(1) Jestliže se jedna z organizací domáhá změny nebo zrušení závazku ze smlouvy, je druhá organizace povinna na změnu nebo zrušení přistoupit, jestliže

a) došlo ke změně úkolu státního plánu jmenovitě uloženého nadřízenými orgány dovozce i objednatele [§ 7 odstavec 1 písm. a)], nebo

b) v důsledku opatření nadřízených ústředních orgánů nebude uskutečněna stavba, pro kterou byl investiční celek určen anebo investiční celek bude nahrazen dodávkou z tuzemska, nebo jinou formou dovozu, nebo

c) nedošlo k uzavření smlouvy o zajištění dovozu investičního celku ani do jednoho roku po uplynutí lhůty podle § 5 odst. 2 písm. e) pro okolnosti, které nevznikly u organizace, která se domáhá změny nebo zrušení závazku anebo

d) potřeby výstavby vyžadují změnu lhůty pro předložení poptávky [§ 5 odst. 2 písm. d)] nebo pro předložení návrhu smlouvy o zajištění dovozu investičního celku [§ 5 odst. 2 písm. e)].

(2) Dovozce je povinen přistoupit na zrušení závazků ze smlouvy, jestliže jej o to požádá objednatel i z jiných důvodů, než jaké jsou uvedeny v odstavci 1; objednatel je však v takovém případě povinen uhradit dovozci náklady s tím spojené.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nelze použít, jestliže již došlo ke vzniku závazku dovozce vůči zahraničnímu podniku v souladu s dohodou podle § 43 odst. 2, popřípadě se stanoviskem, které objednatel zaujal k návrhu dohody podle § 43 odst. 1; objednatel však může odmítnout uzavření smlouvy o zajištění dovozu investičního celku za stejných podmínek, jaké stanoví § 26 pro odmítnutí plnění.