a) při povrchové těžbě

1. výsypky zakládat způsobem, který umožňuje urovnání povrchu a jeho následnou rekultivaci. Za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek, které budou v oblastech soustředěné těžby podkladem pro předávání ploch k rekultivaci a pro ekonomické vyhodnocení jednotlivých způsobů sypání. U výsypek nesmějí průměrné povrchové nerovnosti přesahovat ± 1 m;

2. převýšené výsypky zakládat na únosné základové půdě tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a aby co největší plocha mohla být využita pro jejich zemědělskou rekultivaci. Přitom je třeba přihlédnout i k hydrologickým poměrům výsypky a jejího podloží i okolí, aby nedošlo k zabahnění okolní zemědělské půdy. Proti působení vodní eroze a k zabezpečení proti sesuvům upravit svahy výsypek tak, aby úhel sklonu zajišťoval jejich stabilitu se zřetelem na mechanické vlastnosti výsypkových zemin a výšku výsypky (generální sklon výsypek nemá být větší než 1 : 4, sklon svahů 1 : 2). Při vyšších výsypkách je nutno svahy zabezpečit terasováním generálního svahu a vhodným odstupem jednotlivých výsypkových stupňů (etáží). Svahy teras řádně upravit a zajistit proti vodní erozi (např. zatravněním, výsadbou keřů a vhodných křovin, technickými prostředky);

3. zpřístupnit výsypky příjezdními komunikacemi, u větších výsypek vybudovat též síť účelových komunikací na náhorní ploše a výsypkových stupních (etážích) a zachovávat přitom zásady protierozní ochrany;

4. zahladit následky neorganizovaného sypání zemin v oblastech soustředěné těžby uhlí též na starých výsypkách úpravou jejich svahů, přesypáním těchto výsypek, popřípadě podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací;

5. při budování výsypek dbát i na úpravu vodního režimu v půdě, povrch výsypek urovnat a upravit tak, aby na něm mohly být používány zemědělské stroje, korunu výsypek nejméně v mocnosti vegetační vrstvy vytvořit ze zemin, u nichž jsou předpoklady zúrodnění a postupného intenzívního obhospodařování; pro usnadnění průsaku srážkové vody a omezení jejího odtoku na minimum vytvářet vhodný strukturální stav půdy, například biologickou rekultivací, pěstováním vhodných druhů rostlin;

6. upravit v dohodě s vodohospodářskými orgány celkový vodní režim na plochách narušených těžbou, aby byly odstraněny nepříznivé účinky poklesu podzemních vod a umožněn neškodný odtok povrchových vod;

7. zajistit obdělání pozemků, u nichž je těžbou nerostných surovin podstatně narušeno jejich obdělávání, a to do doby, než bude možno po skončení těžby, popřípadě po provedené rekultivaci sousedních pozemků, zahrnout tyto pozemky do organizace zemědělského půdního fondu;