OBHAJOBY KANDIDÁTSKÝCH A DOKTORSKÝCH DISERTACÍ
Autoreferát a jeho náležitosti
Rozhodování o žádosti o povolení obhajoby
Oponenti a jejich posudky
Obhajoba disertace

(1) Žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podává uchazeč buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru:

(2) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

(3) V posudku uvedeném v odstavci 2 písm. f) se hodnotí aktuálnost zkoumaného tématu, jeho souvislost s plánem úkolů rozvoje vědy a techniky organizace, podíl uchazeče na získání nových vědeckých poznatků uvedených v disertaci, odůvodněnost vědeckých tezí, závěrů a návrhů, možnosti organizace k využití výsledků ve společenské praxi a její stanovisko k žádosti uchazeče o povolení obhajoby. Byly-li vědecké výsledky uvedené v disertaci získány se spoluautory, uvede se vědecký přínos uchazeče.

(4) K žádosti o povolení obhajoby připojí vedoucí organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, hodnocení uchazeče. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.

(1) Autoreferát kandidátské disertace nebo autoreferát doktorské disertace (dále jen „autoreferát“) je stručné vyjádření základních myšlenek, metod a závěrů kandidátské nebo doktorské disertace.

(2) Účelem autoreferátu je:

(1) Autoreferát má formát A5; autoreferát kandidátské disertace má mít rozsah do dvaceti stran napsaných na stroji; autoreferát doktorské disertace má mít rozsah do čtyřiceti stran napsaných na stroji. Autoreferát musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhou stranu autoreferátu je třeba upravit podle vzoru, který tvoří přílohu vyhlášky (Příloha I).

(2) Autoreferát má dát stručnou a výstižnou odpověď na otázky podle členění uvedeného v § 6 odst. 2.

(3) Autoreferát musí být předložen ve slovenském nebo českém jazyku.

(4) Součásti autoreferátu je seznam nejdůlěžitějších publikovaných prací uchazeče, které mají vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením, kde a kdy byly uveřejněny recenze, seznam použité literatury a resumé v ruském, popřípadě dalším světovém jazyku (§ 6 odst. 6) v rozsahu 1-2 stran psaných na stroji.

(5) Zjistí-li komise pro obhajobu, že autoreferát nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

(1) Autoreferát se rozmnoží v potřebném počtu výtisků, aby mohl být zaslán nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. Jejich seznam podle jednotlivých skupin věd stanoví vědecká kolegia Slovenské akademie věd, Ústav marxismu-leninismu ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, rektoři vysokých škol a děkani fakult.

(2) Povinně se autoreferát zasílá:

(3) Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu zabezpečí u uchazeče, který byl zařazen ve vědecké výchově, školící, popřípadě mateřské pracoviště; u ostatních uchazečů organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru.

(4) Rozesílání autoreferátů zabezpečí podle pokynů předsedy komise pro obhajoby organizace, při níž komise působí.

(1) Patří-li kandidátská nebo doktorská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, rozhodne o žádosti o povolení obhajoby tato komise.

(2) Nenáleží-li disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, postupuje tato komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 13 odst. 5.

(1) O žádosti o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace hraniční mezioborové povahy rozhodne komise pro obhajoby toho vědního oboru, v němž mají výsledky obhajované disertace představovat hlavní přínos, a to po dohodě s komisí nebo komisemi pro obhajoby, do jejichž vědního oboru disertace zasahuje. Z dohody musí být zřejmé:

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, postoupí komise pro obhajoby žádost k rozhodnutí orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst. 1) pro vědní obory, do nichž disertace zasahuje. Komise připojí k žádostí své vyjádření k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c), jakož i stanoviska a návrhy ostatních komisí pro obhajoby, do jejichž věcné příslušnosti disertace zasahuje.

(3) Nelze-li o žádosti rozhodnout podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2, rozhodne o ní Slovenská komise pro vědecké hodnosti. K žádosti uchazeče se připojí vyjádření orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

(1) Zjistí-li komise pro obhajobu, že disertace nebo autoreferát nesplňují náležitosti podle § 6 až 8, § 11, 12 a 17, nebo zjistí-li, že žádost o povolení obhajoby nemá náležitosti podle § 15, přeruší řízení a vyzve uchazeče, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Komise pro obhajoby v řízení pokračuje, jakmile pominuly překážky, pro něž bylo řízení přerušeno.

(2) Uchazeč může předloženou kandidátskou nebo doktorskou disertaci a žádost o její obhajobu vzít zpět v celém průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise (§ 30 odst. 1). V takovém případě komise pro obhajoby řízení zastaví.

(3) Jestliže komise pro obhajoby zjistí, že disertace má základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby vzal disertaci zpět. Byla-li disertace vzata zpět, komise řízení zastaví. Nesouhlasí-li uchazeč s doporučením komise, pokračuje se v řízení.

(1) Předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací ustanoví oponenty po projednání s členy komise. Oponenty pro obhajoby doktorských disertací schvaluje Slovenská komise pro vědecké hodnosti na návrh příslušné komise pro obhajoby doktorských disertací.

(2) Kandidátskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

(3) Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň dva z nich musí být doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Za další oponenty lze ustanovit kandidáty věd, docenty nebo kvalifikované odborníky z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul. Jeden z oponentů doktorské disertace má být ustanoven z členů příslušné komise pro obhajoby.

(4) Pro ustanovení oponentů při obhajobách disertací hraniční mezioborové povahy platí též ustanovení § 20.

(5) Za oponenty nelze ustanovit školitele uchazeče ani pracovníky, kteří se podíleli na zpracování disertace jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je uchazeči přímo nadřízen nebo přímo podřízen. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.

(1) Oponent je povinen odevzdat předsedovi komise pro obhajoby písemný posudek a disertaci vrátit nejpozději do jednoho měsíce při kandidátské disertaci a do dvou měsíců při doktorské disertaci nebo oznámit předsedovi komise pro obhajoby do patnácti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení za oponenta, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek odevzdán v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby kandidátských disertací nového oponenta nebo komise pro obhajoby doktorských disertací navrhne Slovenské komisi pro vědecké hodnosti schválení nového oponenta.

(2) Posudek má obsahovat objektivní a kritický rozbor předností i nedostatků disertace; má být stručný a nemá se v něm opakovat obsah disertace. Oponent se v posudku vyjádří:

(3) Je-li oponent toho názoru, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň doktorské disertace, je povinen toto svoje mínění v posudku výslovně uvést a podrobně je odůvodnit.

(4) Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil samostatný posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(5) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám stanoveným v odstavcích 2 až 4, vrátí jej komise pro obhajoby oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k jeho předložení; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc od doručení vráceného posudku.

(6) Oponenti hodnotí disertaci podle stavu rozvoje vědního oboru v době, kdy byla podána žádost o povolení obhajoby komisi pro obhajoby.

a) organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž působí věcně příslušná komise pro obhajoby; tato organizace postoupí žádost k projednání příslušné komisi pro obhajoby kandidátských disertací nebo příslušné komisi pro obhajoby doktorských disertací,

b) orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby (§ 3 odst. 1 a § 4 odst.1), byla-li předložena kandidátská nebo doktorská disertace hraniční mezioborové povahy (§ 20).

a) doklady podle § 11 odst. 1 písm. a) až e); uchazeč o vědeckou hodnost kandidáta věd, který požádal na tomtéž místě o povolení kandidátských zkoušek, předloží uvedené doklady jen došlo-li proti předchozímu stavu ke změně v prokazovaných skutečnostech,

b) potvrzení o skončení vědecké výchovy⁶) a o výsledcích zkoušek ve vědecké výchově nebo o vykonání kandidátských zkoušek v samostatné vědecké přípravě, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek. K žádosti o povolení obhajoby doktorské disertace připojí uchazeč místo těchto dokladů diplom kandidáta věd nebo doklad o tom, že je profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I,

c) autoreferát (§ 16 až 18),

d) disertaci, a to kandidátskou ve čtyřech vyhotoveních a doktorskou v pěti vyhotoveních; technické elaboráty, modely apod. se přikládají jen v jednom vyhotovení,

e) sdělení, zda disertace vznikla při práci na plánovaném úkolu a na kterém, jak má být využito poznatku v ní obsažených, zda byla publikována anebo se připravuje publikace poznatků v ní obsažených a kde,

f) posudek organizace o disertaci, byla-li vypracována na katedře, ve vědeckém ústavu, v laboratoři apod., jakož i posudek školitele, byl-li uchazeč zařazen ve vědecké výchově,

g) jde-li o obhajobu doktorské disertace, další nejdůležitější publikované i nepublikované vědecké práce související s tématem obhajované disertace,

h) předkládá-li uchazeč k obhajobě novou disertaci v témž vědním oboru, sdělení, která komise vydala o obhajobě původní disertace zamítavé rozhodnutí (§ 30 odst. 9), název původní disertace a odůvodnění rozdílů mezi oběma disertacemi.

a) umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných vědních oborů seznamovat se soustavně s výsledky vědecké činnosti obsaženými v kandidátských a doktorských disertacích,

b) zkvalitnit odborné posouzení disertací tím, že každá organizace i každý pracovník ve výzkumu i v praxi, kteří mají zájem o zkoumanou problematiku, mohou podat dotazy a připomínky buď písemně předsedovi komise pro obhajoby, nebo ústně na obhajobě disertace, a uchazeč je povinen zaujmout k nim stanovisko,

c) zabezpečit pohotové využívání vědeckých výsledků v praxi.

a) organizaci, při níž působí příslušná komise pro
obhajoby,

b) Slovenské komisi pro vědecké hodnosti,

c) oponentům (§ 23),

d) členům příslušné komise pro obhajoby,

e) univerzitní knihovně v Bratislavě.

a) která komise pro obhajoby žádost o povolení obhajoby projedná a před kterou komisí se obhajoba bude konat, dále návrh na doplnění této komise o členy jiných komisí pro obhajoby, do jejichž vědních oborů problematika disertace zasahuje,

b) v které skupině věd a z kterého vědního oboru se vědecká hodnost udělí; přihlíží se k charakteru dosaženého vysokoškolského vzděláni uchazeče, k širšímu vědnímu základu, v němž byl uchazeč zařazen do vědecké výchovy a v němž vykonal odbornou zkoušku, k tématu disertační práce apod. Vědeckou hodnost ve skupině lékařských věd nebo veterinárních věd lze udělit jen uchazečům, kteří zakončili vysokoškolské studium v oboru lékařských věd nebo v oboru veterinárních věd.

c) ustanovení oponentů pro kandidátskou disertaci nebo návrh na ustanovení oponentů pro doktorskou disertaci z vědních oborů, do nichž disertace zasahuje.

a) k aktuálnosti zvoleného tématu,

b) zda disertace splnila sledovaný cíl,

c) ke zvoleným metodám zpracování,

d) k výsledkům disertace s uvedením, jaké nové poznatky přináší,

e) k významu pro společenskou praxi nebo pro další rozvoj vědy,

f) zda kandidátská disertace splňuje podmínky stanovené v § 1 odst. 1 a doktorská disertace podmínky stanovené v § 2 odst. 1.

(1) Předseda komise pro obhajoby určí ve lhůtě ne delší dvou měsíců po dojití posudků ode všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (§ 24 odst. 5), dobu a místo konání obhajoby.

(2) Komise pro obhajoby dbá o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do 8 měsíců a obhajoba doktorské disertace nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby, doložené všemi doklady, byly-li splněny všechny stanovené náležitosti a podmínky obhajoby. O překročení lhůty je třeba uvědomit orgán, který komisi pro obhajoby zřídil, s uvedením důvodů; tento orgán může lhůtu přiměřeně prodloužit.

a) organizaci, při níž komise pro obhajoby působí, se žádostí, aby konání obhajoby bylo obvyklým způsobem vyhlášeno,

c) členům příslušné komise pro obhajoby,

b) uchazeči,

(3) Předseda komise pro obhajoby oznámí nejpozději 6 týdnů přede dnem obhajoby dobu a místo konání obhajoby:

e) vedoucímu organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru,

d) oponentům,

g) orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku (§ 18 odst. 1) a současně jim zašle autoreferát se sdělením, kde se mohou s disertací seznámit.

f) Slovenské komisi pro vědecké hodnosti na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze k vyhlášce (Příloha IIa a IIb); Slovenská komise pro vědecké hodnosti zabezpečí uveřejnění oznámení o konání obhajoby,⁸)

(4) Nejpozději 15 dnů přede dnem konání obhajoby zašle předseda komise pro obhajoby posudky oponentů orgánům a pracovníkům uvedeným v odstavci 3 písm. a) až d).

(5) Každý, kdo má o zkoumanou problematiku a obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, dělat si z ní poznámky a výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajoby nejpozději v den obhajoby svůj posudek nebo vyjádření, popřípadě je při obhajobě ústně přednést. Uchazeč je povinen zaujmout k nim stanovisko.

(6) Obsahuje-li disertace skutečnosti, které jsou určeny výlučně pro služební potřebu, nebo skutečnosti, které je třeba utajovat, popřípadě jde-li o práce, na které má být vystaveno autorské osvědčení nebo udělen patent a u nichž ještě neskončilo příslušné řízení, platí též zvláštní předpisy.⁹) V takovém případě může předseda komise pro obhajoby prohlásit obhajobu za neveřejnou.

(1) Obhajoba kandidátské a doktorské disertace je veřejně přístupná, pokud nebyla vyhlášena za neveřejnou. Obhajoba disertace je vědeckou rozpravou mezi uchazečem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby; má probíhat v ovzduší vysoké náročnosti, zásadovosti a při dodržení pravidel vědecké etiky; má se zejména zabývat hodnověrností a odůvodněností závěrů a návrhů disertace.

(2) Obhajoba se koná v organizaci, při niž komise pro obhajoby působí, nebo podle rozhodnutí komise pro obhajoby v závodě nebo v jiné organizaci, s jejíž činností tematika disertace souvisí.

(3) V jednom dni lze na zasedání komise pro obhajoby provést jen jednu obhajobu doktorské disertace nebo nejvýše dvě obhajoby kandidátských disertací.

(4) Při obhajobě disertace je účast oponentů povinná. Jestliže se jeden z nich nemůže z mimořádně závažných důvodů zúčastnit obhajoby, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v nepřítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta při obhajobě přečte. V nepřítomnosti dvou oponentů se nemůže obhajoba konat.

(5) Obhajobu vede předseda komise pro obhajoby nebo její místopředseda, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel uchazeče nemohou obhajobu řídit, ani když jsou členy komise.

(1) Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.

(2) Pro platnost obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise, včetně přítomných oponentů; všichni přítomní členové komise a přítomní oponenti nesmějí být z téže organizace.

b) uchazeč stručně vyloží podstatný obsah disertace;

a) obhajobu zahájí předsedající uvedením stručného životopisu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 15 odst. 2 písm. f) a odst. 3; sdělí téma disertace a přehled vědeckých prací uchazeče. Byl-li uchazeč zařazen ve vědecké výchově, přečte předsedající posudek školitele a organizace (katedry, oddělení, laboratoře, ústavu apod.), v níž byla disertace vypracována;

c) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků. Za nepřítomného oponenta přečte posudek předsedající nebo jiný člen komise pro obhajoby;

(1) Při obhajobě disertace se postupuje takto:

g) v závěru obhajoby odpoví uchazeč na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse.

d) uchazeč zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména ke všem námitkám, připomínkám a dotazům;

e) předsedající seznámí přítomné s dalšími posudky a vyjádřeními a zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní. V diskusi ke kandidátské disertaci se ověřuje správnost, odůvodněnost, vědecká původnost a závažnost poznatků v disertaci obsažených, jakož i správnost a výstižnost posudků oponentů. V diskusi k doktorské disertaci se ověřuje vědecká originálnost a závažnost disertace i správnost a odůvodněnost poznatků v ní obsažených, jakož i význam disertace pro další rozvoj vědeckého bádání nebo pro společenskou praxi. Zároveň se v diskusi ověří správnost a výstižnost posudků oponentů;

f) je-li třeba, ověří se v diskusi hloubka teoretických vědomostí uchazeče a při doktorské disertaci se posoudí též význam dalších prací uchazeče;

(2) Pracovník, kterého určí předsedající, pořídí o obhajobě po jejím skončení zápis, který podepíše předsedající.

(1) Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise, jehož se zúčastní členové komise pro obhajoby, oponenti a školitel. Neveřejného zasedání jsou oprávněni se zúčastnit též pověření členové Slovenské komise pro vědecké hodnosti. Na neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby i to, zda a jak lze výsledků disertace využít ve společenské praxi a kterým orgánům nebo organizacím by měly být s vědomím uchazeče postoupeny.

(2) O návrhu na udělení vědecké hodnosti se usnášejí tajným hlasováním přítomní členové komise a oponenti (§ 28 odst. 1). Školitel nebo spoluautor disertace, jsou-li členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat a nepočítají se za členy komise pro obhajoby; počet členů komise není třeba z tohoto důvodu doplňovat (§ 3 odst. 6 a § 4 odst. 2).

(3) Hlasuje se hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje: jméno a příjmení uchazeče, datum a místo obhajoby, zda se koná obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace a text „souhlasím — nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti“. Členové komise a oponenti hlasují tím, že jedno ze slov „souhlasím — nesouhlasím“ přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

(4) K podání návrhu na udělení vědecké hodností je třeba, aby byly přítomny nejméně dvě třetiny všech osob, oprávněných hlasovat (odstavec 2) a aby pro udělení vědecké hodnosti byla odevzdána většina hlasů. Je nutné, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd byly odevzdány alespoň čtyři kladné hlasy a pro podání návrhu na udělení vědecké hodností doktora věd alespoň šest kladných hlasů.

(5) O výsledku hlasování se sepíše protokol o hlasování, který podepíší všichni hlasující.

(6) Byl-li výsledek hlasování kladný, vyhlásí jej na veřejném zasedání komise pro obhajoby její předseda s tím, že komise podá návrh příslušnému orgánu (§ 35) na udělení vědecké hodnosti uchazeči.

(7) Byl-li výsledek hlasování záporný, usnese se komise pro obhajoby na neveřejném zasedání veřejným hlasováním na odůvodnění zamítavého rozhodnutí. Rozhodnutí s odůvodněním vyhlásí předseda komise na jejím veřejném zasedání. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem jeho oznámení jen tehdy, jestliže se přítomný uchazeč vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Jinak se rozhodnutí komise pro obhajoby oznámí uchazeči doručením písemného vyhotovení rozhodnutí.

(8) Zamítavé rozhodnutí komise pro obhajoby zašle její předseda spolu se zápisem o obhajobě (§ 29 odst. 2) do 30 dnů ode dne obhajoby orgánu, který komisi zřídil.

(9) Uchazeč, o jehož obhajobě vydala komise zamítavé rozhodnutí, může znovu požádat o obhajobu v témže vědním oboru nejpozději po uplynutí 1 roku ode dne neúspěšné obhajoby.