(1) Při posuzování skutečnosti, zda písemnosti mají vzhledem ke svému historickému, politickému, hospodářskému nebo kulturnímu významu trvalou dokumentární hodnotu a jsou proto archívními dokumenty (§ 2 zákona), jsou rozhodující tato kritéria, popřípadě jen některá z nich

a) doba vzniku,

b) obsah,

c) původ a

d) vnější znaky písemností.