22. § 29 odst. 1 a 2 zní:
„(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň ze zisku takto:
a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti;
b) počínaje únorem se výše zálohy vypočítá z bilančního zisku skutečně dosaženého v předcházejícím měsíci. Je-li takto vypočtená záloha daně na běžný měsíc vyšší nebo nižší než záloha splatná v předcházejícím měsíci, zúčtuje poplatník rozdíl při placení zálohy na běžný měsíc;
c) po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku vypočtená ze základu skutečně dosaženého za dobu od začátku roku. Rozdíl, o který je vypočtená daňová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na daň ze zisku, poplatník zúčtuje s měsíční zálohou na tuto daň v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Na žádost poplatníka může být přeplatek zúčtován na příspěvek na sociální zabezpečení nebo jeho nedoplatek, popřípadě může být vrácen;
d) ve výši jedné dvanáctiny plánované roční daňové povinnosti v případě, že není povinen předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) se postupuje podle písmena c).
Zálohy se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.
(2) Činila-li daň ze zisku za uplynulý kalendářní rok:
a) 100 000 Kčs až 400 000 Kčs, platí se zálohy na daň ze zisku jen čtvrtletně, a to ze základu skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již dříve splatných. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí;
b) méně než 100 000 Kčs, neplatí se zálohy na daň ze zisku. Celoroční daňovou povinnost vyrovná poplatník ve lhůtě pro podání přiznání k dani.“.