(2) Jako stavební pozemek se neurčí takový pozemek, jehož zastavění by způsobilo nepřiměřenou újmu na zájmech společnosti, popřípadě na právem chráněných zájmech právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů nebo občanů (například porušení nebo ohrožení vodního hospodářství, porušení urbanistického a architektonického rázu krajiny, porušení životního prostředí, ohrožení zájmů obrany státu).