OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ NA STANOVENÍ DOBÝVACÍCH PROSTORŮ, PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE STAVEB, PŘI TĚŽEBNÍ, STAVEBNÍ A PRŮMYSLOVÉ ČINNOSTI, PŘI PROJEKTOVÁNÍ A VÝSTAVBĚ SMĚROVÝCH A LINIOVÝCH STAVEB A PŘI GEOLOGICKÉM A HYDROGEOLOGICKÉM PRŮZKUMU

(1) Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů těžební organizace vycházejí z rozvržení ploch pro těžbu nerostů navržených ve schválené územně plánovací dokumentaci.

(2) Návrh na udělení souhlasu k návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí obsahovat

(3) Těžební organizace předloží orgánu státní správy lesního hospodářství před projednáváním plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu likvidace ⁴) návrh opatření k zajištění ochrany lesního půdního fondu; k návrhu připojí:

(4) Jestliže se dobývací prostor dotýká jak lesního, tak zemědělského půdního fondu, musí být v návrhu opatření podle odstavce 3 uvedeny i údaje o koncepčním řešení rekultivace zemědělských pozemků. ⁵)

(1) Žádost o souhlas k návrhu na projednání projektového úkolu staveb musí kromě orientačního zákresu staveb na kopii pozemkové mapy a údajů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), b), g) až k) obsahovat tyto další údaje, uvedené podle okolností případu:

(2) Trasy směrových a liniových staveb je třeba vést podle okolností případu tak, aby nedocházelo k tříštění lesního půdního fondu. U tras pozemních komunikací, plynovodů, ropovodů apod. je třeba podle možností využít stávajících lesních cest, rozdělovacích průseků a jiných lesních pozemků, na kterých nejsou lesní porosty. Trasy nadzemních vedení je třeba vést při okraji lesa; není-li to možné, je třeba k návrhu trasy vedení průsekem předložit alternativní řešení podzemním vedením, popřípadě nadzemním vedením, které neomezí lesní porosty v dosažení růstu odpovídajícího dané bonitě.

(1) Investoři jsou povinni projednat zahájení prací na zamýšlené výstavbě s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživatelem lesů nejpozději do konce června roku předcházejícího začátku prací.

(2) Organizace vykonávající těžební, stavební a průmyslovou činnost jsou povinny:

(3) Kromě povinností uvedených v odstavci 2 jsou těžební organizace povinny dodržovat tato opatření:

(4) Kromě povinností uvedených v odstavcích 2 a 3 jsou organizace, pokud při jejich činnosti vznikají odvaly odpadních hmot (např. složiště popelovin), povinny:

a) orientační zákres polohy dobývacího prostoru na kopii mapy tak, aby z něj byl patrný rozsah dotčených lesních pozemků a návaznost na části lesního půdního fondu v bezprostředním okolí dobývacího prostoru,

b) údaje o dotčených lesních pozemcích (parcelní čísla a výměry),

c) kopie pozemkové mapy se zákresem dobývacího prostoru a s vyznačením hranice výpočtu nerostných zásob, popřípadě s vyznačením prognózního území pro další těžbu, a to podle podkladů zjištěných geologickým průzkumem,

d) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace.

a) vyhodnocení předpokládaných ztrát na produkci dřevní hmoty s přihlédnutím k ostatním funkcím lesů, jakož i předpokládané následné škody, a to ve srovnání s alternativním řešením podle možností zjištěných geologickým průzkumem;

b) charakteristiku devastace a koncepční řešení rekultivace na úrovni studie tak, aby bylo možno posoudit návrh provádění lesnických rekultivací, popřípadě jaké budou důsledky odvalového řešení na lesní půdní fond. U dobývacího prostoru pro lomovou (povrchovou) těžbu nerostů lze koncepční řešení rekultivace nahradit předběžným sdělením o způsobu využití vytěženého prostoru s udáním lhůty k doplnění celorevírního nebo podnikového plánu rekultivací;

c) údaje, jak budou při realizaci prací dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při stanovení dobývacího prostoru;

d) stanovisko státní organizace lesního hospodářství, která dotčené lesy užívá, popřípadě v nich vykonává odbornou správu.

a) údaje, jak budou při realizaci výstavby dodrženy podmínky, za nichž byl vydán souhlas orgánu státní správy lesního hospodářství při schvalování územně plánovací dokumentace,

b) předpokládané dočasné použití dalších lesních pozemků v průběhu výstavby, např. pro zařízení staveniště,

c) studie o změnách biologických a přírodních poměrů, které vzniknou následkem realizace staveb,

d) návrh opatření k zajištění ochrany přírodního prostředí po dobu výstavby a návrh biologické úpravy krajiny po realizaci výstavby.

a) při provádění skrývky kulturních vrstev půdy ³) na dotčené ploše se postarat o její řádné využití pro rekultivaci devastovaných ploch a pro meliorační účely nebo zajistit v ekonomicky zdůvodněných případech její dopravu a rozprostření na plochy určené k rekultivaci, popřípadě ji využít při ozeleňování jiných ploch,

b) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby nerostů, vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci, pro zúrodnění, popř. pro jiné hospodářské využití,

c) provádět zahlazení následků těžby komplexně na celé devastované ploše v návaznosti na okolní krajinu a přihlížet přitom jak k potřebám hospodářského využití pozemků v nejbližším okolí, tak z hlediska životního prostředí a narušení rázu krajiny. V oblastech soustředěné těžby uhlí projednávat koncepci umístění stavby a tvaru výsypek a odvalů, a to nejen z hlediska budoucího využití pro rekultivaci, nýbrž též z hlediska tvorby životního prostředí,

d) dbát na ochranu vodního režimu v území.

3. zahladit následky neorganizovaného sypání zemin v oblastech soustředěné těžby nerostů na starých výsypkách úpravou jejich svahů, popřípadě přesypáváním těchto výsypek nebo podle daných podmínek přímo biologickou rekultivací;

1. výsypky zakládat způsobem, který umožňuje následnou rekultivaci; za tím účelem jsou těžební organizace povinny vypracovat technické normy úpravy povrchu výsypek,

a) při povrchové těžbě

2. zpřístupnit výsypky příjezdními komunikacemi a účelovými komunikacemi tak, aby navazovaly na stávající síť lesních cest,

2. na mírnějších nezavodněných půdních poklesech provést terénní úpravy, hlubší poklesy vyplnit náhradními hmotami a převrstvit zúrodnění schopnou zeminou.

b) při hlubinné těžbě

1. snižovat - pokud je to za daných technicko-ekonomických podmínek možné - propadliny lesních pozemků (zakládkou vyrubaných slojí apod.),

a) zakládat odvaly popílků a strusek především do neúrodných terénních nerovností přirozených i umělých (např. do vytěžených lomů, pískoven a hlinišť),

b) omezit prašnost při budování a udržování odvalů a odvozu popílků a strusek na odval na co nejnižší míru,

c) plochy určené pro odval zaplňovat postupně tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být včas rekultivována.

a) projednat včas zamýšlené provádění prací s orgánem státní správy lesního hospodářství a s uživateli lesních pozemků,

b) projednat s orgánem státní správy lesního hospodářství celkový plán provádění průzkumu z hlediska možností využití výsledků takového průzkumu pro otvírku ložisek.