(1) Uživatel závadných látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit jednak bezprostřední opatření k zneškodňování havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.

(2) Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména:

(3) Opatřením k odstranění škodlivých následků havárie je zejména:

a) neprodlené hlášení havárie,

b) co nejrychlejší odstranění příčin havárie,

c) zabránění škodlivým následkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší.

a) likvidace uniklých závadných látek,

b) sledování jakosti ohrožené podzemní vody, je-li nebezpečí průniku závadných látek do země,

c) uvedení zasaženého místa pokud možno do původního stavu.