PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY

Vznik práva na plnění pojišťovny

Výše plnění pojišťovny

1. Stavby

2. Plodiny

3. Zásoby z vlastní výroby zemědělské organizace

4. Movité věci

5. Hospodářská a jiná zvířata

6. Ovoce a další produkty

7. Zvláštní případy plnění

(1) Postihne-li majetek zemědělské organizace událost uvedená v § 3 až 5 (dále jen „pojistná událost“), vznikne zemědělské organizaci právo na plnění pojišťovny ve výši určené podle oddílu 2 této části, a to za podmínek stanovených dále pro jednotlivé druhy zákonného pojištění.

(2) Podmínkou vzniku práva na plnění z důvodu poškození nebo zničení plodiny v živelním pojištění je, že zemědělská organizace

a) oznámila pojišťovně pojistnou událost nejpozději 3 dny před zaorávkou plodiny zničené nebo poškozené do té míry, že je nutno zcela nebo zčásti ji zaorat, a že provedla nový osev nebo sadbu, byla-li takto pojistnou událostí postižena plodina v době, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly;

b) oznámila pojišťovně pojistnou událost, které se netýká ustanovení pod písm. a), nejpozději před ukončením sklizně, a jde-li o vyzimování, do konce května příslušného roku.

(3) Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění hospodářských zvířat je, že zemědělská organizace

a) předložila pojišťovně potvrzení veterinárního asanačního ústavu nebo veterinářem vystavené osvědčení o převzetí, popřípadě o neškodném odstranění těla zvířete, které v důsledku pojistné události uhynulo nebo bylo utraceno;

b) vyžádala odborné ošetření hospodářského zvířete, jehož se plnění týká, mělo-li být podle veterinárních předpisů takto ošetřeno;

c) předložila pojišťovně o příčině pojistné události osvědčení vystavené veterinářem na podkladě výsledků dostupných vyšetřovacích metod nebo epizootologických šetření, pokud pojistná událost nenastala následkem zasažení hospodářského zvířete elektrickým proudem.

(4) Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění úrody je, že zemědělská organizace

- provedla novou sadbu, došlo-li ke zničení produktu v době, kdy ji agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly.
b) u dalších produktů
- oznámila pojišťovně zaorávku produktu nejpozději 3 dny předem,

- předložila pojišťovně potvrzení příslušné zemědělské správy, že na pozemcích, kde ovoce pěstuje, provedla opatření uložená jí předpisy o ochraně rostlinné výroby nebo příslušným orgánem na jejich základě a že sklizeň ovoce dokončila v souladu s agrotechnickými zásadami,
- ohlásila pojišťovně podle ustanovení o povinnosti oznámit pojistnou událost (§ 33 odst. 1) okolnosti, které nastaly v době od 1. ledna do ukončení sklizně ovoce, pokud by mohly mít vliv na snížení pojištěného výtěžku sklizně;
a) u ovoce

c) z vypočteného výnosu stanoví úbytek množství plodiny stejným procentem, jakým byl určen rozsah jejího poškození;

b) vypočte výnos z tohoto pozemku podle jeho hektarové výměry a hektarového výnosu plánovaného zemědělskou organizací pro příslušný druh plodiny; neplánovala-li zemědělská organizace výnos tohoto druhu plodiny, provede se výpočet podle hektarového výnosu plánovaného jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami;

a) za součinnosti zemědělské organizace zjistí podle stavu kultury před pojistnou událostí v procentech rozsah poškození plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném;

(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena plodina v době od vysetí osiva nebo vysázení sadby do ukončení sklizně, postupuje pojišťovna při určování výše plnění podle těchto zásad:

d) zjištěný úbytek množství vyjádří v ceně, ze které se podle § 6 odst. 1 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za příslušný druh plodiny. Jestliže postižená plodina nebyla uvedena v plánu, použije se pro výpočet plnění stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky.

(3) Jestliže byla za zničenou plodinu vypěstována plodina náhradní, jejíž výtěžek po odečtení nákladu na její vypěstování, sklizeň a další zpracování je nižší než by pojišťovna byla povinna plnit za původní zničenou plodinu podle odstavců 1 a 2, je povinna plnit jen ve výši odpovídající tomuto rozdílu. Pro výpočet výtěžku náhradní plodiny se použije stejná cena, jaká by byla použita při výpočtu plnění podle odstavce 1 písm. d). Pokud agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly jako náhradní plodinu pěstovat plodinu rovnocennou, vypočte se plnění podle výtěžku rovnocenné plodiny.

(2) Částku zjištěnou podle odstavce 1 vyplatí pojišťovna po odečtení obvyklých nákladů na ošetřování, sklízení a další zpracování postižené plodiny, které již nebylo nutno vynaložit.

(4) Byla-li plodina poškozena nebo zničena při dopravě z pozemku, na kterém byla vypěstována, určí se plnění pojišťovny podle § 17 a 18.

(5) Neohlásí-li zemědělská organizace zvýšení výměry víceletých pícnin pěstovaných na semeno oproti výměře, podle které bylo určeno pojistné, poskytne pojišťovna plnění v poměru, v jakém je původně stanovené pojistné k pojistnému, které by jí náleželo při splnění ohlašovací povinnosti zemědělskou organizací.

(1) Jestliže se v důsledku události uvedené v § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) nebo v přímé souvislosti s ní zhoršila jakost raných brambor, zeleniny, nebo přadných rostlin a docílená realizační cena je proto nižší než cena, ze které se ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za uvedené plodiny, je pojišťovna povinna vyplatit tento rozdíl, pokud za zhoršení jakosti neposkytla plnění již podle § 12.

(2) Podle stejných zásad je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozdíl uvedený v odstavci 1 vznikl proto, že se následkem události tam uvedené zpozdila sklizeň raných brambor a zeleniny.

(2) Podle odstavce 1 je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozsah poškození způsobeného vyzimováním na pozemku souvisle osetém stejným druhem plodiny dosáhl u ozimých obilnin, ozimých směsek a ozimé řepky alespoň 10 % a zemědělská organizace provedla nové osetí nebo dosetí poškozené nebo zničené plodiny, a u podsevů víceletých pícnin takového stupně, že porost na tomto pozemku nebo jeho části byl zaorán.

(1) Byla-li vyzimováním poškozena nebo zničena plodina uvedená v § 3 odst. 3 písm. c), je pojišťovna povinna uhradit náklady na osivo použité k osevu postižené plodiny a nutné náklady na práce spojené s novým osetím nebo dosetím.

(3) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba jiných věcí než plodin z vlastní sklizně, které však zemědělská organizace sama vyrobila, uhradí pojišťovna náklady na opravu poškozených věcí, popřípadě na pořízení věcí nových, nejvýše však částku ve výši nákladů, které bylo nutno na výrobu těchto věcí vynaložit. Jestliže by náklady na výrobu převýšily cenu, za kterou by zemědělská organizace tyto věci prodala, vyplatí pojišťovna jen tuto cenu.

(2) Cenou podle odstavce 1 se rozumí cena, ze které se vycházelo při stanovení pojistného za příslušnou plodinu, a nebyla-li plodina v roce poškození nebo zničení plánována, stálá zúčtovací cena.

(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba plodin z vlastní sklizně zemědělské organizace, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající ceně takového množství, o něž se zásoba snížila.

(4) Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků a od částky určené podle odstavce 1 též částku, o kterou se snížily náklady na ošetřování a další zpracování, jež by jinak bylo nutno ještě vynaložit.

(5) Podle odstavců 1 až 4 je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li věc z vlastní výroby zemědělské organizace ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

(3) Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se určí tak, že se od pořizovací ceny nové věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné odečte částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před pojistnou událostí.

(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena movitá věc, je pojišťovna povinna vyplatit částku potřebnou na její opravu až do výše odpovídající ceně, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

(2) Byla-li věc poškozena tak, že ji nelze opravou uvést do předešlého stavu, nebo byla-li zničena, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši ceny, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.

(5) Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li movitá věc ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.

(4) Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků věci.

b) nejvýše do 10 000 Kčs v ostatních případech.

a) bez omezení, byly-li uloženy v ohnivzdorné pokladně,

(2) Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, pokud je měla zemědělská organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích, a to

(1) Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se movitých věcí, na které zemědělské organizaci vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.

(2) Uhyne-li hospodářské zvíře z důvodu uvedeného v § 4 odst. 4, činí plnění pojišťovny jen 90 % částky určené podle odstavce 1.

(1) Bylo-li pojistnou událostí postiženo hospodářské nebo jiné zvíře, je pojišťovna povinna vyplatit částku určenou podle jeho kvality ke dni, kdy bylo z důvodu vedoucího k pojistné události prvně vyšetřeno veterinářem, a odpovídající realizační ceně, které se k tomuto dni v průměru v České socialistické republice dociluje při prodeji plemenného, chovného, užitkového, jatečného nebo jiného zvířete. Plnění nesmí přesáhnout stanovené ceny jednotlivých druhů zvířat, jimiž se rozumějí u jatečných zvířat základní nákupní ceny bez dalších příplatků, u ostatních zvířat základní nákupní ceny i s příplatky k nim.

(3) Plnění pojišťovny se snižuje o výtěžek docílený prodejem zvířete postiženého pojistnou událostí nebo prodejem jeho zužitkovatelných částí, popřípadě o částku, na kterou zemědělské organizaci vzniklo právo z odpovědnosti jiného za vady zvířete.

(6) Vzniklo-li právo na plnění ze živelního pojištění jiného než hospodářského zvířete, je pojišťovna povinna plnit nejvýše do částky 5000 Kčs za jedno zvíře.

(4) Jestliže plemenné nebo chovné hospodářské zvíře v důsledku pojistné události trvale ztratilo schopnost plodit plemenné nebo chovné potomstvo nebo bylo-li z chovu vyřazeno, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající rozdílu mezi cenou, kterou mělo zvíře před pojistnou událostí, a cenou, kterou má po ztrátě plemenné nebo chovné hodnoty.

(5) Z živelního pojištění je pojišťovna povinna podle odstavců 1 a 3 plnit také tehdy, ztratilo-li se zvíře při pojistné události nebo v přímé souvislosti s ní.

a) s veterinárně léčebnou péčí poskytnutou veterinářem a s nutnou porážkou postiženého hospodářského zvířete;

(1) Z pojištění hospodářských zvířat hradí pojišťovna také náklady vynaložené z důvodu pojistné události, pokud byly spojeny

(2) Pojišťovna nehradí náklady podle odstavce 1, má-li tuto povinnost jiný.

b) s nařízenou dezinfekcí objektu, ve kterém jsou chována postižená nebo ohrožená hospodářská zvířata.

a) porušila povinnosti vyplývající pro ni ze schváleného ozdravovacího plánu na zdolání nákazy či jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu;

b) bez souhlasu příslušných orgánů nebo bez odborné veterinární kontroly použila ke krmení hospodářských zvířat medikované nebo antibiotické krmné přípravky, vitaminové a minerální přísady, látky ovlivňující fyziologickou funkci a užitkovost hospodářských zvířat či jiná neobvyklá nebo nově vyvíjená krmiva nebo krmné směsi, jakož i krmné technologie;

c) k zapuštění plemenice použila plemeníka, který nebyl k plemenitbě uznán výběrovou komisí ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, nebo při umělé inseminaci použila spermatu neodpovídajícího platné technické normě;

d) nevyžádala včas odborné veterinární ošetření.

(1) Základem pro určení výše plnění z pojištění úrody je rozdíl mezi pojištěným výtěžkem sklizně a výtěžkem sklizně skutečně docíleným.

(2) Pojišťovna je povinna za součinnosti zemědělské organizace podle poznatků získaných od orgánů zemědělské správy a podle zjištění povahy příčin a rozsahu zničení či snížení množství, popřípadě zhoršení jakosti úrody vypočíst snížení výtěžku sklizně tak, aby plnění nezahrnovalo důsledky činností, na něž se pojištění úrody nevztahuje.

(2) Od částky určené podle § 25 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování a sklízení, které již nebylo třeba vynaložit proto, že byla zničena úroda nebo část úrody, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.

(1) Výtěžkem sklizně skutečně docíleným se u ovoce rozumí hodnota sklizeného množství stejného druhu ovoce, vyjádřená v ceně, za kterou je zemědělská organizace realizovala, nebo v ceně, kterou se vyjádřil jeho pojištěný výtěžek sklizně, jde-li o nerealizovanou část.

(4) Bylo-li na pozemku souvisle osázeném zničeno alespoň 10 % trsů jahodníku událostí, na jejíž důsledky se vztahuje pojištění úrody ovoce, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající nákladům potřebným k jejich novému vysázení, postihla-li je tato událost v prvním nebo druhém roce po jejich výsadbě.

(3) Pojišťovna je povinna plnit 80 % ze sníženého výtěžku sklizně vypočteného podle odstavců 1 a 2 a zbytek nese zemědělská organizace.

(5) Bylo-li ovoce poškozeno nebo zničeno při dopravě z pozemku, na kterém bylo vypěstováno, je pojišťovna povinna plnit, došlo-li k tomu následkem události uvedené v § 3 odst. 1; výše plnění se určí podle ustanovení platných pro plnění u zásob plodin z vlastní sklizně zemědělské organizace (§ 17 a 18).

b) u ostatních produktů, jakož i u toho množství chmele a tabáku, jež nebylo do konce kalendářního roku realizováno, v ceně, kterou se vyjádřil pojištěný výtěžek sklizně daného produktu.

(1) Výtěžkem sklizně skutečně docíleným se u dalších produktů rozumí hodnota sklizeného množství daného produktu, vyjádřená

(2) Od částky plnění určené podle odstavce 1 pojišťovna odečte obvyklé náklady na ošetřování a sklizeň, které již nebylo nutno vynaložit proto, že byla zničena úroda nebo část úrody, za jejíž výtěžek pojišťovna plní.

a) u chmele, do jehož výtěžku se zahrnuje i výtěžek za chmelinku, a u tabáku v ceně, za kterou je zemědělská organizace realizovala,

(4) Pojišťovna je povinna plnit ze sníženého výtěžku sklizně vypočteného podle odstavců 1 až 3 80 % a zbytek nese zemědělská organizace ze svého.

(3) Byla-li za zničený produkt vypěstována plodina náhradní, její výtěžek se po odečtení nákladů na její vypěstování a sklizeň připočítává k výtěžku sklizně skutečně docílenému u daného produktu. Pro výpočet výtěžku sklizně náhradní plodiny platí ustanovení § 12 odst. 3, a to i pokud jde o její rovnocennost.

(5) Byly-li další produkty zničeny nebo poškozeny do té míry, že je bylo nutno zaorat, je pojišťovna povinna uhradit zemědělské organizaci náklady spojené s jejich novým vysázením.

(2) Pojišťovna nehradí náklady na obvyklou údržbu nebo na ošetřování pojištěné věci ani náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených hospodářských zvířat na sanitní jatky.

(1) Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, pojišťovna jí uhradí náklady, které na taková opatření vynaložila, byly-li úměrné ceně pojištěné věci. Z pojištění úrody pojišťovna tyto náklady uhradí, pokud příčinou jejich vynaložení byla některá z živelních událostí uvedených v § 3 odst. 1 nebo mráz.