SPRÁVA HMOTNÉHO NÁRODNÍHO MAJETKU
Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření
Převody vlastnictví národního majetku

(1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny jen státní organizace. Koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, činí svým jménem právní úkony související se správou národního majetku, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném statutem koncernu.⁵) Statut koncernu určí zejména rozsah oprávnění koncernových podniků, popřípadě koncernových účelových organizací, k úkonům týkajícím se přebytečného nebo neupotřebitelného národního majetku, dočasného užívání národního majetku, převodů správy a vlastnictví národního majetku.

(2) Národní majetek má spravovat zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.⁶) Užívá-li nemovitého národního majetku několik organizací, má se za to, že tento majetek slouží převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší části. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 4 odst. 1), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek zcela nebo zčásti k dočasnému užívání jiné organizaci (§ 9 odst. 1).

(4) Má-li organizace ve správě nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné organizace (dále jen „oprávněná organizace“), je spravující organizace povinna převést tento majetek do správy oprávněné organizace, pokud se organizace podle zvláštního předpisu nedohodnou jinak;⁷) jde-li o nemovitý národní majetek, který je určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu, nebo který je určen schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky,⁸) je spravující organizace povinna převést takový majetek do správy příslušného národního výboru. Spravující organizace je povinna převést majetek do 30 dnů ode dne, kdy o to oprávněná organizace požádá.

(5) Pokud organizace nesplní povinnost podle odstavce 3 nebo 4, rozhodnou orgány uvedené v § 4 odst. 1.

(6) Národní výbor, popřípadě organizace jím řízená a určená, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby dále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly (§ 7 odst. 4). Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo zčásti přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (dále jen „pochybnosti“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“); nedojde-li k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vzniknou-li pochybnosti mezi organizací řízenou federálním orgánem státní správy a organizací řízenou orgánem státní správy republiky, anebo mezi organizací řízenou orgánem státní správy České socialistické republiky na jedné straně a Slovenské socialistické republiky na druhé straně, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajského národního výboru, pokud jednou z organizací, mezi nimiž pochybnosti vznikly, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Rozhodování o odstraňování pochybností je postup, v němž orgány, uvedené v předchozím odstavci (dále jen „rozhodující orgány“), rozhodují o právních poměrech organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.

(3) Organizace, mezi nimiž vznikly pochybnosti, musí bez zbytečného odkladu podat žádost o vydání opatření, která z nich je povinna určitý národní majetek spravovat (dále jen „opatření“). Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací nadřízenému orgánu musí být podepsána vedoucím organizace nebo jím pověřeným vedoucím pracovníkem, musí obsahovat skutečnosti, o něž se opírá, a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je nutno připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě.

(4) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě stanovené příslušným rozhodujícím orgánem předložit své vyjádření, v němž musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž je opírá, návrh, jak má být rozhodnuto, a připojit potřebné doklady.

(5) Rozhodující orgán projedná věc s organizacemi, mezi nimiž pochybnosti vznikly, a vede je především k tomu, aby mezi sebou dohodly řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Pokud se organizace dohodnou, rozhodující orgán opatření nevydá.

(6) Příslušná ministerstva financí rozhodují o vzniklých pochybnostech, jakmile ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory, prokáží předložením potřebných dokladů a podrobným hospodářskoprávním rozborem, že o pochybnostech nemohou rozhodnout. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajský národní výbor, u příslušného ministerstva financí, a to i v těch případech, kdy ministerstva financí rozhodují v dohodě.

(7) Převádí-li se opatřením rozhodujících orgánů správa národního majetku, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 5.

(8) Proti opatřením rozhodujících orgánů není opravných prostředků.

(9) Dokud podle předchozích odstavců nebyly odstraněny pochybnosti o příslušnosti ke správě určitého národního majetku, je organizace, spravující tento majetek, povinna řádně plnit své povinnosti vyplývající z jeho správy.

(1) Sdružují-li organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít ve správě takto pořízené zařízení. Bude to zpravidla ta organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo toto zařízení pořízeno, anebo která převážně přispěje na jeho pořízení.⁹)

(2) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se rovněž předem ve smlouvě o sdružení dohodnout, která z nich bude mít takto pořízené zařízení ve správě nebo ve vlastnictví.⁹)

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci.¹⁰)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu, anebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též budovy a stavby, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

(3) Organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný, a nakládat s ním podle dalších ustanovení.¹¹)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí pracovník, a to popřípadě na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

(1) Národní majetek, o němž organizace rozhodne podle § 6 odst. 4, že je přebytečný, převede do správy jiné státní organizace (§ 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 15 a násl.). Věci, které mohou být v osobním vlastnictví a o něž neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, mohou být převedeny do vlastnictví občanů. Není-li možné ani to, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným.

(2) Při nakládání s přebytečným movitým národním majetkem použijí organizace zásadně součinnosti socialistických organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.

(3) S přebytečnými základními prostředky se zároveň převádějí v potřebném množství náhradní součástky, pokud je organizace nepotřebuje k udržování a opravám jiného majetku.

(4) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe a snadněji spravovat. Zemědělská půda se vždy převede do správy okresního (městského) národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 4.

(1) S národním majetkem, o němž organizace podle § 6 odst. 4 rozhodne, že je neupotřebitelný, a sama jej nemůže hospodárněji využít (např. jako materiál), nakládá způsobem uvedeným v § 7 odst. 1 a 2. Pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy.¹²)

(2) S neupotřebitelnými budovami a stavbami (§ 6 odst. 2), popřípadě s materiálem z nich, se naloží podle předchozího odstavce.

(3) Nepodaří-li se s neupotřebitelným majetkem naložit podle předchozích odstavců, určí se na odval.

(1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání jiné socialistické organizaci. Organizace může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k dočasnému užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a jestliže nemovitosti tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využito. K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Úplata se neposkytuje za přenechání pozemků k dočasnému užívání, jestliže organizaci je spravující nevznikají v souvislosti s jejich správou a provozem žádné náklady, popřípadě pokud jí z přenechání národního majetku do dočasného užívání nevzejde majetková újma.

(2) Přenechání národního majetku k dočasnému užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou.¹³)

(3) Organizace může přenechat za úplatu¹⁴) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu (např. k dočasnému umístění movitých staveb, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Stejně tak organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 15 odst. 5 písm. f). Přenechání pozemků k dočasnému užívání občanům se může stát jen písemnou smlouvou.

(4) Doosídlencům ve vymezeném území pohraničí může okresní národní výbor přenechat k dočasnému užívání bez úplaty pozemek za podmínek uvedených ve zvláštním předpise.¹⁵) Podle zvláštních předpisů může zemědělský pozemek přenechat svým pracovníkům k užívání též organizace se zemědělskou a lesní výrobou.

(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 a kromě půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností v domech spravovaných organizacemi k osobnímu užívání občanům podle občanského zákoníku nesmějí organizace národní majetek přenechávat občanům, a to ani vlastním pracovníkům k užívání (např. ani formou vybavování tzv. svépomocných dílen a podobných zařízení), pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak.¹⁶) To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu) a o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí organizacemi podle zvláštních předpisů.¹⁷)

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání (§ 70 odst. 1 hospodářského zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním.

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“) jsou příslušné okresní a městské národní výbory,¹⁸) v jejichž obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního nebo městského národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí mohou výjimečně i jiné organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který mají ve správě, do trvalého užívání.

(3) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice¹⁹) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči spravující organizaci na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice, snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly vynaloženy bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(4) Odevzdání národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.²⁰)

(5) Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat

(6) Hospodářská smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 5.

(7) V hospodářské smlouvě se dále uvede

(8) Vznikne-li při uzavírání smlouvy, popřípadě při jednání o její změně nebo zrušení, mezi organizací a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

(9) O předání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se sepíše zápis.

(10) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, popřípadě určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky, je spravující organizace oprávněna takový majetek trvalému uživateli odejmout,²²) pokud mezi nimi nedojde k dohodě o zániku práva trvalého užívání.

(1) Do osobního užívání mohou být přiděleny pozemky ve státním socialistickém vlastnictví jen v případech stanovených zákonem.²³)

(2) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní národní výbor,²⁴) v jehož obvodu je pozemek.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná organizace než místní národní výbor, převede jej zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemkům za úhradu.²⁵)

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření²⁶) jsou přípustné jen mezi státními organizacemi.

(2) Správa národního majetku mimo obvyklé hospodaření se převádí úplatně, a to za cenu podle cenových předpisů,²⁷) pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.²⁸)

(3) Bezplatně se převádí správa národního majetku, jde-li o

(4) Organizace se mohou výjimečně dohodnout na bezplatném převodu správy národního majetku i v jiných případech, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(5) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí zpravidla k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku.

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku³¹) nebo opatřením nadřízených orgánů.

(2) Opatřením nadřízených orgánů může být převedena správa národního majetku jen, jde-li o převod majetkového celku při zřízení organizace, při reorganizaci, při převodu správy národního majetku v souvislosti s převodem výrobních programů anebo jde-li o opatření příslušného orgánu podle § 3 odst. 5 a § 4. Tato opatření musí mít podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku; to platí i o opatřeních podle § 36 zákona o národních výborech.³²)

(3) Opatřením nadřízených orgánů může být převedena správa národního majetku výjimečně bezplatně i v jiných případech než je uvedeno v § 12 odst. 3, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(4) Rozhodují-li příslušné orgány o převodu správy národního majetku v případech podle § 3 odst. 4, musí současně rozhodnout i o náhradě podle zvláštního předpisu.³³)

(5) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do oboru působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu správy orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, nebo do působnosti jiného krajského národního výboru.

(1) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku není třeba schválení nadřízených orgánů, ledaže to stanoví u

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na převody správy národního majetku podle § 3 odst. 4.

a) výstižné označení odevzdávaného majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálních území, parcelních čísel a čísel popisných nebo evidenčních u budov a příslušenství, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí),

b) účel, ke kterému se majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání,

d) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání.

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku,²¹)

b) celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady.

a) pozemky,

b) hmotný národní majetek převáděný mezi rozpočtovými organizacemi,

c) jiný hmotný majetek,²⁹) a to nemovitý, dále movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty, a knihovní fondy, popřípadě jejich části, mezi knihovnami jednotné soustavy,

d) hmotný národní majetek, kterého organizace nemůže využít a převádí jej do správy národního výboru, popřípadě organizace jím řízené (§ 7 odst. 4),

e) hmotný národní majetek převáděný na organizaci, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků bude mít ve správě (§ 5 odst. 1),

f) nemovitý národní majetek, který organizace převádí na národní výbor, aby jej odevzdal do trvalého užívání (§ 10 odst. 2),

g) přebytečný národní majetek převáděný k účelům vyučovacím do správy škol a školských zařízení,

h) přebytečný národní majetek muzejní a památkové hodnoty určený k dokumentaci vývoje společnosti nebo kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích.³⁰)

a) hospodářských organizací podřízených oborovým podnikům a generálním ředitelstvím trustu statut výrobní hospodářské jednotky,

b) hospodářských organizací řízených národními výbory řídící národní výbor,

c) ostatních organizací jejich nadřízený orgán; u národních výborů národní výbor nejblíže vyššího stupně.

(1) Převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém hospodaření (dodávkách výrobků a provádění prací), se řídí ustanoveními hospodářského zákoníku a prováděcích předpisů k němu.

(2) Převody věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů se řídí občanským zákoníkem (prodej v obchodě a poskytování jiných služeb socialistickými organizacemi), popřípadě zvláštními předpisy (např. poskytování léků, školních potřeb žákům, odprodej zemědělských výrobků pracovníkům státních organizací se zemědělskou výrobou apod.).

(3) Jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou národním majetkem, jsou možné jen za podmínek a způsobem dále stanoveným.

b) části pozemků, které mají být přičleněny k jiným pozemkům ve vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, pro vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání nemovitostí,

a) spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která je na tomto pozemku postavena [odstavec 5 písmena e) a f)],

(4) Vlastnictví pozemku lze převést jen, jde-li o

e) převod pozemků na organizace zahraničního obchodu.

d) pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi,

c) části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů, mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, rekreačních chat a pro zřízení zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních; předpokladem pro převod těchto částí pozemků na občany je, že není vhodné zřídit k nim právo osobního užívání,

g) byty, které se převádějí do osobního vlastnictví občanů podle zvláštních předpisů.³⁸)

(5) Vlastnictví ostatního národního majetku lze převést jen, jde-li o

b) národní majetek, který není přebytečný, je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na organizace uvedené pod písmenem a) nebo na mezinárodní hospodářské organizace se sídlem v ČSSR,³⁴)

c) hmotný národní majetek, který převádí organizace na jinou socialistickou organizaci než státní, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků,³⁵) popřípadě podle smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku,³⁶) bude mít ve vlastnictví,

d) výměnu věci mezi státními organizacemi na straně jedné a jinými socialistickými organizacemi než státními na straně druhé,

e) rodinné domky a rekreační chaty s příslušenstvím, a to především na občany, i když tento majetek není přebytečný,

f) obytné domy s příslušenstvím, které rodinnými domky nejsou, jsou však určeny k bydlení, mohou plnit účel rodinných domků a jen nepodstatně převyšují znaky určující charakter rodinných domků,³⁷) a to především na občany,

a) přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek, a to na jiné socialistické organizace než státní a jde-li o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, též na občany,

(6) Zvláštní předpisy o poskytování nemovitého národního majetku náhradou za nemovitosti občanů nebo za nemovitosti jiných organizací než socialistických zůstávají nedotčeny.³⁹)

(7) Převod vlastnictví národního majetku se provádí úplatně, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak, a to za cenu podle cenových předpisů. Výjimečně bezplatně lze převést vlastnictví národního majetku jen ve společenském zájmu. Při sdružování prostředků [odstavec 5 písm. c)] lze bezplatně převést vlastnictví národního majetku jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁴⁰)

(1) K účinnosti smlouvy⁴¹) o převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad jeden milión Kčs nebo o bezplatném převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad 250 000,- Kčs je třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V ostatních případech k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví nepotřebují schválení ústřední orgány státní správy, oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustů a krajské národní výbory. Jiné organizace potřebují k účinnosti takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru, popřípadě národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně.⁴²) Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může stanovit, že k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na převody vlastnictví národního majetku podle § 15 odst. 5 písm. c) a g).