OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ NA STANOVENÍ DOBÝVACÍCH PROSTORŮ, PŘl ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE STAVEB, PŘI TĚŽEBNÍ, STAVEBNÍ A PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI, PŘI PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBĚ SMĚROVÝCH A LINIOVÝCH STAVEB A PŘI GEOLOGICKÉM A HYDROGEOLOGICKÉM PRŮZKUMU

(1) Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů vycházejí těžební organizace z rozvržení ploch pro těžbu nerostů navržených ve schválené územně plánovací dokumentaci.

(2) Návrh na udělení souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí obsahovat

(3) Těžební organizace předloží orgánu státní správy lesního hospodářství před projednáním plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu likvidace⁴)návrh opatření k zajištění ochrany lesního půdního fondu; k návrhu připojí:

(4) Jestliže se dobývací prostor dotýká jak lesního, tak i zemědělského půdního fondu, musí být v návrhu opatření podle odstavce 3 uvedeny i údaje o koncepčním řešení rekultivace zemědělských pozemků.⁵)

(1) Žádost o souhlas k návrhu na projednání projektového úkolu staveb musí kromě orientačního zákresu staveb na kopii pozemkové mapy a údajů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), b), g) až k) obsahovat tyto další údaje, uvedené podle okolností případu:

(2) Trasy směrových a liniových staveb je třeba vést podle okolností případu tak, aby nebyl tříštěn lesní půdní fond. U tras pozemních komunikací, plynovodů, ropovodů apod. je třeba podle možnosti využít stávajících lesních cest, rozdělovacích průseků a jiných lesních pozemků, na nichž nejsou lesní porosty. Trasy nadzemních vedení je třeba vést při okraji lesa; není-li to možné, je třeba k návrhu trasy vedení průsekem předložit alternativní řešení podzemním vedením, popřípadě nadzemním vedením, které neomezí lesní porosty v dosažení růstu odpovídajícího dané bonitě.

(1) Investoři jsou povinni projednat zahájení prací na zamýšlené výstavbě s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživatelem lesů nejpozději do konce června roku předcházejícího začátku prací.

(2) Organizace vykonávající těžební, stavební a průmyslovou činnost jsou povinny:

(3) Kromě povinností uvedených v odstavci 2 jsou těžební organizace povinny dodržovat tato opatření:

(4) Kromě povinností uvedených v odstavcích 2 a 3 jsou organizace, pokud při jejich činnosti vznikají odvaly odpadových hmot (např. složiště popelovin), povinny:

a) orientační zákres polohy dobývacího prostoru na kopii mapy tak, aby z něho byl zřejmý rozsah dotčených lesních pozemků a návaznost na části lesního půdního fondu v bezprostředním okolí dobývacího prostoru,

b) údaje o dotčených lesních pozemcích (parcelní čísla a výměry),

c) kopie pozemkové mapy se zákresem dobývacího prostoru a s vyznačením hranice výpočtu nerostných zásob, popřípadě s vyznačením prognózního území pro další těžbu, a to podle podkladů zjištěných geologickým průzkumem,

d) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace.

a) vyhodnocení předpokládaných ztrát na produkci dřevní hmoty s přihlédnutím k ostatním funkcím lesů, jakož i předpokládané následné škody, a to v porovnání s alternativním řešením podle možností zjištěných geologickým průzkumem,

b) charakteristiku devastace a koncepční řešení rekultivace na úrovni studie tak, aby bylo možno posoudit návrh provedení lesnických rekultivací, popřípadě jaké budou důsledky odvalového řešení na lesní půdní fond; u dobývacího prostoru pro lomovou (povrchovou) těžbu nerostů lze koncepční řešení rekultivace nahradit předběžným sdělením o způsobu využití vytěženého prostoru s uvedením lhůty k doplnění celorevírního nebo podnikového plánu rekultivací,

c) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při stanoveni dobývacího prostoru,

d) stanovisko státní organizace lesního hospodářství, která dotčené lesy užívá, popřípadě v nich vykonává odbornou správu.

a) údaje, jak budou při realizaci výstavby dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace,

b) předpokládané dočasné použití dalších lesních pozemků v průběhu výstavby, např. pro zařízení staveniště,

c) studie o změnách biologických a přírodních poměrů, které vzniknou v důsledku realizace staveb,

d) návrh opatření k zajištění ochrany přírodního prostředí na období výstavby a návrh biologické úpravy krajiny po realizaci výstavby.

a) při provádění skrývky kulturních vrstev půdy³) na dotčené ploše se postarat o její řádné využití pro rekultivaci devastovaných ploch a k melioračním účelům nebo zajistit v ekonomicky zdůvodněných případech její dopravu a rozprostření na plochy určené k rekultivaci, popřípadě jí využít k ozeleňování jiných ploch,

b) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby nerostů vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, k zúrodnění, popřípadě k jinému hospodářskému využití.

c) provádět zahlazení následků těžby komplexně na celé devastované ploše v návaznosti na okolní krajinu a přihlížet přitom jak k potřebám hospodářského využití pozemků v nejbližším okolí, tak i k hledisku tvorby životního prostředí a narušení rázu krajiny. V oblastech soustředěné těžby uhlí projednávat koncepci umístění stavby a tvaru výsypek a odvalů, a to nejen z hlediska budoucího využití k rekultivaci, ale i z hlediska tvorby životního prostředí,

d) dbát na ochranu vodního režimu na území.

3. zahladit následky neorganizovaného sypání zeminy v oblastech soustředěné těžby nerostů též na starých výsypkách úpravou jejich svahů, popřípadě přesypáváním těchto výsypek nebo podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací,

1. výsypky zakládat způsobem, který umožňuje následnou rekultivaci; za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek,

a) při povrchové těžbě

2. zpřístupnit výsypky příjezdovými a účelovými komunikacemi tak, aby navazovaly na stávající síť lesních cest,

2. na mírnějších nezavodněných půdních poklesech provést terénní úpravy, hlubší poklesy vyplnit náhradními hmotami a převrstvit je zúrodnění schopnou zeminou.

b) při hlubinné těžbě

1. snižovat, pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné, propadliny lesních pozemků (zakládkou vyrubaných slojí apod.),

a) zakládat odvaly popílků a strusek především do neúrodných terénních přirozených i umělých nerovností (např. do vytěžených lomů, pískoven a hlinišť),

b) omezit prašnost při budování a udržování odvalů a při odvozu popílků a strusek na odval na co nejnižší míru,

c) plochy určené pro odval zaplňovat postupná tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být včas rekultivována.

a) včas projednat zamýšlené provádění prací s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživateli lesních pozemků,

b) projednat s orgánem státní správy lesního hospodářství celkový plán provádění průzkumu z hlediska možností využití výsledků takového průzkumu pro otvírku ložisek.