(2) Připadlo-li dědictví státu podle § 462 občanského zákoníku a není-li možno uhradit peněžitý dluh penězi z dědictví, může nabídnout okresní národní výbor věřiteli na úhradu dluhu věci z dědictví, které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Je-li předmětem dědictví nemovitost, která nemůže být předmětem osobního vlastnictví a jejíž hodnota přesahuje výši dluhu, nabídne okresní národní výbor věřiteli takovou ideální část této nemovitosti, jejíž hodnota odpovídá výši dluhu. Za takovou nemovitost se však nepovažuje obytný dům s příslušenstvím, který není rodinným domkem, je však určen k bydlení a jen nepodstatně převyšuje znaky určující charakter rodinného domku.²²) Odmítne-li věřitel přijetí nabídnutých věcí nebo je-li dědictví, jehož nabyl stát, předluženo a nedošlo-li k dohodě o přenechání dědictví věřitelům na úhradu dluhu, navrhne okresní národní výbor likvidaci dědictví.²³) Věřiteli však nemohou být na úhradu dluhu nabídnuty pozemky všeho druhu a věci uvedené v § 6.