2. VYMEZENÍ ÚZEMÍ ZÁJMOVÝCH PROSTORŮ OCHRANNÉHO PÁSMA NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY
Zájmový prostor BYSTRÁ — ČERTOVICA — MALUŽINÁ (B VIII)
Hranice zájmového prostoru Bystrá — Čertovica — Malužiná vychází z rozmezí katastrů obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, pokračuje jihozápadním směrem dolní hranicí ochranného lesa pod kótami 1393 (Jánov grúň), 1474 (Končisté), 1463 (Čertova svadba), pokračuje katastrální hranicí obcí Braväcovo a Jarabá pod kótami 1542 (Beňuška), 1324 (Čučoriedková), 1192 (Zúbra), pokračuje hřebenem na kótu 847 (Šanské), sbíhá na katastrální hranici Brezna a Mýta pod Ďumbierom, pokračuje po ní na rozhraní katastrů Brezno, Mýto pod Ďumbierom a Valaská pod kótou 912, pokračuje dále jihozápadním směrem po hřebenech k severnímu okraji intravilánu osady Piesok (Valaská). Odtud pokračuje severovýchodním směrem na kótu 936 (Stupka) a severním směrem přes kóty 1180 (Zálomy), 1669, 1776 (Veľký Gápeľ) k chatě Hrdinov SNP. Odtud probíhá východním a severovýchodním směrem přes kótu 1807 (Králička) po katastrální hranici města Brezno a obce Liptovský Ján, pokračuje severním směrem přes kóty 1506 (Bocianske sedlo), 1723 (Rovná hoľa), 1343 (Okrúhly vrch), 1538 (Nižný Príslop), dále severovýchodním směrem přes Ohniště, kótu 1325 (Hradište) ke státní silnici č. 72 na kótu 694, pokračuje severním směrem po státní silnici č. 72 po pilu v Kráľově Lehotě a jihovýchodním směrem po dolní hranici lesa na hranici zájmového prostoru Čierny Váh. Pokračuje dále jižním směrem přes kóty 1150, 1106 (Sekanice), 1151 (Skribňovo) k východnímu okraji obce Malužiná a pokračuje jižním směrem přes kóty 1166 (Olešková), 1281 (Špíglové), 1289, 1478 (Fišiarka) k výchozímu bodu na rozmezí katastrů.
Zájmový prostor KORYTNICKÁ DOLINA (B IX)
Hranice zájmového prostoru Korytnická dolina vychází od bývalé železniční stanice v Korytnici, pokračuje jižním směrem po státní silnici č. 59 po katastrální hranici obcí Donovaly a Liptovské Revúce, pokračuje západním směrem po uvedené katastrální hranici přes kóty 1402 (Zvolen), 1292 (Motyčská hoľa) pod kótu 1075 (Šturec). Odtud pokračuje severním směrem po státní silnici č. 0597 přes obec Liptovské Revúce, pokračuje potokem Revúca po jižní okraj intravilánu Liptovské Osady, obchází z východní strany intravilán, dále pokračuje potokem po silniční most přes potok Strelovec, pokračuje východním směrem na kótu 1298 (Červená Magura), pokračuje jižním směrem sbíhajícím hřebenem, pokračuje katastrální hranicí obcí Liptovská Lúžna a Liptovská Osada na západní okraj intravilánu obce Liptovská Lúžna, dále jihozápadním směrem hřebenem přes kótu 900 (Váhanka) k hájovně Patočiny. Dále pokračuje jižním směrem po potoku Korytnica k výchozímu bodu, k bývalé železniční stanici v Korytnici.
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ LÚŽNA (B X)
Hranice zájmového prostoru Liptovská Lúžna vychází z kóty 1630 (Salatín), pokračuje západním směrem přes kótu 1334 (Magura) na kótu 1298 (Červená Magura), pokračuje jižním směrem přes vrch Mýto, odtud katastrální hranicí obcí Liptovská Lúžna a Liptovská Osada přes severozápadní okraj intravilánu obce Liptovská Lúžna, pokračuje jihozápadním směrem pod kótu 919, pak obloukem jihovýchodním a východním směrem na kótu 1181 (Čierny vrch), pokračuje jihovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1233 (Banášov bok) po horní hranici lesa. Odtud pokračuje severovýchodním směrem horní hranicí lesa po katastrální hranici mezi obcemi Liptovská Lúžna a Partizánska Ľupča pod kótou 1640 (Veľká hoľa), dále severním směrem po uvedené katastrální hranici přes kóty 1221 a 1555 k výchozímu bodu na kótě 1630 (Salatín).
Zájmový prostor BIELY VÁH — ŠUŇAVY (B XI)
Hranice zájmového prostoru Biely Váh — Šuňavy vychází ze soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem u Kráľovy Lehoty. Pokračuje východním směrem železniční tratí k Nižnímu mlynu západně od obce Važec, odtud postupuje východním a jižním směrem spodní hranicí lesa lokalitami Vŕšky, Brezové na kótu 907, dále spodní hranicí lesa přes lokalitu Zadné Lúky u kóty 977 (Závraty), u kóty 981, 938 (Sviniarka) ke státní silnici východně od Štrby, státní silnicí č. 018142 po křižovatku v obci Lučivná, pokračuje východním směrem po železniční trati k potoku Kysnica, odtud jižním směrem přes kóty 944, 1001, 1255 (Filagória), pokračuje západním směrem přes kóty 977, 970 a dále západním a jižním směrem po lesní cestě pod kótu 1091 (Jedlinská). Odtud probíhá severozápadním směrem přes kótu 1075 (Krahulec], pokračuje severozápadním směrem hřebenem přes kóty 1068, 1046, 1112 (Brada), 1106 (Slamená), pokračuje západním směrem přes kóty 1116 (Hošková), 1109, 917 (Petráňová), 1099 (Rígeľ) k výchozímu bodu na soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem.
Zájmový prostor BACÚŠSKA DOLINA (B XII)
Hranice zájmového prostoru Bacúšska dolina vychází z kóty 1240 (Javorinka), jižním směrem sestupuje na spodní hranici lesa, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa přes údolní lesní cestu v Bacúšské dolině ke katastrální hranici obcí Bacúch a Braväcovo. Odtud pokračuje severozápadním směrem uvedenou katastrální hranicí pod kótou 1250 (Biela skala) přes kótu 1423 (Vrchbánsky grúň) pod kótu 1463 (Čertova svadba), dále pokračuje severním a severovýchodním směrem spodní hranicí ochranného lesa, pokračuje východním směrem spodní hranicí ochranného lesa pod kótami 1474 (Končisté) a 1393 (Jánov grúň), 1402 k lesní chatě a po ní sbíhá u kóty 1515 (Babina) k výchozímu bodu na kótě 1240 (Javorinka).
Zájmový prostor JASENIE — SOPOTNICA (B XIII)
Hranice zájmového prostoru Jasenie — Sopotnica vychází z kóty 1340 (Holica), pokračuje jižním směrem přes kótu 1049 (Nad žliebkami) na kótu 975 (Kochuľa), pokračuje jihovýchodním směrem k Borovskému potoku, pokračuje jižním směrem Borovským potokem na severní okraj intravilánu obce Mezibrod. Odtud probíhá severovýchodním směrem spodní hranicí lesa k lesní údolní cestě (Sopotnícka dolina), pokračuje jihovýchodním směrem spodní hranicí lesa k hájovně Bukovec, pokračuje severovýchodním směrem spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Nemecká, dále východním a severním směrem a spodní hranicí lesa k hájovně Pred Suchou, odtud východním a jižním směrem spodní hranicí lesa nad lokalitu Podbôrovie, kde se stáčí na sever. Pokračuje katastrální hranicí obcí Dolná Lehota a Jasenie hřebenem severním směrem přes kóty 844, 1231 (Dolná Studená), 1408 (Žiar) na horní hranici lesa, pokračuje severozápadním a západním směrem horní hranicí lesa pod Chabencem, Latiborskou holí, Veľkou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Veľkou Chochulí, Prašivou k výchozímu bodu na kótě 1340 (Holica).
Zájmový prostor DONOVALY — MOTYČKY (C XIV)
Hranice zájmového prostoru Donovaly — Motyčky vychází z kóty 1225 (Kečka), pokračuje severním směrem k potoku Korytnica a pokračuje tímto potokem ke hranici okresů Banská Bystrica a Liptovský Mikuláš. Dále pokračuje západním směrem uvedenou okresní hranicí přes kótu 1402 (Zvolen), 1292 (Motyčská hol'a) pod kótu 1075 (Šturec), pokračuje jižním směrem po státních silnicích č. 0598 a 59, u druhého mostu pokračuje jihovýchodním směrem katastrální hranicí obcí Motyčky a Staré Hory, kolem kóty 1129 (Krčahy), přes kótu 1169 (Hrubý vrch) k výchozímu bodu na kótě 1225 (Kečka).
Zájmový prostor LIPTOVSKÁ ŠTIAVNICA — LIPTOVSKÉ KĽAČANY (C XV)
Hranice zájmového prostoru Liptovská Štiavnica — Liptovské Kľačany vychází od hájovny Nad Laziskom v údolí potoka Paludžanka, pokračuje hřebenem jižním směrem přes kóty 1229 (Uhlisko), 1429 (Jaloviarka) a 1520, dále pokračuje horní hranicí lesa pod Ostredkem, Chabencem na kótu 1703 a pokračuje katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Dúbrava severozápadním směrem, dále přes kóty 1523 (Krámec), 1048 (Očenášovská) k potoku Ľupčianka, pokračuje severním a severozápadním směrem Ľupčiankou k mostu pod kótou 1122 (Sliačska Magura) a pokračuje hřebenem jihozápadním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Sliače přes kótu 1263 a katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Štiavnica na kótu 1444 (Malý Salatín) a odtud severozápadním směrem přes kótu 1424 (Úplazy) na kótu 1311 (Bohúňovo), pokračuje západním směrem do Ludrovské doliny. Odtud probíhá dolinou severním směrem k jižnímu okraji intravilánu obce Ludrová a pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa k výchozímu bodu u hájovny Nad Laziskom.
Zájmový prostor POLOMKA — ŠUMIAC (C XVI)
Hranice zájmového prostoru Polomka — Šumiac vychází z kóty 1240 (Javorinka), pokračuje severovýchodním směrem hřebenem na kótu 1515 (Babiná) a dále severovýchodním směrem hřebenem ke spodní hranici ochranného lesa, odtud pokračuje východním směrem spodní hranicí ochranného lesa pod Zadní holí, Oravcovou, Kolesárovou, Priehybou, Veľkou Vápenicí, Andrejcovou, Žiarským sedlem a pokračuje jižním a východním směrem horní hranicí lesa pod Orlovou, Strední holí, Kráľovou holí, kolem kóty 1690 (Kráľova skala) po potok Zúbra. Ve směru jeho toku probíhá hranice v délce 1,5 km a odtud se lomí jihozápadním směrem spodní hranicí lesa. Odtud pokračuje jihozápadním a západním směrem spodní hranicí lesa nad obcemi Pohorelá, Heľpa, Polomka, Bacúch k sbíhajícímu hřebeni pod Košiarsky a pokračuje hřebenem severním směrem na kótu 1240 (Javorinka) k výchozímu bodu.
Zájmový prostor VALASKÁ — BEŇUŠ (C XVII)
Hranice zájmového prostoru Valaská — Beňuš vychází z rozhraní katastrálních hranic obcí Bacúch, Jarabá a Braväcovo, jižně od kóty 1463 (Čertova svadba), pokračuje katastrální hranicí obcí Braväcovo a Jarabá jihozápadním směrem pod kótami 1324 (Čučoriedková), přes kótu 1192 (Zúbra) na kótu 847 (Šanské), pokračuje jižním směrem katastrální hranicí obce Mýto pod Ďumbierom a města Brezno ke státní silnici č. 72, pokračuje uvedenou katastrální hranicí jihozápadním směrem pod kótou 912 a hřebenem k severními okraji intravilánu obce Valaská. Odtud pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa nad městem Brezno a nad obcemi Braväcovo a Beňuš nad Bacúch, kde se stáčí, a pokračuje hřebenem katastrální hranicí obcí Bacúch a Braväcovo pod kóty 1250 (Biela skala), 1434 (Vrchbánsky grúň) k výchozímu bodu na rozhraní katastrálních hranic pod kótou 1463 (Čertova svadba).
Zájmový prostor STARÉ HORY — HIADEĽ (C XVIII)
Hranice zájmového prostoru Staré Hory — Hiadeľ vychází z kóty 1340 (Holica), pokračuje jižním směrem přes kótu 1049 (Nad žliebkami) na kótu 975 (Kochuľa), pokračuje jihovýchodním směrem k Borovskému potoku, dále jde jižním směrem Borovským potokem k severovýchodnímu okraji intravilánu obce Medzibrod, pokračuje jihozápadním směrem spodní hranicí lesa na katastrální hranici obcí Medzibrod a Lučatín, po ní pokračuje severním směrem, u severního okraje obchází intravilán obce Hiadeľ, dále pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k údolní cestě na severovýchodním okraji intravilánu obce Moštenica, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Podkonice, pokračuje spodní hranicí lesa k severnímu okraji intravilánu obce Priechod, pokračuje západním směrem spodní hranicí lesa k potoku Bystrica. Odtud pokračuje severozápadním směrem potokem Bystrica k soutoku se Starohorským potokem, pokračuje severním směrem Starohorským potokem na katastrální hranici obcí Motyčky a Staré Hory, dále jde uvedenou katastrální hranicí jihovýchodním směrem pod kótu 1129 (Krčahy), pokračuje severovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1169 (Hrubý vrch), 1330 (Kozí chrbát), 1099 (Hiadeľské sedlo) k výchozímu bodu na kótě 1340 (Holica).
Území zájmových prostorů národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno na základních mapách ČSSR 1 : 50 000:

26 —34Ružomberok — 1971
26 —43Liptovský Mikuláš — 1971
26 —44Važec — 1971
27 —33Poprad — 1970
36 —12Donovaly — 1971
36 —21Demänovská dolina — 1971
36 —22Malužiná — 1971
37 —11Vernár — 1970
36 —14Banská Bystrica — 1971
36 —23Brezno — 1971
36 —24Pohronská Polhora — 1971
37 —13Muráň — 1970