VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Tvorba fondu

(1) Tato vyhláška upravuje tvorbu, používání a hospodaření s fondy kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) ve státních hospodářských organizacích, rozpočtových a příspěvkových organizacích, v organizacích zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu, jakož i v koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích.

(2) Fondy se nezřizují v útvarech ozbrojených sil v oboru působnosti ministerstev vnitra, ministerstev spravedlnosti a v útvarech železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Pro fondy zřizované v ostatních útvarech ministerstev vnitra platí tato vyhláška, pokud příslušné ministerstvo vnitra v dohodě s příslušným ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(3) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace v působnosti federálního ministerstva národní obrany platí tato vyhláška, pokud federální ministerstvo národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(4) Odchylky pro tvorbu a používání prostředků fondu v oblasti školství stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(5) Ústřední orgány, které řídí jiné socialistické organizace, než je uvedeno v odstavci 1, mohou po dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů stanovit, že se v těchto organizacích zřizuje fond podle této vyhlášky.

(1) Fond se vytváří ze základního a doplňkového přídělu.

(2) Malé příspěvkové a rozpočtové organizace se mohou za účelem tvorby a využívání fondu sdružovat.

(1) Fond se tvoří přídělem ze zisku, popřípadě přídělem v rámci přerozdělení zisku nadřízeným orgánem. Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce [dále jen „roční objem mzdových prostředků“ ¹)], nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ²) ročně; tento příděl je povinný a zaručený. Základní příděl je zaručen i v případě, že organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu; v tomto případě je zaručen přídělem z oborového nebo resortního rezervního fondu.

(2) Doplňkový příděl do výše 1,2 % ročního objemu mzdových prostředků je závislý na splnění tří ukazatelů. Na každý z nich se přizná příděl ve výši 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků v případech, kdy základní příděl činí 0,8 %; příděl ve výši 1/3 rozdílu mezi základním a maximálním přídělem (§ 5 odst. 1) se přizná v případech, kdy základní příděl činí 240,- Kčs na pracovníka. Za splnění ukazatelů se též považuje, nesplní-li organizace stanovený zisk a třetí podmiňující ukazatel až o 2 % nebo překročí-li stanovený podíl celkových nákladů k upraveným výkonům nebo plánovanou ztrátou až o 2 %.

(3) Ukazateli jsou zisk stanovený při rozpisu státního plánu a státního rozpočtu (nepřekročení plánované ztráty) a podíl celkových nákladů ³) na upravených výkonech. Třetí podmiňující ukazatel určí organizaci nadřízený orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem vždy před počátkem roku; u organizací výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvy výstavby a techniky republik. Změna tohoto ukazatele během roku není přípustná.

(4) V koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích se přiděluje do fondu základní příděl. O výši doplňkového přídělu těmto fondům z doplňkového přídělu koncernu rozhoduje koncern s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí. V případě, že koncernový podnik nebo koncernová účelová organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu, je základní příděl zaručen z koncernového rezervního fondu.

(5) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby musí předem schválit členská schůze (konference) základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou povoleny převody do ostatních fondů organizace, ani do podpůrného fondu odborové organizace.

(1) V rozpočtových organizacích se tvoří fond základním přídělem z jejich rozpočtu ve výši 1 % z ročního objemu mzdových prostředků, ⁴) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl je závislý na dosažení rozpočtových úspor a nadplánovaných příjmů:

(3) U národních výborů a rozpočtových organizací jimi řízených lze zvýšit podle rozhodnutí rady národního výboru a příslušného odborového orgánu doplňkový příděl do fondu až do maximálního limitu (§ 6 odst. 1) z prostředků jeho fondu rezerv a rozvoje.

(4) Správnost převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro fond přezkoumá za celý rok orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů. Na základě prověrky rozhodne příslušný orgán o konečné výši doplňkového přídělu do fondu. U ústředních orgánů a krajských národních výborů jednotlivé zdroje získané pro fond a výši doplňkového přídělu posoudí v dohodě s těmito orgány příslušné ministerstvo financí.

(1) Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků, ⁴) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl činí nejvýše 30 % podíl na zlepšeném hospodářském výsledku proti příspěvku na provoz nebo proti odvodu stanovenému ve schváleném rozpočtu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na výdajích civilní obrany, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů.

(3) Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán doplňkový příděl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku.

(4) U příspěvkových organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při finančním zúčtování vztahů se státním rozpočtem za uplynulý rok tento doplňkový příděl v souvislosti s nesplněním úkolů v dohodě s příslušným odborovým orgánem přiměřeně snížit, anebo nepřiznat. U ústředně řízených organizací rozhodne o snížení doplňkového přídělu nebo jeho nepřiznání příslušné resortní ministerstvo v dohodě s ústředním výborem odborového svazu.

(5) Zdrojem fondu u příspěvkových organizací řízených národním výborem může být i příspěvek z jeho fondu rezerv a rozvoje.

(1) Veškeré příděly (včetně eventuálních převodů z fondu odměn) do fondu v hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizacích a v organizacích zahraničního obchodu mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků. ⁶)

(2) Do doplňkového přídělu se nezapočítávají výnosy z úplatného převodu (prodeje) základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, část odměny k Rudým praporům páté a šesté pětiletky, resortů a ústředních výborů odborových svazů, splátky půjček a případné úroky z těchto půjček, jakož i úroky z uložených prostředků fondu.

(3) Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit při splnění všech stanovených ukazatelů v dohodě s Ústřední radou odborů zvýšení přídělu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.

a) Tento příděl může činit až 25 % z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených rozpočtových organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány, popřípadě dotovány ze státního rozpočtu, nebo ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo které nejsou účelově určeny; tyto úspory se sníží o nevyčerpané mzdové prostředky, úspory z kooperační činnosti, úspory na výdajích na civilní obranu a úspory na plánovaných stipendiích. U ústředně řízených rozpočtových organizací nejsou zdrojem doplňkového přídělu fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly, a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;

b) zdrojem doplňkového přídělu ve stejné výši mohou být také příjmy dosažené nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet. ⁵) Předpokladem pro přiznání tohoto přídělu je, že do státního rozpočtu budou odvedeny příjmy určené ve schváleném rozpočtu organizace. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v civilní obraně, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí, a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán, který schvaluje podřízené organizaci doplňkový příděl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánovaného příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet doplňkového přídělu nadplánové příjmy dosažené v oddíle „Příjmy rozpočtových organizací“ a na správních poplatcích;

c) příslušné ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou odborů může pro organizace, které nedocílí rozpočtové příjmy, stanovit pro přiznání doplňkového přídělu a jeho výši, jiný zdroj než zdroj stanovený v písmenu b).