VOJENSKÉ HODNOSTI

(1) Vojenská hodnost (dále jen „hodnost“) je výrazem politických kvalit, vojenských znalostí, zkušeností a schopností velet vojskům nebo vykonávat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil.

(2) Hodnosti se udělují vojákům s přihlédnutím k jejich morálně politickým a odborným kvalitám, výsledkům služební činnosti, zásluhám, funkčnímu zařazení a délce vojenské služby.

a) mužstva: vojín,

b) poddůstojníků: svobodník, desátník, četař,

c) praporčíků: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

d) důstojníků: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

e) generálů: generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál.

(1) Vojákům v činné službě a v záloze, kteří nebyli jmenováni nebo povýšeni do vyšších hodností, přísluší hodnost vojína.

(2) Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci bezvýhradně oddaní pracujícímu lidu a socialistickému zřízení, s potřebnou tělesnou zdatností, kteří splňují morálně politické a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy.

(3) Do hodnosti generálů jmenuje a povyšuje na návrh vlády Československé socialistické republiky prezident Československé socialistické republiky. Do hodností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků jmenují a povyšují ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné.

(1) Vyšší hodnost

a) bude odňata vojákovi, který svým jednáním prokázal nepřátelský poměr k socialistickému zřízení;

b) může být odňata vojákovi, jenž se dopustil takového jednání, které je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníky velitelského sboru ozbrojených sil.

(2) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.

(3) Odnětí hodnosti navrhují komise zřízené ministrem národní obrany Československé socialistické republiky a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

(4) Generálům odnímá hodnost prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky. Ostatním vojákům odnímají hodnost ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky, praporčíkům a poddůstojníkům též orgány jimi k tomu zmocněné.

(5) Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.

(1) Vojákům lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně mají, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkol, jimiž byli pověřeni.

(2) Propůjčením hodnosti se nemění branný poměr.

(3) Vojákům, jimž byla hodnost propůjčena, příslušejí práva a povinnosti, spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebních příjmů nebo dávek nemocenské péče a důchodového zabezpečení.

(4) Hodnost propůjčují orgány, které jsou oprávněny do ní jmenovat.