Oddíl1
VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
Plynárenská zařízení
§ 1
Topné plyny
Ustanovení této vyhlášky se vztahují na svítiplyn, zemní plyn, koksárenský plyn technicky čistý a propan-butan (dále jen „topné plyny“).
§ 2
Zařízení pro výrobu topných plynů
(1) Zařízeními pro výrobu topných plynů jsou:
a) plynárny,
b) zařízení pro čištění, mísení a jinou úpravu vyrobených nebo převzatých topných plynů, pokud jsou tyto plyny hlavním výrobkem a jsou určeny pro dodávku do plynovodních sítí,
c) plnírny zkapalněných topných plynů.
(2) Součástí zařízení pro výrobu topných plynů je též vnitrozávodní rozvod plynů, a to až k uzávěru ústícímu do plynovodní sítě (dále jen „předávací místo“).
§ 3
Zařízení pro uskladnění topných plynů
(1) Zařízeními pro uskladnění topných plynů jsou:
a) plynojemy, jestliže jsou připojeny na plynovodní síť,
b) stabilní zásobníky a stabilní tlakové nádoby na topné plyny v zkapalněném stavu, pokud slouží pro rozvod topných plynů a jsou určeny pro dodávku do plynovodních sítí nebo pro plnění do tlakových nádob k dopravě plynu,
c) podzemní zásobníky vybudované uměle nebo v přírodních horninových strukturách po vyčerpaných zásobách zemního plynu nebo jiných nerostů.
(2) Součástí zařízení pro uskladnění topných plynů jsou i čisticí, kompresní, zkapalňovací a odpařovací zařízení potřebná pro uskladňovací proces.
§ 4
Zařízení pro rozvod topných plynů
(1) Zařízeními pro rozvod topných plynů jsou jednak plynovody od předávacího místa (z výroby, těžby nebo uskladnění) až k plynovodní přípojce, jednak kompresní, dmýchací, směšovací, měřicí a regulační stanice pro veřejný rozvod. Dále sem patří centrální stanice zkapalněného topného plynu o odpařovací mohutnosti od 20 kg/hod. pro zásobování obcí a sídlišť, pokud nejde o zařízení podle § 3. Regulačními stanicemi pro veřejný rozvod jsou stanice k regulaci a udržování stálého tlaku plynu pro zásobování měst, obcí a sídlišť.
(2) Zařízeními pro rozvod topných plynů jsou i soustavy 1) určené pro tranzitní přepravu topných plynů přes území státu.
§ 5
Plynovodní přípojky
(1) Plynovodní přípojka slouží k připojení odběrního plynového zařízení na plynovod a sahá od plynovodu až k hlavnímu uzávěru odběrního plynového zařízení; její součástí je i regulátor tlaku plynu, pokud je osazen před hlavním uzávěrem.
(2) Plynovodní přípojky, které slouží pro připojování odběrních plynových zařízení v obytných a jiných budovách2) a drobných provozovnách na plynovodní síť, jsou plynovodní přípojky pro veřejný rozvod.
(3) Ostatní plynovodní přípojky jsou přípojky průmyslové.
§ 6
Předávací místo
Předávacím místem z výroby, těžby, uskladnění a ostatních zdrojů, jakož i z dovozu do plynovodní sítě, je první uzávěr za měřidlem dodavatele, nebylo-li mezi dodavatelem a odběratelem topných plynů dohodnuto jinak.
§ 7
Měřidla topných plynů
Měřidly topných plynů jsou podle plynárenského zákona všechna měřidla, schválená příslušnými orgány, jimiž se měří dodávky topných plynů. 3)
§ 8
Řešení rozporů
V pochybnostech, zda jde o plynárenské zařízení, rozhodne federální ministerstvo paliv a energetiky.
Oddíl2
ZŘIZOVÁNÍ, PROVOZOVÁNÍ A RUŠENÍ, PLYNÁRENSKÝCH A ODBĚRNÍCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 9
Zřizování a provozování plynárenských zařízení
(1) V souladu s předpisy o investiční výstavbě a jinými obecně závaznými právními předpisy zřizují a provozují plynárenská zařízení plynárenské podniky.
(2) Souhlas k zřízení a provozování zařízení pro výrobu topných plynů jinými organizacemi než plynárenskými podniky udělí federální ministerstvo paliv a energetiky jen
a) půjde-li o zařízení pro výrobu topných plynů v rámci organizace, jež může ekonomicky výhodněji zajistit dodávku topného plynu do plynovodní sítě pro veřejný rozvod nebo pro vlastní potřebu,
b) půjde-li o zařízení na výrobu topného plynu pro potřebu provozovatele, nelze-li mu zajistit dodávku topných plynů z plynovodní sítě pro veřejný rozvod nebo jiným způsobem,
c) půjde-li o vysokotlakou čistírnu, v níž se zpracovává koksárenský plyn z vlastní výroby.
(3) O udělení souhlasu podle odstavce 2 požádá investor prostřednictvím svého nadřízeného orgánu při projednávání přípravné dokumentace, která řeší výstavbu nebo podstatné rozšíření plynárenských zařízení, uvedených v odstavci 2. Žádost musí být doložena vyjádřením příslušné státní energetické inspekce. Federální ministerstvo paliv a energetiky sdělí žadateli do 30 dnů ode dne doručení žádosti, zda se zamýšlenou výstavbou nebo rozšířením souhlasí. Udělení souhlasu lze vázat na splnění určitých podmínek (zejména pokud jde o způsob nebo rozsah výstavby a provozování), jakož i na možnost dodávky topných plynů do plynovodní sítě.
§ 10
Zřizování plynovodních přípojek
(1) Plynovodní přípojky musí vyhovovat bezpečnostním předpisům a technickým normám.4) Montážní práce při zřizování nebo rozšiřování, výměně nebo rekonstrukci plynovodních přípojek mohou provádět pouze oprávněné organizace,5) které mají pro tyto práce odborně způsobilé pracovníky (§ 24 odst. 1).
(2) Plynárenský podnik sdělí žadateli o zřízení plynovodní přípojky (správci, vlastníku stavby nebo zařízení případně investorovi) údaje a pokyny potřebné pro zpracování přípravné a projektové dokumentace a bezpečné a hospodárné zřízení, popř. rozšíření plynovodní přípojky a v rámci stavebního řízení uplatní odůvodněné podmínky pro její připojení k plynovodu, k nimž stavební úřad přihlédne v rozhodnutí. Plynárenský podnik může připojení odmítnout, nebyly-li stanovené podmínky dodrženy.
(3) Správce, vlastník stavby nebo zařízení, které mají být připojeny k plynovodu, popřípadě u nově budovaných staveb nebo zařízení jejich investor, je povinen v těchto objektech zajistit na svůj náklad provedení potřebných stavebních úprav podle požadavku plynárenského podniku.
§ 11
Plynovodní přípojky pro veřejný rozvod
(1) Plynovodní přípojky pro veřejný rozvod (§ 5 odst. 2) zřizují a rozšiřují plynárenské podniky.
(2) O povolení ke zřízení a rozšíření plynovodní přípojky pro veřejný rozvod žádá správce, vlastník stavby nebo zařízení, jež mají být připojeny k plynovodu a u nově budovaných staveb nebo zařízení jejich investor u plynárenského podniku, a to na zvláštním tiskopise, který obdrží u tohoto podniku.
(3) Plynárenský podnik zřídí plynovodní přípojku pro veřejný rozvod v rámci schváleného plánu gazifikace měst s přihlédnutím k maximální efektivnosti.
(4) Se souhlasem plynárenského podniku a za podmínek jím stanovených mohou výjimečně zřizovat nebo rozšiřovat plynovodní přípojku pro veřejný rozvod i jiné organizace než plynárenské podniky nebo i soukromé osoby, a to vlastním nákladem.
(5) U soustředěné komplexní bytové výstavby zřizuje vysokotlaký přívod plynu včetně plynové regulační stanice vysokotlak/středotlak, zakončený uzávěrem na středotlakém výstupu plynu u hranice obytného souboru, plynárenský podnik. Potřebnou část zařízení pro rozvod plynu v hranicích obytného souboru zřizuje po projednání s plynárenským podnikem generální investor komplexní bytové výstavby.
§ 12
Plynovodní přípojky průmyslové
Plynovodní přípojky průmyslové (§ 5 odst. 3) zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených plynárenským podnikem na svůj náklad správci, vlastníci staveb nebo zařízení, které mají být připojeny k plynovodu. U nově budovaných staveb nebo zařízení zřizují je jejich investoři. Tyto přípojky se zřizují včetně průmyslových regulačních stanic.
§ 13
Provozování plynovodních přípojek
(1) Plynovodní přípojky zřízené jinými organizacemi než plynárenskými podniky se převádějí (včetně příslušných částí pro veřejný rozvod) do správy plynárenského podniku bezplatně. 6) Plynovodní přípojky zřízené jinými organizacemi než státními nebo soukromými osobami přecházejí dnem uvedení do trvalého provozu (užívání) bezplatně do vlastnictví státu a správy plynárenského podniku.
(2) Jestliže plynovodní přípojku zřídil někdo jiný než plynárenský podnik (§ 11 odst. 4 a 5 a § 12), je plynárenský podnik účastníkem řízení o vydání povolení k trvalému provozu (užívání). Investor plynovodní přípojky je povinen po vydání tohoto povolení předat plynárenskému podniku veškerou dokumentaci plynovodní přípojky. Plynárenský podnik provozuje tyto plynovodní přípojky (u soustředěné bytové a občanské výstavby i příslušnou část zařízení pro veřejný rozvod) ode dne jejich uvedení do trvalého provozu.
§ 14
Zrušení a zastavení plynárenských zařízení
(1) Vyřazení plynárenských zařízení nebo jejich částí z provozu, jež nemůže ovlivnit plynulost a spolehlivost dodávky plynu do sítě, nemůže mít vliv na plánovanou nebo pohotovou výrobní popř. rozvodnou kapacitu a nemůže zhoršit provozní podmínky a vlastnosti dodávaných topných plynů, se nepokládá za zrušení nebo zastavení ve smyslu § 7 zákona.
(2) Souhlasu federálního ministerstva paliv a energetiky podle § 7 odst. 1 zákona není třeba ke krátkodobému přerušení provozu, např. při poruchách, revizích, opravách a k přechodnému zastavení, nařízenému orgánem plynárenského dispečinku nebo orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení (dále jen orgány „státního odborného dozoru“).
§ 13a
Osazování měřidel topných plynů
(1) Před uvedením přípojky do trvalého provozu a zahájením provozu odběrních plynových zařízení osadí plynárenský podnik měřidla topných plynů (dále jen plynoměry). O druhu, místě a jejich umístění rozhodne plynárenský podnik.
(2) Při rozšíření odběru topných plynů je odběratel, provozovatel, popřípadě uživatel odběrního plynového zařízení povinen připravit a zabezpečit v místě určeném plynárenským podnikem podmínky pro osazení jiného plynoměru.
(3) K zabezpečení řádné funkce plynoměru je plynárenský podnik oprávněn zajistit jej podnikovými plombami a jejich neporušenost kontrolovat. Poškození nebo odstranění plomby se považuje za poškození plynoměru.
§ 15
Odběrní plynová zařízení
(1) Odběrními plynovými zařízeními jsou zejména:
a) průmyslové regulační stanice, samostatná regulační zařízení pro průmyslové spotřebiče, výtopny a okrskové i domovní kotelny,
b) vnitrozávodní rozvod topných plynů včetně hlavního uzávěru, pokud tento rozvod není součástí zařízení pro výrobu topných plynů (§ 2 odst. 2),
c) domovní plynovody včetně hlavního uzávěru a regulátorů tlaku plynů, pokud jsou za hlavním uzávěrem,
d) spotřebiče topných plynů s příslušenstvím,
e) individuální tlakové stanice nebo jen nádoby na zkapalněný topný plyn (propan-butan) s příslušným regulačním, rozvodným a případně i odpařovacím zařízením pro jednoho průmyslového odběratele nebo pro jednu domácnost,
f) stanice propan-butanu o odpařovací mohutnosti do 20 kg/hod., včetně regulačního zařízení, místních rozvodů, domovních plynovodů a stabilních tlakových nádob na propan-butan pro několik odběratelů,
g) stanice propan-butanu pro průmyslové závody o odpařovací mohutnosti nad 20 kg propan-butanu/hod. s příslušenstvím včetně stabilních tlakových zásobníků. Centrální stanice této velikosti pro zásobování obcí a sídlišť patří však k zařízení pro rozvod topných plynů (§ 4).
(2) Pro všechny průmyslové spotřebiče topných plynů, které mají být vybudovány nebo rekonstruovány, pokud mají spotřebu stanovenou v příslušných právních předpisech, 7) musí být určena palivová základna topných plynů.
§ 16
Povinnosti provozovatelů plynárenských zařízení a odběrních plynových zařízení
(1) Provozovatelé plynárenských zařízení jakož i odběrních plynových zařízení s výjimkou provozovatelů spotřebičů určených pro domácnost, jsou povinni zejména:
a) podle právních předpisů včetně technických norem a podle místních provozních řádů, popřípadě místních provozních a bezpečnostních pokynů [písmeno f)] zajišťovat provádění kontrol a revizí těchto zařízení ve stanovených lhůtách,
b) pověřovat obsluhou a běžnou údržbou jen pracovníky, 8) kteří mají odbornou způsobilost,
c) zajišťovat montáže a opravy průmyslových regulačních stanic jakož i všech odběrních plynových zařízení pouze oprávněnými organizacemi, 9)
d) pečovat o odbornou výchovu pracovníků pověřených obsluhou a běžnou údržbou těchto zařízení,
e) vést předepsanou dokumentaci zařízení včetně dokumentace skutečného provedení a uschovávat ji, jakož i další doklady stanovené právními předpisy a technickými normami po celou dobu užívání zařízení,
f) pro provoz zařízení vypracovat místní provozní řád nebo místní provozní a bezpečnostní pokyny k zabezpečení řádného provozu, obsluhy a běžné údržby zařízení;10) místní provozní řády nebo místní provozní a bezpečnostní pokyny musí být k dispozici všem pracovníkům obsluhy a běžné údržby, kteří s nimi musí být prokazatelně předem seznámeni.
(2) Výměnu a opravy hlavních uzávěrů u přípojek a regulátorů tlaku plynu za hlavním uzávěrem provádí plynárenský podnik, a to na náklad správce, vlastníka stavby nebo zařízení.
(3) Správci, vlastníci, provozovatelé a uživatelé odběrních plynových zařízení v obytných budovách a drobných provozovnách jsou povinni zejména:
a) zachovávat při používání plynových spotřebičů potřebnou opatrnost,11) aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví nebo majetku a řídit se přitom návodem pro jejich používání,
b) dodržovat lhůty kontrol, seřizování a čistění plynových spotřebičů stanovené v návodech pro jejich používání, případně v pokynech daných oprávněnou organizací k provádění oprav, údržby a seřizování spotřebičů,
c) zabezpečit předložení dokumentace skutečného provedení domovního plynovodu před každým požadovaným rozšířením odběru plynu v objektu, pokud ji plynárenský podnik již nemá, popř. je zřejmé, že tato dokumentace neodpovídá skutečnosti,
d) zajišťovat provádění pravidelné údržby a oprav oprávněnou organizací,
e) vyžadovat od oprávněných provádějících organizací protokoly o provedených revizích, opravách, kontrolách, seřizování a čistění odběrního plynového zařízení a jeho částí a tyto protokoly uschovávat.
(4) Plynárenské podniky a výrobci odběrních plynových zařízení
a) spolupracují při školení a doškolování pracovníků opravárenských organizací a pracovníků obsluhujících odběrní zařízení (§ 17 odst. 1 zákona),
b) spolupůsobí na vyzvání orgánů veřejné bezpečnosti a státního odborného dozoru při vyšetřování úrazů a nehod způsobených při výrobě, rozvodu a používání topných plynů.
Oddíl3
ŘÍZENÍ VÝROBY, ROZVODU, VYUŽITÍ A SPOTŘEBY TOPNÝCH PLYNŮ
§ 17
Plynárenská organizace a plynárenský podnik
(1) Plynárenskou organizací ve smyslu zákona je státní hospodářská organizace výroby a rozvodu plynu v odvětví průmyslu paliv, zřízená ministrem paliv a energetiky ČSSR.
(2) Plynárenským podnikem ve smyslu zákona je organizační jednotka plynárenské organizace, vystupující v hospodářských vztazích svým jménem,12a) která má v předmětu činnosti zejména výrobu, rozvod a uskladňování topných plynů, plnění a distribuci zkapalněných topných plynů, výstavbu a provoz tranzitních plynovodních soustav, jakož i výstavbu plynovodů a přípojek, které po uvedení do trvalého provozu jsou v jeho výkonu správy.
§ 18
Plynárenský dispečink
(1) Výkon dispečerské činnosti se řídí Provozním řádem plynárenské dispečerské služby organizací federálního ministerstva paliv a energetiky (dále jen „Provozní řád“). Provozní řád vymezuje organizační působnost plynárenské dispečerské služby v řízení dodávek zemního plynu a svítiplynu na celém území ČSSR, určuje její členění, pravomoc a odpovědnost jednotlivých dispečerských složek a jejich vzájemné vztahy.
(2) Provozovatelé zařízení pro výrobu, úpravu, uskladnění a rozvod topných plynů (§ 2, 3, 4) a pro těžbu zemního plynu jsou povinni:
a) projednávat a předkládat plynárenskému dispečinku návrhy plánu výroby, vlastní spotřeby, pohotových výkonů a dodávek topných plynů do celostátního plynovodního systému, jakož i návrhy plánu revizí, odstávek a oprav uvedených zařízení, a to v rozsahu a způsoby stanovenými provozním řádem plynárenské dispečerské služby,
b) předkládat plynárenskému dispečinku plán vlastní výroby, spotřeby a dodávek topných plynů do celostátního plynovodního systému, rozepsaný na měsíce, maximální denní případně i hodinová množství dodávek topných plynů a dále technické údaje týkající se výrobních zařízení potřebné pro dispečerské řízení dodávek s ohledem na potřebný výkon,
c) oznamovat plynárenskému dispečinku vzniklé poruchy na jmenovaných zařízeních jakož i všechny důležité okolnosti, které mají vliv na výši a průběh dodávky topných plynů, pokud mohou ovlivnit výrobu nebo dodávku topných plynů do celostátního plynovodního systému,
d) provozovat a udržovat uvedená zařízení v řádném provozuschopném stavu při respektování zásad bezpečnosti provozu a řídit se pokyny plynárenského dispečinku.
(3) Při plnění úkolů plynárenský dispečink řídí prostřednictvím svých složek všechny výkony výroben včetně špičkových a zařízení pro těžbu a úpravu topných plynů, stanic pro zkapalňování metanu a podzemních zásobníků.
(4) Plynárenský dispečink je oprávněn ve smyslu provozních řádů provádět zásahy do výroby, dodávky a spotřeby topných plynů v případě havarijních situací na dodávkových systémech nebo v případě okamžitých disproporcí mezi zdroji plynu a jejich spotřebou.
(5) Jde-li o zařízení pro výrobu, úpravu a těžbu topných plynů, z nichž není dodáván topný plyn do celostátního plynovodního systému, jsou organizace povinny se dohodnout s plynárenským dispečinkem o uskutečnění spolupráce, o tom, jak tato zařízení mají být potřebám spolupráce přizpůsobena a určit odpovědného zástupce pro spolupráci s orgány plynárenského dispečinku.
Oddíl4
HOSPODAŘENÍ S PLYNY
§ 19
Povinnosti odběratelů plynu
(1) Organizace odebírající topné plyny jsou povinny:
a) používat jen schválených plynových spotřebičů s vysokými hospodářskými i bezpečnostními technickými hodnotami, vybavených potřebnou měřicí a zabezpečovací technikou a pokud možno i automatikou, o nichž je prokázáno, že vyhovují příslušným bezpečnostním předpisům a technickým normám, 13)
b) dbát, aby pro tepelné procesy bylo používáno spotřebičů o výkonech úměrných velikosti vsázky, aby byly dodržovány technologicky nutné doby ohřevu vsázky a správnou organizací práce se snižovaly tepelné ztráty,
c) sledovat trvale měrné spotřeby plynu, zavádět zdůvodněné normy spotřeby a je snižovat racionalizačními opatřeními,
d) udržovat odběrní plynová zařízení v dobrém technickém stavu, nevyhovující rekonstruovat a zastaralá včas vyměňovat za hospodárnější a technicky dokonalejší; modernizovat plynové pece a spotřebiče při rekonstrukcích a převodech na jiný druh topných plynů ke zvýšení jejich tepelné účinnosti,
e) prokázat se při žádostech o rozšíření palivové základny pro nově projektované plynové spotřebiče potvrzením příslušné státní energetické inspekce, 14) zkušebny nebo ústavu pověřených zkoušením spotřebních plynových zařízení, že jejich dosavadní spotřebiče pracují s energetickou účinností požadovanou předpisy, jsou plně vytíženy a nepřekračují normy spotřeby plynu,
f) poskytnout na vyžádání příslušné plynárenské organizaci nebo příslušné státní energetické inspekci údaje a informace potřebné k posouzení hospodaření s plynem (hlavně tepelné bilance pecí) a k přípravě plánů dodávek plynu, údaje o využívání spotřebičů a o způsobu jejich uvádění do provozu.
(2) Zjistí-li kontrolní orgán příslušné státní energetické inspekce, že organizace odebírající topné plyny využívá plynu nehospodárně a neúčelně, uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.
Oddíl5
STYK S ODBĚRATELI
Zkoušení odběrních plynových zařízení a provádění instalačních a montážních prací
§ 20
Podmínky pro připojování na plynovodní síť
(1) Všechna nová, jakož i rozšiřovaná odběrní plynová zařízení lze zřídit a připojit teprve po předchozím projednání s plynárenským podnikem a za podmínek jím stanovených.
(2) Odběrní plynová zařízení (§ 15 odst. 1) připojí plynárenský podnik jen tehdy, odpovídají-li podané přihlášce, podkladům projednaným podle § 21 této vyhlášky a byla-li odborně technicky přezkoušena (§ 22).
(3) Správci, vlastníci staveb a zařízení, popřípadě provozovatelé odběrních plynových zařízení jsou povinni umožnit pověřeným pracovníkům plynárenského podniku přístup k plynoměrům (§ 7), souvisejícím zařízením a odběrním plynovým zařízením (§ 15 odst. 1). Pro vstup do zařízení na obranu vlasti platí zvláštní předpisy.16)
§ 21
Technické podklady
(1) U nových nebo rozšiřovaných (rekonstruovaných) odběrních plynových zařízení uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) této vyhlášky je investor nebo provozovatel povinen předložit plynárenskému podniku vyjádření příslušné státní energetické inspekce - jde-li o průmyslové spotřebiče topných plynů a potřebné podklady (například náčrtek nebo předepsanou projektovou dokumentaci), umožňující posouzení těchto plynových zařízení z hlediska možnosti jejich připojení na plynovodní síť a jejich odzkoušení.
(2) Údaje potřebné pro vypracování podkladů (například velikost spotřebičů, údaje týkající se stavby regulační stanice, jakož i jiné technické údaje, včetně údajů o umístění měřidla) sdělí plynárenský podnik odběrateli na požádání do 30 dnů.
(3) Odběratel plynu je povinen znovu projednat s plynárenským podnikem podklady, nebudou-li montážní práce na odběrním plynovém zařízení započaty do dvou let.
§ 22
Zkoušení odběrních plynových zařízení
(1) Odborné technické přezkoušení odběrních plynových zařízení (s výjimkou spotřebičů, jež podléhají přezkoušení podle zvláštních předpisů)17) je povinen zajistit před uvedením zařízení do provozu provozovatel (investor) u příslušného plynárenského podniku. Dodavatel zařízení je povinen předem předat provozovateli podrobné provozní a bezpečnostní předpisy.
(2) U propan-butanových tlakových stanic odborné technické přezkoušení provede plynárenský podnik nebo jím pověřená oprávněná organizace.
(3) Provozovatel (investor) je povinen požádat o provedení odborného technického přezkoušení plynárenský podnik nejméně 14 dnů předem.
(4) Odborným technickým přezkoušením (§ 17 zákona) se rozumí zhodnocení, zda odběrní plynové zařízení bylo provedeno podle podmínek stanovených plynárenským podnikem a zda na odběrním plynovém zařízení byla provedena výchozí revize podle předpisu o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení18) bez závad bránících uvedení do provozu.
(5) O výsledku přezkoušení v rozsahu uvedeném v odstavci 4 vydá plynárenský podnik správci, vlastníku stavby nebo zařízení, popřípadě provozovateli (investorovi) osvědčení; toto osvědčení je podkladem k řízení o uvedení zařízení do trvalého provozu.
§ 23
Provádění montážních prací
(1) Instalační, montážní, opravářské práce (dále jen „montážní práce“) na plynárenských a odběrních plynových zařízeních mohou provádět jen kvalifikovaní pracovníci oprávněné organizace.
(2) Plynárenský podnik nepřipojí odběrní plynové zařízení, jestliže montážní práce provedl někdo jiný než oprávněná organizace.
(3) Organizace provádějící montážní práce v novostavbách nebo rekonstrukce na stávajících odběrních plynových zařízeních jsou povinny předem písemně oznámit plynárenskému podniku provádění těchto prací tak, aby se plynárenský podnik mohl přesvědčit, zda práce jsou prováděny řádně, zejména zda se dodržují příslušné právní předpisy a technické normy.
§ 24
Podmínky odborné způsobilosti pro provádění montážních prací na plynárenských a odběrních plynových zařízeních
(1) Montážní práce na plynárenských a odběrních plynových zařízeních smějí provádět jen pracovníci
kteří mají alespoň jednoroční praxi v činnosti na plynárenských a odběrních plynových zařízeních, absolvovali odborný kurs pořádaný oprávněnou organizací a vlastní doklad o jeho úspěšném ukončení, opravňující je k činnosti na těchto zařízeních.
kteří mají alespoň jednoroční praxi v činnosti na plynárenských a odběrních plynových zařízeních, absolvovali odborný kurs pořádaný oprávněnou organizací a vlastní doklad o jeho úspěšném ukončení, opravňující je k činnosti na těchto zařízeních.
a) s úplným středním vzděláním nebo se středním vzděláním příslušného nebo vhodného studijního oboru, nebo
b) vyučení v učebním oboru instalatér, potrubář a provozní nebo strojní zámečník, elektromechanik19) nebo v učebních oborech, odpovídajících druhu vykonávané práce,
(2) Pracovníci, kteří nemají způsobilost uvedenou v odstavci 1, smějí provádět montážní práce jen pod přímým dohledem a odpovědností pracovníků, kteří tuto způsobilost mají.
(3) Pro provádění svářečských prací platí ustanovení zvláštních právních předpisů a příslušných technických norem.20)
§ 25
Úprava odběrních plynových zařízení při změně druhu nebo tlaku plynu
(1) Týká-li se změna druhu nebo tlaku plynu většího počtu odběratelů, projedná ji plynárenský podnik předem s příslušným národním výborem. Za změnu tlaku se považuje taková změna tlaku v zařízení pro rozvod plynů, v jejímž důsledku je nutno osadit nebo demontovat regulační zařízení na úpravu tlaku plynu pro řádnou a bezpečnou funkci spotřebičů.
(2) Změnu dodávaného druhu nebo tlaku topných plynů projedná plynárenský podnik se všemi velkoodběrateli, jichž se změna týká, nejméně 2 roky před začátkem roku, v němž má být provedena, nedohodne-li se s nimi předem o lhůtě kratší. Ostatní odběratele uvědomí plynárenský podnik 1 rok před začátkem roku, v němž má být změna provedena, nedohodne-li se lhůta kratší. Správce, vlastníky, uživatele nemovitostí připojených na veřejný rozvod plynu, uvědomí plynárenský podnik oznámením, jež se vyvěsí v každém domě připojeném na veřejný rozvod.
(3) Plynárenský podnik uvědomí o zamýšlené změně druhu nebo tlaku plynu příslušné národní výbory, s nimiž dohodne harmonogram prováděných prací; současně uvědomí i organizace v dotčené oblasti, které se zabývají prováděním montážních prací a dohodne s nimi postup a časový rozsah těchto prací. O provedení změny uvědomí plynárenský podnik předem organizace zabývající se úpravami a prodejem plynových spotřebičů.
(4) Úpravu plynových spotřebičů v domácnostech, pokud jsou ve vlastnictví spotřebitelů, provede na svůj náklad plynárenský podnik. Spotřebiče, jejichž úprava by byla neekonomická nebo technicky neřešitelná, popř. by nebyl zajištěn jejich bezpečný provoz, musí být vyměněny za spotřebiče nové; nový spotřebič zajistí odběrateli plynárenský podnik. Rozdíl v hodnotě starého a ceně nově instalovaného spotřebiče hradí odběratel. Plynárenský podnik je oprávněn v sociálních případech hodných zřetele na podkladě vyjádření příslušného národního výboru od požadování rozdílu v ceně zčásti nebo zcela upustit.
(5) Úprava plynových spotřebičů v bytech, které jsou vlastnictvím uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti nebo podnájemníků, které však byly připojeny bez souhlasu plynárenského podniku, zajistí jejich vlastník na svůj náklad v případě, že plynárenský podnik bude souhlasit s ponecháním připojení spotřebiče na odběr.
(6) Správci, vlastníci nemovitostí, připojených na přípojku pro veřejný rozvod, jsou povinni s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 dát upravit na svůj náklad domovní plynovody, spotřebiče a jejich příslušenství tak, aby byly zachovány zásady bezpečného provozu těchto zařízení.
(7) Správci, vlastníci, uživatelé nemovitostí jsou povinni umožnit pracovníkům plynárenských podniků, případně pracovníkům organizací, které prokazatelně pracují na úkolech spojených se změnou druhu nebo tlaku topných plynů, přístup ke všem odběrním plynovým zařízením, která jsou v jejich objektech.
V případě, že nebude umožněn přístup ke spotřebičům, je plynárenský podnik oprávněn dodávku plynu přerušit, případně ukončit.
V případě, že nebude umožněn přístup ke spotřebičům, je plynárenský podnik oprávněn dodávku plynu přerušit, případně ukončit.
(8) Pracovníci plynárenských podniků a organizací, pověřených prováděním změny druhu nebo tlaku topných plynů, jsou povinni na požádání prokázat svoji totožnost občanským a služebním průkazem.
(9) Stavební práce spojené s prováděním změny druhu nebo tlaku plynu se hlásí stavebnímu úřadu; opravy závad havarijního stavu se provádějí podle obecně závazných předpisů 21) jako práce na odstraňování poruch.
(10) Organizace, která provedla úpravu plynových spotřebičů v domácnostech, je povinna
a) viditelným způsobem označit spotřebič jako přebudovaný na jiný druh plynu,
b) poučit řádně odběratele plynu o zacházení se spotřebičem na nový druh plynu; pokud došlo ke změně způsobu obsluhy nebo údržby spotřebiče, vyžádat si od něho potvrzení, že byl poučen.
Oddíl6
GAZIFIKACE
§ 26
Plán gazifikace
Plán gazifikace připravuje federální ministerstvo paliv a energetiky ve spolupráci s generálním ředitelstvím Českých plynárenských podniků a generálním ředitelstvím Slovenských plynárenských a naftových podniků v souladu se státními plány rozvoje národního hospodářství ČSSR.
Metodiku a rozsah plánu stanoví federální ministerstvo paliv a energetiky podle jednotných pokynů Státní plánovací komise a v souladu s platnými právními předpisy. 22)
(K § 19 zákona)
Metodiku a rozsah plánu stanoví federální ministerstvo paliv a energetiky podle jednotných pokynů Státní plánovací komise a v souladu s platnými právními předpisy. 22)
(K § 19 zákona)
§ 27
Krajské plány gazifikace
§ 28
Zajišťování a provádění gazifikace
(2) Příslušný národní výbor, pokud je stavebním úřadem, může správci, vlastníku stavby nařídit, 23) aby v souladu s plánem gazifikace měst provedl stavební úpravy potřebné z důvodů obecného zájmu, zejména připojení na plynovodní přípojku včetně zařízení domovní a bytové instalace popřípadě její úpravu.
Oddíl7
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Ochranná pásma
§ 29
Oprávnění plynárenských podniků k cizím nemovitostem
(1) Plynárenským podnikům přísluší v rozsahu uvedeném v § 22 odst. 1 zákona oprávnění k cizím nemovitostem. 24)
(3) V případech, kdy poškozenému přísluší náhrada skutečné škody podle příslušných ustanovení zákona, ale vzniknou pochybnosti o dni vzniku škody v místě, platí domněnka, že je to den skončení prací v příslušném okrese.
(4) Nedojde-li k dohodě, musí poškozený uplatnit nárok na náhradu škody podle zákona a písemně uvědomit o uplatnění nároku příslušný plynárenský podnik.
§ 30
Styk s komunikacemi, vedeními, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními
(1) O podmínkách styku plynárenských zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně předpisy o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními 28) a ustanovení příslušných norem. 29)
(2) Styk plynárenských zařízení s hornickou činností upraví pravidla, která vydá podle příslušnosti federální ministerstvo paliv a energetiky a Český báňský úřad nebo Slovenský báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost.
§ 31
Šířka ochranných pásem
(1) Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich maximální šíře měřená po obou stranách od osy plynovodu nebo přípojky je stanovena v zákoně (§ 24 odst. 2).
(2) Tato vzdálenost činí na každou stranu od osy plynovodu:
Podobně se musí dodržovat minimální vzdálenosti mezi povrchy potrubí plynovodu a podzemními vedeními nebo kabely při křížení nebo souběhu.30)
| a) u středotlakých plynovodů a přípojek ve volném terénu a v nezastavěném území | 10 metrů, |
| b) u vysokotlakých plynovodů a přípojek do Ø 300 mm | 20 metrů, |
| c) u vysokotlakých plynovodů a přípojek o Ø nad 300 mm | 50 metrů, |
Podobně se musí dodržovat minimální vzdálenosti mezi povrchy potrubí plynovodu a podzemními vedeními nebo kabely při křížení nebo souběhu.30)
(3) Nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky, jimiž se rozvádějí topné plyny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích nechrání se ochrannými pásmy. Ochrana jejich plynulého provozu je upravena technickými normami.31)
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených zemních plynů včetně topných plynů získaných z důlních děl (degazace).
§ 32
Omezení a zákazy činnosti v ochranných pásmech
(1) Správci, vlastníci, uživatelé nemovitostí, jakož i jiné organizace, jsou povinny v ochranném pásmu zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.
(2) V ochranných pásmech nesmí být zřizovány zejména sklady třaskavin, sklady a čerpadla benzínu a jiných hořlavin, žíravin, plynojemy, úvodní (vtažná) díla (jámy, štoly apod.) organizací, které prozkoumávají nebo dobývají ložiska nerostů a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmí být též umístěny odvaly hlušin.
(3) Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:
a) do vzdálenosti 20 m od vysokotlakého plynovodu budovat mosty a jiná komunikační zařízení (lávky, převozy, přístavní můstky, kotviště lodí apod.) a vodní díla, měřeno od plynovodu ve směru koryta toku, jde-li plynovod přes tok vody;
b) do vzdálenosti 15 m provádět zástavbu a budovat ostatní důležité objekty včetně železničních tratí podél plynovodů;
c) do vzdálenosti 15 m od vysokotlakého plynovodu budovat přechody přes řeku pro zařízení na rozvody tepla a pro telekomunikace, jde-li plynovod přes tok vody;
d) do vzdálenosti 10 m stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod.;
e) do vzdálenosti 5 m zřizovat kanalizační sítě a vodovody podél plynovodů;
f) do vzdálenosti 3 m provádět činnost, která by mohla ohrozit plynovody, plynulost a bezpečnost jejich provozu, např. výkopy nebo sondy a s tím související odklizování zemin a jejich navršování.
(4) Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 3 pod písmeny a), b); vzdálenosti uvedené pod písmeny c) až f) zůstávají však nedotčeny.
(5) Uvnitř ochranného pásma u plynovodů o velmi vysokém tlaku se nesmí provádět žádná z činností uvedených v odstavci 3.
(6) Při výstavbě jiných objektů musí být z důvodu ochrany objektů před možnými důsledky poruch plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem dodržena ustanovení příslušné ČSN30) o nejmenších dovolených vzdálenostech plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem od jiných objektů.
(7) Pro vzdálenosti mezi plynárenskými zařízeními platí ustanovení technických norem o nejmenších vzdálenostech při křížení a souběhu.
§ 33
Styk s elektrickými vedeními, ropovody a produktovody
Venkovní elektrické vedení velmi vysokého a vysokého napětí, kabelová vedení, jakož i podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od zařízení pro rozvod topných plynů, aby byla zachována ochranná pásma stanovená předpisy platnými pro elektrická vedení a pro podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu.
§ 34
Stanovení ochranných pásem
Při výstavbě zařízení pro výrobu, rozvod a uskladnění topných plynů (§ 2-5) stanoví ochranné pásmo, jakož i druhy činností, které jsou v něm omezeny nebo zakázány, příslušný orgán územního plánování, u podzemního zásobníku v dohodě s příslušným obvodním báňským úřadem po vyjádření Českého geologického úřadu nebo Slovenského geologického úřadu, a to na návrh příslušného plynárenského podniku.
§ 35
Vznik a zánik povinností v ochranných pásmech
Povinnosti a omezení v ochranných pásmech vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí nebo dnem, který je v tomto rozhodnutí o umístění stavby plynárenského zařízení stanoven, a zanikají zrušením plynárenského zařízení. Je-li rozsah ochranných pásem nebo rozsah povinností a omezení sporný, určí je orgán územního plánování, příslušný pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby po dohodě s plynárenským podnikem.
Oddíl8
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 36
Objekty federálního ministerstva národní obrany
O plynárenských a odběrních plynových zařízeních, která jsou umístěna ve vybraných objektech federálního ministerstva národní obrany, platí zvláštní předpisy.
§ 37
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
c) vyhláška ministerstva paliv č. 168/1959 Ú. l., o řízení výroby, rozvodu a odbytu topných plynů a rozvoje plynárenského oboru.
§ 38
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.