oborových úkolů se mohou hradit buď při splnění úkolů najednou nebo za věcné etapy předem stanovené nadřízeným orgánem, který poskytuje prostředky na řešení těchto úkolů. Jde-li však o dodávky uskutečňované státními organizacemi a placené z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky nebo z provozních prostředků, platí pro jejich fakturování zvláštní předpisy.¹¹)

(2) Úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky se plní bezúplatně mezi rozpočtovými organizacemi a za ceny podle cenových předpisů v ostatních případech.

(1) Orgány a organizace mohou zahájit financování nově řešených úkolů z finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky za podmínek, že na řešení těchto úkolů

b) byly sestaveny předběžné kalkulace výzkumných a vývojových prací a v případech stanovených cenovými předpisy byly stanoveny předběžné ceny.

a) byl schválen, popřípadě doplněn příslušný plán rozvoje vědy a techniky a

a) v plné výši, tj. do ceny stanovené podle cenových předpisů,

(1) Prostředky na řešení státního úkolu poskytuje organizaci (dále jen „koordinační pracoviště“) její nadřízený ústřední orgán (dále jen „koordinační ústřední orgán“). V případě, že ústřední orgán není sám odběratelem výsledků řešení resortního úkolu, poskytuje účelově prostředky na financování tohoto úkolu podřízené organizaci, která je odběratelem výsledků řešení úkolu nebo úkol řeší i využívá (dále jen „financující organizace“); obdobně postupuje generální ředitelství, pokud není samo odběratelem výsledků řešení oborového úkolu.

(2) Neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu na řešení státních úkolů a neinvestiční výdaje z resortního fondu technického rozvoje na řešení resortních úkolů se mohou financovat

(3) Organizace podílející se na financování státního nebo resortního úkolu, pokud není zároveň odběratelem výsledků řešení tohoto úkolu podle zvláštních předpisů,¹²) je povinna dohodnout s koordinačním pracovištěm nebo s financující organizací podmínky podílového financování a podle těchto podmínek poskytovat podíly na financování úkolu.

b) v podílové výši stanovené procentním podílem z ceny za řešení úkolu, nejvýše však do částky uvedené ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky, přičemž souhrn těchto částek nesmí být vyšší než částky stanovené ve státním rozpočtu nebo v resortním fondu technického rozvoje (dále jen „úkoly financované podílově“).

(4) Prostředky na státní nebo resortní úkol financovaný podílově čerpá koordinační pracoviště nebo financující organizace v plánem stanovené procentní výši po celou dobu poskytování prostředků.

(5) Koordinačnímu pracovišti nebo financující organizaci, která úkol řeší i využívá, je nadřízený ústřední orgán povinen stanovit, a to před poskytnutím prostředků na řešení úkolu, povinnosti a odpovědnosti za řešení úkolu a za využití jeho výsledků.

(6) Ústřední orgán, který je odběratelem výsledků řešení resortního úkolu dodaného rozpočtovou organizací, a vytváří resortní fond technického rozvoje bez dotace ze státního rozpočtu, uhradí z tohoto fondu výdaje vynaložené rozpočtovou organizací na řešení úkolu do státního rozpočtu.

(1) Koordinační ústřední orgán si ve svém rozpočtu a ve finančním plánu na příslušný rok zabezpečí ze státního rozpočtu plánované prostředky na úhradu faktur za řešení státního úkolu v daném roce.

(2) Rozpočtové organizace, které budou plnit práce na státním úkolu, jakož i ústřední orgány jim nadřízené, si zabezpečí neinvestiční výdaje na plnění těchto prací ve svých rozpočtech.

(3) Organizacím řízeným národními výbory, pokud řeší úkoly financované ze státního rozpočtu, se poskytují prostředky na financování těchto úkolů v průběhu roku ze státního rozpočtu.

a) nepřekročí celkový objem prostředků určený ve svém rozpočtu na financování všech státních úkolů,

b) lhůtu pro vyřešení státního úkolu a předběžnou cenu za jeho řešení; je-li úkol financován podílově, uvede též částku rozpočtových prostředků k úhradě faktur za řešení úkolu a procentní podíl rozpočtových prostředků z ceny za řešení úkolu.

a) pořadové číslo státního úkolu, číslo výdajového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,

(3) Dojde-li v průběhu roku k nižší nebo vyšší potřebě prostředků na úhradu faktur za řešení úkolu, upraví koordinační ústřední orgán po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky rozpočtový limit za podmínek, že

(2) Koordinační ústřední orgán na oznámení rozpočtového limitu v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede

(1) Koordinační ústřední orgán otevře koordinačnímu pracovišti roční rozpočtový limit neinvestičních výdajů na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „rozpočtový limit“), na jehož základě zřídí banka tomuto pracovišti provozní výdajový rozpočtový účet na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „výdajový účet“); rozpočtový limit musí být otevřen včas, aby bylo zajištěno řádné financování úkolu.

c) zvýšení nebo snížení bude odpovídat procentnímu podílu rozpočtových prostředků stanovenému z ceny za řešení úkolu a nepřekročí celkovou částku určenou ze státního rozpočtu na financování úkolu, je-li úkol financován podílově.

b) nepřekročí cenu za řešení úkolu stanovenou podle cenových předpisů,

(4) Koordinační ústřední orgán zruší nepoužitou část rozpočtového limitu a tím možnost dalšího čerpání prostředků z výdajového účtu nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu (§ 22 odst. 2).

(2) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu podílově financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště ze zvláštního účtu, který mu banka zřídí na jeho žádost. Na tento účet se převádějí ve stanovené procentní výši k úhradě faktur prostředky organizací podílejících se na financování státního úkolu a rozpočtové prostředky z výdajového účtu.

(1) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště z výdajového účtu.

(3) Koordinační pracoviště odpovídá za to, že prostředky na zvláštním účtě nepoužije k jiným účelům a případný zůstatek tohoto účtu na konci roku vrátí příslušným zdrojům.

(4) Vnitropodnikové faktury za řešení státního úkolu nevystavuje a z výdajového nebo zvláštního účtu nehradí koordinační pracoviště, které je rozpočtovou organizací.

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů financovaných ze státního rozpočtu federace; u úkolů plánu základního výzkumu tak činí na návrh Československé akademie věd a u úkolů plánu ekonomického výzkumu na návrh Rady ekonomického výzkumu,

(1) Na vyřešení i na realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimořádně důležitých pro rozvoj národního hospodářství se mohou vypsat cílové prémie. Za mimořádně efektivní, technicky pokrokové a urychlené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky nebo za mimořádně efektivní a urychlenou realizaci úkolů tohoto plánu se mohou určit mimořádné odměny. Cílová prémie se nesmí vypsat a mimořádná odměna určit na tentýž úkol.

(2) Cílové prémie vypisují a mimořádné odměny určují, a to do celkové částky schválené v příslušném státním rozpočtu

b) ministerstva výstavby a techniky republik u státních úkolů financovaných ze státních rozpočtů republik.

(5) Prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu nelze poskytnout za řešení úkolu, který je pouze rozpracováním, přizpůsobením nebo doplněním jiného řešení.

(4) Jestliže předmětem realizace státního úkolu je nový výrobek, mohou se prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu poskytnout pod podmínkou, že na výrobek bylo vydáno osvědčení o technické pokrokovosti nebo mu byl přiznán I. stupeň jakosti nebo v případě, kdy federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj mimořádně připustí ve společenském zájmu i nižší stupeň jakosti.

(7) Ústřední orgány, jež vypisují cílové prémie a určují mimořádné odměny, jsou povinny evidovat výši těchto prémií a odměn, úkoly, za jejichž řešení nebo realizaci byly poskytnuty, jakož i organizace, jimž byly rozpočtové prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny poskytnuty.

(6) Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, příspěvkovým organizacím na běžný účet a rozpočtovým organizacím na zvláštní účty těchto organizací.

(3) Prostředky na cílové prémie určené za vyřešení úkolu se poskytnou tak, že 60 % z určené částky se poskytne po vyřešení úkolu a zbytek po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky. Prostředky na mimořádné odměny určené za vyřešení úkolu se poskytnou po vyřešení úkolu. Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny určené za realizaci úkolu se poskytnou po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky.

d) celková částka dotace a celková doba, po kterou se bude dotace poskytovat,

c) lhůta pro vyřešení úkolu nebo provedení prací,

a) název a sídlo příjemce dotace,

e) procentní výše dotace z celkových neinvestičních výdajů na vyřešení úkolu nebo provedení prací,

f) lhůty pro čerpání dotace,

g) koordinační, popřípadě další práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, jež se mají dotací hradit, a počet pracovníků tyto práce provádějící, popřípadě počet pracovních hodin tyto práce vyžadující,

(1) Neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10) poskytují příslušné nadřízené orgány písemným oznámením o poskytnutí dotace, které musí mít nejméně tyto náležitosti:

(2) Nadřízené orgány uvolňují příjemcům dotací částky dotací za skutečně provedené práce ve lhůtách určených pro jejich čerpání a spolu s tím kontrolují postup věcného plnění těchto prací, jakož i opatření prováděná organizacemi pro využití výsledků ve výrobě nebo v provozu; mohou dotaci upravit, popřípadě jsou povinny ji zrušit, jestliže se změnily podmínky (§ 10), za nichž dotaci poskytly.

b) předmět a cíl plnění úkolu nebo prací vyjádřené údaji plánu, popřípadě dále konkretizované,

h) způsob využití výsledků vyřešeného úkolu nebo provedených prací a předpokládaný termín a předpokládané výdaje spojené s tímto využitím.

(1) Příjmy za vyřešené úkoly jsou prostředky získané za

c) předměty zbylé po řešení úkolu, které byly zhotoveny jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky a s vědomím odběratele (realizátora) výsledků řešení jako nezbytná technická pomůcka pro vyřešení úkolu (např. funkční model), avšak bez záměru jejich dalšího použití v činnosti organizace, a které netvoří součást dodávky pro odběratele výsledků řešení (dále jen „zbylé předměty“).

a) předané výsledky¹³) vyřešených úkolů organizacím, které řešení úkolů ze svých finančních zdrojů nefinancovaly,

b) předměty vyrobené jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky buď pro odběratele (realizátora) výsledků řešení podle hospodářské smlouvy s tímto odběratelem předem uzavřené anebo pro vlastní použití, pokud se úkol neřeší v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů (dále jen „vyrobené předměty“),

(2) Pro účely této vyhlášky se považuje řešení úkolu za ukončené (dále jen „vyřešený úkol“) buď dnem zrušení úkolu anebo dnem schválení závěru závěrečného oponentního řízení,¹⁴) pokud se toto schválení uskuteční před lhůtou stanovenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu; v případě, že se schválení uskuteční až po této lhůtě, považuje se úkol za vyřešený posledním pracovním dnem lhůty, která je stanovena plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu.

(3) Po vyřešení úkolu lze hradit náklady na řešení úkolu jen pokud vznikly nejpozději dnem vyřešení úkolu; použít prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky k úhradě těchto nákladů je možno nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(1) Výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu přebírají organizace za úplatu s výjimkou organizací, které se vlastními finančními zdroji přímo podílely na financování těchto úkolů, a rozpočtových organizací, jde-li o úkoly plně financované ze státního rozpočtu.

(2) Výši úplaty podle odstavce 1 dohodne předávající organizace s přebírající organizací, a to na základě celkových výdajů na úkol vynaložených a celkových přínosů předpokládaných u přebírající organizace podle výpočtu ekonomické efektivnosti.¹⁵) Organizaci, která úkol financovaný ze státního rozpočtu nebo z resortního nebo oborového fondu technického rozvoje řeší i využívá, stanoví výši úplaty obdobným způsobem nadřízený orgán, který poskytl prostředky na řešení úkolu.

(3) Dohodnutou nebo stanovenou úplatu, jakož i ceny za další předání výsledků vyřešených úkolů sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem¹⁶) hradí přebírající organizace ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(4) Částka ve výši úplaty se platí jednorázově,¹⁷) popřípadě splácí ročními splátkami po dobu nejvýše tří roků, přičemž roční splátka nesmí být nižší než jedna čtvrtina celkové úplaty; v tomto případě začíná lhůta splatnosti dnem převzetí výsledků vyřešeného úkolu. Pokud však organizace úkol řeší i využívá a provádí úplatu jednorázově, činí tak do třiceti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(5) Výsledky vyřešených státních úkolů předává jen koordinační pracoviště; toto pracoviště sjednává s přebírajícími organizacemi úplaty v rozsahu pověření daného mu koordinačním ústředním orgánem. Koordinační pracoviště má nárok na částku ve výši 2 % z úplat získaných za předané výsledky vyřešených státních úkolů, kterou si zahrne do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(1) Organizace, která řeší úkol, je povinna využít zbylé předměty (např. prodejem, zařazením podle jejich povahy do základních prostředků nebo do zásob, rozebráním na použitelné součásti a materiál), a to již v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne vyřešení úkolu.

(2) Vyrobené předměty určené pro vlastní použití je organizace povinna zařadit podle jejich povahy do svých základních prostředků nebo do zásob nejpozději do třiceti kalendářních dnů po uplynutí měsíce, v němž byl úkol vyřešen; jestliže podle závěrů oponentního řízení bylo řešení úkolu neúspěšné, naloží organizace s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty podle ustanovení odstavce 1.

(3) Rozpočtové organizace přebírají bezplatně vyrobené a zbylé předměty, pokud tvoří součást úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu a mohou je samy využít.

(4) Prostředky za vyrobené a zbylé předměty, které tvoří součást řešení státního úkolu, převádějí organizace na koordinační pracoviště; rozpočtové organizace převádějí na toto pracoviště prostředky v procentní výši, v jaké se na financování státního úkolu podílely jiné zdroje než státní rozpočet.

(5) Výše prostředků za vyrobené a zbylé předměty se stanoví v cenách podle cenových předpisů, popřípadě i podle předpisů o dani z obratu.

(1) Příjmy za vyřešené úkoly financované ze státního rozpočtu odvádějí organizace do tohoto státního rozpočtu; hospodářské organizace přitom postupují tak, že prostředky za předané výsledky řešení odvedou nadřízenému ústřednímu orgánu a prostředky za vyrobené a zbylé předměty příslušné finanční správě. Příjmy za vyřešené státní úkoly odvádějí do státního rozpočtu koordinační pracoviště.

(2) Příjmy za vyřešené státní úkoly financované podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž se tyto úkoly ze státního rozpočtu financovaly. Zbývající příjmy převádí koordinační pracoviště do finančních zdrojů, z nichž se úkoly podílově financovaly.

(3) Příjmy za vyřešené resortní úkoly se odvádějí do resortního fondu technického rozvoje, popřípadě též do finančních zdrojů, z nichž se resortní úkoly podílově financovaly. Příjmy za vyřešené oborové úkoly se odvádějí do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje. Příjmy za vyřešené podnikové úkoly zahrnují organizace do svých výnosů; do svých výnosů zahrnují organizace rovněž prostředky za výsledky vyřešených úkolů, které dalším organizacím předaly a předtím dodavateli ze svých provozních prostředků zaplatily.

(4) Příjmy za vyřešené úkoly, jež byly v průběhu svého řešení obsaženy v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a v důsledku toho financovány z různých finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky, se odvádějí do těchto zdrojů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.

b) po uplynutí měsíce, v němž vyrobené nebo zbylé předměty zařadily do svých základních prostředků nebo do zásob.

(5) Příjmy za vyřešené úkoly jsou organizace povinny do příslušných finančních zdrojů odvádět nebo na příslušné organizace převádět nejpozději do pěti pracovních dnů

a) ode dne, v němž obdržely prostředky za předané výsledky vyřešených úkolů nebo za vyrobené a zbylé předměty,

a) celkových finančních zdrojích na financování jednotlivých státních úkolů po celou dobu jejich řešení,

(1) Koordinační pracoviště je povinno vést evidenci o

b) celkových prostředcích vynakládaných na řešení jednotlivých státních úkolů, a to jak v celkové tak v podílové výši,

c) celkových příjmech za jednotlivé vyřešené státní úkoly v členění podle § 22 odst. 1.

(2) Koordinační pracoviště po odvedení příjmů za vyřešený státní úkol, nejpozději však do čtrnácti měsíců ode dne jeho vyřešení, oznámí příslušné finanční správě výši odvedených příjmů s uvedením, zda odvedené příjmy jsou úplné nebo neúplné, a kdy a v jaké výši se úplné příjmy mají odvést. Pokud je koordinační pracoviště rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, informuje obdobně koordinační ústřední orgán; případné neodvedení příjmů projedná tento orgán s příslušným ministerstvem financí při předkládání návrhu rozpočtu na příští rok.

(3) Nadřízené ústřední orgány jsou povinny kontrolovat správnost financování státních úkolů a odvádění příjmů za vyřešené státní úkoly.