ČÁST 1
Oddíl 1
§ 1
(1) Pro uchazeče k přijetí do interní vědecké aspirantury (dále jen „interní aspirantura“) se stanoví věková hranice nejvýše třicet pět let.
(2) Délku předchozí praxe požadované pro přijetí do interní aspirantury podle § 11 písm. a) zákona stanoví podle charakteru oboru vědecké výchovy socialistická organizace určená jako školící pracoviště pro jednotlivé obory vědecké výchovy (dále jen „školící pracoviště“).
(3) Absolventům vysokoškolského studia při zaměstnání, kteří absolvovali praxi před započetím vysokoškolského studia a v jeho průběhu, může být tato praxe uznána, byla-li konána na pracovišti, na němž uchazeč získal potřebné znalosti v příslušném oboru vědecké výchovy.
§ 2
(1) Školící pracoviště vyhlašuje zahájení přijímacího řízení do interní aspirantury veřejně. Přitom uvede zejména:
a) obory vědecké výchovy, do nichž se uchazeči přijímají;
b) podmínky stanovené pro přijetí;
c) doklady, které musí uchazeči předložit;
d) místo, kde se mají uchazeči přihlásit;
e) lhůtu pro podání přihlášky.
(2) Na žádost organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vědecky vychováván, může školící pracoviště přijímat uchazeče do interní aspirantury, i když zahájení přijímacího řízení nebylo předem veřejně vyhlášeno.
§ 3
(1) K přihlášce do interní aspirantury podávané školícímu pracovišti přímo nebo prostřednictvím organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vychováván, se připojují tyto doklady:
a) životopis s doklady o vzdělání, o dosavadní odborné praxi, případné další doklady o dříve vykonaných zkouškách uvedených v § 4 odst. 6;
b) vyjádření organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, v pracovním vztahu vyplývajícím z členského poměru k jednotnému zemědělskému družstvu nebo k výrobnímu družstvu, popř. v jiném obdobném vztahu (dále jen „pracovní poměr“), u absolventů vysokých škol bez předchozí praxe vyjádření fakulty, na níž uchazeč ukončil vysokoškolské studium; vyjádření k přihlášce do interní aspirantury obsahuje též hodnocení uchazeče, s nímž byl seznámen; pokud vyjádření organizace nebo fakulty nebude připojeno hned k přihlášce do interní aspirantury, vyžádá si je školící pracoviště od příslušné organizace nebo fakulty;
c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací uchazeče, popř. odborné posudky o těchto pracích.
(2) Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje podle odstavce 1 písm. a) a c) řádně doloženy, vyzve školící pracoviště uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil, a stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Nejsou-li ve stanovené lhůtě nedostatky odstraněny, k přihlášce se nepřihlíží.
§ 4
(1) Uchazeč o interní aspiranturu koná na školícím pracovišti přijímací zkoušku před přijímací komisí (§ 5). Účelem přijímací zkoušky je všestranně ověřit předpoklady uchazeče k vědecké práci.
(2) Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí k interní aspirantuře, pozve školící pracoviště k přijímací zkoušce nejméně čtrnáct dnů před jejím konáním.
(3) Při zkoušce má uchazeč prokázat schopnosti a nadání pro zvolený obor vědecké výchovy. Dále má uchazeč prokázat znalost základů marxismu-leninismu nejméně v rozsahu osnov výuky na vysoké škole a znalost ruštiny a aspoň jednoho dalšího světového jazyka, a to angličtiny, francouzštiny, němčiny nebo španělštiny, nejméně v rozsahu předepsaném pro vysokou školu.
(4) Přijímací zkouška je ústní a koná se zpravidla vcelku ze všech částí uvedených v odstavci 3; podle potřeby lze jednotlivé části přijímací zkoušky konat odděleně.
(5) Přijímací zkouška trvá nejdéle dvě hodiny, je-li rozdělena na jednotlivé části, trvá každá z nich nejdéle třicet minut.
(6) Na základě předložených dokladů může přijímací komise uznat za část přijímací zkoušky
a) ze zvoleného oboru vědecké výchovy, z marxismu-leninismu, z ruštiny nebo z dalšího světového jazyka zkoušku předepsanou k ověření výsledků příslušného studia v interní aspirantuře (§ 19 odst. 1 zákona), kterou uchazeč vykonal již dříve, nebo dříve vykonanou příslušnou platnou kandidátskou zkoušku ve smyslu předpisů o řízení při udělování vědeckých hodností,
b) z ruštiny nebo dalšího světového jazyka státní zkoušku z příslušného jazyka nebo prokázanou skutečnost, že příslušný jazyk je mateřským jazykem uchazeče nebo že uchazeč absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím.
§ 5
Předsedou je vedoucí školícího pracoviště1) nebo jiný jím určený pracovník. Dalšími členy jsou předpokládaný školitel a vědecký pracovník nebo vynikající odborník působící v příslušném oboru vědecké výchovy, kterého určí předseda komise. Dále jsou členy přijímací komise: pracovník určený pracovištěm pověřeným řízením studia marxismu-leninismu (§ 12 odst. 3) a zástupci určení katedrami jazyků (§ 13 odst. 4). Přijímací zkoušce může být přítomen též zástupce organizace, pro jejíž potřebu má být uchazeč vědecky vychováván.
(1) Přijímací komise má toto složení:
(2) K rozhodnutí o celkovém výsledku přijímací zkoušky se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů přijímací komise.
(3) Přijímací komise v neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímací zkoušky komplexně a usnáší se o celkovém výsledku přijímací zkoušky většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Celkové zhodnocení výsledku přijímací zkoušky se vyjádří stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Obdobně se hodnotí i jednotlivé části přijímací zkoušky, pokud se konaly odděleně. Celkový výsledek přijímací zkoušky nemůže být vyjádřen stupněm „prospěl“, jestliže uchazeč nesplní požadavky stanovené pro přijímací zkoušku ze zvoleného oboru vědecké výchovy nebo ze základů marxismu-leninismu.
(4) Školící pracoviště oznámí výsledek přijímací zkoušky uchazeči písemně do osmi dnů po jejím vykonání.
(5) Vykoná-li přijímací zkoušku úspěšně více uchazečů než je plánovaný počet nově přijímaných, určí přijímací komise pořadí. Při stanovení pořadí přihlédne přijímací komise též k praxi, k publikační činnosti uchazečů nebo k výsledkům v soutěžích o nejlepší studentskou vědeckou práci.
(6) Uchazeč, který při přijímací zkoušce neprospěl, může ji opakovat nejdříve po jednom roce.
§ 6
(1) O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis, v němž přijímací komise uvede též svá doporučení k průběhu interní aspirantury, např. ke stanovení předmětů odborné zkoušky (§ 18 a 19) a ke studijnímu plánu (§ 11).
(2) Přijímací komise může v zápise o přijímací zkoušce konstatovat, že vykonaná přijímací zkouška z ruštiny nebo z dalšího světového jazyka má úroveň odpovídající zkoušce předepsané k ověření jazykového studia během interní aspirantury, a navrhnout, aby ji školící pracoviště za takovou uznalo (§ 21).
§ 7
Přijetí do interní aspirantury
(1) Školící pracoviště oznámí rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení uchazeči a organizaci, pro jejíž potřebu má být uchazeč vychováván, písemně do osmi dnů po skončení přijímacího řízení. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje odůvodnění.
(2) Nástupní termín do interní aspirantury určí školící pracoviště podle svých provozních podmínek; u uchazečů přijatých do interní aspirantury pro potřebu jiné organizace též po dohodě s touto organizací.
Oddíl 2
§ 8
Školitel
(1) Školitel interního vědeckého aspiranta (dále jen „interní aspirant“) se vybírá z předních odborníků oboru vědecké výchovy, kteří mají přehled o stavu výzkumu v příslušné oblasti vědy, zkušenosti ze zavádění výsledků vědecké práce do praxe, znalosti v metodologických i světonázorových otázkách oboru vědecké výchovy a budou svěřenému internímu aspirantu osobním příkladem po stránce morální i v aktivní společenské činnosti.
(2) Školící pracoviště určí internímu aspirantu školitele ze svých vědeckých nebo vědeckopedagogických pracovníků, kteří jsou doktory věd, vysokoškolskými profesory, docenty nebo vědeckými pracovníky s vyšší tvůrčí způsobilostí (§ 38 odst. 2 zákona). Školící pracoviště určí školitele vždy písemně. K určení školitele je zapotřebí jeho souhlasu.
(3) Školící pracoviště může určit školitelem též svého externího spolupracovníka, pokud vyhovuje kvalifikačním předpokladům uvedeným v odstavci 2; je-li externí spolupracovník v pracovním poměru k některé organizaci, je k tomu třeba souhlasu této organizace.
(4) Jednomu školiteli nemá být přiděleno k vědecké výchově současně více než pět účastníků vědecké výchovy, a to ve všech formách stanovených v § 13 zákona.
(5) Vedení interních aspirantů je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti. Přidělení interní aspiranti se počítají do počtu pracovníků kolektivu vedeného školitelem nebo kolektivu, v němž školitel působí.
(6) Školitel odpovídá za průběh vědecké výchovy interního aspiranta a je povinen se jí věnovat tak, aby interní aspirant byl soustavně veden především
a) k tvůrčí vědecké práci a k uplatňování jejích výsledků ve společenské praxi,
b) k získávání potřebných znalostí v metodologických a světonázorových otázkách - přitom školitel spolupracuje s pracovištěm pověřeným řízením studia marxismu-leninismu interního aspiranta (§ 12 odst. 3),
c) ke splnění všech určených cílů interní aspirantury ve stanovené době a pokud možno před jejím uplynutím,
d) k účasti ve veřejné společenské činnosti,
e) k osvojení potřebných znalostí ruštiny a dalšího světového jazyka.
(7) Školitel zejména
a) vede odbornou přípravu interního aspiranta,
b) sestavuje za účasti interního aspiranta jeho studijní plán,
c) navrhuje v dohodě s interním aspirantem a popřípadě s jeho mateřským pracovištěm (§ 8 zákona) výzkumné téma, které bude předmětem závěrečné vědecké práce (§ 28), a vede interního aspiranta při práci na tomto tématu,
d) navrhuje podle potřeby vedoucímu školícího pracoviště určení školitelů-specialistů, konzultace u jiných odborníků, zařazení interního aspiranta do speciálních kursů, seminářů apod., pobyt interního aspiranta v jiných útvarech školícího pracoviště nebo jeho vyslání ke studijnímu pobytu v jiné organizaci či do zahraničí,
e) navrhuje způsob věcného i finančního zabezpečení vědecké výchovy interního aspiranta.
§ 9
Školitel-specialista
Školící pracoviště může na návrh školitele určit internímu aspirantu školitele-specialistu pro určitý věcný nebo časový úsek studia (např. pro dílčí nebo příbuzné obory) z vědeckých, vědeckopedagogických nebo odborných pracovníků školícího pracoviště nebo z pracovníků působících v jiných organizacích, po předchozím souhlasu organizace, k níž jsou v pracovním poměru. Školící pracoviště určí školitele-specialistu vždy písemně. K určení školitele-specialisty je zapotřebí jeho souhlasu.
Oddíl 3
§ 10
Metody vědecké výchovy interního aspiranta
(1) Během vědecké výchovy si interní aspirant osvojuje metody vědecké práce, metody uplatňování vědeckých výsledků ve společenské praxi, prohlubuje si znalosti příslušného oboru vědecké výchovy, popř. též příbuzných oborů, a teoretické znalosti předmětů odborné zkoušky i jejich praktického využití, zdokonaluje své znalosti marxismu-leninismu a jazyků, koná předepsané zkoušky, řeší vybrané výzkumné téma a výsledky řešení zpracovává ve formě závěrečné vědecké práce.
(2) Interní aspirant se na doporučení školitele seznamuje s prací ostatních vědeckých nebo vědeckopedagogických útvarů školícího pracoviště, zúčastňuje se speciálních kursů, seminářů, cvičení, přednášek, diskusí apod. pořádaných školícím pracovištěm nebo jinou organizací. Může být vysílán ke studijním pobytům v jiné organizaci či do zahraničí.
(3) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za to, že světonázorová a metodologická výchova interního aspiranta je součástí jeho vedení ze strany školitele a školícího pracoviště v průběhu celé interní aspirantury. Školící pracoviště umožňuje internímu aspirantu účast na přednáškách, seminářích a diskusích k obecně metodologickým a světonázorovým otázkám příslušného oboru vědecké výchovy i k závažným otázkám národního hospodářství, kultury i jiných společenských oblastí.
§ 11
Studijní plán
(1) Konkrétní obsah vědecké výchovy interního aspiranta se určuje v jeho studijním plánu, který na návrh školitele schválí vedoucí školícího pracoviště nejdéle do dvou měsíců od přijetí interního aspiranta k vědecké výchově.
(2) Studijní plán obsahuje zásadní linii vědecké výchovy interního aspiranta. Jsou v něm uvedeny nejdůležitější úkoly charakterizující obsah a postup vědecké výchovy. Součástí studijního plánu jsou též úkoly ve světonázorové a metodologické výchově. Studijní plán musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění úkolů ve stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu interní aspirantury.
(3) Před předložením vedoucímu školícího pracoviště projedná školitel návrh studijního plánu v oddělení (katedře), v němž se má vědecká výchova interního aspiranta konat, popř. s mateřským pracovištěm interního aspiranta, s nímž též dohodne konkrétní podmínky spolupráce při vědecké výchově.
(4) Studijní plán je závazný pro všechny osoby a organizace zúčastněné na interní aspirantuře. Je-li třeba studijní plán ze závažných důvodů měnit, nutno změnu projednat stejným způsobem jako jeho schvalování.
§ 12
Studium marxismu-leninismu
(1) Studium marxismu-leninismu interního aspiranta navazuje na jeho vysokoškolské studium v této oblasti, rozvíjí je a vede interního aspiranta k tvořivému marxisticko-leninskému myšlení, učí ho marxismu-leninismu jako metodě vědeckého poznání a praktické činnosti tak, aby se stal jeho základní orientací v odborné práci i v jeho společenské angažovanosti. Studium marxismu-leninismu interního aspiranta se zaměřuje k obecným problémům marxisticko-leninské teorie, dále k filozoficko-metodologickým, ekonomickým, ideologickým a praktickým politickým otázkám souvisejícím s jeho oborem vědecké výchovy.
(2) Československá akademie věd (dále jen „ČSAV“) spolu se Slovenskou akademií věd (dále jen „SAV“) a po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s Vysokou školou politickou ústředního výboru Komunistické strany Československa, s Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Československa a s Ústavem marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska stanoví jednotný vzorový tematický plán studia marxismu-leninismu ve vědecké výchově.
(3) Studium marxismu-leninismu interních aspirantů řídí a ve spolupráci s jejich školícími pracovišti organizují pracoviště pověřená orgány uvedenými v odstavci 2. Pracoviště pověřená řízením studia marxismu-leninismu zajišťují toto studium též pro interní aspiranty školících pracovišť, která nespadají do působnosti orgánu nebo organizace, při níž je pracoviště pověřené řízením studia marxismu-leninismu zřízeno, a to po dohodě se školícími pracovišti těchto interních aspirantů. V těchto případech hradí náklady spojené s tímto studiem mateřské pracoviště nebo školící pracoviště podle § 28 zákona.
(4) Školící pracoviště přihlásí interního aspiranta ihned po skončení přijímacího řízení ke studiu marxismu-leninismu na příslušném pracovišti pověřeném řízením tohoto studia.
§ 13
Studium jazyků
(1) Studium jazyků se skládá ze studia ruského jazyka a ze studia dalšího světového jazyka, kterým je jeden z těchto jazyků: angličtina, francouzština, němčina nebo španělština.
(2) Cílem studia jazyků je dosáhnout takových znalostí, aby interní aspirant mohl hovořit o otázkách příslušného oboru vědecké výchovy s potřebnou znalostí odborné terminologie, používat při své práci cizojazyčné odborné literatury a sledovat odborné přednášky. Mimoto si má interní aspirant osvojit běžnou formu písemných projevů v příslušném oboru vědecké výchovy (dotaz, krátká zpráva, resumé apod.).
(3) Studium jazyků se uskutečňuje samostatně nebo podle odstavců 4 až 6.
(4) Studium ruského jazyka a dalšího světového jazyka zajišťují katedry jazyků vysokých škol, vlastní organizační jednotky ČSAV a SAV (dále jen „katedry jazyků“) a Socialistická akademie ve svých speciálních kursech. Katedry jazyků zajišťují studium jazyků též pro interní aspiranty školících pracovišť, která nespadají do působnosti orgánu nebo organizace, při níž je příslušná katedra jazyků zřízena, zejména pokud v místě školícího pracoviště nepořádá příslušný jazykový kurs Socialistická akademie, a to po dohodě se školícími pracovišti těchto interních aspirantů. V těchto případech hradí náklady spojené s tímto studiem mateřské pracoviště nebo školící pracoviště podle § 28 zákona. Zkoušky z jazyků (§ 21) vykonává interní aspirant vždy před komisí určenou podle § 25.
(5) Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry jazyků nebo vedoucí jazykového kursu Socialistické akademie v rámci pokynů, které vydává ČSAV spolu s SAV po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy.
(6) Školící pracoviště přihlásí interního aspiranta ihned po skončení přijímacího řízení ke studiu jazyků na příslušné katedře jazyků nebo u příslušného orgánu Socialistické akademie.
(7) V průběhu vědecké výchovy může interní aspirant požádat příslušnou katedru jazyků o individuální konzultace, zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii příslušného oboru vědecké výchovy.
§ 14
Výroční hodnocení a ostatní kontrola průběhu interní aspirantury
(1) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za vědeckou a pedagogickou úroveň vědecké výchovy interních aspirantů v celém jejím rozsahu na školícím pracovišti. Dbá o to, aby byly pro ni vytvořeny nejlepší podmínky a aby se stala věcí celého školícího pracoviště, především pak oddělení nebo katedry, kde přímo probíhá vědecká výchova interního aspiranta. Zajišťuje včasné projednání studijních plánů a témat závěrečných vědeckých prací (§ 28) a podle potřeby svolává metodické porady školitelů. O výsledku vědecké výchovy informuje ústavní (vědeckou) radu, která ho nejméně jednou za rok projedná a zhodnotí. O výsledku hodnocení podává zprávu nadřízenému orgánu.
(2) Školící pracoviště hodnotí koncem každého roku interní aspirantury stav a úroveň vědecké výchovy jednotlivých interních aspirantů na základě písemných zpráv školitelů; přitom rozhoduje o pokračování ve vědecké výchově, o případné úpravě studijního plánu podle předpokládaného pracovního zařazení interního aspiranta po skončení vědecké výchovy a podle potřeby činí další opatření. Hodnocení se mohou účastnit též zástupci mateřských pracovišť (§ 8 zákona).
(3) Školící pracoviště může v dohodě s interním aspirantem, popř. s jeho mateřským pracovištěm (§ 8 zákona) v průběhu vědecké výchovy v odůvodněných případech změnit formu vědecké výchovy, vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro vědeckou výchovu interního aspiranta.
(4) Při změně formy vědecké výchovy a při změně školícího pracoviště započítávají se do doby vědecké výchovy i předchozí doba od zahájení vědecké výchovy a vykonané zkoušky.
§ 15
(1) Interní aspirant je na školícím pracovišti členem pracovního kolektivu oddělení nebo katedry, na níž je po dobu vědecké výchovy zařazen. Interní aspirant se účastní pravidelně schůzí, na nichž se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky týkající se činnosti oddělení nebo katedry. V rámci školícího pracoviště se účastní veřejné společenské činnosti. Interní aspirant je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů školícího pracoviště ve stejném rozsahu jako pracovníci tohoto pracoviště.
(2) Interní aspirant je povinen plnit svědomitě všechny úkoly vědecké výchovy dané především studijním plánem, v termínech tímto plánem stanovených konat předepsané zkoušky, pracovat na závěrečné vědecké práci a usilovat o úspěšné skončení interní aspirantury v určené době, popřípadě ještě před jejím uplynutím.
§ 16
(1) Neplní-li interní aspirant bez závažných důvodů své povinnosti a studijní plán, vedoucí školícího pracoviště ho napomene.
(2) Při opětovném zanedbání povinností vedoucí školícího pracoviště napomene interního aspiranta písemně a popř. uvědomí o tom též mateřské pracoviště (§ 8 zákona). Neplní-li interní aspirant své povinnosti ani po písemném napomenutí, vedoucí školícího pracoviště postupuje podle § 23 odst. 3 písm. a) zákona.
Oddíl 4
§ 17
Předepsané zkoušky v interní aspirantuře lze konat v libovolném pořadí ve lhůtách stanovených studijním plánem.
§ 18
(1) Odbornou zkoušku vykoná interní aspirant z širšího vědního základu příslušného oboru vědecké výchovy, popř. též z jednotlivých částí jiných oborů. Při odborné zkoušce se ověřuje, zda si interní aspirant osvojil vědomosti potřebné k práci na výzkumných úkolech, zda je schopen syntézy poznatků z příbuzných oblastí vědy a jejich praktického využití a zda má znalosti obecně metodologických a světonázorových otázek příslušného oboru vědecké výchovy.
(2) Odbornou zkoušku koná interní aspirant na svém školícím pracovišti.
§ 19
(1) Odborná zkouška je písemná a ústní. Písemná zkouška spočívá ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu závěrečné vědecké práce interního aspiranta (§ 28). Součástí písemné zkoušky je též krátký písemný výklad (teze) předpokládaného obsahu závěrečné vědecké práce. Téma referátu a jeho rozsah stanoví školitel podle pokynů vedoucího školícího pracoviště. V odůvodněných případech, zejména může-li interní aspirant kromě tezí závěrečné vědecké práce předložit publikované původní práce, nevyžaduje se vypracování referátu. Teze, popř. referát odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 23 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.
(2) Ústní zkouška je vědeckou rozpravou před zkušební komisí. Ústní zkouška se koná vcelku, aby se mohly komplexně ohodnotit odborné teoretické znalosti interního aspiranta z hlediska syntetického přístupu a vztahu jednotlivých disciplín příslušného oboru vědecké výchovy. Ústní zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.
(3) Při ústní zkoušce dostává interní aspirant otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice závěrečné vědecké práce a z metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy.
(4) Seznam předmětů, z nichž se vybírá tematika pro ústní odbornou zkoušku, vydává ČSAV v součinnosti s SAV, s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, a s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností. Obsah a zaměření odborné zkoušky v rámci jednotlivých předmětů a obecně metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy stanoví v konkrétních případech školící pracoviště.
§ 20
Zkouška z marxismu-leninismu
(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu v jednotě všech jeho součástí, dále že si osvojil poznatky a metody marxistické teorie, zejména pro vědeckou práci v příslušném oboru vědecké výchovy.
(2) Interní aspirant, v jehož oboru vědecké výchovy je některá ze základních součástí marxismu-leninismu předmětem odborné zkoušky, koná zkoušku z marxismu-leninismu jen z těch součástí (oborů) marxismu-leninismu, které nejsou bezprostředně předmětem jeho odborné zkoušky.
(3) Zkouška je ústní a zpravidla též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle hodinu.
(4) Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant na pracovišti, které bylo pověřeno řídit toto jeho studium. Toto pracoviště rozhodne, zda má interní aspirant vykonat též písemnou zkoušku, a v dohodě s jeho školitelem určí zadání, zaměření a rozsah písemné práce ke zkoušce z marxismu-leninismu. Písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 24 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.
§ 21
(1) Zkouškou z ruského a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat, že ovládá tyto jazyky v rozsahu požadavků uvedených v § 13 odst. 2.
(2) Zkoušku z příslušného jazyka koná interní aspirant na příslušné katedře jazyků.
(3) Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.
(4) Školící pracoviště může na návrh přijímací komise podle § 6 odst. 2 uznat vykonanou přijímací zkoušku z příslušného jazyka za vykonanou zkoušku předepsanou k ověření výsledků studia jazyků během interní aspirantury.
(5) Internímu aspirantu, který na základě předložených dokladů prokáže, že vykonal z příslušného jazyka státní zkoušku, nebo prokáže, že tento jazyk je jeho jazykem mateřským nebo že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, může školící pracoviště uznat tuto skutečnost jako zkoušku z příslušného jazyka. U interního aspiranta, jehož oborem vědecké výchovy je příslušný jazyk, se úspěšné vykonání odborné zkoušky považuje též za zkoušku z příslušného jazyka.
§ 22
Pokud interní aspirant vykonal některou z předepsaných zkoušek (§ 19 zákona) již před přijetím do interní aspirantury, považuje se tato zkouška za platnou i ve smyslu této vyhlášky, pokud neuplynula doba její platnosti ve smyslu předpisů o řízení při udělování vědeckých hodností.
§ 23
(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí školícího pracoviště nebo jiný jím určený pracovník.
(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště po projednání s příslušným předsedou komise pro obhajobu z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru vědecké výchovy s vědeckou hodností nebo vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně. Přitom alespoň jeden člen komise musí být doktorem věd, vysokoškolským profesorem nebo vědeckým pracovníkem s přiznaným vědeckým kvalifikačním stupněm I. Jedním z členů zkušební komise je školitel. Členem zkušební komise může být též zástupce pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu interního aspiranta.
§ 24
(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu nebo jiný jím určený pracovník.
(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu, a to tak, aby v komisi byli zastoupeni významní odborníci pro všechny součásti (obory) marxismu-leninismu. Členem zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je též školitel interního aspiranta. Pokud se školitel nemůže z vážných důvodů zkoušky zúčastnit, zajistí účast jiného vědeckého nebo vědeckopedagogického pracovníka.
§ 25
Zkušební komise pro zkoušku z ruského jazyka nebo dalšího světového jazyka je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušné katedry jazyků nebo jiný jím určený pracovník. Členy zkušebních komisí jsou pracovník této katedry určený jejím vedoucím a školitel interního aspiranta nebo jiný jím určený pracovník. Vedoucí příslušné katedry jazyků může jmenovat dalšího člena zkušební komise z pracovníků katedry.
§ 26
Jednání zkušebních komisí
(1) K platnosti zkoušek předepsaných v interní aspirantuře a k rozhodování o výsledku těchto zkoušek se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů příslušné zkušební komise.
(2) Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnáší se většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(3) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.
(4) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis na předepsaném tiskopise, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise.
(5) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise internímu aspirantu potvrzení.
§ 27
Neúčast při zkouškách a opakování zkoušek
(1) Nemůže-li se interní aspirant dostavit v určeném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit předsedovi zkušební komise, který v případě, že uzná důvodnost omluvy, určí náhradní termín. Nedostaví-li se interní aspirant ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky, jako kdyby u zkoušky neprospěl. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.
(2) Odbornou zkoušku a zkoušku z marxismu-leninismu může interní aspirant opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.
§ 28
Závěrečná vědecká práce
(1) Interní aspirantura se ihned od počátku zaměřuje na řešení konkrétního výzkumného tématu. Téma má být společensky závažné, vhodné z hlediska výchovného, spjaté s širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu a zaměřené k budoucí vědecké činnosti interního aspiranta. Téma nesmí být zpracováno pouze pro účel interní aspirantury.
(2) Téma schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku interní aspirantury. Podle okolností může být téma určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.
(3) Průběh práce i její ukončení se na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.
(4) Výsledky řešení daného tématu zpracovává interní aspirant ve formě závěrečné vědecké práce, kterou předloží svému školiteli.
(5) Závěrečnou vědeckou práci předloží školitel se svým posudkem vedoucímu školícího pracoviště.
Oddíl 5
§ 29
Přerušení interní aspirantury
(1) Důvodem pro přerušení interní aspirantury je zejména nástup vojenské základní služby, mateřská dovolená a zdravotní důvody interního aspiranta.
(2) Doba přerušení interní aspirantury zásadně nemá přesahovat 18 měsíců. Ve zvlášť zdůvodněných případech, jako např. při opakované mateřské dovolené, může školící pracoviště přerušit interní aspiranturu výjimečně i na delší dobu.
§ 30
Skončení interní aspirantury
(1) Končí-li interní aspirantura vypracováním závěrečné vědecké práce, je dnem skončení interní aspirantury poslední den kalendářního měsíce následující po dni, kdy vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele oznámí internímu aspirantu svůj souhlas s podáním žádosti o zahájení řízení o udělení vědecké hodnosti.
(2) Pokud má dojít ke zrušení interní aspirantury podle § 23 odst. 3 písm. a) a b) zákona, dá školící pracoviště internímu aspirantu předem příležitost, aby se mohl vyjádřit k návrhu rozhodnutí a uplatnit své připomínky.
ČÁST 2
§ 31
(1) Pro přijímací řízení uchazečů o účelovou vědeckou aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s tím, že do účelové vědecké aspirantury mohou být přijati uchazeči s ukončeným vysokoškolským vzděláním, zpravidla mladší třiceti pěti let, s nejméně tříletou praxí ve zvoleném oboru vědecké výchovy, a to jen na návrh svých mateřských pracovišť.
(2) Pro vedení účelových vědeckých aspirantů, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení účelové vědecké aspirantury platí obdobně ustanovení § 8 až 30 s těmito odchylkami:
a) účelový vědecký aspirant zpracovává na školícím pracovišti výzkumné téma, za jehož výběr odpovídá mateřské pracoviště. Téma se volí tak, aby bylo součástí plánu rozvoje vědy a techniky mateřského pracoviště nebo na něj navazovalo a aby vyhovovalo perspektivním úkolům mateřského pracoviště. Téma musí být předem dohodnuto se školícím pracovištěm a lze je při splnění předepsaných náležitostí zařadit i do úkolů plánu rozvoje vědy a techniky školícího pracoviště;
b) skončení účelové vědecké aspirantury v průběhu jejího trvání podle § 23 odst. 2 a 3 zákona projedná školící pracoviště předem s mateřským pracovištěm.
ČÁST 3
§ 32
(1) Pro přijímací řízení uchazečů o externí vědeckou aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s těmito odchylkami:
a) pro uchazeče o externí vědeckou aspiranturu se nestanoví horní věková hranice;
(2) Pro vedení externích vědeckých aspirantů, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení externí vědecké aspirantury platí obdobně ustanovení § 8 až 30 kromě věty druhé a třetí § 15 odst. 1.
(3) Mateřské pracoviště je povinno vytvořit externím vědeckým aspirantům podmínky pro úspěšné plnění všech úkolů v této formě vědecké výchovy, zejména jim umožnit studijní pobyt na školícím pracovišti.
ČÁST 4
§ 33
(1) Pro přijímací řízení uchazečů o vědeckou aspiranturu pracovníků školících pracovišť platí obdobně ustanovení § 1 až 7 s těmito odchylkami:
a) pro uchazeče se nestanoví horní věková hranice;
b) přijetí se neprovádí na základě veřejného vyhlášení;
c) pro přijímací řízení neplatí ustanovení § 5 odst. 4.
(2) Pro vedení pracovníků přijatých do vědecké aspirantury pracovníků školících pracovišť, jejich studium, zkoušky, vypracování závěrečné vědecké práce, přerušení a skončení této formy vědecké výchovy platí obdobně ustanovení § 8 až 30.
(3) Školící pracoviště je povinno vytvořit pracovníkům přijatým do vědecké aspirantury pracovníků školících pracovišť podmínky pro úspěšné plnění všech úkolů v této formě vědecké výchovy.
ČÁST 5
Oddíl 1
§ 34
Účelem čtvrtletních až tříletých studijních pobytů v rámci přípravy k vědecké výchově (dále jen „studijní pobyt“) je umožnit jejich účastníkům podrobněji se seznámit s vědeckou prací v daném oboru na příslušném školícím pracovišti a umožnit školícím pracovištím lépe posoudit předpoklady uchazečů o vědeckou výchovu.
§ 35
Přijímací řízení
(1) Školící pracoviště vyhlašuje zahájení přijímacího řízení ke studijním pobytům veřejně. Přitom uvede zejména:
a) obory, v nichž se uchazeči přijímají, popř. tematiku výzkumné práce;
b) délku studijního pobytu;
c) podmínky stanovené pro přijetí;
d) doklady, které musí uchazeči předložit;
e) místo, kde se mají uchazeči přihlásit;
f) lhůtu pro podání přihlášky.
(2) Uchazeč o přijetí ke studijnímu pobytu podává přihlášku na školícím pracovišti. K přihlášce připojí tyto doklady:
a) životopis s doklady o vzdělání, popř. o dosavadní odborné praxi;
b) vyjádření organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, k přihlášce ke studijnímu pobytu a písemné prohlášení této organizace, že souhlasí s přijetím uchazeče ke studijnímu pobytu; vyjádření organizace obsahuje též hodnocení uchazeče, s nímž byl seznámen; u absolventů vysokých škol bez praxe vyjádření fakulty;2) pokud tyto doklady nebudou připojeny hned k přihlášce, vyžádá si je školící pracoviště od příslušné organizace nebo fakulty;
c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací, popř. odborné posudky o těchto pracích.
(3) Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje podle odstavce 2 písm. a) a c) řádně doloženy, vyzve školící pracoviště uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil, a stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Nejsou-li ve stanovené lhůtě nedostatky odstraněny, k přihlášce se nepřihlíží. Nevyhovuje-li uchazeč podmínkám stanoveným pro přijetí ke studijnímu pobytu podle § 32 odst. 1 zákona, přihláška se zamítne.
(4) Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí ke studijnímu pobytu, pozve školící pracoviště k přijímacímu pohovoru nejméně čtrnáct dnů před jeho konáním. Uchazeč koná přijímací pohovor před tříčlennou komisí odborníků, kterou jmenuje vedoucí školícího pracoviště.
(5) O výsledku přijímacího pohovoru se pořídí zápis.
(6) Podle výsledku přijímacího pohovoru určí přijímací komise pořadí uchazečů.
(7) O přijetí uchazeče ke studijnímu pobytu rozhodne školící pracoviště na základě výsledků přijímacího řízení, včetně přijímacího pohovoru, a v rozsahu plánovaných míst k přijetí uchazečů ke studijním pobytům. Rozhodnutí školícího pracoviště je konečné.
(8) Školící pracoviště oznámí rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení uchazeči, popř. též organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, písemně do čtrnácti dnů po přijímacím pohovoru. Rozhodnutí o nepřijetí obsahuje odůvodnění.
(9) Nástupní termín ke studijnímu pobytu určí školící pracoviště podle svých provozních podmínek.
§ 36
Vedení účastníka studijního pobytu
(1) Školící pracoviště odpovídá za průběh studijního pobytu. Dbá o to, aby se účastník studijního pobytu podrobněji seznámil s vědeckou prací v daném oboru. Školící pracoviště vede studijní pobyt tak, aby mohlo posoudit předpoklady účastníka studijního pobytu k vědecké výchově.
(2) Konkrétní obsah studijního pobytu určí školící pracoviště ve studijním plánu účastníka, jehož návrh sestaví s účastníkem pracovník pověřený vedoucím školícího pracoviště. Studijní plán schvaluje vedoucí školícího pracoviště do čtrnácti dnů od přijetí účastníka ke studijnímu pobytu. Studijní plán obsahuje zásadní linii studijního pobytu; musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění úkolů ve stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu studijního pobytu.
(3) Průběh studijního pobytu se na školícím pracovišti pravidelně hodnotí, u delších studijních pobytů nejméně jednou za rok.
(4) Pokud účastník studijního pobytu prokáže schopnosti pro vědeckou výchovu, je třeba mu umožnit přijetí do vědecké výchovy předepsaným způsobem, a to po vzájemné dohodě i před uplynutím doby studijního pobytu.
(5) Vedoucí školícího pracoviště vydá účastníku potvrzení o skončení studijního pobytu, v němž uvede všechny podstatné skutečnosti o jeho průběhu a výsledcích, kterých účastník dosáhl.
Oddíl 2
§ 37
(1) Účelem čtvrtletních až tříletých studijních pobytů externích vědeckých aspirantů a pracovníků připravujících se k získání vědecké hodnosti mimo organizovanou vědeckou výchovu (dále jen „studijní pobyt pracovníka“) je zvýšit účinnost přípravy těchto pracovníků, zejména jim umožnit plnění náročných úkolů, které by pracovník velmi obtížně absolvoval v této přípravě při plnění všech pracovních povinností, případně jim umožnit speciální výcvik ve vědecké práci na školícím pracovišti nebo praxi v některé organizaci ve výrobě a v provozu.
(2) K absolvování studijního pobytu pracovníka ho navrhuje organizace, k níž je v pracovním poměru, popř. školící pracoviště. Ke studijnímu pobytu pracovníka v jiné organizaci, než je školící pracoviště, může být pracovník navržen jen v dohodě s touto organizací.
(3) Studijní pobyt pracovníka se uskutečňuje jako součást jeho vědecké výchovy nebo jako součást samostatné přípravy k získání vědecké hodnosti. Externí vědecká aspirantura se po dobu studijního pobytu pracovníka nepřerušuje.
(4) O výsledku studijního pobytu pracovníka podá organizace, u níž se studijní pobyt konal, zprávu organizaci, k níž je pracovník v pracovním poměru, popř. též školícímu pracovišti, pokud se studijní pobyt pracovníka konal mimo ně.
ČÁST 6
§ 38
(1) Školící pracoviště vedou na předepsaných formulářích evidenci o vědecké výchově všech účastníků jednotlivých forem vědecké výchovy a studijních pobytů, ukládají veškeré doklady týkající se vědecké výchovy a studijních pobytů.
(2) Mateřská pracoviště vedou záznam o průběhu vědecké výchovy a studijních pobytů svých pracovníků. Vedou též jmenné seznamy pracovníků, které hodlají postupně vyslat do vědecké výchovy podle svých perspektivních plánů výchovy, zvyšování kvalifikace a rozmísťování kádrů.
(3) Ústřední orgány sledují stav vědecké výchovy a studijních pobytů na svých podřízených školících a mateřských pracovištích a využití školitelů v oboru své působnosti. Podle potřeby si mohou vyžadovat od podřízených školících a mateřských pracovišť nezbytné údaje pro svou evidenci o přijetí, vysílání a průběhu vědecké výchovy a studijních pobytů.
ČÁST 7
§ 39
Stanovení oborů vědecké výchovy
(1) Obory vědecké výchovy jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
(2) Návrhy na stanovení oborů vědecké výchovy nebo jejich změny předkládají organizace prostřednictvím příslušných ústředních orgánů ČSAV.
(3) V návrzích podle odstavce 2 se uvede název navrhovaného oboru, jeho obsah, jakož i vymezení ve srovnání se stanovenými příbuznými obory, a odůvodnění, proč navrhovaný obor nelze zahrnout jako specializaci do některého ze stanovených oborů. Dále se uvede, jak se dosud řeší vědecká výchova v navrhovaném oboru, do které skupiny věd by se měl zařadit, návrh předmětů odborné zkoušky, názvy organizací, které významnou částí svého zaměření pracují v navrhovaném oboru, a počet vědeckých pracovníků těchto organizací, kteří pracují v navrhovaném oboru. V návrhu se rovněž uvede, která organizace by přicházela v úvahu jako školící pracoviště, kteří vědečtí pracovníci by mohli působit jako školitelé a předpokládaný rozsah vědecké výchovy v příštích letech.
§ 40
Návrhy na určení školících pracovišť
(1) Návrhy na určení, popř. zrušení školících pracovišť pro jednotlivé obory vědecké výchovy předkládají ČSAV nebo SAV ústřední orgány, do jejichž oboru působnosti patří organizace navrhovaná jako školící pracoviště (§ 5 odst. 1 zákona).
(2) Návrhy na určení školících pracovišť pro jednotlivé obory vědecké výchovy na vysokých školách předkládají příslušným orgánům, které řídí vysoké školy, rektoři vysokých škol.
(3) Ústředním orgánům státní správy, které řídí vysoké školy, předkládají návrhy na určení školících pracovišť vedoucí organizací, jež jsou v oboru působnosti těchto orgánů, ale nejsou vysokými školami (§ 5 odst. 2 věta druhá zákona).
(4) V návrzích na určení školících pracovišť se uvede název a sídlo navrhované organizace, obor, v němž by měla zajišťovat vědeckou výchovu, úkoly, které organizace řeší a z nichž by se mohla vybírat témata závěrečných vědeckých prací, důvod, proč nelze při vědecké výchově využívat již určených školících pracovišť a proč se navrhuje zřídit nové školící pracoviště, případné speciální vybavení (možnosti) organizace, kterého by bylo možno využít pro vědeckou výchovu, počet pracovníků, kteří v organizaci v daném oboru pracují, z toho počet vysokoškoláků a z nich počet vědeckých pracovníků, jmenovitě s vyšší tvůrčí způsobilostí (§ 38 odst. 2 zákona). V návrhu se rovněž uvede přibližný očekávaný rozsah vědecké výchovy v daném oboru pro vlastní potřebu organizace, popř. jiných organizací v příštích letech.
ČÁST 8
§ 41
Do vydání seznamu předmětů, z nichž se vybírá tematika pro ústní odbornou zkoušku (§ 19 odst. 4), používá se Seznam předmětů odborných kandidátských zkoušek, vydaný ČSAV podle dosavadní právní úpravy.
§ 42
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1977.
Příloha k vyhlášce č. 53/1977 Sb.
OBORY VĚDECKÉ VÝCHOVY1)
OBORY VĚDECKÉ VÝCHOVY1)
| Fyzikálně matematické vědy | |
| 11-01-9 | Matematická logika |
| 11-02-9 | Algebra a teorie čísel |
| 11-03-9 | Geometrie a topologie |
| 11-04-9 | Matematická analýza |
| 11-05-9 | Přibližné a numerické metody |
| 11-06-9 | Pravděpodobnost a matematická statistika |
| 11-07-9 | Matematická informatika a teoretická kybernetika |
| 11-21-9 | Obecná fyzika a matematická fyzika |
| 11-22-9 | Fyzika kondenzovaných látek a akustika |
| 11-23-9 | Kvantová elektronika a optika |
| 11-24-9 | Jaderná a subjaderná fyzika |
| 11-25-9 | Fyzika plazmatu |
| 11-40-9 | Astronomie |
| 11-41-9 | Astrofyzika |
| 11-45-9 | Geofyzika |
| 11-50-9 | Geodézie (také technické vědy) |
| 11-55-9 | Meteorologie a klimatologie |
| Geologické vědy | |
| 12-01-9 | Geologie |
| 12-02-9 | Hydrogeologie |
| 12-03-9 | Inženýrská geologie |
| 12-04-9 | Ložisková geologie a užitá geofyzika (také technické vědy) |
| 12-05-9 | Geochemie |
| 12-10-9 | Mineralogie a petrografie |
| 12-20-9 | Paleontologie |
| Geografické vědy | |
| 13-01-9 | Fyzická geografie |
| 13-02-9 | Ekonomická geografie |
| 13-03-9 | Regionální geografie |
| 13-04-9 | Kartografie (také technické vědy) |
| Chemické vědy | |
| 14-01-9 | Anorganická chemie |
| 14-02-9 | Organická chemie |
| 14-03-9 | Analytická chemie |
| 14-04-9 | Fyzikální chemie |
| 14-05-9 | Makromolekulární chemie |
| 14-06-9 | Chemická fyzika (také fyzikálně matematické vědy) |
| 14-07-9 | Jaderná chemie |
| 14-08-9 | Teorie chemické techniky |
| 14-10-9 | Biochemie (také biologické vědy, lékařské vědy, veterinární vědy) |
| Biologické vědy | |
| 15-01-9 | Obecná biologie (také lékařské vědy) |
| 15-02-9 | Molekulární biologie |
| 15-03-9 | Genetika (také lékařské vědy) |
| 15-04-9 | Fyziologie živočichů |
| 15-05-9 | Fyziologie rostlin |
| 15-06-9 | Zoologie |
| 15-07-9 | Botanika |
| 15-08-9 | Hydrobiologie |
| 15-09-9 | Entomologie |
| 15-10-9 | Mikrobiologie |
| 15-11-9 | Virologie |
| 15-12-9 | Parazitologie |
| 15-13-9 | Mykologie |
| 15-14-9 | Onkologie (také lékařské vědy) |
| 15-15-9 | Biofyzika (také fyzikálně matematické vědy, lékařské vědy) |
| 15-16-9 | Imunologie (také lékařské vědy, veterinární vědy) |
| 15-20-9 | Antropologie |
| 15-21-9 | Ekologie |
| Technické vědy | |
| Hornictví | |
| 21-01-9 | Dobývání ložisek |
| 21-02-9 | Důlní měřičství |
| 21-03-9 | Úpravnictví |
| Hutnictví | |
| 22-01-9 | Hutnictví kovů |
| 22-02-9 | Chemická metalurgie |
| 22-04-9 | Fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálů |
| Strojírenství | |
| 23-01-9 | Části strojů a mechanismů |
| 23-02-9 | Stavba dopravních strojů a zařízení |
| 23-03-9 | Stavba výrobních strojů a zařízení |
| 23-04-9 | Stavba energetických strojů a zařízení |
| 23-05-9 | Stavba jaderných zařízení |
| 23-06-9 | Přesná mechanika |
| 23-07-9 | Strojírenská technologie |
| 23-08-9 | Technika prostředí |
| 23-09-9 | Textilní technika |
| Elektrotechnika | |
| 26-01-9 | Elektrotechnologie |
| 26-02-9 | Elektrické stroje a přístroje |
| 26-04-9 | Elektrická trakce a elektrické pohony |
| 26-06-9 | Teoretická elektrotechnika |
| 26-07-9 | Radioelektronika |
| 26-08-9 | Sdělovací technika po vedeních |
| 26-09-9 | Elektroakustika |
| 26-10-9 | Elektronika a vakuová technika |
| 26-11-9 | Mikroelektronika |
| 26-12-9 | Výkonové polovodičové systémy |
| 26-15-9 | Technická kybernetika |
| 26-16-9 | Měřící technika |
| 26-17-9 | Výpočetní technika |
| Chemická technologie | |
| 27-06-9 | Technologie silikátů |
| 28-01-9 | Anorganická technologie |
| 28-02-9 | Organická technologie |
| 28-03-9 | Technologie makromolekulárních látek |
| 28-04-9 | Technologie paliv (nejaderných) |
| 28-05-9 | Technologie vody |
| 29-01-9 | Chemie a technologie poživatin |
| 29-02-9 | Kvasná chemie a technologie |
| Stavebnictví | |
| 33-01-9 | Technologie dřeva |
| 35-01-9 | Architektura |
| 35-02-9 | Urbanismus |
| 36-01-9 | Teorie a konstrukce pozemních staveb |
| 36-02-9 | Teorie a konstrukce inženýrských staveb |
| 36-03-9 | Technologie staveb |
| 36-04-9 | Hydrotechnika |
| 36-05-9 | Zdravotně technické stavby |
| Ostatní technické obory | |
| 37-01-9 | Dopravní technika a technologie |
| 39-01-9 | Mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí |
| 39-02-9 | Termomechanika a mechanika tekutin |
| 39-03-9 | Bionika (také biologické vědy, lékařské vědy, zemědělsko-lesnické vědy) |
| 39-13-9 | Nauka o nekovových materiálech a stavebních hmotách |
| 39-21-9 | Energetika |
| 39-25-9 | Hydrologie a vodní hospodářství |
| 39-38-9 | Technologie jaderných paliv |
| Zemědělsko-lesnické vědy | |
| 41-01-9 | Obecná produkce rostlinná |
| 41-02-9 | Speciální produkce rostlinná |
| 41-03-9 | Zemědělská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin |
| 41-04-9 | Obecná zootechnika |
| 41-05-9 | Speciální zootechnika |
| 41-06-9 | Nauka o lesním prostředí |
| 41-07-9 | Pěstění lesa |
| 41-10-9 | Meliorace (také technické vědy) |
| 41-15-9 | Technika a mechanizace zemědělské a lesnické výroby |
| Veterinární vědy | |
| 43-01-9 | Veterinární morfologie a fyziologie |
| 43-02-9 | Vnitřní choroby hospodářských zvířat |
| 43-03-9 | Veterinární farmakologie |
| 43-04-9 | Veterinární chirurgie |
| 43-05-9 | Veterinární porodnictví a gynekologie |
| 43-06-9 | Epizootologie a zoohygiena |
| 43-07-9 | Invazní choroby |
| 43-08-9 | Veterinární hygiena |
| Lékařské vědy | |
| 51-01-9 | Normální anatomie, histologie a embryologie |
| 51-02-9 | Normální a patologická fyziologie |
| 51-03-9 | Patologická anatomie a soudní lékařství |
| 51-04-9 | Farmakologie (také farmaceutické vědy) |
| 51-05-9 | Vnitřní nemoci |
| 51-06-9 | Epidemiologie |
| 51-07-9 | Hygiena |
| 51-08-9 | Chirurgie |
| 51-09-9 | Rentgenologie a radiologie |
| 51-10-9 | Gynekologie a porodnictví |
| 51-11-9 | Pediatrie |
| 51-12-9 | Neurologie |
| 51-13-9 | Psychiatrie |
| 51-14-9 | Dermatovenerologie |
| 51-15-9 | Otorhinolaryngologie |
| 51-16-9 | Oční lékařství |
| 51-17-9 | Stomatologie |
| 51-18-9 | Nauka o zdravotnictví |
| 51-19-9 | Výživa |
| 51-20-9 | Tělovýchovné lékařství |
| 51-21-9 | Nukleární medicína |
| Farmaceutické vědy | |
| 52-01-9 | Farmaceutická chemie |
| 52-02-9 | Farmakognosie |
| 52-03-9 | Galenická farmacie |
| Filozofické vědy | |
| 61-02-9 | Dějiny filozofie |
| 61-03-9 | Logika |
| 61-04-9 | Dialektický a historický materialismus |
| 61-05-9 | Teorie vědeckého komunismu |
| 61-11-9 | Marxisticko-leninská etika |
| 61-21-9 | Marxisticko-leninská sociologie |
| Ekonomické vědy | |
| 62-01-9 | Politická ekonomie |
| 62-02-9 | Teorie řízení a plánování |
| 62-03-9 | Odvětvové a průřezové ekonomiky |
| 62-04-9 | Světová ekonomika |
| 62-05-9 | Dějiny ekonomických teorií |
| 62-06-9 | Dějiny národního hospodářství |
| Právní vědy | |
| 68-01-9 | Dějiny státu a práva |
| 68-02-9 | Teorie státu a práva |
| 68-03-9 | Ústavní právo |
| 68-04-9 | Správní právo a zemědělsko-družstevní právo |
| 68-05-9 | Hospodářské právo a finanční právo |
| 68-06-9 | Pracovní právo |
| 68-07-9 | Občanské právo hmotné a občanské právo procesní |
| 68-08-9 | Trestní právo |
| 68-09-9 | Mezinárodní právo |
| Historické vědy | |
| 71-01-9 | Obecné dějiny |
| 71-02-9 | Československé dějiny |
| 71-03-9 | Archeologie |
| 71-04-9 | Pomocné vědy historické |
| 71-05-9 | Národopis |
| 71-06-9 | Dějiny věd a techniky |
| Filologické vědy | |
| 73-01-9 | Obecná jazykověda |
| 73-02-9 | Srovnávací indoevropská jazykověda |
| 73-03-9 | Český jazyk |
| 73-04-9 | Slovenský jazyk |
| 73-05-9 | Jazykověda konkrétních jazykových skupin |
| Pedagogické vědy | |
| 75-01-9 | Pedagogika |
| 75-02-9 | Teorie vyučování předmětům všeobecně vzdělávací a odborné povahy |
| Psychologické vědy | |
| 77-01-9 | Psychologie |
| 77-02-9 | Pedagogická psychologie |
| Vědy o umění | |
| 81-01-9 | Marxisticko-leninská estetika |
| 81-02-9 | Teorie literatury a dějiny konkrétních národních literatur |
| 81-03-9 | Teorie a dějiny hudby |
| 81-04-9 | Teorie a dějiny výtvarných umění |
| 81-05-9 | Teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize“. |