ČÁST V
Stálá československo-rakouská hraniční komise
§ 35
Článek 35
(1) K provádění úkolů uvedených v článcích 18 a 19, jakož i v článcích 22 až 27 se zřizuje Stálá československo-rakouská hraniční komise (dále jen „Komise“).
(2) Komise se skládá z československé a rakouské delegace, každé o třech členech. Smluvní státy jmenují členy svých delegací a pro případ potřeby náhradníky. Smluvní státy mohou přizvat podle své potřeby experty a pomocné síly.
(3) Smluvní státy určí z jimi jmenovaných členů předsedy svých delegací a z dalších členů nebo náhradníků jednoho zástupce předsedy. Předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni vstupovat spolu v přímý styk.
(4) Smluvní státy hradí náklady na jimi jmenované členy a náhradníky včetně nákladů na jimi přizvané experty a pomocné síly. Ostatní náklady vzniklé v souvislosti s činností Komise hradí smluvní státy, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.
a) stanovit pracovní plán a způsob provádění vyměřování a vyznačování státních hranic a řídit a kontrolovat provádění těchto prací;
b) rozhodovat na základě ustanovení článku 19 odstavce 3 o výjimkách z ustanovení článku 19 odstavce 2 a dohodnout podle článku 19 odstavců 4 a 5 poskytnutí materiálu a potřebných pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí;
c) stanovit směrnice pro vyměřování a vyznačování státních hranic, jakož i vzory podkladů k doplňování měřických údajů o státních hranicích;
d) přezkušovat a schvalovat zápisy a doplňovací polní náčrty vyhotovené měřickými odborníky (článek 39 odstavec 1);
e) rozhodovat o opatřeních podle článku 26;
f) vést evidenci podle článku 39 odstavce 2.
§ 37
Článek 37
(1) Komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.
(2) Komise může v případě potřeby předkládat příslušným úřadům smluvních států návrhy na změny státních hranic.
§ 38
Článek 38
Zjistí-li Komise nesrovnalosti v měřických údajích schválených Rozhraničovacími komisemi (článek 1 odstavec 1 a článek 8) nebo v přílohách 1 až 10 této Smlouvy, objasní tyto nesrovnalosti tak, že vezme v úvahu všechny podklady použité k sestavení měřických údajů. Nelze-li nesrovnalosti objasnit jen z těchto podkladů, je třeba vzít v úvahu také zjištění na místě.
§ 39
Článek 39
(1) O každé změně nebo doplnění vyznačení státních hranic, o nichž Komise rozhodla, a o všech jejích zjištěních podle článku 38 se sepíší zápisy ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států, a pokud je třeba, vyhotoví se doplňovací polní náčrty.
(2) Komise povede účelným způsobem v evidenci:
a) změny, doplňky a zjištění uvedené v odstavci 1;
b) opatření, která učinila podle článku 23 odstavce 2 a článků 24 a 25;
c) souřadnice, které zjistila pro nevyznačené lomové body čáry státních hranic;
d) změny a doplňky vyznačení státních hranic, k nimž došlo po vzájemné dohodě před vstupem této Smlouvy v platnost, jakož i zjištění ve smyslu článku 38.
(3) O vyhotovování a rozmnožování doplňovacích polních náčrtů, jakož i o vedení evidence podle odstavce 2 platí přiměřeně ustanovení článku 19, pokud Komise z důvodů zjednodušení postupu a úspornosti nerozhodne jinak.
§ 40
Článek 40
(1) Komise se schází k zasedáním nebo prohlídkám státních hranic, jestliže se obě delegace na tom dohodnou, nebo jestliže o to požádá jeden ze smluvních států diplomatickou cestou.
(2) Komise se schází ke svým zasedáním, není-li dohodnuto jinak, střídavě na výsostných územích smluvních států.
§ 41
Článek 41
(1) Zasedání Komise řídí předseda delegace smluvního státu, na jehož výsostném území se zasedání koná. Jednání Komise se vedou v jazycích smluvních států. Prohlídky státních hranic (článek 40) řídí předsedové delegací ve vzájemné dohodě.
(2) O každém zasedání a o každé prohlídce státních hranic sepíše Komise zápis ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států. Zápis podepíší přítomní členové obou delegací.
(3) Delegace Komise používají pečetidlo a razítko se znakem svého státu, názvem Komise a označením delegace.
§ 42
Článek 42
(1) K rozhodnutí Komise je potřebí shody obou delegací. Rozhodnutí Komise se stává právně závazným po svém schválení v souladu s vnitrostátními předpisy smluvních států. Předsedové delegací se vzájemně uvědomí o výsledku vnitrostátního schvalovacího řízení.
(2) Nemohou-li se delegace shodnout, podají o tom svým vládám zprávu s vysvětlením stavu věci a poukazem na rozdílnost názorů. Smluvní státy budou usilovat o řešení sporných záležitostí ve vzájemné shodě.