1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 tohoto článku poskytuje se osvobození z absolutní odpovědnosti v té míře, v níž vypouštějící stát prokáže, že škoda byla zcela nebo zčásti výsledkem buď hrubé nedbalosti nebo jednání či opominutí, k němuž došlo s úmyslem způsobit škodu na straně státu předkládajícího nárok, nebo fyzických či právnických osob, jež zastupuje.