(1) Náhrada za ztrátu na výdělku, příslušející podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů¹) pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet této náhrady se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1971.