ORGANIZACE ÚZEMÍ

SÍDELNÍ ÚTVARY

OBYTNÉ ZÓNY SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

VÝROBNÍ ZÓNY SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

REKREAČNÍ ZÓNY SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

DOPRAVNÍ SÍTĚ SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

ROZVODNÉ SÍTĚ SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

a) územně technické podmínky, hospodářsko-společenské cíle a demografické bilance,

b) umísťování nových výrobních zařízení průmyslové a zemědělské výroby,

c) utváření dopravní sítě,

d) utváření občanského vybavení a optimální rozmístění staveb občanského vybavení nadmístního významu,

e) utváření nadmístních systémů technických zařízení využívajících zdrojů území,

f) utváření soustavy rekreačních zařízení,

g) ochranu a tvorbu životního a přírodního prostředí,

h) zájmy ochrany a bezpečnosti státu a civilní obrany.

(1) Sídelní útvary zahrnují zóny obytné, výrobní a rekreační. Rozsah a četnost jednotlivých zón se řídí zejména velikostí a povahou sídelního útvaru, jeho společenským a hospodářským významem, urbanistickým pojetím, přepravními vztahy, terénními, geologickými, hydrologickými a klimatickými podmínkami.

(2) V zónách musí být dopravní, energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě v rozsahu přiměřeném potřebám druhu zón.

(3) Zóny a jejich sítě musí vytvářet vyváženou strukturu sídelního útvaru ve všech etapách jeho rozvoje.

(4) Sídelní útvary s převažující funkcí rekreační a nezbytnou funkcí obytnou nesmí zahrnovat ucelenou zónu pro průmyslovou výrobu.

(5) Sídelní útvary, resp. jednotliví původci odpadů musí mít vyřešeno ukládání, likvidaci, popř. druhotné využití odpadů podle zvláštních předpisů.¹) Kapacita těchto prostorů a zařízení musí odpovídat potřebám sídelního útvaru, popř. potřebám seskupení sídelních útvarů nebo původců odpadů a umístění musí být v souladu s urbanisticko-provozními a hygienickými požadavky a s požadavky ochrany životního prostředí. Prostory vymezené pro řízenou skládku se musí postupně se zaplňováním prostoru rekultivovat.

(1) Zóny nemají vytvářet izolovaná území. Mají do sebe vzájemně pronikat těmi druhy staveb, které neruší funkci zón, ale vytvářejí komplexní podmínky pro bydlení, zaměstnání i rekreaci obyvatelstva.

(2) Stávající výrobní závody umístěné v obytných, popřípadě rekreačních zónách se mohou ponechat, pokud neruší funkci zón.

(3) Na území sídelních útvarů mohou se dočasně ponechat též pozemky pro zemědělskou rostlinnou výrobu do doby výstavby nebo dostavby funkčních zón.

(1) Kapacita a rozložení dopravních a rozvodných sítí musí odpovídat potřebám sídelních útvarů a jejich zón. Sítě sídelních útvarů se vhodně napojí na sítě mimo sídelní útvary. Vytvářejí s nimi ucelenou soustavu.

(2) Napojení místních komunikací sídelních útvarů na silniční síť musí umožnit plynulé rozptýlení intenzivního proudu motorových vozidel na přechodu mezi sídelními útvary a volnou krajinou.

(3) Dopravní síť spojující sídelní útvary se zájmovým územím musí kapacitně odpovídat špičkovým nárokům na přepravu osob a zboží.

(1) Obytné zóny sídelních útvarů musí zahrnovat obytné části, stavby občanského vybavení, sítě místních komunikací, rozvodné sítě a zeleň. Struktura obytných zón musí zajišťovat funkční potřeby v každé etapě jejich rozvoje.

(2) Územní a kapacitní uspořádání jednotlivých složek obytné zóny musí vycházet ze struktury a požadavků obytné části, zejména z hustoty obyvatelstva, druhu staveb pro bydlení a jejich výškového uspořádání, docházkových vzdáleností a přístupnosti, z požadavků na vytváření klidných prostorů a snadné orientace.

(3) Dostavba obytných zón sídelních útvarů musí vhodně navazovat na stávající stavby pro bydlení, občanské vybavení a na síť místních komunikací a rozvodné sítě.

(1) Obytná část musí odpovídat charakteru městského nebo venkovského sídelního útvaru, rázu krajiny a jejím klimatickým podmínkám a zajišťovat zdravé bydlení a pohodu životního prostředí.

(2) Hustota, členění a výška staveb pro bydlení musí umožňovat zejména dodržení odstupů a vzdáleností nutných pro oslunění bytů, pro zachování soukromí bydlení, pro požární ochranu a civilní obranu a pro vytváření zeleně.

(1) Občanské vybavení obytných zón zahrnuje v souladu s významem a potřebami sídelních útvarů stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, spoje, služby, obchod a veřejné stravování, dočasné ubytování, tělesnou výchovu, stavby pro správu a řízení, stavby pro veřejnou hygienu a stavby pro požární bezpečnost.

(2) Základní občanské vybavení musí skladbou a kapacitou odpovídat velikosti a funkci sídelního útvaru a některá občanská vybavení i potřebám zájmového území.

(3) Pro stavby občanského vybavení v obytné zóně se podle jejich druhů a potřeby zřizují ochranná pásma.

(1) Pozemní komunikace musí zabezpečovat přístup ke všem stavbám v obytné zóně.

(2) Odstavné a parkovací plochy pro motorová vozidla se musí zřizovat v kapacitě odpovídající potřebám obytné zóny a výhledovému stupni motorizace. Vzdálenost okraje odstavných ploch přilehlého k bytovým domům nesmí být menší než 15 m.

(3) Rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace a průběžná dálková vedení nadřazených energetických sítí nesmí procházet obytnou částí obytné zóny.

(1) Obytné zóny sídelních útvarů se mají izolovat od výrobních zón ochranným pásmem širokým nejméně 50 m.

(2) V ochranném pásmu se umísťuje především zeleň. Mohou se v něm umisťovat také hřiště, zahrádkové osady, odstavné plochy a garáže, místní komunikace a takové stavby pro výrobu a skladování, které esteticky nenarušují charakter přilehlé obytné zóny a svými účinky nesnižují působení ochranného pásma.

(1) Zóny pro průmyslovou výrobu se zřizují v sídelních útvarech s velkým objemem průmyslové výroby a přepravy. Kapacita a řešení dopravních a rozvodných sítí v této zóně musí zabezpečovat požadavky výroby na přepravu osob, zboží, surovin a energií.

(2) V zóně pro průmyslovou výrobu se stavby s hygienicky nezávadným provozem a s největší koncentrací pracovních sil umisťují na straně přilehlé k obytné zóně. Do odlehlých poloh se umisťují stavby, jejichž provoz je sice hygienicky závadný, avšak míra závadnosti vzhledem k účinkům na okolí nevyžaduje odsunout stavbu až za hranice sídelního útvaru.

(3) V sídelních útvarech s intenzívní investiční výstavbou se umísťují v zóně pro průmyslovou výrobu také trvalé stavební dvory.

(4) Plochy zeleně, které jsou součástí zóny, musí co nejúčinněji přispívat k ozdravění pracovního prostředí a umožňovat odpočinek.

(5) V ochranných pásmech průmyslových závodů se zřizuje především zeleň. Podle povahy škodlivých účinků průmyslových závodů a funkce ochranného pásma mohou se v něm umístit i hygienicky nezávadné stavby (provozovny, sklady, garáže apod.).

(1) Zóny pro zemědělskou výrobu se zřizují v sídelních útvarech v souladu s rozvojem osídlení a v souladu s podmínkami pro kapacitní a druhový rozvoj zemědělské produkce.

(2) Ve venkovských sídelních útvarech se v této zóně umisťují všechny stavby a zařízení zemědělské výroby rostlinné a živočišné, pokud při jejich provozu nevznikají hygienické a bezpečnostní závady přesahující přípustnou míru.

(3) V městských sídelních útvarech mohou být v zónách pro zemědělskou výrobu pozemky pro rostlinnou výrobu s příslušejícími stavbami a zařízeními, pokud provoz těchto staveb a zařízení nemá škodlivé účinky přesahující přípustnou míru a výroba zásobuje sídelní útvar výrobky rychle podléhajícími znehodnocení.

(4) Stavby pro zemědělskou výrobu, při jejichž provozu nelze omezit na přípustnou míru vznik škodlivých účinků, zejména zápachu a hluku, hygienicky a veterinárně závadných odpadků, se musí umístit mimo území sídelního útvaru.

(1) Skladovací okrsky jako součást výrobních zón se zřizují jen v případech velkého obratu skladovaného zboží a surovin. Umisťují se ve výrobních zónách, popřípadě i v ochranných pásmech.

(2) Skladovací okrsky musí zabezpečovat potřeby materiálně technického zásobování sídelních útvarů, popřípadě odpovídat i potřebám okresním, krajským nebo celostátním.

(3) Sklady a skladovací plochy sloužící výlučně pro potřeby výrobních závodů se zpravidla umisťují na pozemcích těchto závodů.

(1) Rekreační zóny sídelních útvarů zabezpečují požadavky každodenní rekreace. Podstatnou část rekreačních zón musí tvořit zeleň, zejména lesy a sady, ovocné sady, zahrady a zahrádkové osady, travní plochy a popřípadě též vodní toky a jiné vodní plochy. Do rekreační zóny se mohou umístit sportovní zařízení, hřiště, koupaliště, zařízení veřejného stravování a některých služeb.

(2) V rekreační zóně není přípustné zřizovat stavby pro průmysl a zemědělství. Stavby pro bydlení se umisťují v rekreační zóně jen v případě, že doplňují zařízení pro tělesnou výchovu, rekreaci a veřejné stravování umístěná v rekreační zóně.

(3) Při zřizování rekreační zóny sídelních útvarů se musí využít stávajících přírodních prvků. Přitom zejména tvar terénu, vodní toky a jiné vodní plochy a porosty trvalé zeleně musí být v nejvyšší míře zachovány.

(4) Rozsah a ráz zeleně musí odpovídat charakteru krajiny a klimatickým podmínkám a působit při zabezpečování estetických, ochranných a bioklimatických potřeb sídelních útvarů.

(5) Rekreační zóny mají zpravidla plynule navazovat na pásma zeleně, případně lesní porosty v okolí sídelních útvarů. V sídelních útvarech mají rekreační zóny přiléhat především k obytným zónám. Ve velkých městských sídelních útvarech má být rekreační zóna včleněna do obytné zóny, popřípadě i tvořit oddělené sady, obklopené stavbami pro bydlení. Přitom velikost těchto oddělených celků zeleně musí zabezpečit podmínky pro každodenní rekreaci.

(6) Při dostavbě sídelních útvarů se smí využít pozemků z existující rekreační zóny jen tehdy, zabezpečí-li se v předstihu každodenní rekreace na jiných plochách.

(1) Dopravní sítě musí zabezpečovat požadavky na plynulou přepravu v každé etapě rozvoje sídelních útvarů. Základní funkční poslání jednotlivých tras se nesmí trvale změnit řízením silničního provozu.

(2) Hlavní místní komunikace, dráhy a vodní toky se musí navrhovat ve vzájemném souběhu nebo tak, aby se na území mezi jejich trasami mohly umístit dostatečně velké části sídelních útvarů.

(1) Vzdálenost okraje vozovky místních komunikací v sídelních útvarech nesmí přesáhnout 20 m od vstupu do jednotlivých staveb nebo od vstupu na stavební pozemek. Trasa místních komunikací musí umožnit napojení každé stavby komunikační přípojkou.

(2) Součástí sítě místních komunikací musí být veřejné odstavné plochy pro motorová vozidla. Odstavné plochy zřizované u jednotlivých druhů staveb nenahrazují tyto veřejné odstavné plochy.

(3) Mezi trasami hlavních místních komunikací se mohou zřizovat pouze komunikace vedlejší, které zpřístupňují stavby na tomto území.

(4) Hustá síť vedlejších místních komunikací se silnou frekvencí dopravy se musí zaústit do hlavních místních komunikací sběrnou komunikací.

(5) Na místních rychlostních komunikacích se musí zřizovat mimoúrovňové přechody pro pěší. Při silné intenzitě pěších proudů i proudů motorových vozidel se mají zřizovat mimoúrovňové přechody i na hlavních místních komunikacích.

(6) Křížení místních komunikací pro pěší a pro motorová vozidla s celostátní dráhou musí být mimoúrovňová. Úrovňové křížení lze připustit pouze při křížení málo frekventované vedlejší místní komunikace s celostátní dráhou místního významu nebo s vlečkou.

(1) Celostátní dráhy nesmějí procházet obytnými částmi obytné zóny.

(2) Osobní nádraží musí být spojena hlavními místními komunikacemi s obytnými a výrobními zónami.

(3) Železniční zastávky na území městských sídelních útvarů se mají zřizovat též u velkých závodů a poblíž rozsáhlých obytných částí.

(4) Samostatná nákladová nádraží, třídící nádraží, odstavná nádraží, lokomotivní a vozové dílny se nesmějí zřizovat v obytných zónách ani v jejich ochranných pásmech.

(1) Kanalizace na území sídelních útvarů se zřizuje jako podzemní s kapacitou odpovídající rozvoji sídelních útvarů. Její součástí musí být čistírna odpadních vod.

(2) Čistírna se má umisťovat pod sídelním útvarem ve směru vodního toku v takové vzdálenosti, aby sídelní útvar nebyl obtěžován jejím provozem. Umístění čistírny odpadních vod má zabezpečovat přítok odpadních vod samospádem.

(1) Městské sídelní útvary musí mít vybudovány vodovody pro pitnou vodu. Venkovské sídelní útvary musí mít vodovod pro pitnou vodu, pokud nejsou vybaveny kapacitně vyhovujícími jinými zdroji pitné vody.

(2) Pokud na území sídelního útvaru je vysoká koncentrace průmyslové výroby, má se kromě vodovodu pro pitnou vodu zajistit také samostatný přívod užitkové vody.

(3) Umístění vodojemu musí zabezpečovat gravitační rozvod vody. Při velkých výškových rozdílech terénu a zástavby sídelního útvaru se rozdělí území do výškových pásem tak, aby tlak v potrubí odpovídal požadovaným hodnotám.

(4) Vodovodní síť na území sídelního útvaru musí zabezpečovat požadavky požární ochrany, pokud není zajištěn jiný kapacitně vyhovující zdroj.

(1) V obytných zónách městských sídelních útvarů se vede elektrická energie vysokého a nízkého napětí podzemními kabely. Vzdušné vedení může být ponecháno dočasně.

(2) Vedení velmi vysokého napětí se umístí vždy mimo obytnou zónu sídelního útvaru. Přípojky velmi vysokého napětí k transformačním stanicím a měnírnám, pokud výjimečně procházejí obytnou zónou, se zpravidla provádějí podzemními kabely.

(3) Transformační stanice nebo měnírny musí odpovídat urbanistickému a architektonickému řešení jednotlivých zón sídelních útvarů při dodržení zásad typizace.

(1) V obytných zónách, především městských sídelních útvarů, se musí omezovat lokální vytápění tuhými palivy.

(2) V obytných zónách, zejména městských sídelních útvarů, se k vytápění má zpravidla používat tepla z ústředních tepelných zdrojů.

(3) Rozvody tepla v obytné zóně sídelního útvaru se ukládají pod zem.

(1) Rozvody plynu v obytných zónách sídelních útvarů se ukládají pod zem.

(2) Redukční stanice plynu musí svým umístěním a stavebním řešením odpovídat urbanistickému a architektonickému řešení jednotlivých zón sídelních útvarů při dodržení zásad typizace.

(3) Plynojemy se umisťují vždy mimo obytné zóny.

(1) Telekomunikační sítě v sídelních útvarech se mají ukládat pod zem.

(2) Dálková telekomunikační vedení nemají procházet sídelními útvary, pokud do nich nejsou zaústěna.