a) Každý stát, ať je členem jedné nebo více unií, má ve Valném shromáždění jeden hlas.
b) Polovina členských států Valného shromáždění tvoří kvorum.
c) Bez újmy ustanovení písm. b), jestliže počet států, zastoupených na zasedání, je nižší než polovina členských států Valného shromáždění, ale je vyšší než jejich třetina nebo je jí roven, může se Valné shromáždění usnášet; avšak jeho rozhodnutí, s výjimkou těch, která se týkají jeho vlastních procedurálních otázek, nabývají účinnosti jen jsou-li splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad sdělí taková rozhodnutí členským státům Valného shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od tohoto sdělení vyjádřily písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže v době uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas nebo abstenci, alespoň roven počtu států, které chyběly k dosažení kvora na zasedání, stanou se uvedená rozhodnutí vykonatelná za předpokladu, že je současně dosaženo i potřebné většiny.
d) S výhradou ustanovení písm. e) a f) činí Valné shromáždění své rozhodnutí většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.
e) Schválení opatření týkajících se správy mezinárodních závazků uvedených v článku 4, iii) vyžaduje většinu tří čtvrtin odevzdaných hlasů.
f) Schválení Dohody s Organizací spojených národů v souladu s ustanovením článku 57 a 63 Charty spojených národů vyžaduje většinu devíti desetin odevzdaných hlasů.
g) Jmenování generálního ředitele [odstavec 2, i)], schválení opatření navrhovaných generálním ředitelem a týkajících se správy mezinárodních závazků [odstavec 2, v)] a změna sídla (článek 10) vyžaduje potřebné většiny nejenom ve Valném shromáždění, ale i ve Shromáždění Pařížské unie a ve Shromáždění Bernské unie.
h) Absence se nepovažuje za hlas.
i) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.