VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉ PRÁVO
(1) Každý voják je povinen zachovávat vojenskou kázeň a upevňovat ji.
(2) Velitelé jsou povinni vychovávat své podřízené k uvědomělé vojenské kázni. K tomu se jim svěřuje právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. Tato vojenská kázeňská pravomoc slouží k udržování a upevňování vojenského pořádku a kázně.
a) vojáci v činné službě,
b) osoby, které se povoláním k zvláštní službě staly příslušníky ozbrojených sil,
c) osoby povolané k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil,
d) vojáci mimo činnou službu pro kázeňské přestupky spáchané ve vojenském stejnokroji,
e) osoby, které měly nastoupit vojenskou činnou službu, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestní čin,
f) váleční zajatci.
§ 15
Kázeňské odměny
(1) Kázeňské odměny jsou udělovány za záslužné činy nebo za příkladné plnění vojenských povinností.
(2) Kázeňskými odměnami jsou zejména: pochvala, peněžité nebo věcné dary, udělení čestného odznaku a mimořádné povýšení.
§ 16
Kázeňský přestupek
Kázeňský přestupek je takové zaviněné jednání nebo opomenutí, které se příčí vojenským řádům a předpisům, rozkazům a nařízením a porušuje vojenskou kázeň, pokud není trestné podle trestního zákona, zákona o přečinech nebo podle jiných předpisů.
§ 17
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou: důtka, pořádkové tresty, tresty odnětí svobody, trest snížení hodnosti o jeden stupeň a u poddůstojníků též trest odnětí hodnosti.
(2) Kázeňskými tresty odnětí svobody jsou: vězení po službě, vězení a domácí vězení.
(3) Nejvyšší výměra kázeňského trestu odnětí svobody se stanoví na 21 dnů.
§ 18
Ukládání kázeňských trestů
(1) Kázeňský trest lze uložit za kázeňský přestupek podřízenému, nepostačují-li k jeho nápravě a obnovení kázně jiné mírnější výchovné prostředky (domluva, napomenutí apod.).
(2) Druh a výše trestu musí být úměrné povaze přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování provinilého, předvídanému účinku trestu na provinilého a na morální stav jednotky.
(3) Velitel odpovídá za řádné vyšetření případu a za vyslechnutí obviněného před uložením trestu.
§ 19
Podmíněný odklad výkonu trestu
Velitel, který uložil kázeňský trest, může podmíněně odložit jeho výkon na zkušební dobu od jednoho do tří měsíců, má-li vzhledem k dřívějšímu chování potrestaného a k okolnostem případu důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu.
§ 20
Odvolání
(1) Potrestaný se může odvolat do dvou dnů proti uloženému kázeňskému trestu, má-li za to, že se kázeňského přestupku nedopustil, nebo překročil-li velitel svou kázeňskou pravomoc.
(2) U trestů odnětí svobody může se potrestaný odvolat i proti výši uloženého trestu, má-li za to, že velitel porušil při uložení trestu ustanovení § 18 odst. 2.
(3) Odvolání má u trestů odnětí svobody odkladný účinek.
(4) Potrestaný může podat odvolání s odůvodněním nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil. Nadřízený může uložený trest zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti. Z rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze dále odvolat.
(1) Kázeňský přestupek se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.
(2) Kázeňský trest je možno zahladit.
§ 22
Podrobnější úpravu vojenského kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá prezident Československé socialistické republiky.