POSTUP PŘI POSUZOVÁNÍ ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ JAKO KULTURNÍCH PAMÁTEK
Podáváni návrhů

(1) Při posuzování, zda archivní dokument (dále jen „dokument“) je kulturní památkou podle zákona, se přihlíží zejména k obsahové hodnotě dokumentu, k jeho formě, k významu jeho původce, k době a místu jeho vzniku, dále k významu dokumentu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny, k jeho významu pro dějiny vědy, techniky, hospodářství a kultury, k jeho jedinečnosti a původnosti nebo k jiné důležité vlastnosti, pro niž má mimořádný význam pro kulturu společnosti (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).

(2) Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, jejich soubory (archivní fondy, archivní sbírky) nebo jejich ucelené části, i když některé dokumenty v těchto souborech samy o sobě nejsou kulturními památkami.

(1) Návrhy na posouzení, zda dokument je kulturní památkou (dále jen „návrhy“), podávají ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) archivy, v nichž jsou takové dokumenty uschovány (§ 3 odst. 3 zákona), pokud dále není stanoveno jinak.

(2) Podnikové archivy zřízené v organizacích řízených národními výbory (§ 25 odst. 2 zákona) působícími na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území města Košic podávají návrhy prostřednictvím archivů těchto měst. Ostatní podnikové archivy a státní okresní archivy podávají návrhy prostřednictvím příslušného státního oblastního archivu.

(3) Návrhy týkající se dokumentů uschovaných v archivech uvedených v § 27 a 28 zákona podávají příslušné orgány nebo organizace způsobem dohodnutým s ministerstvem vnitra.

(1) Návrhy týkající se dokumentů, které nejsou uloženy v archivech, podávají ministerstvu vnitra státní oblastní archivy, v jejíchž územním obvodu se dokument nachází, a Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2) Návrhy týkající se dokumentů, uložených v organizacích a zařízeních ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky¹) (dále jen „ministerstvo kultury“) podávají archivy uvedené v odstavci 1 s odborným stanoviskem těchto organizací a zařízení.

(1) Ministerstvo vnitra nebo jím pověřený státní archiv (§ 3 odst. 3 zákona) si ve složitějších případech před rozhodnutím o návrhu vyžádá stanovisko vědeckých institucí; jde-li o dokumenty uložené v organizacích a zařízeních ministerstva kultury, vyžádá si vždy též stanovisko tohoto ministerstva.

(2) O rozhodnutí, zda je dokument kulturní památkou, uvědomí ministerstvo vnitra nebo jím pověřený státní archiv co nejdříve archiv, v němž je dokument uschován, dále archiv, jehož prostřednictvím byl návrh podán, a jde-li o dokument, který není uschován v archivu, toho, kdo je oprávněn s dokumentem nakládat.