ÚZEMNĚ TECHNICKÉ A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

STAVBY PRO BYDLENÍ

Bytové domy

Rodinné domy

STAVBY CHAT PRO INDIVIDUÁLNÍ REKREACI

STAVBY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Stavby pro školství a kulturu

Stavby pro zdravotnictví a sociální péči

Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování

Stavby pro dočasné ubytování

Stavby pro tělesnou výchovu

Stavby pro motorismus

Stavby pro správu a řízení

STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO INFORMACE, REKLAMU A PROPAGACI

STAVBY PRO VÝROBU A SKLADOVÁNÍ

Stavby pro průmysl

Stavby pro zemědělství

Stavby pro skladování

Stavby pro těžební práce

STAVBY PRO DOPRAVU, ROZVOD ENERGIÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Stavby pro dopravu

Stavby pro rozvod energií

Stavby pro vodní hospodářství

ZELEŇ SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO CIVILNÍ OBRANU

(1) Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení, a rodinné domy.

(2) Stavby pro bydlení se umisťují v obytných zónách městských a venkovských sídelních útvarů a výjimečně ve volné krajině. V jiných zónách se mohou umístit jen v případech, že funkční potřeby těchto zón nevyhnutelně vyžadují stavby pro bydlení.

(3) Umístění staveb pro bydlení musí odpovídat urbanistickému a architektonickému pojetí okolí nebo pojetí, které odpovídá předpokládanému rozvoji obytné zóny. Obdobná hlediska se uplatňují i ve vztahu k místním komunikacím a k rozvodným sítím.

(1) Vzájemné odstupy jednotlivých staveb pro bydlení musí splňovat požadavky hygienické, požární ochrany a civilní obrany. Jsou-li v některé z protilehlých částí stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, nesmí být odstup staveb menší než výška vyšší stěny, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domků podle § 44. Tyto odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umístěné ve stavebních mezerách řadové zástavby. Obdobně se určují odstupy mezi stavbami pro bydlení a jinými stavbami.

(2) Vzdálenost mezi přilehlým okrajem vozovky silnice nebo místní komunikace v sídelním útvaru a průčelím nebo štítem staveb pro bydlení má být alespoň 6 m.

(1) Obytné místnosti a kuchyně ve stavbách pro bydlení musí dispozičním řešením a technickým vybavením splňovat požadavky na zdravé bydlení a bezpečné užívání. Ostatní prostory musí splňovat požadavky na bezpečné užívání.

(2) Podíl podlahových ploch obytných místností z celkové plochy bytu musí být přiměřený požadavkům na užívání bytů.

(3) Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, předsíň, prostor pro vaření, pro uskladnění potravin, pro tělesnou hygienu a pro umístění záchodové mísy. Rozsah a druh vybavení jednotlivých prostorů musí odpovídat velikosti bytu.

b) nejmenší světlou výšku 2,5 m, v podkroví 2,3 m; u místnosti se skosenými stropy musí být minimální výška splněna nejméně nad polovinou plochy místnosti;

a) nejmenší podlahovou plochu 8 m²; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 12 m²;

f) dostatečnou tepelnou a zvukovou izolaci obklopujících konstrukcí.

e) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé vytápění;

(4) Obytná místnost je místnost, jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k trvalému bydlení a která splňuje následující podmínky:

d) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé větrání;

c) dostatečné přímé denní osvětlení;

(1) Pro každý bytový dům se zřídí zejména prádelna, sušárna a prostor pro ukládání kočárků. Podle potřeby se zřídí též zařízení pro vytápění a jiná vybavení bytového domu. Pro skupinu bytových domů charakteru jednoduchých staveb se tato domovní vybavení zpravidla sloučí v jednom z bytových domů nebo v samostatné stavbě umístěné v přiměřené vzdálenosti, pokud se dokončí před kolaudací prvého bytového domu této skupiny.

(3) V blízkosti bytových domů se musí zřídit veřejná hřiště pro děti předškolního věku.

(2) Každý bytový dům musí mít zařízení pro odstraňování odpadků. Pokud zařízení pro nádoby na odpadky není umístěno v domě, musí být v přiměřené vzdálenosti od bytového domu a pohledově kryté z pozemních komunikací. Toto zařízení musí být v přiměřené vzdálenosti od veřejných pozemních komunikací. Podle potřeby musí být na ně napojeno komunikační přípojkou.

(3) Vzdálenost rodinných domů vytvářejících mezi sebou volný prostor nesmí být od společných hranic pozemků menší než 3 m. Pokud by rozměry stavebního pozemku znemožňovaly účelné dispoziční řešení stavby rodinného domu, může stavební úřad snížit jeho vzdálenost od společné hranice pozemků výjimečně až na 2 m.

(4) Ve zvlášť stísněných územních podmínkách, kde nelze dodržet vzdálenosti podle odstavce 1, může stavební úřad snížit vzdálenost mezi rodinnými domy až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností. V těchto případech se nemusí uplatnit ustanovení odstavce 2 o vzdálenostech rodinných domů od společných hranic pozemků.

(5) Vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, popřípadě od vnějších hran vstupů, balkónů, lodžií, teras, od hranic pozemků apod.

(1) Rodinný dům je stavba, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení, a v níž je více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.

(2) Vytváří-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi má být 10 m, nesmí však být menší než 7 m.

(2) Stavby podle odstavce 1 se umisťují tak, aby vzhledově nenarušovaly rodinný dům a nezhoršovaly životní prostředí.

(4) Pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domů podle odstavce 1 neplatí ustanovení § 44.

(1) Na stavebních pozemcích rodinných domů se mohou umísťovat také stavby, které plní doplňkovou funkci rodinných domů, popř. drobné a jednoduché stavby sloužící pro podnikatelskou činnost, není-li možno tuto funkci zabezpečit přímo v rodinném domě. Uvedené stavby musí splňovat podmínky této vyhlášky a požadavky zvláštních předpisů, zejména hygienických, požárních a bezpečnostních.

(3) Stavby pro chov drobného zvířectva se mohou umisťovat na pozemcích rodinných domů, jen pokud provoz takových staveb je hygienicky nezávadný.

(2) Rodinné domy mají mít prostor pro ukládání paliva, potravin, praní a sušení prádla, popřípadě garáž. Musí mít vyhovující zařízení pro ukládání odpadků.

(1) Stavební pozemky rodinných domů se mají oplotit.

(3) Na nezastavěných plochách pozemků rodinných domů se zřídí především zeleň.

(1) Stavbami pro individuální rekreaci jsou rekreační chaty v krajině, rekreační chaty v zastavěném území venkovského sídelního útvaru a zahrádkářské chaty.

(2) Rekreační chaty v zastavěném území sídelního útvaru se mohou budovat jako novostavby (dále jen „rekreační domek“) nebo jako stavební úpravy existujících staveb, které nejsou využívány k trvalému bydlení (dále jen „rekreační chalupy“).

(1) Rekreační chaty v krajině se mohou umístit pouze v rekreační oblasti, a to vždy v seskupení do chatové osady.

(2) Chatové osady nesmějí narušovat ráz krajiny. Umísťují se v souladu s požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu a ochrany přírody na pozemcích hygienicky nezávadných a hospodářsky obtížně využitelných. Pozemky nesmějí být na příliš strmých svazích, na okraji strží a opuštěných lomů, v místech ohrožených sesuvy půdy nebo v zátopovém území.

(1) Stavby rekreačních chat v krajině a stavby rekreačních domků musí být vzdáleny od společné hranice pozemků nejméně 5 m a od sousední stavby nejméně 10 m.

(2) Výjimečně, zejména ve stavebních mezerách, může stavební úřad snížit vzdálenost těchto staveb od společné hranice pozemků až na 3 m.

(3) Na nezastavěných plochách pozemků staveb rekreačních chat se musí zřídit zeleň, jejíž druh má vhodně doplňovat ráz krajiny.

(5) Pro chatové a zahrádkové osady se podle místních podmínek mohou zřídit společné odstavné plochy pro motorová vozidla.

(4) Pozemky pro chatové osady, zahrádkové osady a pro seskupení rekreačních domků musí mít možnost napojení komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací na veřejnou pozemní komunikaci.

(7) Na stavebních pozemcích rekreačních chat v krajině se mohou umisťovat jen takové drobné stavby, které podstatně neovlivní životní prostředí a plní doplňkovou funkci rekreačních chat v krajině nebo vhodně doplňují jejich rekreační účel, a to jen pokud zajištění takové funkce ve stavbě hlavní není vhodné. Garáže pro osobní motorová vozidla se smějí zřizovat pouze jako vestavěné do rekreačních chat.

(6) Stavby rekreačních chat musí mít zabezpečen zdroj pitné vody. Mohou se napojit na veřejný vodovod, popřípadě i na jiné veřejné rozvodné sítě, pokud kapacitně vyhovují.

(8) Chatové osady se mohou oplotit. Oddělení jednotlivých stavebních pozemků se zpravidla provede živým plotem.

(1) Trvalé rekreační chaty v krajině nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 80 m². Smějí se podsklepit a mít jedno nadzemní podlaží a podkroví. Obestavěný prostor nadzemního podlaží a podkroví nesmí překročit 360 m³.

(2) Hygienická zařízení se musí vystavět anebo umístit v samostatné stavbě společné pro chatovou osadu nebo její část. Odpadní žumpy rekreačních chat v krajině nebo společného hygienického zařízení musí být nepropustné a bez přepadu.

(3) Použité konstrukce a materiály musí svým druhem odpovídat účelu užívání. Trvalé rekreační chaty v krajině musí mít základy nebo jinou základovou konstrukci.

(1) Dočasné rekreační chaty v krajině nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a teras větší než 36 m2 a nesmějí se podsklepit; smějí mít jedno nadzemní podlaží a podkroví. Obestavěný prostor nadzemního podlaží a podkroví nesmí překročit 165 m3.

(2) Hygienická zařízení mají být zpravidla společná pro seskupení chat, jinak musí být do jednotlivých chat vestavěná. Musí mít nepropustnou žumpu bez přepadu.

(3) Dočasné rekreační chaty v krajině s výjimkou základů nesmějí být zděné a pro jejich stavbu se musí použít rozebíratelných konstrukcí.

(1) Rekreační domky nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 80 m2. Smějí se podsklepit a mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví.

(2) Hygienická zařízení musí být vestavěna. Je-li v místě stavby kapacitně vyhovující veřejná kanalizace, musí se na ni rekreační domky napojit. Jinak se musí zřídit nepropustná žumpa bez přepadu.

(3) Na stavebních pozemcích rekreačních domků se mohou umisťovat jen takové stavby, které podstatně neovlivní životní prostředí a plní doplňkovou funkci rekreačních domků nebo vhodně doplňují jejich rekreační účel, a to jen pokud z důvodů stavebně technických není možno takovou funkci zajistit přímo v rekreačních domcích.

(4) Pozemky rekreačních domků se mohou oplotit.

(1) Pro úpravy staveb na rekreační chalupy a pro umisťování staveb, které plní doplňkovou funkci k rekreačním chalupám platí ustanovení § 56 odst. 2 až 4.

(2) Při úpravách se má zachovat původní ráz stavby.

(1) Zahrádkářské chaty nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 25 m². Smějí se podsklepit, smějí mít jedno nadzemní podlaží a podkroví; obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 110 m³.

(2) Hygienická, rekreační a jiná provozní zařízení se budují zpravidla jako společná. Jinak se musí hygienická zařízení vestavět do jednotlivých chat. Musí mít nepropustnou žumpu bez přepadu.

(3) Pokud se zřizují dočasné zahrádkové osady na dobu kratší než pět let, může se v nich v odpovídající míře vybudovat jen společné zařízení pro úschovu nářadí, hygienu, popřípadě pro úkryt před nepohodou.

(5) Zahrádkové osady se mohou oplotit průhledným, popřípadě živým plotem. Oplocení jednotlivých zahrádek se může provést jen živým plotem.

(4) Na pozemcích zahrádkových osad se nesmějí zřizovat jiné drobné stavby a garáže.

(1) Stavby občanského vybavení a jejich jednotlivé prostory se musí dispozičně řešit tak, aby se plně zajišťovala jejich funkce, hygiena, požární bezpečnost, bezpečnost práce a technických zařízení a pohoda návštěvníků.

(2) Všechny prostory staveb občanského vybavení musí mít vytápění a větrání odpovídající charakteru těchto prostorů.

(3) Pro stavby občanského vybavení, v nichž se předpokládá shromažďování diváků nebo návštěvníků, se stanoví jejich nepřekročitelný limit. Tento limit se vyznačí před hlavním vstupem do každého shromažďovacího prostoru.

(2) Mimo obytnou zónu lze umisťovat stavby pro školství jen v případě, kdy si to způsob výuky nezbytně vyžaduje.

(1) Stavby pro školství a kulturu se umisťují v obytných zónách městských a venkovských sídelních útvarů.

(3) Při umisťování školských staveb nadmístního významu, jako jsou odborná učiliště a učňovská střediska, střední školy všeobecně vzdělávací a odborné, vysoké školy a jiná speciální školská zařízení, se musí vedle obecných územně technických požadavků zvlášť přihlížet ke společenskému významu stavby při stanovení velikosti pozemku, situování stavby, nezastavěné plochy apod.

(1) Stavby pro školství se umisťují ve zdravotně nezávadné poloze s příznivými klimatickými podmínkami. Mají být celodenně osluněny, chráněny proti vnějšímu hluku a začleněny do zeleně.

(2) Stavby pro školství se nesmějí umisťovat při rychlostních silnicích nebo hlavních místních komunikacích.

(3) Stavby pro školství musí mít samostatné vstupy do hospodářských zařízení a příjezdy k nim.

(1) Dispoziční řešení staveb pro školství musí zabezpečit požadavky na oslunění a osvětlení denním světlem v požadované době. Zastavěná plocha nemá přesahovat čtvrtinu stavebního pozemku. Na nezastavěných plochách se zřídí školní hřiště a zeleň.

(5) Při stavbách pro školství se zřídí jako součást stavby odstavná plocha pro motorová vozidla v kapacitě odpovídající druhu školy.

(4) Pozemky zejména mateřských škol a škol všeobecně vzdělávacích se oplotí nebo ohradí.

(2) Vzdálenost průčelí staveb pro školství, v nichž jsou umístěny učebny a odborná pracoviště, musí být od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace nejméně 10 m.

(1) Stavby pro školství se musí uspořádat do provozních celků podle pedagogicko-provozních zásad a hygienických požadavků. Prostory učeben a odborných pracovišť musí odpovídat pedagogickým požadavkům a zabezpečovat vhodné mikroklimatické poměry.

(2) Stavby pro školství se vybaví vlastními tělocvičnami a zařízeními pro podávání jídel a podle potřeby pro jejich úpravu.

(1) Umístění staveb pro kulturu musí odpovídat především společenskému významu těchto staveb.

(3) Při stavbách pro velký počet obecenstva se zřídí jako součást stavby odstavné plochy pro motorová vozidla.

(2) Velikost pozemků staveb pro kulturu musí umožnit zřízení rozptylových ploch při odchodu obecenstva.

(1) Osvětlení musí zajišťovat dobrou viditelnost v hledištích, v nástupních a ostatních účelových prostorách.

(2) Umístění pokladen, šaten, kuřáren, hygienických zařízení a podobných prostorů nesmí narušovat vnitřní provoz a musí být v souladu s požadavky na únikové cesty.

(1) Stavby pro zdravotnictví a sociální péči se umisťují v obytných zónách městských a venkovských sídelních útvarů.

(2) Mimo obytnou zónu se umístí stavby pro zdravotní péči jen v případech, kdy si to způsob zdravotní péče nezbytně vyžaduje.

(1) Nemocnice, ústavy sociální péče a lázeňské domy se umisťují ve zdravotně nezávadné poloze s příznivými klimatickými podmínkami. Mají být celodenně osluněny, chráněny proti vnějšímu hluku a začleněny do zeleně.

(2) Zdravotnická střediska, polikliniky, ústavy sociální péče, jesle a dětské domovy se umisťují v klidových polohách obytných zón v dostatečném odstupu od rychlostních silnic nebo hlavních místních komunikací.

(3) Zdravotnická střediska uvnitř průmyslových závodů se musí umístit v nejpříznivější poloze. Hygienické požadavky ve zdravotnickém středisku se musí zabezpečit jeho stavebně technickým řešením.

(4) Jesle a dětské domovy a ústavy sociální péče pro mládež se musí umístit v dostatečné vzdálenosti od hranic stavebního pozemku. K hranici mohou přiléhat jen prostory staveb, v nichž jsou umístěna správní a hospodářská zařízení. Od hranic nezastavěné části pozemku určeného pro pobyt dětí musí mít stěny sousedních staveb odstup nejméně 10 m.

(5) Napojení staveb pro zdravotnictví na síť místních komunikací a rozvodné sítě musí odpovídat funkci těchto staveb. Pro jízdu sanitních vozů se musí zajistit vyhovující napojení na síť místních komunikací.

(6) Pro návštěvníky a pracovníky se zřídí jako součást stavby odstavné plochy pro motorová vozidla.

(3) Pro nemocnice a polikliniky se zřídí v požadovaných vzdálenostech od provozních prostorů zařízení pro uskladňování, zneškodňování a odstraňování odpadů ze zdravotnických zákroků. Prostory infekčních oddělení musí být bezpečně odděleny od ostatních nemocničních prostorů i od sousedních staveb.

(4) Stavby pro sociální péči určené pro invalidní nebo staré osoby se musí ve funkčních prostorech řešit a vybavit v souladu s potřebami těchto osob.

(5) Odpadní vody ze zdravotnických zařízení se smějí vypouštět přímo do veřejné kanalizace jen v případě, že odpovídají podmínkám podle kanalizačního řádu. Jinak musí být předčištěny v samostatných zařízeních.

(6) Stavby pro zdravotnictví, jejichž léčebný provoz vyžaduje stálý příkon elektrické energie, musí mít vlastní náhradní zdroj umístěný tak, aby nadměrně nerušil zdravotnický provoz.

(7) Na pozemcích jeslí se nesmějí zřizovat bazény a brouzdaliště.

(8) Stavební pozemky jeslí a dětských domovů se musí oplotit.

(1) Uspořádání staveb pro zdravotnictví a sociální péči musí zabezpečit dispoziční oddělení účelových provozů zdravotní a sociální péče, provozů hospodářské části a prostorů pro návštěvy.

(2) Stavební pozemky nemocnic, popřípadě jiných staveb pro zdravotnictví a sociální péči se musí oplotit. Na nezastavěných plochách se zřídí sadová úprava.

(3) Provozovny služeb, zejména které mají charakter výrobního provozu, a skladové prostory obchodů se mohou umístit v obytných zónách, pokud svými vlivy a účinky nenarušují životní prostředí a splňují požadavky požární bezpečnosti, hygieny, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(4) Zařízení pro služby, obchod a veřejné stravování se zpravidla umisťují v samostatných stavbách. Mohou se také sdružit ve víceúčelových stavbách nebo začlenit do staveb bytových domů.

(5) Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování se mají umisťovat v obytných zónách při hlavních místních komunikacích. V jiných zónách se umisťují na místech koncentrované potřeby.

(6) Stavby místních telefonních ústředen se mají umístit v těžištích místních telefonních sítí.

(1) Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování se umísťují především v obytných zónách městských a venkovských sídelních útvarů.

(2) V jiných zónách se tyto stavby umisťují, pokud se jimi funkce zón vhodně doplňují. Podobně se mohou umístit i ve volné krajině.

(1) Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování musí mít před vstupem odpovídající rozptylové plochy.

(2) Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování s intenzívním přísunem zboží nebo výrobků musí mít samostatný vstup a zařízení pro zásobování. Tyto vstupy mají být z vedlejších místních komunikací.

(3) Stavby obchodních domů a samostatných restaurací musí mít vlastní odstavné plochy pro motorová vozidla, odpovídající kapacitě těchto zařízení.

(2) Stavby pro služby, obchod a veřejné stravování musí mít vlastní hygienická zařízení a podle povahy provozu samostatná hygienická zařízení také pro návštěvníky.

(1) Uspořádání staveb pro služby, obchod a veřejné stravování musí zabezpečit dispoziční oddělení provozu od prostorů pro návštěvníky.

(5) Rozsah a úroveň vybavení staveb pro dočasné ubytování musí odpovídat druhu ubytování a potřebě služeb v daném zařízení.

(2) Stavby pro dočasné ubytování s hlavní funkcí ubytovací se umisťují především v obytné zóně sídelních útvarů.

(3) V průmyslové zóně sídelních útvarů se mohou umístit stavby pro dočasné ubytování jen v případech, že funkční potřeba zóny nebo její výstavby takové stavby vyžaduje.

(4) Stavby pro dočasné ubytování s hlavní funkcí rekreační se umisťují především ve volné krajině.

(1) Stavby pro dočasné ubytování se umisťují v sídelních útvarech nebo ve volné krajině.

(1) Stavby pro dočasné ubytování s úplným vybavením a s nejvyšším stupněm služeb (hotely apod.) se umisťují v místech urbanisticky výrazných.

(2) Stavby mají mít před vstupem odpovídající rozptylovou plochu a musí mít na vlastním pozemku řešené odstavné plochy pro motorová vozidla, popřípadě garáže. Musí mít samostatný vstup pro pracovníky a pro zásobování.

(3) Provozní prostory a prostory pro návštěvníky musí být od sebe dispozičně odděleny a vybaveny samostatným hygienickým zařízením.

(1) Stavby pro dočasné ubytování s úplným nebo základním vybavením a se základními službami (hotely, penzióny, ubytovny, zotavovny ROH a podnikové, motely apod.) se umisťují v sídelních útvarech nebo ve volné krajině.

(3) Provozní prostory a prostory pro návštěvníky musí být od sebe dispozičně odděleny a vybaveny samostatným hygienickým zařízením.

(2) Stavby mají mít před vstupem odpovídající rozptylové plochy a musí mít samostatný vstup pro zásobování. Musí mít na vlastním pozemku odstavnou plochu pro motorová vozidla.

(5) Chatové tábory a prostory pro stanování, u nichž se předpokládá odstavování vozidel, musí se napojit na veřejnou pozemní komunikaci komunikační přípojkou. Mají mít vyhrazené plochy pro motorová vozidla.

(3) Stavby se musí napojit na veřejný vodovod nebo jiný dostatečný zdroj pitné vody.

(4) Pokud tyto stavby nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, odpadní vody z hygienických zařízení musí být svedeny do nepropustné odpadní žumpy bez přepadu.

(6) Na pozemcích pro tyto stavby se vymezí plochy pro rekreační tělesnou výchovu, táborové ohně apod., oddělené od prostorů pro chaty nebo stanování.

(1) Stavby pro dočasné ubytování s částečným vybavením, popřípadě bez vybavení, s částečnými službami, popřípadě bez služeb (chatové tábory, vyhrazené prostory pro stanování, autokempinky apod.) se umisťují v rekreačních oblastech ve volné krajině. Výjimečně se mohou umístit v sídelních útvarech, avšak jen pro dočasné využití pozemků vhodných pro tyto stavby.

(2) Musí mít hygienická zařízení v rozsahu odpovídajícím kapacitám těchto staveb. Pokud nejsou hygienická zařízení (umývárny, sprchy, záchody) vestavěna, musí se soustředit v samostatném zařízení.

(2) V sídelních útvarech se umisťují především v obytné nebo rekreační zóně. Ve volné krajině se umisťují jen v případech, když charakter tělesné výchovy vyžaduje zvláštní klimatické podmínky nebo druh stavby vyžaduje specifické přírodní podmínky.

(1) Stavby pro tělesnou výchovu se umisťují v sídelních útvarech nebo ve volné krajině.

(2) Uspořádání východů a rozptylových ploch před stavbami pro tělesnou výchovu musí umožnit plynulý a bezpečný odchod a rozptyl návštěvníků do okolí stavby.

(3) V přiměřené vzdálenosti od těchto staveb se zřídí jako jejich součást odstavné plochy pro motorová vozidla.

(1) Otevřené stavby pro tělesnou výchovu se umisťují v obytné zóně v místech, kde nadměrný hluk nejméně obtěžuje okolí. Musí se u nich zřídit ochranná pásma zeleně, popřípadě jiná opatření, zabezpečující účinné tlumení hluku.

(2) Uspořádání prostorů pro návštěvníky musí umožňovat bezpečný přístup na všechna místa v hledišti, zabraňovat nežádoucímu shlukování a pohybu osob a zabezpečovat plynulý a bezpečný přístup k východům.

(3) Prostory pro sportovce, prostory pro návštěvníky a prostory pro provozní a technická vybavení staveb se musí dispozičně oddělit a vybavit samostatným hygienickým zařízením.

(1) Plochy a prostory pro vlastní tělesnou výchovu musí stavebně odpovídat pravidlům pro jednotlivé druhy sportů.

(1) Stavby pro motorismus se umisťují v obytných nebo ve výrobních zónách sídelních útvarů, popřípadě ve volné krajině.

(2) Odstavné plochy a garáže pro osobní vozidla se musí zřizovat jako součást obytné zóny v kapacitě odpovídající předpokládanému stupni motorizace.

(1) V obytné zóně sídelních útvarů se mohou umístit všechny druhy garáží pro osobní motorová vozidla. Mohou se umístit i v ochranných pásmech obytných zón.

(3) Mimo území sídelních útvarů se mohou umisťovat jen garáže účelově určené pro stavby umístěné ve volné krajině, popřípadě hromadné garáže pro autobusy a nákladní motorová vozidla.

(2) Garáže pro nákladní automobily a jiná účelová vozidla (autobusy apod.) s výjimkou sanitních vozů, vozů Sboru národní bezpečnosti, Sborů nápravné výchovy a požární ochrany se umisťují ve výrobních zónách.

(1) Garáže se zřizují jako samostatné stavby nebo jako součást jiných staveb.

(2) Hromadné garáže se musí umístit v takové vzdálenosti od sousedních staveb, aby se v těchto stavbách nezhoršily podmínky prostředí nad přípustnou míru.

(3) Napojení hromadných garáží a veřejné pozemní komunikace nesmí rušit plynulost dopravního proudu.

(1) Veřejné čerpací stanice pohonných hmot se umisťují u hlavních místních komunikací v obytné nebo výrobní zóně sídelních útvarů, popřípadě při hromadných garážích nebo hromadných odstavných plochách pro motorová vozidla a pro silnicích nebo dálnicích.

(2) Komunikační přípojky veřejných čerpacích stanic na veřejné pozemní komunikace nesmějí narušovat plynulost dopravního proudu.

(3) Umístění, velikost a stavebně technické řešení čerpacích stanic pohonných hmot musí odpovídat požadavkům hygienickým, požární bezpečnosti a ochrany podzemních a povrchových vod.

(3) V přiměřené vzdálenosti od těchto staveb se zřídí jako jejich součást odstavné plochy pro motorová vozidla.

(2) Stavby pro veřejnou správu se mají umisťovat na místech urbanisticky výrazných. Svou architekturou a úpravou okolí musí odpovídat společenskému významu stavby.

(1) Stavby pro správu a řízení se umisťují v obytné a výrobní zóně sídelních útvarů.

(1) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci svým provedením ani umístěním nesmějí porušovat vzhled místa nebo krajiny, ohrožovat veřejnou bezpečnost, pořádek a estetiku, bránit rozhledu na silnicích a místních komunikacích a nesmějí nadměrně obtěžovat okolí hlukem nebo světlem.

(2) Tyto stavby a zařízení se nesmějí umisťovat v blízkosti značek a signálů optických i zvukových, které slouží pro řízení a regulaci silniční, železniční, vodní i letecké dopravy. Od těchto značek a signálů se musí úpravou výrazně odlišovat.

(3) Nesmějí se umisťovat rovněž na chráněných památkách, chráněných přírodních výtvorech, na stavbách sloužících kultovým a pohřebním účelům, na pomnících, na památnících a pamětních deskách, měřících bodech geodetických sítí a v jejich nejbližším okolí.

(4) Dále se nesmějí umisťovat na mostech, pobřežních zdech, zábradlích a jiných pevných zařízeních vodních toků, silnic a celostátních drah, na sloupech a stožárech telekomunikačního a energetického vedení.

(5) V dosahu chráněných památek, chráněných míst přírody, jakož i v dosahu významných zařízení lázeňských a rekreačních se smějí umístit po předchozím posouzení vlivu na tyto stavby.

(4) Stavby, které k utlumení škodlivých účinků vyžadují tak rozsáhlé ochranné pásmo, že by rušilo urbanistické uspořádání sídelního útvaru, se umisťují ve volné krajině.

(3) V obytné zóně se mohou umístit stavby nebo povolit změny staveb, jejichž rušivé účinky nepřesáhnou míru přípustnou pro obytnou zónu a jejichž nároky na přepravu zboží a surovin nevyvolávají nepřípustné přetížení dopravy.

(2) Ve výrobní zóně se soustřeďují stavby, jejichž rušivé účinky lze ochranným pásmem snížit na přípustnou míru.

(1) Stavby pro průmysl se umisťují především ve výrobní zóně sídelních útvarů, popřípadě i v obytné zóně nebo ve volné krajině.

(4) Navrhování, výstavba a užívání (provoz) staveb s jaderně energetickým zařízením podléhá státnímu dozoru nad jadernou bezpečností Československé komise pro atomovou energii.

(3) V ochranném pásmu jaderně energetického zařízení se mohou zřizovat jen stavby nezbytné pro provoz tohoto zařízení a stavby dopravních a rozvodných sítí s výjimkou dálnic, rychlostních silnic, celostátních drah a veřejných vodovodů.

(2) Stupeň ochrany a jemu odpovídající ochranné pásmo stanoví Československá komise pro atomovou energii.

(1) Stavby s jaderně energetickým zařízením se podle stupně ochrany umisťují ve volné krajině nebo na území sídelních útvarů.

(4) Stavebním pozemkem nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková vedení energetická a telekomunikační a přivaděče veřejného vodovodu.

(1) Uspořádání staveb pro průmysl musí vyhovovat požadavkům výrobního procesu, mezioperační a závodové dopravy, přenosu energií, požadavkům požární ochrany a civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení a hygienickým požadavkům.

(2) Stavby pro průmysl se mají členit tak, aby se na samostatných plochách soustředily provozy hlavní výroby, provozy pomocných výrob, provozy a zařízení energetická, sklady zásob a sklady expediční, stavby pro správu a řízení, pro zdravotnická a hygienická zařízení, pro společné stravování apod.

(3) Na pozemcích staveb pro průmysl se nesmějí umístit stavby pro bydlení.

(5) Každá stavba pro průmysl musí mít nejméně dva vjezdy napojené na síť závodových komunikací.

(4) U každé stavby pro průmysl se zřídí jako její součást odstavná plocha pro motorová vozidla. Její velikost se řídí počtem pracovníků nejsilnější směny a počtem návštěv. V případech, kdy dopravu surovin nebo výrobků zabezpečují nákladní motorová vozidla, musí se při stavbě zřídit jako její součást samostatná odstavná plocha také pro tato nákladní vozidla.

(3) Trasy nástupu pracovníků a hlavní trasy pohybu pracovníků uvnitř stavby nesmějí křižovat trasy intenzívní nákladové dopravy ve stejné úrovni. Nevyhnutelná křižování hlavních tras musí být mimoúrovňová.

(2) Závodové komunikace musí zejména odpovídat potřebám výroby, požární bezpečnosti a civilní obrany a tvořit přehlednou dopravní síť. Mají být odděleny od železničních vleček, popřípadě od pozemních komunikací vyhrazených pro pěší.

(1) Napojení staveb pro průmysl na síť silnic a místních komunikací musí zabezpečit plynulý a nerušený provoz závodové i veřejné dopravy. Napojení na rychlostní silnice se musí provést připojovacím pruhem.

(5) Trasy nadzemních i podzemních vedení technologických a rozvodných sítí se mají sjednotit a umístit podél závodových komunikací. Souběžná nadzemní vedení se mají uložit na společných mostech, souběžná podzemní vedení v kolektorech.

(1) Odpadní a srážkové vody se musí svádět do vlastní závodové kanalizace a před zaústěním do veřejné kanalizace musí odpovídat požadavkům kanalizačního řádu. Při zaústění do vodního toku musí odpadní vody odpovídat požadavkům na vody vypouštěné přímo do vodních toků.

(2) Každá stavba pro průmysl musí mít pitnou vodu z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje. Podle technologických potřeb nebo množství spotřeby vody má mít samostatný zdroj užitkové vody.

(4) Stavby pro průmysl, při jejichž provozu vznikají zužitkovatelné odpady, musí se vybavit prostory a zařízeními pro hospodaření s těmito odpady. Odpady, které se nezužitkují, se musí zneškodnit nebo bezpečně uložit.

(3) Pokud tyto vodovodní soustavy nestačí pokrýt potřebu vody pro požární účely, musí mít každá stavba pro průmysl pro požární účel zabezpečen další zdroj vody.

(4) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se mohou zřizovat jen při dodržení zvláštních podmínek hygienických, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(3) Vnitřní povrchy konstrukcí staveb pro průmysl zejména v provozech, které jsou zdrojem prachu, nebo v provozech s jedovatými nebo jinak škodlivými látkami, musí být snadno čistitelné.

(2) Šířky, podchodné výšky a dovolená zatížení pracovišť a vnitřních komunikací a vzájemné odstupy mezi technologickými zařízeními a mezi stavebními konstrukcemi musí umožňovat bezpečný pohyb pracovníků, obsluhu, údržbu, opravy, popřípadě i výměnu strojů a zařízení.

(1) Všechny prostory pracovišť musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti, bezpečnosti práce a technických zařízení. V provozech s velkým vývinem tepla, páry, plynů, prachu apod. se musí světlá výška pracovišť přiměřeně zvýšit.

(2) Závodní zdravotnická zařízení, zejména závodní zdravotnická střediska, ambulatoria, lůžkové ošetřovny, nemocnice, noční sanatoria se umisťují na plochách stavebního pozemku, pokud nejsou ohrožovány prachem, kouřem, chemickými škodlivinami, vlhkem, otřesy, zářením apod.

(1) Hygienická zařízení (šatny, umývárny, sprchy, záchody) a jiná zařízení (ohřívárny, kuřárny, oddechové místnosti a podobně) se musí zřídit v odpovídající kapacitě a vzdálenostech od pracovišť v samostatných budovách nebo přímo v provozních prostorech. Mohou se umístit i v prostorech bez denního osvětlení a přímého větrání, je-li v dostatečné míře zabezpečeno umělé osvětlení a větrání.

(3) Závodní požární stanice se umisťují v místech s vhodným napojením na síť závodových komunikací.

(4) Stavby pro rostlinnou a živočišnou výrobu umístěné v obytné zóně městských sídelních útvarů se musí postupně rušit.

(2) Ve výrobní zóně venkovských sídelních útvarů se soustřeďují zemědělské stavby pro živočišnou a rostlinnou výrobu, u nichž působení ochranných pásem snižuje rušivé účinky na přípustnou míru. Nelze-li toho dosáhnout nebo vyplývá-li to z povahy staveb (salaše, seníky apod.) umisťují se ve volné krajině.

(1) Stavby pro zemědělství se umisťují v ucelených výrobních souborech nebo jednotlivě především ve výrobní zóně venkovských sídelních útvarů, popřípadě i ve volné krajině a podle druhu výjimečně také v obytné zóně.

(5) Pokud se stavby pro zemědělství sdružují se stavbami pro navazující průmysl, musí sdružené stavby splňovat podmínky umístění a vnitřního uspořádání obou druhů staveb.

(3) V obytné zóně venkovských sídelních útvarů se mohou umisťovat pouze takové stavby pro zemědělství, jejichž škodlivé účinky nepřesahují přípustnou míru. Existující stavby pro živočišnou výrobu se mají postupně v obytné zóně rušit.

(5) Stavby pro bydlení se mohou zřídit pouze u zemědělských staveb ve volné krajině, jejichž provoz to nezbytně vyžaduje.

(2) Jednotlivé stavby a zařízení se musí rozmístit v souladu s požadavky požárními, hygienickými a veterinárními. Rozmístění musí zajišťovat dostatečné osvětlení denním světlem a provětrání a umožňovat potřebnou závodovou dopravu.

(3) Stavby pro zemědělství umístěné v souboru nebo jednotlivě musí mít ochranné pásmo odpovídající škodlivým účinkům.

(1) Stavby pro zemědělství ve výrobní zóně, popřípadě ve volné krajině se mají uspořádat tak, aby se na samostatných plochách soustředily provozy zemědělské výroby, provozy pomocných výrob, sklady zásob a zemědělských výrobků, prostory pro odstavování zemědělských strojů a dopravních prostředků, popřípadě stavby pro správu a řízení, pro hygienická zařízení apod.

(4) Souborem zemědělských staveb nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková energetická a telekomunikační vedení a přivaděče veřejného vodovodu.

(4) Při zřizování staveb pro speciální živočišnou výrobu (chov vodní drůbeže apod.) na veřejných tocích nebo nádržích se musí dodržet též požadavky vodohospodářské.

(2) Při velké spotřebě vody, zejména ve stavbách pro živočišnou výrobu, se musí zajistit samostatný zdroj užitkové, podle potřeby veterinárně nezávadné vody.

(1) Stavby pro zemědělství se podle potřeby zajistí pitnou vodou z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje.

(3) Pokud tyto vodovodní soustavy nestačí pokrýt potřebu požární vody, musí mít zemědělské stavby, s výjimkou staveb nenáročných nebo odlehlých, zabezpečen další zdroj požární vody.

(2) Odpadní vody, odpadky živočišné výroby a odpadní látky ze silážování musí být svedeny do nepropustných jímek bez přepadu tak, aby se zabránilo vnikání vod z těchto jímek do veřejných kanalizací, do vodotečí nebo podzemních vod.

(1) Srážkové vody na pozemku staveb pro zemědělství se musí svádět do kanalizace, popřípadě odvádět upravenými povrchovými svody. Přitom se musí zabezpečit, aby srážkové vody nebyly znečišťovány fekáliemi, škodlivými chemikáliemi používanými pro ochranu rostlin a pro hnojení, silážními šťávami, zbytky krmiv, ropnými produkty apod.

(3) Jímky, do nichž jsou ukládány nebo sváděny výkaly zápachem nadměrně obtěžující okolí, musí být těsně zakryty a úpravou výkalů se musí zabezpečit snížení zápachu na přípustnou míru.

(4) Velkokapacitní stavby pro živočišnou výrobu musí mít zařízení pro odstraňování nebo další zužitkování fekálií.

(1) Všechny prostory pracovišť ve stavbách pro zemědělství musí splňovat požadavky hygienické a veterinární, požární bezpečnosti, civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(2) Šířky, podchodné výšky a dovolená zatížení pracovišť a vnitřních komunikací, vzájemné odstupy mezi technologickými zařízeními a stavebními konstrukcemi musí umožňovat bezpečný pohyb pracovníků, obsluhu, údržbu, opravy, popřípadě výměnu strojů a zařízení a podle druhu stavby i pohyb zvířat. Stanice požární ochrany se umístí tak, aby byly vhodně napojeny na síť závodových komunikací.

(3) Stavby pro zemědělství podle svého druhu musí mít hygienická zařízení v odpovídající kapacitě. Karanténní a izolační zařízení staveb pro živočišnou výrobu musí mít hygienická zařízení samostatná.

(1) Stavby pro skladování se umisťují především ve výrobní zóně, popřípadě v ochranných pásmech nebo ve volné krajině jako součást staveb pro průmysl nebo zemědělství nebo jako samostatné stavby pro skladování.

(4) Stavby pro skladování, u nichž škodlivé účinky skladovaných hmot nebo manipulace s nimi vyžadují ochranné pásmo, které by rušilo urbanistické uspořádání sídelního útvaru, musí se umístit ve volné krajině.

(3) Samostatné stavby pro skladování se mohou umístit ve výrobní zóně, jestliže lze škodlivé účinky skladování a manipulace snížit ochrannými pásmy nebo jinými opatřeními na přípustnou míru, popřípadě i v ochranných pásmech.

(2) Pro umisťování, uspořádání a vybavení staveb pro skladování, které jsou součástí průmyslových nebo zemědělských závodů, platí ustanovení této vyhlášky pro průmyslové nebo zemědělské stavby.

(5) Ve volné krajině se mohou umístit též stavby pro skladování výrobků a hmot, které tvoří rezervy pro krytí potřeb národního hospodářství.

(2) U staveb pro skladování napojených na pozemní komunikace se zřídí samostatné odstavné plochy pro motorová vozidla.

(1) Samostatné stavby pro skladování se musí napojit na silnici nebo místní komunikace, popřípadě na celostátní dráhu. Napojení na rychlostní silnice se musí provést připojovacím pruhem.

(1) Srážkové vody na pozemku samostatných staveb pro skladování se musí svést do kanalizace, popřípadě odvádět upravenými povrchovými svody. Přitom se musí zabezpečit, aby srážkové vody nebyly nad přípustnou míru znečišťovány skladovanými hmotami nebo manipulací s nimi.

(1) Každá samostatná stavba pro skladování se stálou obsluhou musí mít pitnou vodu z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje.

(2) Podle technologie skladování a manipulace, popřípadě podle požadavků požární ochrany musí mít samostatný zdroj užitkové vody.

(2) Vody používané při manipulaci se skladovanými výrobky nebo hmotami nebo při čištění skladovacích ploch se musí podle povahy znečištění vyčistit.

(3) Při skladování tekutých hmot, zejména ropných produktů a toxických látek, se musí zabránit jejich unikání do povrchových a podzemních vod.

(5) U staveb pro skladování hmot a výrobků, které mohou výbuchem ohrozit okolí, se musí zřídit odpovídající ochranný val nebo jiné odpovídající zařízení.

(6) Pro stavby pro skladování se musí zřizovat podle druhu skladovaného materiálu ochranná pásma.

(1) Uspořádání staveb pro skladování musí umožnit na samostatných plochách soustředění skladišť, staveb pro správu a řízení, pro hygienická zařízení apod.

(2) Jednotlivá skladiště se musí účelně napojit na závodové komunikace a vlečky.

(3) Stavebním pozemkem nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková energetická a telekomunikační vedení a přivaděče veřejného vodovodu.

(4) Stavby pro skladování se musí bezpečně oplotit nebo ohradit.

(1) Všechny prostory staveb pro skladování musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti a bezpečnosti práce a technických zařízení.

(2) Skladiště se vybaví mechanizačními zařízeními odpovídajícími druhu a obratu zboží.

(5) Stavby pro těžební práce se musí napojit komunikační přípojkou nebo účelovou komunikací na síť silnic nebo místních komunikací. Nesmějí se napojit přímo na rychlostní silnice. V případech, kdy dopravu vytěžených hmot nebo odpadů zabezpečují nákladová motorová vozidla, zřídí se jako součást stavby odstavné plochy.

(7) Hygienická a jiná zařízení se zřídí v potřebné kapacitě a v přiměřené vzdálenosti od pracovišť.

(6) Srážkové a odpadní vody se musí z prostoru staveb pro těžební práce vhodně a hygienicky odvádět. Zeleň na nezastavěných plochách neurčených k těžbě se musí ochraňovat a udržovat. Vyžaduje-li to bezpečnost, musí se prostory těžebních prací ohradit nebo oplotit.

(1) Uspořádání staveb pro těžební práce musí splňovat základní požadavky výrobního procesu, závodové dopravy, přenosu energií, požadavky požární ochrany a civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení a hygienické požadavky.

(4) Prostorem staveb pro těžební práce nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková energetická a telekomunikační vedení a přivaděče veřejného vodovodu, ani se v něm nesmějí zřizovat stavby pro bydlení.

(3) Působí-li těžební práce rušivými účinky na okolí, zřídí se ochranné pásmo.

(2) Vznikají-li při provozu staveb skrývkové, výsypkové nebo odvalové hmoty, musí se pro jejich ukládání vyčlenit a upravit zvláštní plochy v prostoru těžebních prací, popřípadě v jejich blízkosti.

(1) Stavby pro dopravu umístěné ve volné krajině nesmějí výrazně porušovat ráz krajiny. Musí dodržovat podmínky ochrany vodních pramenů a toků, ochrany kulturních památek a přírodních výtvorů; nesmějí svými vlastními ochrannými pásmy bránit předpokládanému rozvoji sídelních útvarů a účinky dopravy (hlukem, výfukovými plyny a vibracemi) nadměrně zhoršovat životní prostředí.

(2) Pro zmírnění účinků, kterými stavby pro dopravu ruší ráz krajiny, se má podél nich zřizovat zeleň, pokud to dovolují požadavky na bezpečnost provozu.

(3) Polní a lesní cesty se nesmějí přímo napojit na rychlostní silnice. Napojení polních a lesních cest na ostatní silnice se musí provést úsekem cesty se zpevněným povrchem.

(1) Dálnice a rychlostní silnice se musí vybavit odpovídajícími náležitě vybavenými odpočívkami; všechna zařízení musí umožňovat též užívání občanům odkázaným na vozík pro invalidy.

(2) Jako součást místních komunikací se má vytvořit vhodný prostor pro ukládání souběžných podzemních vedení. Křižování podzemních vedení s místními komunikacemi se musí řešit podchody pro tato vedení.

(3) Místní komunikace vyhrazené výlučně pro pěší se bezpečně oddělují od vozovek. Při zanedbatelném provozu vozidel se může zřídit vedlejší místní komunikace, především komunikační přípojka, společná pro pěší a vozidla.

(2) Povrchové vody s vozovek místních komunikací musí být svedeny do kanalizace. Pokud není zřízena, smějí se povrchové vody s vozovek místních komunikací odvádět otevřenými podélnými svody.

(1) Místní komunikace včetně chodníků a veřejných prostranství městského sídelního útvaru musí mít bezprašný povrch a musí umožňovat čištění mechanizačními prostředky.

(2) Kde to vyžaduje bezpečnost rozvodů, musí se trasy podzemních vedení označit a související pomocné stavby a zařízení náležitě ohradit nebo oplotit.

(1) Při ukládání podzemních vedení v krajině se musí po dokončení stavby uvést pozemky trasy do původního stavu.

(3) Při ukládání podzemních vedení se musí dodržovat požadované bezpečnostní vzdálenosti od základů staveb, vzájemné vzdálenosti jednotlivých vedení a požadované krytí. Vstupní šachty do prostorů podzemních vedení nesmějí narušovat bezpečnost a plynulost dopravy.

(1) Stavby pro rozvod energií v sídelních útvarech se umisťují především pod ochranné pásy zeleně komunikací nebo pod chodníky. Výjimečně se smějí umístit pod vozovkou místních komunikací.

(2) Podzemní vedení mají být v největší možné míře soustředěna ve společných nebo sdružených trasách (kolektorech).

(1) Umístění staveb pro vodní hospodářství jako jsou vodárenské a jiné vodní nádrže, vodojemy, stavby a zařízení pro jímání pramenů, vodovody, úpravny vod, čerpací stanice, hydromeliorační stavby apod., musí být v souladu s požadavky na řešení velkých územních celků. Kde je to nutné z hygienických důvodů, musí se stavby oplotit, popřípadě také opatřit odpovídající zelení.

(2) Vodovody v sídelních útvarech se umisťují zpravidla ve společných trasách s jinými podzemními vedeními. Kanalizace v sídelních útvarech se může umisťovat pod vozovky místních komunikací.

(1) Jednotlivé zóny sídelních útvarů se musí přiměřeně vybavit plochami zeleně.

(2) Způsob úpravy ploch zeleně, volba druhů zatrávnění, keřů, stromů apod., se řídí účelovým posláním, přírodními podmínkami a významem místa.

(1) Ve stavbách zřízených pro jiné účely a vybraných podle zvláštních předpisů se určené prostory přizpůsobí též pro ochranu a ukrytí v době branné pohotovosti státu nebo se v nich umisťují zařízení civilní obrany.

(2) Rozsah a druh vybavení prostorů a zařízení vybraných podle zvláštních předpisů musí odpovídat požadavkům na bezpečné užívání a požadavkům stanoveným pro dobu branné pohotovosti státu.

(3) Stavby a zařízení civilní obrany a jejich technická a technologická zařízení včetně pomocných zařízení a rozvodů se navrhují a provádějí podle zvláštních předpisů.