OBHAJOBY KANDIDÁTSKÝCH A DOKTORSKÝCH DISERTACÍ
Autoreferát a jeho náležitosti
Rozhodování o žádosti o povolení obhajoby
Oponenti a jejich posudky
Obhajoba disertace
§ 15
Žádost o povolení obhajoby
(1) Žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podá uchazeč buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru:
(2) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:
(3) V posudku uvedeném v odstavci 2 písm. f) se hodnotí aktuálnost zkoumaného tématu, jeho souvislost s plánem úkolů rozvoje vědy a techniky organizace, podíl uchazeče při získání nových vědeckých poznatků uvedených v disertaci, odůvodněnost vědeckých tezí, závěrů a návrhů, možnosti organizace na využití výsledků ve společenské praxi a její stanovisko k žádosti uchazeče o povolení obhajoby. Byly-li vědecké výsledky uvedené v disertaci získány se spoluautory, uvede se vědecký přínos uchazeče.
(1) Autoreferát kandidátské disertace nebo autoreferát doktorské disertace (dále jen „autoreferát“) je stručné vyjádření základních myšlenek, metod a závěrů kandidátské nebo doktorské disertace.
(2) Účelem autoreferátu je:
(1) Autoreferát má formát A5; autoreferát kandidátské disertace má rozsah do 20 stran psaných na stroji; autoreferát doktorské disertace má rozsah do 40 stran psaných na stroji. Autoreferát musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhou stranu autoreferátu je třeba upravit podle vzoru, který tvoří přílohu vyhlášky (Příloha I).
(2) Autoreferát má dát stručnou a výstižnou odpověď na otázky podle členění uvedeného v § 6 odst. 2.
(3) Autoreferát musí být předložen v českém nebo slovenském jazyku.
(4) Součástí autoreferátu je seznam nejdůležitějších publikovaných prací uchazeče, které mají vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením, kde a kdy byly uveřejněny recenze, dále seznam použité literatury a resumé ve dvou světových jazycích (§ 6 odst. 6) v rozsahu 1–2 stran psaných na stroji.
(5) Zjistí-li komise pro obhajoby, že autoreferát nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.
(1) Autoreferát se rozmnoží v potřebném počtu výtisků, aby mohl být zaslán nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. Jejich seznam podle jednotlivých skupin věd stanoví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol a děkani fakult.
(2) Povinně se autoreferát zasílá:
(3) Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu zabezpečí u uchazeče, který byl zařazen ve vědecké výchově, školící, popřípadě mateřské pracoviště; u ostatních uchazečů organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru.
(4) Rozesílání autoreferátů zajistí podle pokynů předsedy komise pro obhajoby organizace, při níž komise působí.
(1) Náleží-li kandidátská nebo doktorská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, rozhodne o žádosti o povolení obhajoby tato komise.
(2) Nenáleží-li disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, postupuje tato komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 13 odst. 5.
(1) O žádosti o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace hraniční mezioborové povahy rozhodne komise pro obhajoby toho vědního oboru, v němž výsledky disertace mají představovat hlavní přínos, po dohodě s komisí nebo komisemi pro obhajoby, do jejichž vědního oboru disertace zasahuje. Z dohody musí být patrno:
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, postoupí komise pro obhajoby žádost k rozhodnutí orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst. 1) pro vědní obory, do nichž disertace zasahuje. Komise připojí k žádosti své vyjádření k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c), jakož i stanoviska a návrhy ostatních komisí pro obhajoby, do jejichž věcné příslušnosti disertace zasahuje.
(3) Jestliže nelze o žádosti rozhodnout podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2, rozhodne o ní Česká komise pro vědecké hodnosti. K žádosti uchazeče se připojí vyjádření orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).
§ 21
Přerušení a zastavení řízení o povolení obhajoby
(1) Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nebo autoreferát nesplňují náležitosti podle § 6 až 8, 11 a 17 nebo zjistí-li, že žádost o povolení obhajoby nemá náležitosti podle § 15, přeruší řízení a uchazeče vyzve, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Komise pro obhajoby pokračuje v řízení, jakmile pominou překážky, pro které bylo řízení přerušeno.
(2) Uchazeč může vzít zpět předloženou kandidátskou nebo doktorskou disertaci a žádost o její obhajobu v celém průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise (§ 30 odst. 1). V takovém případě komise pro obhajoby řízení zastaví.
(3) Jestliže komise pro obhajoby zjistí, že disertace má základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby disertaci vzal zpět. Je-li disertace vzata zpět, komise řízení zastaví. Nesouhlasí-li uchazeč s doporučením komise pro obhajoby, v řízení se pokračuje.
§ 22
Změna komise po zahájení řízení o povolení obhajoby
Bylo-li řízení o povolení obhajoby zahájeno u věcně příslušné komise pro obhajoby nebo u komise určené podle § 20, může se žádost na návrh této komise se souhlasem uchazeče postoupit k vyřízení jiné věcně příslušné komisi jen ve výjimečných a odůvodněných případech a za podmínky, že s touto změnou souhlasí i komise, které má být disertace postoupena.7)
(1) Předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací ustanoví oponenty po projednání se členy komise. Oponenty pro obhajoby doktorských disertací schvaluje Česká komise pro vědecké hodnosti na návrh příslušné komise pro obhajoby doktorských disertací.
(2) Kandidátskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Dalšími oponenty mohou být ustanoveni kandidáti věd nebo docenti nebo kvalifikovaní odborníci z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.
(3) Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň dva z nich musí být doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Dalšími oponenty mohou být ustanoveni kandidáti věd, docenti nebo kvalifikovaní odborníci z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul. Jeden z oponentů doktorské disertace má být ustanoven z členů příslušné komise pro obhajoby.
(4) Pro ustanovení oponentů při obhajobě disertací hraniční mezioborové povahy platí též ustanovení § 20.
(5) Oponenty nemohou být ustanoveni školitelé uchazeče ani pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertace jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je uchazeči přímo nadřízený nebo podřízený. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.
(1) Oponent je povinen předsedovi komise pro obhajoby odevzdat písemný posudek a disertaci vrátit nejpozději do jednoho měsíce u kandidátské disertace a do dvou měsíců u doktorské disertace nebo oznámit předsedovi komise pro obhajoby do patnácti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty odevzdán nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby kandidátských disertací nového oponenta anebo komise pro obhajoby doktorských disertací navrhne České komisi pro vědecké hodnosti schválení nového oponenta.
(2) Posudek má obsahovat objektivní a kritický rozbor předností i nedostatků disertace; má být stručný a nemá se v něm opakovat obsah disertace. Oponent se v posudku vyjádří:
(3) Má-li oponent za to, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň doktorské disertace, je povinen toto své mínění v posudku výslovně uvést a podrobně je odůvodnit.
(4) Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil samostatný posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.
(5) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odstavců 2 až 4, vrátí jej komise pro obhajoby oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k předložení; tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc od doručení vráceného posudku.
(6) Oponenti hodnotí disertaci podle stavu rozvoje vědního oboru v době, kdy byla žádost o povolení obhajoby podána komisi pro obhajoby.
§ 25
Obhajoba kandidátské disertace jako doktorské disertace
Má-li podle posudku všech oponentů disertační práce předložená jako kandidátská disertace vědeckou úroveň doktorské disertace, postoupí komise, před níž se měla obhajoba konat, žádost o povolení obhajoby organizaci, při níž působí věcně příslušná komise pro obhajoby doktorských disertací, popřípadě orgánu uvedenému v § 20. Řízení pokračuje podle ustanovení o obhajobě doktorských disertací.
a) organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž působí věcně příslušná komise pro obhajoby; tato organizace postoupí žádost k projednání příslušné komisi pro obhajoby kandidátských disertací nebo příslušné komisi pro obhajoby doktorských disertací,
b) orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst. 1), byla-li předložena kandidátská nebo doktorská disertace hraniční mezioborové povahy (§ 20).
a) doklady podle § 11 odst. 1 písm. a) až e); uchazeč o vědeckou hodnost kandidáta věd, který požádal na témže místě o povolení kandidátských zkoušek, předloží uvedené doklady jen tehdy, nastala-li proti dřívějšímu stavu změna v prokazovaných skutečnostech,
b) potvrzení o skončení vědecké výchovy6) a o výsledcích zkoušek ve vědecké výchově nebo vykonání kandidátských zkoušek v samostatné vědecké přípravě, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek. K žádosti o povolení obhajoby doktorské disertace připojí uchazeč místo těchto dokladů diplom kandidáta věd nebo doklad o tom, že je profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,
c) autoreferát (§ 16 až 18),
d) disertaci, a to kandidátskou ve čtyřech vyhotoveních, doktorskou v pěti vyhotoveních; technické elaboráty, modely apod. se přikládají jen v jednom vyhotovení,
e) sdělení, zda disertace vznikla při práci na plánovaném úkolu a na kterém, jak se má využít poznatků v ní obsažených, zda byla publikována nebo se připravuje publikace v ní obsažených poznatků a kde,
f) posudek organizace o disertaci, byla-li vypracována na katedře, ve vědeckém ústavu, laboratoři apod., a též posudek školitele, byl-li uchazeč zařazen ve vědecké výchově,
g) jde-li o obhajobu doktorské disertace, nejdůležitější další publikované i nepublikované vědecké práce související s tématem obhajované práce,
h) předkládá-li uchazeč k obhajobě novou disertaci v témž vědním oboru, sdělení, která komise vydala o obhajobě původní disertace zamítavé rozhodnutí (§ 30 odst. 9), název původní disertace a odůvodnění rozdílů obou disertací.
a) umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných vědních oborů, aby se mohli soustavně seznamovat s výsledky vědecké činnosti obsaženými v kandidátských a doktorských disertacích,
b) zkvalitnit odborné posouzení disertací tím, že každá organizace i každý pracovník ve výzkumu i v praxi, kteří mají zájem o zkoumanou problematiku, mohou podat dotazy a připomínky buď písemně předsedovi komise pro obhajoby, nebo ústně na obhajobě kandidátské nebo doktorské disertace a uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko,
c) zabezpečit pohotové využití vědeckých výsledků v praxi.
a) organizaci, při níž komise pro obhajoby působí,
b) České komisi pro vědecké hodnosti,
c) oponentům (§ 23),
d) členům příslušné komise pro obhajoby,
e) Státní knihovně České socialistické republiky.
a) která komise pro obhajoby žádost o povolení obhajoby projedná a před kterou komisí pro obhajoby se bude obhajoba konat, dále návrh na doplnění této komise o členy jiných komisí pro obhajoby, do jejichž vědních oborů problematika disertace zasahuje,
b) ve které skupině věd a z kterého vědního oboru se vědecká hodnost udělí; přihlíží se k charakteru dosaženého vysokoškolského vzdělání uchazeče, širšímu vědnímu základu, v němž byl uchazeč zařazen do vědecké výchovy a v němž vykonal odbornou zkoušku, k tématu disertační práce apod. Vědeckou hodnost ve skupině lékařských věd nebo veterinárních věd lze udělit jen uchazečům, kteří zakončili vysokoškolské studium v oboru lékařských věd nebo v oboru veterinárních věd,
c) ustanovení oponentů pro kandidátskou disertaci nebo návrh na ustanovení oponentů pro doktorskou disertaci z vědních oborů, do kterých disertace zasahuje.
a) k aktuálnosti zvoleného tématu,
b) zda disertace splnila sledovaný cíl,
c) ke zvoleným metodám zpracování,
d) k výsledkům disertace s uvedením, jaké nové poznatky přinesla,
e) k významu pro společenskou praxi nebo pro další rozvoj vědy,
f) zda kandidátská disertace splňuje podmínky stanovené v § 1 odst. 1 a doktorská disertace podmínky stanovené v § 2 odst. 1.
(1) Předseda komise pro obhajoby určí ve lhůtě ne delší dvou měsíců po dojití posudků všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (§ 24 odst. 5) dobu a místo konání obhajoby.
(2) Komise pro obhajoby dbá o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do osmi měsíců a obhajoba doktorské disertace nejpozději do dvanácti měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby, doložené všemi doklady, pokud byly splněny stanovené náležitosti a podmínky obhajoby. O překročení lhůty je nutno vyrozumět orgán, který komisi pro obhajoby zřídil, s uvedením důvodů; tento orgán může lhůtu přiměřeně prodloužit.
a) organizaci, při níž komise pro obhajoby působí, se žádostí, aby konání obhajoby bylo obvyklým způsobem vyhlášeno,
c) členům příslušné komise pro obhajoby,
b) uchazeči,
(3) Předseda komise pro obhajoby oznámí nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby dobu a místo konání obhajoby:
současně jim zašle autoreferát se sdělením, kde se mohou s disertací seznámit.
e) vedoucímu organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru,
d) oponentům,
g) orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku (§ 18 odst. 1), a
f) České komisi pro vědecké hodnosti na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze vyhlášky (Příloha IIa a IIb),
(4) Nejpozději patnáct dnů přede dnem konání obhajoby zašle předseda komise pro obhajoby posudky oponentů orgánům a pracovníkům uvedeným v odstavci 3 písm. a) až d).
(5) Každý, kdo má o zkoumanou problematiku a o obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, činit z ní poznámky a výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajoby nejpozději v den obhajoby svůj posudek nebo vyjádření, popřípadě je při obhajobě ústně přednést; uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.
(6) Obsahuje-li disertace skutečnosti, které jsou určeny výlučně pro služební potřebu, nebo skutečnosti, které je nutno utajovat, popřípadě jde-li o práce, na které se má vystavit autorské osvědčení nebo udělit patent a u nichž ještě neskončilo příslušné řízení, platí též zvláštní předpisy.8) V takovém případě může předseda komise pro obhajoby prohlásit obhajobu za neveřejnou.
(1) Obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou. Obhajoba disertace je vědeckou rozpravou mezi uchazečem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby; má probíhat v ovzduší vysoké náročnosti, zásadovosti a dodržování pravidel vědecké etiky; má se zejména zabývat hodnověrností a odůvodněností závěrů a návrhů disertace.
(2) Obhajoba se koná v organizaci, při níž komise pro obhajoby působí, anebo podle rozhodnutí komise pro obhajoby na závodě nebo v jiné organizaci, s jejíž činností tematika disertace souvisí.
(3) V jednom dni může být provedena na zasedání komise pro obhajoby jen jedna obhajoba doktorské disertace nebo nejvýše dvě obhajoby kandidátských disertací.
(4) Při obhajobě disertace je účast oponentů povinná. Jestliže jeden z nich se nemůže z mimořádně vážných důvodů obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v nepřítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta při obhajobě přečte. V nepřítomnosti dvou oponentů se nemůže obhajoba konat.
(5) Obhajobu řídí předseda komise pro obhajoby nebo místopředseda, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel uchazeče obhajobu řídit nemohou, i když jsou členy komise.
(1) Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.
(2) K platnosti obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise, včetně přítomných oponentů; všichni přítomní členové komise a přítomní oponenti nesmějí být z téže organizace.
b) uchazeč vyloží stručně podstatný obsah disertace,
a) obhajobu zahájí předsedající uvedením stručného životopisu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 15 odst. 2 písm. f) a odst. 3; sdělí téma disertace a přehled vědeckých prací uchazeče. Byl-li uchazeč zařazen ve vědecké výchově, přečte předsedající posudek školitele a organizace (katedry, oddělení, laboratoře, ústavu apod.), v níž byla disertace vypracována,
c) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků; za nepřítomného oponenta přečte posudek předsedající nebo jiný člen komise pro obhajoby,
(1) Při obhajobě disertace se postupuje takto:
g) v závěru obhajoby odpoví uchazeč na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse.
d) uchazeč zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména ke všem námitkám, připomínkám a dotazům,
e) předsedající seznámí přítomné s dalšími posudky a vyjádřeními a zahájí diskusi, které se mohou účastnit všichni přítomní. V diskusi ke kandidátské disertaci se ověřuje správnost, zdůvodněnost, vědecká původnost a závažnost poznatků obsažených v disertaci, jakož i správnost a výstižnost posudků oponentů. V diskusi k doktorské disertaci se ověřuje vědecká originálnost a závažnost disertace i správnost a zdůvodněnost poznatků v ní obsažených, jakož i význam disertace pro další rozvoj vědeckého bádání nebo pro společenskou praxi. Zároveň se v diskusi ověří správnost a výstižnost posudků oponentů,
f) pokud je třeba, ověří se v diskusi hloubka teoretických znalostí uchazeče a u doktorské disertace se posoudí též význam dalších prací uchazeče,
(2) Pracovník, kterého určí předsedající, pořídí o obhajobě po jejím ukončení zápis, který podepíše předsedající.
(1) Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise, kterého se zúčastní členové komise pro obhajoby, oponenti a školitel. Neveřejného zasedání jsou oprávněni se zúčastnit také pověření členové České komise pro vědecké hodnosti. Na neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby i to, zda a jak lze výsledků disertace využít ve společenské praxi a kterým orgánům nebo organizacím by se měly s vědomím uchazeče postoupit.
(2) O návrhu na udělení vědecké hodnosti se usnášejí tajným hlasováním přítomní členové komise a oponenti (§ 28 odst. 1). Školitel nebo spoluautoři disertace, pokud jsou členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat a nepočítají se za členy komise; počet členů komise není z tohoto důvodu třeba doplňovat (§ 3 odst. 6 a § 4 odst. 2).
(3) Hlasuje se hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje: Jméno a příjmení uchazeče, datum a místo obhajoby, zda se koná obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace, a text „souhlasím-nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti“. Členové komise a oponenti hlasují tím, že jedno ze slov „souhlasím-nesouhlasím“ přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.
(4) K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti je třeba, aby byly přítomny nejméně dvě třetiny osob oprávněných hlasovat a pro udělení vědecké hodnosti byla odevzdána většina hlasů. Je nutné, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd byly odevzdány aspoň čtyři kladné hlasy a pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti doktora věd aspoň šest kladných hlasů.
(5) O výsledku hlasování se sepíše protokol o hlasování, který podepíší všichni hlasující.
(6) Byl-li výsledek hlasování kladný, vyhlásí jej předseda komise pro obhajoby na veřejném zasedání s tím, že komise podá návrh na udělení vědecké hodnosti příslušnému orgánu (§ 35).
(7) Byl-li výsledek hlasování záporný, komise pro obhajoby se na neveřejném zasedání usnese veřejným hlasováním na odůvodnění zamítavého rozhodnutí. Rozhodnutí s odůvodněním vyhlásí předseda komise na jejím veřejném zasedání. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem jeho oznámení jen tehdy, pokud se přítomný uchazeč vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Jinak se rozhodnutí komise pro obhajoby oznámí uchazeči doručením písemného vyhotovení rozhodnutí.
(8) Zamítavé rozhodnutí komise pro obhajoby zašle její předseda spolu se zápisem o obhajobě (§ 29 odst. 2) do 30 dnů ode dne obhajoby orgánu, který komisi zřídil.
(9) Uchazeč, o jehož obhajobě komise vydala zamítavé rozhodnutí, může požádat znovu o obhajobu v témže vědním oboru nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne neúspěšné obhajoby.