Oddíl první
Hospodářská úprava lesů

(1) Posláním hospodářské úpravy lesů je prostorově a časově upravit les a hospodaření v něm tak, aby byly zajištěny jak produkční, tak i ostatní funkce lesů při současném vytváření předpokladů pro racionalizaci hospodaření v lese, dále poskytovat podklady pro řízení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství i pro operativní a cílevědomé hospodaření v lesích a jeho hodnocení.

(2) Tyto úkoly se řeší s uplatněním nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti ekologie, techniky a ekonomiky a v souladu s dlouhodobými výhledy rozvoje lesního hospodářství.

(3) Úkoly uvedené v odstavci 1 provádí samostatná organizace pro hospodářskou úpravu lesů.⁷)

(1) Z hlediska rozdělení lesa se lesy člení na lesní hospodářské celky, hospodářské soubory, dílce, popřípadě dílčí plochy a porostové skupiny. Dočasně se se souhlasem krajského národního výboru může ponechat rozdělení lesa i na oddělení a porosty.

(2) Lesní hospodářský celek je trvalá nejvyšší hospodářskoúpravní jednotka, pro kterou se vypracovává lesní hospodářský plán; vytváří se na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů se zřetelem na organizační jednotky lesního hospodářství, bez ohledu na právo užívání lesních pozemků. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) může na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů a na základě vyjádření krajského národního výboru povolit úpravy hranic lesního hospodářského celku ve zvlášť odůvodněných případech jen v souvislosti s obnovou lesních hospodářských plánů.

(3) Hospodářský soubor (příloha) je část lesa s jednotnými přírodními podmínkami, porostovými poměry a stejným funkčním zaměřením. Je základní jednotkou pro rámcové plánování se zaměřením na uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření, na vyjádření skladby a stavu lesa a na těžební úpravu.

(4) Základní jednotkou prostorového rozdělení lesa je dílec jako trvalá nejnižší hospodářskoúpravní jednotka; je v podstatě produkčně jednotný, provozně samostatný a hospodářsky zvládnutelný. Je základní jednotkou zjišťování stavu lesa, plánování lesní výroby, evidence a kontroly hospodaření. Podle potřeby se v něm vyčleňují dílčí plochy, popřípadě porostové skupiny.

(5) Dílčí plochy se vytvářejí v dílci tehdy, když se dílec skládá z několika výrazně odlišných lesních porostů, které mají nepohyblivé hranice a přesahují stanovenou výměru (0,3 hektaru). Dílčí plochy na sebe přebírají úkoly základní hospodářskoúpravní jednotky. Hranice dílčích ploch se až do vytvoření jednotného dílce nemění.

(6) Porostové skupiny se vytvářejí v obnovovaných lesních porostech tehdy, když se dílec nebo dílčí plocha skládá z lesních porostů s pohyblivými hranicemi.

(7) Hranice dílců (oddělení a porostů) musí být v terénu označeny.

(8) Rozdělení lesa v členění uvedeném v odstavci 1 se zachová i v případě vyhlášení oblasti lesů.⁸)

(9) Lesní hospodářské celky v lesích, které spravují státní organizace lesního hospodářství řízené federálním ministerstvem národní obrany, se člení na oddělení a porosty.

(1) Sečná zralost představuje v hospodářských lesích věk dílce, dílčí plochy, porostové skupiny nebo porostu (dále jen „lesní porost“), kdy je nejvýhodnější jej těžit z hlediska základních principů hospodaření. Věk sečné zralosti se určuje na základě kulminace celkového průměrného hodnotového přírůstku podle lesních dřevin, bonit, zakmenění a kvality a s ohledem na bezpečnost, popřípadě další činitele.

(2) Sečná zralost představuje v ochranných lesích věk lesního porostu, kdy už přestává optimálně plnit své poslání. Určuje se na základě fyzické zralosti lesních porostů podle lesních dřevin a stavu lesních porostů.

(3) Sečná zralost v lesích zvláštního určení se posouvá od sečné zralosti určené z produkčního hlediska směrem k fyzické zralosti lesních porostů podle vzájemného poměru významnosti produkční funkce a ostatních funkcí lesa.

(4) Obmýtní doba jako rámcová produkční doba lesních porostů se stanoví s ohledem na zajištění produkce dřeva v množství a kvalitě, na plnění a zlepšování ostatních funkcí lesů a na hospodárnost provozní činnosti.

(5) Délka obmýtní doby se řeší v hospodářských souborech v rámci stanoveného rozpětí (příloha).

(6) Obnovní doba je dána počtem let od začátku obnovy lesních porostů do jejího ukončení. Je různá podle hospodářských souborů (příloha) s ohledem na hospodářský způsob a jeho formu, hospodářský tvar lesa a cílovou skladbu následného lesního porostu.

(1) Současný stav lesa zjišťovaný v rámci hospodářské úpravy lesů je nezbytným podkladem pro plánování a řízení výroby v lesním hospodářství.

(2) Stav lesa v jednotlivých lesních porostech se vyjadřuje těmito základními číselnými údaji: plochou, věkem, zakmeněním, zastoupením lesních dřevin, výškou, tloušťkou kmene, stupněm růstu, bonitou a dřevní hmotou. Číselné údaje se doplní údaji o stanovišti a slovním popisem stavu lesního porostu, který doplní číselné údaje. Popis stavu lesního porostu lze rozšířit o údaje potřebné k přípravě výroby.

b) provozní soubory,

(3) Přírodní, společenské, technické a ekonomické podmínky hospodaření v jednotlivých lesních porostech se vyjadřují hospodářskoúpravní typizací, která je výsledkem jednotlivých průzkumů; v jejím rámci se zjišťují:

c) funkční typy vyjadřující funkce lesa a jejich významnost,

a) lesní typy,

f) technologické typy s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům.

d) ochranářské typy, udávající stupeň ohrožení lesních porostů některým škodlivým činitelem (např. větrem) v ohrožených oblastech,

e) fenotypy,

(4) Plochy všech jednotek prostorového rozdělení lesa se zjišťují početním nebo grafickým způsobem. Zjištěné plochy se vyrovnávají na čtverce, na převzaté výměry ze starého lesního hospodářského plánu, popřípadě se vyrovnávají na skupiny parcel. Způsob zjišťování ploch se stanoví v základním protokolu.

(5) Věk se odvozuje z dosavadních lesních hospodářských plánů a z lesní hospodářské evidence; ve sporných případech se přezkouší na vývrtech. U lesních porostů zakládaných sazbou se nepřihlíží k věku sazenic. U nestejnověkých lesních porostů, kde nelze určit hranici věkově odlišných skupin, se stanoví střední věk.

(6) Zakmenění se odvodí jako poměr redukované plochy porostní k ploše skutečné; redukovaná plocha porostní je součet redukovaných ploch pro všechny lesní dřeviny, vyplývající z poměru skutečné porostní zásoby (popřípadě kruhové plochy) k porostní zásobě tabulkové (kruhové ploše). V lesních porostech, kde porostní zásoba nebyla zjišťována přímým měřením, se zakmenění odhaduje.

b) v ostatních lesních porostech odhadem.

(7) Zastoupení lesních dřevin v lesních porostech vyjádřené v procentech plochy se stanoví:

a) v lesních porostech, kde porostní zásoba dřevní hmoty byla zjištěna přímým měřením, jako poměr skutečného plošného podílu jednotlivých hlavních lesních dřevin,

(8) Výška a tloušťka kmene (1,30 m nad zemí) se zjišťuje u jednotlivých hlavních lesních dřevin v lesních porostech.

(9) Stupeň růstu se určí podle vývojového stadia lesního porostu.

(10) Bonita udává produkční schopnost lesních dřevin na daném stanovišti. Zjišťuje se pro jednotlivé lesní dřeviny podle platných růstových tabulek.

a) v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem pasečným v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, tj. od věku obmýtní doby minus 20 let a více s předpisem obnovní těžby se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno, v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, v nichž není obnovní těžba předepsána, statistickými reprezentativními metodami; v ostatních lesních porostech statickými reprezentativními metodami, nebo pomoci růstových tabulek na podkladě plochy zastoupení lesních dřevin, věku, bonity a zakmenění,

e) ve všech lesích výmladkového původu se porostní zásoby odvodí z předchozích těžebních výsledků nebo pomocí růstových tabulek.

(11) Způsoby zjišťování porostních zásob dřevní hmoty se rozlišují podle kategorií lesů, hospodářského tvaru lesa, hospodářského způsobu, stavu lesního porostu, požadované přesnosti a hospodárnosti; zjišťují se v m³ bez kůry na pni.

c) v lesích ochranných se porostní zásoby zjišťují pomocí růstových tabulek,

b) v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem výběrným se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno,

d) v lesích zvláštního určení se porostní zásoby zjišťují obdobně jako v lesích hospodářských,

(12) Při průměrkování naplno se výpočet porostních zásob provede pomocí hmotových tabulek, popřípadě jednotných hmotových křivek s přesností ± 5 %. Intenzita a rozsah výběru zkusných ploch musí u statistických reprezentativních metod odpovídat stupni tloušťkové diferencovanosti lesního porostu tak, aby bylo dosaženo přesnosti ± 10 %.

(13) Pro všechny hospodářské soubory se zjišťuje průměrný mýtní přírůst (PMP), celkový průměrný přírůst (CPP), celkový běžný přírůst (CBP).

(14) Průměrný mýtní přírůst a celkový průměrný přírůst se zjišťuje pro hospodářský soubor jako celek pomocí růstových tabulek na základě plochy, zastoupení lesních dřevin, jejich průměrné bonity a zakmenění. Celkový běžný přírůst se zjišťuje obdobně podle věkových stupňů.

(1) V lesích je přípustná těžba při výchově a obnově lesních porostů v rozsahu a do výše stanovené lesními hospodářskými plány. Při stanovení výše těžeb se uplatňuje jako prvořadá rozšířená reprodukce, jako druhořadá těžební vyrovnanost, v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení musí těžební úprava zajistit především plnění ostatních funkcí lesů.

(2) Výše těžeb se odvozuje pro hospodářské soubory, přičemž plošně méně významné hospodářské soubory se sdružují nebo přiřazují k hospodářským souborům s obdobnými podmínkami.

(3) Celková těžba se skládá z obnovní (mýtní) těžby a těžby výchovné (předmýtní). V lesích s hospodářským způsobem výběrným se stanoví jen celková těžba. Údaje o těžbách se uvádějí v m³ bez kůry při pni (po zpracování).

Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby	Obnovní doba (roky)
	10	20	30	40	50
– 4	–	–	–	–	2
– 3	–	–	4	12	18
– 2	12	25	30	29	25
– 1	86	67	50	40	33
+ 1	100	100	88	67	50
+ 2	–	–	100	100	88
+ 3	–	–	–	–	100

(4) Výše obnovní těžby pro hospodářské soubory se z hlediska rozšířené reprodukce odvodí ve věkových stupních těmito těžebními procenty:

(5) K zajištění těžební vyrovnanosti se výše obnovních těžeb odvozená pro tři následující desetiletí podle odstavce 4 vyrovná v jednotlivých kategoriích lesů tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného vývoje těžeb dřevní hmoty a skladby věkových stupňů; porovná se s plochou normální paseky a s průměrným mýtním přírůstkem.

(6) Pokud se výše obnovních těžeb podle odstavce 5 v lesích hospodářských odchyluje o více než ± 5 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

(7) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se výše obnovních těžeb odvodí obdobně jako v lesích hospodářských a porovná se s výší těžeb potřebnou k zajištění funkčního poslání lesa. Pokud se tato výše obnovních odchyluje o víc než — 10 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

Těžební procento neobsahuje hmotu z těžby při rozčleňování lesních porostů.
(8) Výše výchovných těžeb se odvodí jako součet těžeb plánovaných v jednotlivých lesních porostech. K odvození výše výchovné těžby v jednotlivých lesních porostech se použije probírková intenzita (těžební procento) stanovená podle věkových stupňů a zakmenění:

Lesní dřevina	Zakmenění	Věk
		30	40	50	60	70	80	90	100
Smrk pro hospodářské souborv kyselé řady	1,0	30	23	20	19	17	16	15	14
	0,9	23	16	13	10	9	8	6	5
	0,8	18	10	6	3	1	—	—	—
	0,7	10	4	—	—	—	—	—	—
Smrk pro hospodářské soubory živné řady	1,0	26	20	17	14	13	12	11	10
	0,9	20	13	10	7	5	3	2	—
	0,8	13	7	3	—	—	—	—	—
	0,7	—	—	—	—	—	—	—	—
Jedle	1,0	38	31	24	18	15	12	10	8
	0,9	32	24	17	12	9	6	4	2
	0,8	26	18	11	6	3	—	—	—
	0,7	19	12	6	1	—	—	—	—
Borovice	1,0	22	16	13	10	8	7	5	5
	0,9	15	11	8	6	4	3	2	1
	0,8	8	5	3	1	—	—	—	—
	0,7	—	—	—	—	—	—	—	—
Dub	1,0	14	12	11	10	8	7	7	6
	0,9	11	9	7	6	4	3	2	2
	0,8	8	5	3	1	—	—	—	—
	0,7	4	2	—	—	—	—	—	—
Buk	1,0	32	27	23	19	16	14	12	11
	0,9	23	19	17	14	11	9	7	5
	0,8	15	13	11	9	7	4	2	—
	0,7	9	6	5	4	3	1	—	—

(9) Celková výše těžeb se zaokrouhlí v rozpětí ± 0,5 %.

(10) Při schvalování lesních hospodářských plánů se výše těžeb stanoví na základě součtu těžeb odvozených podle předchozích odstavců pro jednotlivé kategorie lesů.

(1) Provozní plánování stanoví způsoby budoucího obhospodařování lesů na základě potřeb společnosti, vyjádřených v dlouhodobých výhledech rozvoje odvětví, vytyčených provozních cílů a zjištěného stavu lesa. Přitom se přihlíží i k potřebám rozvoje oblastí lesů. Rozlišuje se rámcové plánování a podrobné plánování.

(2) Rámcové plánování se vypracuje pro hospodářské soubory. V jeho rámci se určí hospodářský tvar lesa, hospodářský způsob a jeho formy, obmýtní doba, obnovní doba a provozní cíle (cílové zastoupení lesních dřevin, cílová produkce dřevní hmoty, cílová výstavba, cílové zakmenění), dále způsoby zalesňování, výchovy a obnovy. Při vypracovávání rámcového plánování se vychází ze zásad uvedených v příloze, přičemž se bere ohled na zvláštnost přírodních podmínek, stavu lesa a funkčního zaměření zpracovávaného lesního hospodářského celku.

(3) Pro potřeby rámcového plánování se může vyhotovovat zejména průzkum ochrany a tvorby přírodního prostředí, ochrany lesů, ekonomických poměrů, meliorací lesů, mysliveckého hospodaření, dále je možno provést revizi průzkumu přírodních poměrů a revizi průzkumu lesní dopravní sítě.

(4) Podrobné provozní plánování vychází z rámcového plánování a konkretizuje je pro jednotlivé lesní porosty. Stanoví pro období platnosti lesního hospodářského plánu výši obnovní a výchovné těžby dřeva (ve hmotě podle lesních dřevin a v ploše celkem) včetně prořezávek, umístění těžeb v lesních porostech a jejich postup a naléhavost, úkoly a postup přeměn a převodů, potřebu a způsob meliorací lesních půd, úkoly obnovy lesa, popřípadě další hospodářská opatření podle místních podmínek.

(1) Sledováním rozvoje lesa se zjišťuje, jak se stav lesa přibližuje k vytyčeným cílům porovnáním stavů hospodářských souborů z nového a předchozího lesního hospodářského plánu a s cílovým uspořádáním hospodářských souborů.

(2) Sledováním dodržování základních principů hospodaření se zjišťuje, zda uživatelé lesů dodržují základní zásady hospodaření, princip maximálního, trvalého, bezpečného a efektivního poskytování užitků lesa.