ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
Tato vyhláška upravuje správu hmotného národního majetku státními organizacemi, nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu a státních organizací a smluvní převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických.
§ 2
Základní povinnosti státních organizací při správě národního majetku
(1) Státní organizace (dále jen „organizace“) jsou povinny spravovat hmotný národní majetek s péčí řádného hospodáře a jsou za tuto správu plně odpovědny. Proto jsou organizace povinny národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a běžně vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů.1)
(2) Organizace jsou dále povinny hmotný národní majetek ochraňovat a provádět všechna opatření, aby byl vzhledem k svému společenskému poslání ve své podstatě zachován, zlepšován, rozšiřován, plně využíván a účelně rozmisťován. K jeho ochraně jsou organizace povinny použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům, ochrany práva správyHlavní arbitr Slovenské socialistické republiky2) a uplatňovat právo na náhradu škod proti těm, kteří za ně odpovídají, i proti těm, kteří škody spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti směřující k jejich zabránění a odvrácení.
(3) Povinnosti podle předchozích odstavců mají i koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, pokud hospodaří a nakládají svým jménem s národním majetkem, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném ve statutu koncernu.
(4) Organizace jsou povinny soustavně věnovat stejnou péči správě pohledávek a jiných majetkových práv státu.Hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky3)
(5) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je přitom povinna postupovat podle předpisů o evidenci nemovitostí.4)