ZPŮSOB VYBÍRÁNÍ DANĚ
(K § 12 až 14 zákona)

(1) Plátcem jsou organizace, jakož i občané, kteří vyplácejí poplatníkům mzdu.

(2) Plátcem jsou též subjekty se sídlem v cizině, které mají v tuzemsku k výkonu svých činností zařízení (např. kancelář, provozovnu); u stavebních a montážních činností, jen pokud jde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů.

(3) Plátce srazí daň při každé výplatě z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během měsíčního mzdového období se daň nesráží, srazí se až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(4) Zašle-li druhý nebo další plátce na žádost poplatníka jeho hrubou mzdu k výplatě organizaci, k níž je poplatník v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

(1) Jednorázová mzda ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, roční odměny vedoucích pracovníků a zálohy na tyto odměny, jednorázové prémie, doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta, jiné druhy odměn vyplácených nepravidelně vedle běžné mzdy, pokud nejsou od daně osvobozeny nebo pokud pro ně není stanoven jiný způsob výpočtu daně.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li poplatník v pracovním poměru k plátci po celý rok, nebo nebyla-li v některých měsíčních mzdových obdobích jeho mzda zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), rozvrhne se jednorázová mzda jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla vyplacená mzda zdaněna.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

(5) Doplatky mzdy za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od způsobu zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou mzdu nebo doplatky mzdy v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce, jen požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo výbor odborové organizace za všechny poplatníky, a to nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru k plátci během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, za které od něho pobíral zdaněnou mzdu. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce zdaněnou mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle kterého sloupce tabulek daně byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, za které od něho pobíral poplatník zdaněnou mzdu, a to za předpokladu, že poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou dovolenou nebo neplacenou dovolenou), nebo jim mzda nebyla zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem měsíčních mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou mzdu stanoví pro každé měsíční mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže v těchto měsících nebylo k uvedené slevě přihlédnuto, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

(13) Při zúčtování daně se nepřihlíží k odděleně zdaňovaným mzdám a ke mzdám, z nichž se daň sráží ve výši paušální sazby.

(14) Podle odstavců 7 až 13 provede plátce zúčtování daně též u poplatníků, kteří jsou k němu v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 2 odst. 3).

(15) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. Plátce odvede při nejbližším odvodu daně méně o částku, kterou poplatníkům v důsledku zúčtování vrátí a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy [§ 14 odst. 6 písm. c)]. Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny v platebním výměru úhrnnou částkou plátci bez ohledu na to, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoli.¹⁴)

(2) Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a v němž plátce sestavuje a vede mzdové listy. U subjektů se sídlem v cizině (§ 10 odst. 2) je sídlem plátcovy pokladny sídlo zařízení k výkonu jejich činností v tuzemsku.

(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny, tj. od jiných plátců, než jsou uvedeni v § 10 odst. 1 a 2, jakož i poplatníkům, jimž plyne mzda od cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, vyměří daň na podkladě přiznání okresní finanční správa, v jejímž obvodu měli bydliště k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje.

(4) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce měsíčního mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla daň nesprávně sražena.

(5) Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce. O vrácený přeplatek daně odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na mzdových listech nebo seznamech je nahrazujících (§ 14 odst. 3) a ve výplatních listinách a jejich rekapitulacích.