(1) Každá země, která není členskou zemí Unie, může přistoupit k tomuto znění Úmluvy, a stát se tak členem Unie. Listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.

(2) Pro zemi, která není členskou zemí Unie a která uložila listiny o přístupu jeden anebo více měsíců přede dnem, kdy vstoupí v platnost ustanovení tohoto znění, vstoupí toto znění v platnost ke dni, kdy ustanovení vstoupí poprvé v platnost podle článku 20, 2), a), nebo b), leč by v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum;
avšak
i) nevstoupí-li články 1 až 12 v platnost k tomuto dni, bude příslušná země v mezidobí, než vstoupí v platnost tato ustanovení, a místo nich vázána články 1 až 12 Lisabonského znění;
ii) nevstoupí-li články 13 až 17 v platnost k tomuto dni, bude příslušná země v mezidobí, než vstoupí v platnost tato ustanovení, a místo nich vázána články 13 a 14 odst. 3) a 5) Lisabonského znění.
Uvede-li země v listině o přístupu pozdější datum, vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v datu uvedeném v listině.

b) Pro zemi, která není členskou zemí Unie a která uloží listinu o přístupu ke dni, který následuje po vstupu v platnost jedné samotné skupiny článků tohoto znění, nebo ke dni, který tomuto vstupu v platnost předchází méně než měsíc, vstoupí toto znění v platnost s výhradou ustanovení pododstavce a) tři měsíce po dni, kdy takový přístup byl oznámen generálním ředitelem, leč by v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v datu tam uvedeném.

(3) Pro zemi, která není členskou zemí Unie a která uloží listinu o přístupu po dni, kdy toto znění vstoupí v platnost jako celek, nebo učiní-li tak méně než jeden měsíc před tímto datem, vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po dni, kdy byl přístup oznámen generálním ředitelem, leč by v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v datu tam uvedeném.