Rozhodčí řízení
Zahájení rozhodčího řízení
Jednání komise
Bezvýslednost řízení

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh pracovníka (bývalého pracovníka) nebo organizace. Řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi.

(2) Návrhem lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména

(3) Návrh se podává písemně nebo ústně. Písemný návrh se podává pověřenému členu komise, pracovníku organizace pověřenému k tomu komisí v dohodě s organizací, do podatelny organizace nebo pracovníku organizace pověřenému k přijímání písemností. Ústní návrh se podává do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace pověřený k tomu komisí v dohodě s organizací. Písemný návrh je podán dnem jeho doručení a ústní návrh je podán dnem sepsání zápisu. Písemný návrh na zrušení kárného opatření je podán také jeho odevzdáním poště.

(4) V návrhu je nutno uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce), jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu a jak je lze prokázat. Je-li návrh neúplný, zajistí komise jeho doplnění. Stejnopis návrhu zašle komise odpůrci.

(5) Návrh může navrhovatel vzít zpět nebo změnit způsobem uvedeným v odstavci 3, nebo během jednání před komisí, dokud komise neschválila uzavřený smír nebo nerozhodla o sporu.

(6) Komise svým rozhodnutím rozhodčí řízení zastaví

(7) V rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení rozhodne komise k návrhu pracovníka též o nákladech řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení se vyhotovuje písemně a doručuje všem účastníkům. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci podat námitky (§ 13).

(1) Návrh se podává u komise, která je příslušná k jeho projednání.

(2) K projednání návrhu je příslušná komise ustavená v základní organizaci Revolučního odborového hnutí té organizační jednotky, v níž má (před skončením pracovního poměru měl) trvalé pracoviště pracovník, který je účastníkem řízení (§ 1 odst. 1). Návrh může projednat též komise příslušná pro pracoviště, na němž sporný nárok vznikl; spor projedná ta komise, u níž byl návrh podán. V oblasti školství je k projednání návrhu příslušná pouze komise ustavená podle § 2 odst. 3.

(3) Není-li komise příslušná k projednání návrhu, doručí jej neprodleně té komisi v organizaci, která je příslušná, a vyrozumí o tom navrhovatele.

(4) Není-li v organizaci komise příslušná k projednání návrhu nebo byl-li podán komisi návrh na projednání sporu, který rozhodčí komise neprojednávají (§ 1), vrátí jej komise neprodleně navrhovateli s poučením, že projednání návrhu je v pravomoci soudu, popřípadě jiného orgánu.

(1) Předseda komise, popřípadě jeho zástupce nebo jiný pověřený člen komise (dále jen „předseda komise“) stanoví místo a dobu jednání tak, aby pokud možno nezasahovalo do pracovní doby a zpravidla skončilo nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V případech, kdy toho bude třeba, zvláště v obtížnějších sporech, může být při přípravě jednání zjištěno předem zejména stanovisko odpůrce, učiněn pokus o smírné vyřešení sporu, mohou být odstraněny nedostatky v návrzích účastníků a zajištěno provedení důkazů.

(2) Předseda komise pozve k jednání účastníky sporu (jejich zástupce) a další osoby, jejichž přítomnost je potřebná k objasnění rozhodných skutečností. Je-li účastníkem mladistvý pracovník, přizve také jeho zákonného zástupce, a jde-li o pracovníka, kterému byl soudem ustanoven opatrovník, též jeho opatrovníka.²)

(3) V zájmu hospodárnosti a účelnosti může předseda komise spojit ke společnému projednání návrhy, které byly komisi podány a obsahově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.

(4) Jsou-li v návrhu uvedeny věci, které se ke společnému projednání nehodí, nebo odpadnou-li důvody pro společné projednání, může předseda komise některou věc vyloučit k samostatnému projednání.

(1) Komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnému rozhodnutí komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů jejích přítomných členů. Jednání komise řídí její předseda.

(2) Z účasti na jednání je vyloučen člen komise, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise vyloučen, rozhodne komise; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování nezúčastní.

(3) Komise může projednávat a rozhodovat spory i v užších komisích, nejméně tříčlenných. Užší komise, jejich členy a předsedu určí komise na celé funkční období; zřídit nebo zrušit užší komise nebo změnit jejich složení během funkčního období může komise jen v naléhavých případech. Užší komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, nejméně však tři. K platnému rozhodnutí užší komise a schválení smíru je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů užší komise. V ostatním platí pro jednání užší komise ustanovení o jednání komise. Závodní výbor může stanovit podrobnosti o ustavování užších komisí.

(1) Jednání mají být přítomni účastníci sporu. Nedostaví-li se účastník k jednání, může být jednáno v jeho nepřítomnosti jen tehdy, dal-li k tomu předem souhlas nebo dostavil-li se k jednání jeho zástupce, jinak odloží komise jednání na přiměřenou dobu. Nedostaví-li se účastník nebo jeho zástupce bez důvodné omluvy ani k odloženému jednání, ačkoliv byl k němu řádně pozván, může být jednání provedeno i v jeho nepřítomnosti.

(2) Jednání komise je přístupné všem pracovníkům organizace, pracovníkům nebo zástupcům orgánů nadřízených organizaci, vyšších odborových orgánů, státních orgánů a společenských organizací. Komise může vyloučit jejich přítomnost, pokud by veřejným projednáváním bylo ohroženo státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo důležitý zájem účastníků. Vyloučit nelze přítomnost zákonného zástupce mladistvého pracovníka, opatrovníka, a pokud byli pověřeni účastnit se jednání, zástupce orgánů nadřízených organizaci, vyšších odborových orgánů a státních orgánů. Komise je však upozorní na trestní následky porušení takového tajemství. Schválení smíru a rozhodnutí o sporu musí být vždy vyhlášeno veřejně.

(1) Komise musí dbát, aby při jednání byl zjištěn skutečný stav věci co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji.

(2) Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá její předseda. Komise vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě předložených podkladů a podle potřeby si opatří další doklady a vyslechne i další osoby, které mohou přispět svou výpovědí k objasnění věci; komise upozorní tyto osoby, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků znalce. Komise znalce vyslechne; může mu též uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se komise v odůvodněných případech spokojit jeho písemným posudkem.

(4) Účastníci a jejich zástupci mají právo vyjádřit se k předloženým podkladům, opatřeným dokladům, znaleckým posudkům, k výpovědím ostatních účastníků a osob přizvaných k objasnění věci; mohou těmto osobám klást se souhlasem předsedy komise otázky.

(5) Jestliže to je k objasnění věci nutné, zejména pro zjištění dalších rozhodných skutečností, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od podání návrhu.

(1) Nepodaří-li se dosáhnout smíru, popřípadě nebyl-li smír komisí schválen, zhodnotí komise v neveřejné poradě výsledky jednání a v souladu s právními předpisy o sporu rozhodne.⁴)

(2) Komise může ve svém rozhodnutí přiznat více, než čeho se navrhovatel domáhá, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Rozhodnutí o uložení kárného opatření (§ 81 odst. 1 zákoníku) může komise pouze potvrdit nebo zrušit, nemůže je však měnit.

(3) Rozhodnutí komise vyhlásí její předseda se stručným odůvodněním a poučením o možnosti podat komisi proti rozhodnutí námitky. Vyhlášeným rozhodnutím je komise vázána. Písemné vyhotovení rozhodnutí doručí komise účastníkům do 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí.

(4) Písemné vyhotovení rozhodnutí komise musí obsahovat označení rozhodčí komise, přesné označení účastníků, jména jejich zástupců, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o námitkách, den a místo vyhlášení rozhodnutí a podpis předsedy komise.

(1) Proti rozhodnutí komise může účastník podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Námitky jsou podány včas také tehdy, jestliže jsou podány po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že účastník sporu se řídil nesprávným poučením komise o námitkách. Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o námitkách, lze podat námitky do tří měsíců od doručení.

(2) Námitky se podávají písemně nebo ústně způsobem uvedeným v § 5 odst. 3. Lhůta k podání námitek je zachována též tehdy, jsou-li písemné námitky posledního dne lhůty (odstavec 1) odevzdány k odeslání poště.

(3) V námitkách se uvede v čem a z jakého důvodu je rozhodnutí považováno za nesprávné, popřípadě jakými dalšími důkazy lze uplatněný nárok prokázat nebo vyvrátit a jaké rozhodnutí se navrhuje.

(4) Jestliže byly námitky podány po lhůtě uvedené v odst. 1, komise o tom uvědomí účastníka, který je podal. Na žádost účastníka promine komise zmeškání lhůty k podání námitek, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu a námitky byly podány do patnácti dnů od odpadnutí překážky; v tom případě se námitky považují za podané ve stanovené lhůtě. V ostatních případech komise žádost o prominutí lhůty zamítne. Proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, může účastník, který žádost podal, podat komisi námitky do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (odst. 2). Námitky podané proti rozhodnutí komise, kterým byla žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítnuta, mají vůči tomuto rozhodnutí účinky uvedené v § 212 odst. 2 zákoníku.

(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty nebo o zamítnutí takové žádosti se doručí oběma účastníkům. V rozhodnutí komise uvede stručné odůvodnění. Rozhodnutí, jímž se žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítá, musí obsahovat poučení o možnosti podat proti němu komisi námitky.

(1) Smír schválený komisí a rozhodnutí komise, proti němuž nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky, nabývají právní moci.

(2) Rozhodla-li komise o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo o právech několika účastníků, není dotčena právní moc té části výroku, proti níž nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky; to neplatí, týká-li se rozhodnutí několika účastníků a z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi nimi.

(3) Rozhodnutí komise, proti němuž nejsou přípustné námitky, nabývá právní moci dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí účastníkům. Rozhodnutí komise, které se nedoručuje účastníkům, nabývá právní moci dnem vyhlášení.

(4) Uplynula-li lhůta k plnění podle schváleného smíru nebo podle pravomocného rozhodnutí, potvrdí komise na žádost účastníka jeho vykonatelnost.

(5) Jakmile byl ve věci schválen smír nebo o ní bylo pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu.

(1) Rozhodčí řízení je bezvýsledné, jestliže proti rozhodnutí komise byly podány ve stanovené lhůtě námitky nebo jestliže účastník navrhl, aby spor byl postoupen k dalšímu projednávání soudu, protože do 30 dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebyl v něm ani schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí.

(2) Návrh na postoupení sporu soudu podle odst. 1 může účastník podat komisi písemně nebo ústně do zápisu.

a) o splnění povinnosti, která vyplývá z právního předpisu, pracovněprávního vztahu nebo z porušení práva,

b) o zrušení kárného opatření,

c) o určení, zda tu pracovněprávní vztah nebo právo je či není anebo, zda právní úkon byl učiněn platně, je-li na tom naléhavý právní zájem.

a) vezme-li navrhovatel návrh zpět,

b) vyhoví-li vedoucí pracovník, který uložil kárné opatření, zcela návrhu pracovníka na zrušení tohoto kárného opatření.

(1) Komise zruší na návrh účastníka schválení smíru nebo své pravomocné rozhodnutí, jestliže se dodatečně zjistily závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny ve sporu použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch a rozhodne znovu, nedojde-li ke smíru (§ 11). Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej.

(2) Návrh na zrušení může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.

(3) Pro podání návrhu a jeho projednání komisí platí přiměřeně ustanovení o podání a projednání návrhu na zahájení rozhodčího řízení.

(4) O návrhu rozhodne komise rozhodnutím, které vyhlásí její předseda se stručným odůvodněním a s poučením o námitkách. Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým byl návrh zamítnut, doručí komise účastníkům do 15 dnů ode dne vyhlášení. O jeho obsahu platí přiměřeně ustanovení § 12 odst. 4.

(5) Zamítne-li komise návrh jako bezdůvodný, může účastník proti tomuto rozhodnutí podat námitky podle § 211 odst. 1 zákoníku; pro řízení o námitkách platí ustanovení § 212 odst. 2 zákoníku.