Náhrada mzdy při překážkách v práci
Překážky na straně pracovníka
Důležité osobní překážky v práci
Překážky na straně organizace

(1) Organizace poskytne pracovníku pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

(2) Krátkodobě uvolněnému pracovníku poskytne náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zpravidla organizace, u níž je v pracovním poměru. Pracovníku uvolněnému dlouhodobě pro výkon veřejné funkce nebo pro jinou činnost pro společenskou organizaci poskytne organizace, pro kterou byl uvolněn, přiměřenou odměnu, která se posuzuje jako mzda; náhrada mzdy od organizace, u níž je v pracovním poměru, mu nepřísluší.

(3) Vláda Československé socialistické republiky může po projednání s Ústřední radou odborů stanovit, kdy při krátkodobém uvolnění pracovníka mu poskytne náhradu mzdy organizace, pro niž je v té době činný, nebo kdy tato organizace uhradí náhradu mzdy organizaci, která jej uvolnila.

(4) Vláda České socialistické republiky po projednání s Českou odborovou radou a vláda Slovenské socialistické republiky po projednání se Slovenskou odborovou radou mohou

a) stanovit, kdy organizaci uhradí vyplacenou náhradu mzdy národní výbor,

b) upravit poskytování náhrady mzdy a její úhradu, pokud jde o pracovníky uvolňované pro společenské organizace s působností omezenou na území České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(1) Pracovníku, který nastupuje vojenskou základní (náhradní) službu, poskytuje organizace náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za prvé dva týdny této služby. Tato náhrada mzdy je splatná nejpozději tři dny před dnem stanoveným k nástupu vojenské služby.

(2) Při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby, přísluší pracovníku od organizace po dobu této služby náhrada mzdy ve výši stanovené vládou Československé socialistické republiky.

(3) Náhrada mzdy přísluší pracovníku, jestliže v den nástupu služby v ozbrojených silách byl v pracovním poměru alespoň tři bezprostředně předcházející měsíce. Pracovníku, který nastupuje službu v ozbrojených silách z organizace, k níž poprvé vstoupil do pracovního poměru po absolvování školy nebo po skončení učebního poměru, přísluší náhrada mzdy, i když u ní nesplňuje tuto podmínku; její splnění není také třeba ani v případech, kdy se nevyžaduje splnění podmínky čekací doby pro účely dovolené (§ 100 odst. 2).

(4) Vykonává-li pracovník po skončení jednoho druhu služby v ozbrojených silách bezprostředně službu téhož nebo jiného druhu, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na náhradu mzdy jako pokračování předcházející služby; vykonává-li základní (náhradní) službu ve dvou nebo více částech, přísluší mu před nastoupením druhé nebo další části služby od organizace náhrada mzdy za jeden kalendářní týden ode dne stanoveného k nastoupení druhé nebo další části služby.

(5) Po skončení služby v ozbrojených silách přísluší pracovníku mzda ode dne opětovného nastoupení do práce.

(6) Vláda Československé socialistické republiky stanoví po projednání s Ústřední radou odborů, v jakém rozsahu lze poskytovat pracovníkům v souvislosti s nástupem služby v ozbrojených silách pracovní volno s nárokem na náhradu mzdy.

(1) Organizace poskytne pracovníku, který je povolán na školení pořádané společenskými organizacemi, pracovní volno, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody.

(2) Náhradu mzdy za dobu školení poskytuje pracovníku pořadatel školení. Pořadatel školení se však může s organizací dohodnout, že náhradu mzdy v dohodnuté výši bude pracovníku po dobu školení poskytovat organizace a že pořadatel školení jí vyplacené částky uhradí.

(3) Vláda Československé socialistické republiky upraví po projednání s Ústřední radou odborů poskytování pracovního volna a hospodářské zabezpečení pracovníků studujících při zaměstnání a pracovníků při účasti na odborném školení nebo odborné přípravě, jakož i výši náhrady mzdy poskytované po dobu školení.

(1) Nemůže-li pracovník konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, poskytne mu organizace pracovní volno.

(2) Vláda Československé socialistické republiky stanoví po projednání s Ústřední radou odborů, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se toto pracovní volno poskytuje a kdy a v jakém rozsahu přísluší pracovníkům za podmínek uvedených v § 125 odst. 3 po dobu tohoto pracovního volna náhrada mzdy.

(1) Nemohl-li pracovník konat práci pro jiné překážky na straně organizace, než jsou uvedeny v předchozím ustanovení, poskytne mu organizace náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud předpisy uvedené v § 131 nestanoví jinou výši náhrady mzdy.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy; ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách může však být stanoveno, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se poskytuje pracovníku náhrada mzdy.