ČÁST I
Průběh státních hranic

(1) Průběh státních hranic mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou od trojstátního hraničního bodu smluvních států a Německé spolkové republiky až k hraničnímu bodu XI je, vyjma částí státních hranic upravených v článku 2, určen usneseními, která o tom učinila v letech 1920 až 1923 Rozhraničovací komise na základě
článku 27 bodu 6 a článků 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, jakož i
části II Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřené v Praze dne 10. března 1921.
Tento průběh státních hranic je potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.

(2) Na základě vpředu uvedených ustanovení mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye a usnesení Rozhraničovací komise je část státních hranic uvedená v odstavci 1 tam, kde byla stanovena Rozhraničovací komisí střednicí vodních toků, nepohyblivá, to znamená, že je definitivně určena bez ohledu na pozdější změny střednice těchto vodních toků.

(1) Odchylně od ustanovení článku 1 je touto Smlouvou určen průběh státních hranic

1. v hraničním úseku VI (článek 10) od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/6 po hraniční znak 4 za hraničním bodem VI/6 (československá obec Staňkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská městská obec Litschau, politický okres Gmünd, na straně druhé) - příloha 1;

2. v hraničním úseku VI od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/72 po hraniční znak 6 za hraničním bodem VI/72 (československá obec Košťálkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská obec Kautzen, politický okres Waidhofen an der Thaya, na straně druhé) - příloha 2;

3. v hraničním úseku VII od hraničního znaku VII/42 po dvojici hraničních znaků 1a, 1b za hraničním znakem VII/43 (československá obec Vratěnín, okres Znojmo, na straně jedné a rakouská obec Rabesreit, politický okres Waidhofen an der Thaya a rakouská městská obec Drosendorf-Zissersdorf, politický okres Horn, na straně druhé) - příloha 3;

4. v hraničním úseku IX od hraničního bodu 8 za hraničním znakem IX/31 po hraniční znak 2 za hraničním bodem IX/33 a od hraničního bodu 2 za hraničním bodem IX/34 po hraniční znak 0/10 za hraničním bodem IX/34 (československá obec Hrabětice, okres Znojmo, na straně jedné a rakouské obce Neudorf bei Staatz a Wildendürnbach, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 4;

5. v hraničním úseku IX od hraničního znaku 4 za hraničním bodem IX/69 po hraniční bod IX/70 a od hraničního znaku 0/3 za hraničním bodem IX/71 po hraniční bod IX/72 (československá obec Mikulov, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 5;

6. v hraničním úseku X od hraničního bodu X po hraniční bod 4 za hraničním bodem X (československá obec Sedlec, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 6.

(2) Přílohy 1, 2, 3, 5 a 6 obsahují každá podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1 : 2880, polní náčrty v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1000 a seznam souřadnic polygonových bodů. Příloha 4 obsahuje podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1 : 2880 a seznam souřadnic polygonových bodů.

(3) Pozdější změny polohy hraničních potoků a hraničních příkopů uvedených v přílohách 1 až 6 nebudou mít žádný vliv na průběh státních hranic.

(1) Od hraničního bodu XI probíhají státní hranice v přímce určené tímto hraničním bodem a hraničním znakem XI ČS až k průsečíku této přímky se střednicí řeky Dyje. Dále sledují až k zaústění řeky Dyje do řeky Moravy střednici řeky Dyje směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Dyje s přímkou, která je určena polohami hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/2, danými v době podpisu této Smlouvy a znázorněnými v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7) a v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8).

(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Dyje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtiny šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.

(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Dyje souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. Za okraje břehů koryta pro střední vodu se pokládají čáry smáčení břehů řeky - u ostrovů čáry smáčení břehů hlavního ramene - při střední vodě. Střední voda je dána průtokem 45 m3/s, měřeným v profilu vodočtu Bernhardsthal. Za hlavní rameno se pokládá rameno řeky, které vykazuje při střední vodě větší průtok.

(4) Střednice řeky Dyje podle odstavce 3 daná v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7).

(1) Od průsečíku popsaného v článku 3 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/3 dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v plánu státních hranic v měřítku 1 : 5000 (příloha 7) a v hraniční mapě 1 : 10000 (příloha 8). Od tohoto průsečíku sledují státní hranice až k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje střednici řeky Moravy směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určuje poloha dvojice hraničních znaků XI/32 daná v době podpisu této Smlouvy a znázorněná v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a v plánech státních hranic v měřítku 1 : 2500 (přílohy 9 a 10).

(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Moravy, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtinu šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.

(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Moravy souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. U regulovaného břehu platí za okraj břehu koryta pro střední vodu průběh vodící hrany koruny záhozu břehového opevnění nebo směrné stavby (dále „berma“), pokud neexistuje souvislá berma, platí myšlená souvislá spojnice mezi přilehlými bermami. U neregulovaného břehu platí za okraj břehu koryta pro střední vodu čára smáčení břehu při stavu vody, který odpovídá výši protilehlé bermy, pokud protilehlá berma neexistuje, odpovídá výši odvozené z berm přilehlých.

(4) Střednice řeky Moravy podle odstavce 3, daná v době podpisu této Smlouvy, je znázorněna v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a mimo to pro část státních hranic od dvojice hraničních znaků XI/19 až k zaústění řeky Moravy do řeky Dunaje plánem státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 9).

(1) Od průsečíku popsaného v článku 4 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI/32 ČS a P 1 Ö dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v hraniční mapě v měřítku 1 : 10000 (příloha 8) a v plánech státních hranic v měřítku 1 : 2500 (přílohy 9 a 10). Od tohoto průsečíku státní hranice sledují střednici hlavního plavebního koryta řeky Dunaje (článek 6) až k průsečíku této střednice s přímkou určenou hraničním znakem XI/33 a hraničním bodem XII. Potom probíhají v této přímce až k hraničnímu bodu XII.

(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí hlavního plavebního koryta řeky Dunaje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách hlavního plavebního koryta. Při umělých změnách hlavního plavebního koryta sledují státní hranice tuto střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje více než o 100 m od hraniční čáry, která se podle článku 25 zjistí před zahájením stavby a znázorní v měřítku 1 : 2500, a pokud zůstává uvnitř okrajů břehů řeky Dunaje daných v době podpisu této Smlouvy a znázorněných v plánu státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 10). Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967.

(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje souvisle a plynule probíhající čáru složenou z přímek a kruhových oblouků, pokud možno stejně vzdálenou od obou čar ohraničujících hlavní plavební koryto. Poloměry kruhových oblouků nemají být voleny pokud možno menší než 800 m.

(4) Střednice hlavního plavebního koryta řeky Dunaje podle odstavce 3 daná v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1 : 2500 (příloha 10).

(1) Smluvní státy rozumějí pod pojmem „hlavní plavební koryto“ podle článku 5 tu část řečiště nejméně 100 m širokou, ohraničenou souvisle probíhajícími čarami a používanou velkoplavbou za malé vody, která má při „étiage navigable“ (plavební malá voda), zjištěné naposledy Dunajskou komisí, průběžnou minimální plavební hloubku 2,50 m.

(2) Tam, kde se vyskytuje udaná průběžná minimální plavební hloubka 2,50 m pouze v šířce menší než 100 m nebo se nevyskytuje vůbec, platí za hlavní plavební koryto ta část řečiště používaná velkoplavbou při malé vodě a ohraničená souvisle probíhajícími čarami, která při plavební malé vodě (odstavec 1) vykazuje v šířce 100 m největší hloubky.

(3) Na přechodech z částí hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 1 do části hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 2, nebo obráceně, se hlavní plavební koryto zjistí tak, že se ohraničující čáry přechodů spojí souvisle a plynule probíhajícími čarami. Tyto přechody je třeba umístit do částí hlavního plavebního koryta uvedených v odstavci 1 a nesmějí být delší než 300 m.

(1) Státní hranice jsou v částech, kde to dovoluje místní situace, zpravidla vyznačeny přímo, to je hraničními znaky osazenými v hraniční čáře. Všechny ostatní části jsou vyznačeny nepřímo hraničními znaky osazenými zpravidla zdvojeně nebo střídavě mimo hraniční čáru.

(2) Mezi přímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených čarách, které jsou zpravidla přímé nebo lomené.

(3) Mezi nepřímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených nebo jen v plynulých čarách.

a) kulatým sloupem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Německé spolkové republiky;

b) základními hraničními mezníky na počátku ostatních hraničních úseků;

c) hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými hraničními mezníky uvnitř hraničních úseků podle důležitosti hraničních bodů, dřevěnými kůly ve zvláštních výjimečných případech;

d) trojbokým jehlanem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Maďarské lidové republiky.