ČÁST 1
§ 1
(1) Veřejný vodovod je soubor objektů a zařízení k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou a ke krytí potřeby vody pro národní hospodářství.
(2) K souboru objektů a zařízení veřejného vodovodu patří:
b) veřejné části vodovodních přípojek,
c) hydroforové stanice4) vybudované u vodního zdroje nebo u vodojemu jako samostatné objekty k zásobování obcí,
d) veřejné výtokové stojany,
e) hydranty.
(3) Za veřejný vodovod nebo jeho součást se nepovažují:
a) vodovody k samostatnému zásobování vodou jednotlivých závodů, objektů a zařízení a pro účely požární ochrany,
b) hydroforové stanice zásobující jednotlivé vyšší budovy nebo skupiny takových budov, popřípadě průmyslové nebo zemědělské závody a hydroforové stanice, které jsou součástí víceúčelových zařízení (energobloky apod.).
§ 2
(1) Veřejná kanalizace je soubor objektů a zařízení k odvádění, popřípadě i zneškodňování odpadních a srážkových vod z obcí a sídlišť.
(2) K souboru objektů a zařízení veřejné kanalizace patří:
a) veřejné stoky I. až III. kategorie1) a objekty na nich uložené v kolektorech nebo technických chodbách,2)
b) veřejné části kanalizačních přípojek,
c) kanalizační přečerpací stanice5) vybudované
1. na stokové síti,
2. na veřejné části kanalizační přípojky,
d) ve zvláštních případech úchytné příkopy.
(3) Za veřejnou kanalizaci nebo její součást se nepovažují:
a) samostatné kanalizace k odvádění odpadních a srážkových vod z jednotlivých závodů, objektů a zařízení,
b) kanalizační přečerpací stanice umístěné na nemovitostech připojených na veřejnou kanalizaci, vybudované pro skupiny objektů, které pro odvádění odpadních vod vyžadují výstavbu vlastní stokové sítě, popřípadě vybudované pro jednotlivé nemovitosti.
§ 2a
(1) Vodovodní přípojka je potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodu do nemovitosti až těsně za vodoměr (hlavní vodoměr), popřípadě těsně před hlavní uzávěr vody pro nemovitost, není-li vodoměr osazený.
(2) Vodovodní přípojka z veřejného vodovodu je vodohospodářským dílem:
a) slouží-li k dodávání vody do výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) zásobuje-li vodou skupinu objektů, pokud jejich zásobování vyžaduje výstavbu vlastního systému rozvodných řadů,
c) vede-li k objektům, pro něž je vybudováno zařízení k zesilování tlaku vody (hydroforová stanice apod.),
d) je-li delší než 100 m a slouží-li k dodávce vody v denním průměrném množství větším než 0,5 l/sec.
(3) Kanalizační přípojka je potrubí, kterým se odvádějí odpadní vody z místa vyústění vnitřní kanalizace5a) až po zaústění do stokové sítě veřejné kanalizace.
(4) Přípojka k veřejné kanalizaci je vodohospodářským dílem:
a) slouží-li k vypouštění odpadních vod z výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) odvádí-li odpadní vody ze skupiny objektů, pokud jejich odvádění vyžaduje výstavbu vlastní stokové sítě,
c) slouží-li k vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší přípustné míry znečištění vyžadují předchozí čištění a mohou být vypouštěny do veřejné kanalizační sítě jen s povolením vodohospodářského orgánu,
d) je-li delší než 100 m a její světlost je větší než 20 cm.
§ 2b
(1) Vodovodní a kanalizační přípojka se dělí na veřejnou a domovní část. Domovní část přípojky je část, která je na připojené nemovitosti, pokud dále není stanoveno jinak.
(2) Za připojenou nemovitost se považuje objekt, ve kterém se hospodaří s vodou a k němu patřící pozemky, které s ním tvoří souvislý celek anebo které s tímto pozemkem účelově souvisí (dále jen „souvislý celek“).5b)
(3) Veřejná část vodovodní nebo kanalizační přípojky se určuje podle těchto zásad:
Před vydáním stavebního povolení v případech neřešených v písmenech a) až d) se může správce za účasti budoucího uživatele dohodnout na dělení přípojky jinak.
Před vydáním stavebního povolení v případech neřešených v písmenech a) až d) se může správce za účasti budoucího uživatele dohodnout na dělení přípojky jinak.
a) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na vodovodní řad nebo uliční stoku (dále jen „rozváděcí potrubí“) na veřejném prostranství,5c) je veřejnou částí přípojky ta část, která je uložena na tomto veřejném prostranství, až po místo, kde toto veřejné prostranství poprvé opouští,
b) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a celá je na něm i uložena, je veřejnou částí přípojky její část v délce maximálně 2 m od rozváděcího potrubí,
c) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a není na něm celá uložena, je veřejnou částí přípojky její část od rozváděcího potrubí po hranici připojené nemovitosti,
d) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na hranici veřejného prostranství a jiného než veřejného prostranství, určuje se veřejná část přípojky podle písmene a) až c), v závislosti na tom, kam přípojka odbočuje, a na tom, na kterém pozemku je nebo není celá uložena.
(4) Dělení přípojky určené nebo dohodnuté podle předchozího odstavce se nemění ani při změně charakteru pozemků.
ČÁST 2
§ 3
Organizace, které vykonávají právo hospodaření s veřejnými vodovody, veřejnými kanalizacemi a jejich soustavami (dále jen „správce“), jsou povinny soustavně zabezpečovat potřebné kapacity veřejného vodovodu a veřejné kanalizace, jakož i vytvářet předpoklady a podmínky (např. včasnou údržbou) pro jejich hospodárný a bezporuchový provoz v souladu s technickými normami; dojde-li k poruše veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace, je správce povinen bez průtahu zajistit provedení jejich oprav.
§ 4
(1) Správce je povinen vyznačit podzemní vedení veřejného vodovodu a veřejné kanalizace podle skutečného provedení stavby6) graficky na mapách velkého měřítka7), a to polohu, výšku, jakož i jejich popis a jejich změny. K tomu poskytne8) investor stavby správci potřebné části dokumentace.
(2) Správce je oprávněn umístit na budovách, plotech, ohradách, pozemcích apod. orientační označení (tabulky, tyče apod.) a je povinen tato označení udržovat v řádném stavu a v souladu s technickými normami; při umisťování na pozemních komunikacích, popřípadě na pozemcích k nim patřících, je třeba souhlasu správce pozemní komunikace. Vlastník nebo organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem anebo uživatel, který má potřebné právo anebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů (dále jen „vlastník“) nemovitosti nemá nárok na náhradu za toto omezení.
§ 5
(1) Správce je povinen na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení), s níž jsou spojeny zemní práce, poskytnout mu podklady a údaje o umístění podzemního potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace v prostoru staveniště, popřípadě jeho okolí, pokud by v něm mohlo dojít k poškození těchto potrubí zemními pracemi.
(2) V jednotlivých případech může správce na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení) za úplatu zakreslit směrově a výškově podzemní potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace do jeho dokumentace nebo je směrově a výškově vytyčit v terénu.
(3) Investor nových úprav terénu, u pozemních komunikací jen pokud jde o nové stavby, rekonstrukce a velké opravy, je povinen po dohodě se správcem provést neprodleně na svůj náklad přizpůsobení poklopů, vstupů do šachet, šoupátkových hrnců a jiných zařízení objektů veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace úrovni nově upraveného terénu, stavby nebo pozemní komunikace.
§ 6
(1) Bez souhlasu správce nelze na zařízeních veřejného vodovodu a veřejné kanalizace nic upravovat nebo měnit.
(2) Manipulovat se zařízením veřejného vodovodu a veřejné kanalizace mohou jen ti, kteří jsou k tomu správcem určeni.
(3) Přeložky veřejných vodovodních a kanalizačních zařízení mohou být provedeny jen na základě povolení vodohospodářského orgánu, popřípadě na základě povolení jiného příslušného orgánu státní správy.
§ 7
(1) Odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi do povrchových vod se uskutečňuje výústným objektem umístěným do svahu anebo při dně koryta vodního toku. Správce je povinen udržovat výústný objekt podle podmínek stanovených vodohospodářským orgánem.
(2) Výústný objekt s uzávěry a odlehčovacími objekty musí být správcem zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
(3) Uzávěry stokové sítě, které zabezpečují ochranu území před povodněmi, je správce povinen obsluhovat v době povodňové aktivity podle povodňových plánů, popřípadě podle pokynů povodňových orgánů.
§ 8
Správce je povinen
a) sledovat jakost a měřit množství odpadních vod vypouštěných z veřejné kanalizace do vod povrchových a dbát, aby nepřesáhly hodnoty stanovené v povolení vodohospodářského orgánu podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona,
b) pravidelně kontrolovat, zda za bezsrážkových průtoků nepřetéká z dešťových výústí odpadní voda přímo do recipientu, a zjištěné závady urychleně odstranit.
§ 9
Pracovníci pověření správcem jsou oprávněni vstupovat na nemovitost připojenou na veřejný vodovod nebo na veřejnou kanalizaci za účelem zjištění a odstranění havarijních a jiných poruch na veřejném vodovodu nebo veřejné kanalizaci, zjištění stavu vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, spotřeby vody, chodu vodoměru a kontrolního měření množství a jakosti vypouštěných vod. Pokud je k tomu zapotřebí povolení podle zvláštních předpisů, je pověřený pracovník povinen se tímto povolením prokázat vlastníku nemovitosti, připojené na veřejný vodovod nebo na veřejnou kanalizaci, který je oprávněn se těchto kontrol zúčastnit.
ČÁST 3
§ 10
(1) Nemovitosti se připojí na veřejný vodovod, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudovaného veřejného vodovodního řadu a umožňuje-li kapacita veřejného vodovodu připojení nemovitostí.
(2) Nemovitosti, ve kterých vznikají odpadní vody, připojí se na veřejnou kanalizaci, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudované uliční stoky veřejné kanalizace a umožňuje-li připojení kapacita veřejné kanalizace a podmínky kanalizačního řádu.9) Není dovoleno zřizovat žumpy a vsakovací jímky na samostatné odstraňování odpadních vod z nemovitostí, které je možno připojit na veřejnou kanalizaci.
(3) Nemovitosti se připojují na veřejný vodovod vodovodní přípojkou a na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou. Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná vodovodní nebo kanalizační přípojka. Výjimečně se souhlasem správce lze zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více vodovodních nebo kanalizačních přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost, o odběr vody v rozdílné ceně, o odběr pro požární účely apod.
§ 10a
(1) Investorem nově budované vodovodní anebo kanalizační přípojky je vlastník, který se na veřejný vodovod anebo veřejnou kanalizaci připojuje, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.11)
(2) Náklady vzniklé při opravě nebo rekonstrukci vodovodní anebo kanalizační přípojky se rozdělí podle skutečně vzniklých nákladů na veřejnou a domovní část přípojky mezi správce a vlastníka; pokud důvodem rekonstrukce je uskutečnění úprav vnitřního vodovodu anebo vnitřní kanalizace anebo pokud opravy a rekonstrukce jsou vyvolány nesprávným provozem vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, hradí je celé vlastník.
(3) Vlastníci objektů určených k asanaci na základě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby jsou povinni zajistit odstranění vodovodní a kanalizační přípojky na svůj náklad, přičemž způsob jejího odstranění musí být dopředu dohodnut se správcem.
§ 10b
Správce je účastníkem řízení v řízení o vydání stavebního povolení vodovodní a kanalizační přípojky; přitom sleduje, zda byly splněny podmínky, které uplatňoval ve svém vyjádření k předložené projektové dokumentaci. Je-li přípojka kolaudována, je správce povinen převzít její veřejnou část.
§ 10c
(1) Právo hospodaření k veřejné části vodovodní anebo kanalizační přípojky vybudované státní socialistickou organizací se převádí správci bezplatně.
(2) Při převodech veřejných částí vodovodních anebo kanalizačních přípojek vybudovaných jinými organizacemi než státními nebo občany se postupuje podle hospodářského zákoníku a občanského zákoníku.11a) Součástí hospodářské smlouvy nebo písemné dohody o převodu je údaj o hodnotě převáděného majetku.
§ 11
(1) Investor domovní části vodovodní přípojky je povinen oznámit správci předpokládané množství vody, které bude odebíráno z veřejného vodovodu, a investor domovní části kanalizační přípojky je mu povinen oznámit údaje o množství a jakosti odpadních vod, které bude vypouštěno do veřejné kanalizace.
(2) Umístění vodovodní přípojky a vodoměru na její domovní části, popřípadě umístění kontrolní měrné šachty na domovní části kanalizační přípojky určí správce.
(3) Připojení vodovodní přípojky na veřejný vodovodní řad nebo kanalizační přípojky na stoku veřejné kanalizace může provést správce nebo s jeho souhlasem stavební organizace.
(4) Část pozemku nad veřejnou částí vodovodní a kanalizační přípojky o šířce 1,5 m musí být upravena tak, aby bylo možno veřejnou část přípojky opravit; tato úprava se nevyžaduje na pozemních komunikacích. Dále musí být zajištěn přístup k důležitým zařízením vodovodní a kanalizační sítě (např. k požárním hydrantům, hlavním uzávěrům apod.).
§ 12
(1) Na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci může se připojit jen nemovitost, na níž vybudovaný vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace odpovídá technickým normám.12)
(2) Před připojením nemovitosti na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci musí být vnitřní vodovod a vnitřní kanalizace prohlédnuta a přezkoušena organizací oprávněnou k provádění stavebních prací. Zápis o přezkoušení a stavební výkres vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace předloží vlastník nemovitosti správci.
(3) K provedení úprav na vnitřním vodovodu, kterými se podstatně mění dosavadní podmínky odběru vody z veřejného vodovodu nebo podmínky vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do veřejné kanalizace, je třeba souhlasu správce.
(4) Odpojit nemovitost z veřejného vodovodu nebo z veřejné kanalizace může správce nebo s jeho souhlasem a podle jeho podmínek vlastník nemovitosti.
§ 13
Hydroforové stanice, které nejsou součástí veřejného vodovodu, lze zřídit a připojit na veřejný vodovod vodovodní přípojkou jen se souhlasem správce a podle jeho podmínek.
§ 14
(1) Vodoměrná šachta je součástí vnitřního vodovodu. Zřizuje ji na připojované nemovitosti její vlastník.
(2) Vodoměrná šachta musí být vybudována tak, aby byla chráněna proti vnikání vody, plynů a nečistot; musí být odvodněna, větratelná a bezpečně přístupná.
(3) Podmínky pro vybudování vodoměrné šachty určí správce. Vyžaduje-li to řádný a bezpečný provoz veřejného vodovodu, může správce požadovat od vlastníka nemovitosti zřízení, přestavbu, popřípadě zrušení vodoměrné šachty, i když se neruší vodovodní přípojka.
§ 15
Kanalizační přečerpací stanice, které nejsou součástí veřejné kanalizace, lze zřídit a připojit na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou jen se souhlasem správce a podle jeho podmínek.
ČÁST 4
§ 16
(1) Správce, který dodává vodu z veřejného vodovodu (dále jen „dodavatel“), zabezpečuje dodávku vody v souladu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod, stanovenými touto vyhláškou a technickými normami.
(2) Vlastník nemovitosti, pro niž se dodává voda z veřejného vodovodu (dále jen „odběratel“), může odebírat vodu do sjednané výše, a není-li výše odběru sjednána, podle skutečné potřeby; přitom musí dbát předpisů a opatření vydaných k zajištění správné funkce vnitřního vodovodu a jeho součástí a řídit se pokyny dodavatele.
(3) Nedodrží-li odběratel podmínky odběru, je dodavatel oprávněn v případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. d) až j) omezit nebo přerušit dodávku vody.
(4) Dodavatel není povinen splnit požadavky odběratele na dobu dodávky, množství, tlaku, odlišné kvality vody, které přesahují možnosti dodávky vody stávajícími zařízeními veřejného vodovodu. Splnění těchto požadavků si zajišťuje odběratel vlastním nákladem a vlastním zařízením po schválení dodavatele.
§ 17
Odběr vody z veřejného vodovodu měří dodavatel vodoměrem, přivádí-li se voda z veřejného vodovodního řadu do nemovitosti vodovodní přípojkou. Rozsah vody odebrané pro různé účely, za které se úplata platí podle různých sazeb, se měří pro každou úplatu zvláštním vodoměrem, který si zajišťuje odběratel; nelze-li takové měření provádět, zjišťuje se množství podle ročních směrných čísel spotřeby vody uvedených v příloze k této vyhlášce. Rozhodne-li se dodavatel osadit na vodovodní přípojku, z níž se dosud odběr vody neměřil, vodoměr, je odběratel povinen provést podle jeho pokynů a technických norem potřebné úpravy vnitřního vodovodu.
§ 18
(1) Odběr vody z hydrantů, s výjimkou odběru pro požární potřeby, který požární útvar dodatečně ohlásí, se měří podle podmínek dodavatele; v případech, kdy dodavatel umožní krátkodobé odběry vody pro provozní účely, měří se odběr vody vodoměrem na hydrantovém nástavci.
(2) Odběr vody z veřejných výtokových stojanů, zřizovaných výjimečně v případech, kdy není účelné zřizovat vodovodní přípojky k jednotlivým nemovitostem, se měří vodoměrem nebo se jeho výše určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody.
§ 19
Podle ročních směrných čísel spotřeby vody se určí výše odběru vody ve všech případech, kde není osazen vodoměr.
§ 20
(1) Vodoměr je ve správě dodavatele, který provádí jeho osazení (montáž), údržbu a může jej kdykoliv na svůj náklad vyměnit.
(2) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních předpisů.14) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů vodoměru, je oprávněn požádat dodavatele o přezkoušení vodoměru. Dodavatel je povinen do 30 dnů ode dne doručení oznámení odběratele zajistit zkoušku vodoměru, která se provede podle technické normy.15) Výsledek oznámí dodavatel neprodleně odběrateli.
(3) Zjistí-li se při zkoušce vodoměru vyžádané odběratelem, že
(4) Žádost o přezkoušení vodoměru nezbavuje odběratele povinnosti zaplatit ve stanovené lhůtě úplaty. Nelze-li přesně zjistit výši odběru vody za dobu poruchy vodoměru, vypočte se podle odběru ve stejném období minulého roku. Jde-li o nový odběr nebo změnu v odběrových poměrech, určí se výše tohoto odběru podle ročních směrných čísel spotřeby vody.
§ 21
(1) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr16) (např. pro ubytovnu, prodejnu, výrobnu apod. umístěnou v obytném domě); osazení tohoto vodoměru oznámí dodavateli.
(2) Osadí-li podružný vodoměr u odběratele dodavatel, je tento vodoměr ve správě dodavatele a může být z důvodů provozu veřejného vodovodu kdykoliv odběrateli vyměněn nebo odebrán na náklad dodavatele.
(3) Výše odběru vody pro nemovitost se určuje podle odpočtu na vodoměru.
§ 22
(1) Odběratel je povinen umožnit dodavateli přístup k vodoměru a hlavnímu uzávěru vody, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit dodavateli závady v měření, jakož i poruchy vnitřního vodovodu.
(2) Odběratel je povinen neprodleně odstranit překážky, které znemožňují odečítání na hlavním vodoměru, zejména neodkladně provést opatření proti zaplavení prostoru, v němž je vodoměr umístěn.
§ 23
(1) Dodávka vody je splněna přechodem vody ze zařízení veřejného vodovodu do zařízení odběratele.
(2) Při dodávání vody vodovodními přípojkami je dodávka splněna
a) průtokem vody hlavním vodoměrem, je-li osazen,
(3) Pokud není dohodnuto mezi dodavatelem a odběratelem jinak, platí, že je sjednána dodávka vody jakosti pitné vody.17)
(4) Odběratel je povinen zajistit u podružně připojených uživatelů zachovávání všech předpisů týkajících se odběrů a hospodaření vodou z veřejných vodovodů.
§ 24
(1) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku vody z veřejného vodovodu
a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací,
b) z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),
c) při havárii na vodovodní síti nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-li nebezpečí z prodlení,
d) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení nebo způsob odběru předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob nebo majetek, popřípadě způsobit mimořádný pokles nebo kolísání tlaku vody u jiných odběratelů,
e) zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k měřicím přístrojům,
f) bylo-li u odběratele zjištěno připojení vodovodní přípojky bez souhlasu dodavatele,
g) neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřním vodovodu nebo závady ovlivňující měření nebo neučinil-li opatření k ochraně vodoměru a hlavního uzávěru vody,
h) přenechá-li odběratel vodu bez souhlasu dodavatele dalšímu uživateli,
i) odebírá-li odběratel větší než sjednané množství vody, je-li množství sjednáno,
j) nezaplatil-li odběratel úplaty za odběr vody po dvě po sobě jdoucí zúčtovací období ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu dodavatel stanovil s upozorněním, že jinak přeruší dodávku,
(2) Dodavatel je povinen omezení nebo přerušení dodávky vody oznámit vhodným způsobem odběrateli, a to alespoň 15 dnů předem s výjimkou přerušení dodávky z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d), kdy učiní oznámení nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu k omezení nebo přerušení dodávky vody.
(3) Po odstranění závad nebo příčin, pro které dodávka byla omezena nebo přerušena, je dodavatel povinen dodávku vody obnovit.
(4) Dodavatel je povinen přerušit dodávku vody, požádá-li o to odběratel z důvodu odstranění závad na domovní části vodovodní přípojky.
§ 25
(1) Při odběrech vody z veřejného vodovodu uskutečněných:
a) bez smlouvy s dodavatelem,
b) v rozporu se smlouvou, k nimž dojde,
účtují se tyto odběry vody ve výši úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů za množství odebrané vody zjištěné technickým propočtem, přičemž se vychází ze světlosti potrubí, z prokázané nebo předpokládané doby odběru vody a účelu, k němuž bylo vody použito.
účtují se tyto odběry vody ve výši úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů za množství odebrané vody zjištěné technickým propočtem, přičemž se vychází ze světlosti potrubí, z prokázané nebo předpokládané doby odběru vody a účelu, k němuž bylo vody použito.
1. odebírá-li odběratel vodu k jiným účelům nebo ve větším množství, než bylo sjednáno,
2. provedl-li odběratel taková opatření, aby vodoměr buď odběr nezaznamenával nebo jej zaznamenával nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li vědomě nesprávně upraveného vodoměru anebo jestliže vodoměr poškodil, poškodil jeho plombu nebo neohlásil jeho nahodilé poškození do tří dnů po tom, kdy je zjistil, a dále vodoměru používal,
(2) K částkám za odběr takto stanoveným se připočtou náklady spojené se zjišťováním případů odběrů uvedených v odstavci 1, nejméně však 50 Kčs.
§ 26
(1) V případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. a) až c), které brání dodávkám vody, má dodavatel povinnost náhradního plnění (např. dovážením pitné vody v cisternách), a to v rozsahu nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou v dosažitelné vzdálenosti a v cenách pro fakturování úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů.
(2) Po dobu nouzového zásobování vodou nelze odběr vody fakturovat ve výši směrných čísel spotřeby vody; odběrateli se fakturuje pouze množství vody skutečně dodané při náhradním plnění. Toto množství je dodavatel oprávněn rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém odebírali vodu ve stejném období minulého roku.
(3) Odběratel spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního plnění dodávky vody.
§ 27
(1) Dodavatel neodpovídá za škody vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu nebo na veřejné části vodovodní přípojky nebo při přerušení dodávky elektrické energie pro čerpací stanice, popřípadě při nedostatku pitné vody, či pro některý další důvod, kdy je dodavatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit.
(2) Dojde-li k poruše zařízení veřejného vodovodu, je dodavatel povinen zabezpečit provedení opravy; stejnou povinnost má odběratel při poruše svých zařízení (vnitřní vodovod, domovní část přípojky).
(3) Odběratel nesmí přímo spojovat vnitřní vodovod připojený na veřejnou vodovodní síť s potrubím zásobovaným z jiného zdroje (např. z vlastního hydroforu, zásobní nádrže apod.) a přívod vody přes spotřebič spojovat s potrubím, jímž se odvádí odpadní voda. K propojení vnitřního rozvodného potrubí přivádějícího vodu z různých přípojek je třeba souhlasu dodavatele. Odběratel je povinen i v ostatních případech dodržovat technické normy.20)
ČÁST 5
§ 28
(1) Veřejnou kanalizací mohou být odváděny jen vody v jakosti a množství podle podmínek kanalizačního řádu, popřípadě podle povolení vydaného vodohospodářským orgánem.21)
(2) Vlastník nemovitosti, popřípadě její části a zařízení, v nichž vznikají odpadní vody (dále jen „odběratel“), může je připojit na veřejnou kanalizaci pouze kanalizační přípojkou.
(3) Jestliže kanalizační přípojka je vodohospodářským dílem, musí mít šachtu na kontrolní měření množství odpadní vody a odběr jejích vzorků. Šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.
(4) Správce, který odvádí odpadní vodu veřejnou kanalizací (dále jen „dodavatel“), je povinen kontrolovat měření množství a jakosti předčištěných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, aby odpovídaly hodnotám kanalizačního řádu.
§ 29
(1) Odpadní vodu vypouštěnou do veřejné kanalizace a jí odváděnou měří odběratel svými měřicími zařízeními, dohodnutými s dodavatelem, zpravidla v místě, kde odpadní voda vypouštěná z nemovitosti přechází ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele, je-li to technicky možné. Měřicí zařízení může být také umístěno v nejbližší šachtě veřejné stoky nebo v měrném profilu, popřípadě v jiném místě, na kterém se dodavatel s odběratelem dohodnou.
(2) Stálá měřicí zařízení musí být ověřena a udržována ve stavu schopném provozu. Druh měřicího zařízení a jeho velikost musí odpovídat průtoku, jakosti vypouštěné vody a způsobu jejího odtoku podle technické normy.22)
(3) Jestliže dodavatel má pochybnosti o správnosti měření, požádá písemně odběratele o přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen do 30 dnů od doručení žádosti zajistit zkoušku měřicího zařízení; zjistí-li se zkouškou, že měřicí zařízení je vadné, je odběratel povinen je vyměnit za správné.
(4) Zkouška měřicího zařízení se provádí podle zvláštních předpisů.14) Zjistí-li se zkouškou, že údaje měřicího zařízení se
a) neodchylují od skutečnosti více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, hradí náklady spojené se zkouškou dodavatel,
b) odchylují od skutečných hodnot více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, provede se majetkoprávní vypořádání vzniklých rozdílů úplat za odvádění odpadních vod; náklady na přezkoušení a výměnu měřicího zařízení hradí odběratel.
§ 30
(1) Pokud není množství vypouštěné vody měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští do veřejné kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů.
(2) Jestliže odběratel vodu odebranou z veřejného vodovodu zčásti spotřebuje a nevypouští ji do veřejné kanalizace (např. pivovary, sodovkárny, zahradnictví a jiné podniky), zjistí se množství vypouštěné vody odborným výpočtem podle výkazů a technických propočtů předložených odběratelem a prověřených dodavatelem, pokud se nedohodl předem dodavatel s odběratelem jinak.
(3) Vypouští-li odběratel do veřejné kanalizace vodu z jiných zdrojů než z veřejného vodovodu (např. z vlastních studní, z vodních toků aj.) a není-li možno zjistit vypouštěné množství vody vždy měřením nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody, zjistí dodavatel množství vypouštěné vody odborným výpočtem, popřípadě zjištěním na místě samém. Odběratel je povinen za tím účelem předložit dodavateli požadované technické propočty a ukazatele.
(4) V případě havárie vnitřního vodovodu, která způsobí únik vody mimo veřejnou kanalizaci, poskytne dodavatel odběrateli dobropis za množství vody zjištěné na základě kontrolního odečtu spotřeby vody, provedeného po odstranění havárie. Odběratel však musí prokázat a technicky zdůvodnit únik a množství vody neodvedené kanalizací.
(5) Nelze-li přesně zjistit množství vypouštěné vody za dobu poruchy měřicího zařízení, určí se toto množství odborným výpočtem.
§ 31
Odvádění vod veřejnou kanalizací je splněno okamžikem přechodu vypouštěné vody ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele, tj. v místě, kde domovní část kanalizační přípojky přechází v její veřejnou část.3)
§ 32
(1) Odběratel může vypouštět do veřejné kanalizace odpadní a srážkové vody za podmínek kanalizačního řádu podle skutečné potřeby, pokud není omezen výší povoleného množství při dodržování mezní hodnoty jejich znečištění stanovené kanalizačním řádem nebo povolením vodohospodářského orgánu podle § 24 odst. 3 vodního zákona.
(2) V místech, kde je vybudována veřejná kanalizace, avšak není vybudován veřejný vodovod, je odběratel povinen dohodnout se s dodavatelem o odvádění odpadních vod a o způsobu jejich měření.
§ 33
(1) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací
a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,
b) z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),
c) při havárii v provozu kanalizační sítě, bránící odvádění vod, nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-li nebezpečí z prodlení,
d) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob a majetku,
e) zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k zařízením vnitřní kanalizace a jejich kontrole,
f) bylo-li u odběratele zjištěno vypouštění odpadních vod
g) bylo-li u odběratele zjištěno připojení kanalizační přípojky bez souhlasu dodavatele,
h) neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřní kanalizaci.
(2) Omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je dodavatel povinen s výjimkou případů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) oznámit způsobem v místě obvyklým 15 dnů předem. V případech uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodavatel oznámí odběrateli omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod dodatečně, nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu pro omezení nebo přerušení.
(3) Odvádění odpadních vod, které bylo omezeno nebo přerušeno, je dodavatel povinen obnovit po odstranění závad, pro které bylo odvádění odpadních vod omezeno nebo přerušeno.
§ 34
(1) Při vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace,
zjišťuje se množství vypouštěné odpadní vody technickým propočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané nebo předpokládané doby vypouštění.
zjišťuje se množství vypouštěné odpadní vody technickým propočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané nebo předpokládané doby vypouštění.
a) bez smlouvy s dodavatelem,
b) které je v rozporu se smlouvou,
1. vypouští-li odběratel odpadní vody v jiném množství nebo v jiné jakosti, než bylo sjednáno,
2. provedl-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení vypouštěné vody nezaznamenávalo nebo je zaznamenávalo nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li odběratel vědomě nesprávně upraveného zařízení anebo jestliže měrné zařízení poškodil nebo neohlásil jeho poškození do tří dnů ode dne, kdy poškození zjistil,
(2) K částkám účtovaným za takto stanovená množství vypouštěných odpadních vod se připočtou náklady spojené se zjišťováním případů uvedených v odstavci 1, nejméně však částka 50 Kčs.
§ 35
(1) Dodavatel neodpovídá odběrateli za škody vzniklé poruchou na veřejné kanalizaci, popřípadě na veřejné části kanalizační přípojky nebo za škody, k nimž došlo omezením nebo přerušením odvádění odpadních vod podle ustanovení § 33 této vyhlášky.
(2) Odběratel je povinen udržovat domovní část kanalizační přípojky, vnitřní kanalizaci a ostatní zařízení sloužící k odvádění a měření odpadních vod, která jsou v jeho správě, ve stavu schopném provozu, přičemž je povinen dodržovat ustanovení technických norem;24) dojde-li k zanesení kanalizační přípojky provozem vnitřní kanalizace, které brání odtoku odpadních vod, je dodavatel povinen na náklady odběratele závadu odstranit.
(3) Po dobu, po kterou pro poruchu veřejné kanalizace nelze vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace a odvádět je jí, nesmí dodavatel fakturovat úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací, včetně jejich případného vyčištění.
§ 36
(1) Dojde-li k poruše veřejné kanalizace živelní pohromou, havárií na kanalizační síti, kanalizačních objektech nebo při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací na nich, které brání odvádění odpadních a srážkových vod, je dodavatel povinen zajistit náhradní odvádění odpadních vod (např. provizorním přečerpáváním odpadních vod, omezením dodávky vody a zřízením obtoku), a to v cenách pro fakturování úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací.
(2) Po dobu náhradního odvádění odpadních vod se odběrateli fakturuje pouze množství skutečně odváděné odpadní vody. Dodavatel je oprávněn toto množství rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém vypouštěli odpadní vody ve stejném období minulého roku.
(3) Odběratel v případech vyžadujících náhradní plnění spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního odvádění odpadních vod.
ČÁST 6
§ 37
(1) Odběratel je povinen platit dodavateli úplatu za dodávání pitné nebo užitkové vody z veřejných vodovodů pro nemovitost k jakémukoliv účelu (dále jen „vodné“) a za odvádění, popřípadě zneškodnění odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací (dále jen „stočné“); tato úplata se však nevztahuje na odvádění srážkových vod z kanalizačního systému veřejné komunikace.
(2) Způsob výpočtu vodného se stanoví součinem odebraného množství vody změřeného vodoměrem, a není-li vodoměr osazen, podle ročních směrných čísel spotřeby vody a ceny za 1 m3 vody. Ceny se určují podle cenového předpisu.25)
(3) Způsob výpočtu stočného se stanoví součinem měřeného nebo podle § 30 předpokládaného množství odpadní vody vypouštěné kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace a ceny za 1 m3 vypouštěné vody, stanovené cenovým předpisem.25)
(4) Za vodu odebranou z veřejných výtokových stojanů, pokud se neměří vodoměrem, platí odběratel vodné vypočtené podle ročních směrných čísel spotřeby vody, snížené o 50 %, je-li stojan vzdálen do 100 m, a o 70 %, je-li stojan vzdálen více než 100 m od nemovitosti odběratele.
(5) Vypouští-li se z nemovitosti do veřejné kanalizace pouze srážková voda, stanoví se stočné ve výši 30 % stočného za množství vody dodané z veřejného vodovodu, předpokládané pro případ, že by do nemovitosti byla zavedena voda z veřejného vodovodu. Je-li nemovitost napojena na veřejný vodovod, stanoví se stočné v plné výši.
(6) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany za vodu odebranou z veřejného vodovodu a vypouštěnou do veřejné kanalizace v souvislosti s výkonem požární ochrany a cvičením s hasicími přístroji.
§ 38
(1) Pokud pro některý druh spotřeby vody není v příloze k této vyhlášce uvedeno roční směrné číslo spotřeby vody, vypočte se spotřeba vody pro placení vodného paušálem samostatně podle ukazatelů jako je vybavenost objektu, délka pracovní nebo provozní doby, technologie výroby apod.
(2) Má-li být odběrateli účtováno vodné a stočné podle různých cen za 1 m3, je odběratel povinen dodavateli každoročně písemně nejpozději do 20. prosince oznámit rozdělení odebrané vody podle těchto cen. Nového oznámení není třeba, jestliže proti údajům sděleným odběratelem v posledním oznámení nedošlo ke změnám. Odběratel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit též každou podstatnou změnu v rozdělení odběru vody podle cen (sazeb), k níž dojde během roku. Dodavatel přihlíží k oznámené změně při první fakturaci vodného a stočného po oznámení; je oprávněn oznámení přezkoušet a při fakturaci vycházet z výsledků přezkoušení.
ČÁST 7
§ 39
(1) Dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi se fakturují a platí podle zvláštního předpisu.26)
(2) Voda odebraná dodavatelem z jiného veřejného vodovodu nebo odpadní voda převedená z jiné veřejné kanalizace se hradí správcům těchto zařízení ve výši nákladů potřebných k výrobě (čištění), rozvodu a provozu zařízení, z nichž se voda odebírá nebo převádí, a to v přímé závislosti na množství jednotek odebrané nebo odváděné vody.
(3) Je-li odpadní voda odběratelem dovážena přímo do čistírny odpadních vod (např. v cisternách) a je pouze čištěna, bude dodavatel účtovat odběrateli jen skutečné náklady spojené s čištěním odpadních vod.
§ 40
(1) Vztahy vzniklé mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací se dále řídí občanským zákoníkem, je-li odběratelem občan nebo organizace jiná než socialistická.
(2) Jestliže odběratelem je socialistická organizace, pro vztahy vzniklé mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací neplatí ustanovení § 3, § 16 odst. 3 a 4, § 23, 24, 25, 26, § 27 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 2, § 33 až 35 a § 39. Tyto vztahy se řídí hospodářským zákoníkem a základními podmínkami dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění vod veřejnými kanalizacemi.27)
§ 40a
(1) Organizace i občané jsou povinni uspořádat vztahy vyplývající z vlastnictví nebo práva hospodaření k vodovodním a kanalizačním přípojkám v souladu s touto vyhláškou do 31. prosince 1990.
(2) Organizace i občané jsou povinni při předání veřejné části přípojky odevzdat správci jedno vyhotovení dokumentace skutečného provedení přípojky s vyznačením její veřejné a domovní části na snímku pozemkové mapy.
(3) Pokud nebyla odevzdána dokumentace podle předchozího odstavce nebo pokud není přípojka ve stavu schopném provozu, nebo neodpovídá technickým normám, je správce oprávněn převzetí přípojky odmítnout.
(4) Do doby předání veřejných částí vodovodních a kanalizačních přípojek jsou povinni dosavadní vlastníci zajišťovat jejich řádnou údržbu a provoz.
§ 41
Zrušují se:
1. vyhláška č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 74/1960 Sb., vládního nařízení č. 99/1966 Sb. a vyhlášky č. 141/1969 Sb.,
2. směrnice č. 112/1955 Ú. l. k provedení vyhlášky č. 58/1954 Ú. l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 141/1969 Sb.,
3. směrnice o správě, provozu, údržbě, plánování a financování skupinových vodovodů čj. 762-52 637/1961 ze dne 4. 9. 1961 (Věstník MZLVH 1961, poř. č. 95), jejichž další platnost byla oznámena v částce 31/1966 Sb.
§ 42
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979.
Příloha k vyhlášce č. 144/1978 Sb.
Roční směrná čísla spotřeby vody
Roční směrná čísla spotřeby vody
| Položka č. | Druh spotřeby vody | Roční směrné č., popř. jiný ukazatel spotřeby vody |
|---|---|---|
| I. BYTOVÝ FOND | ||
| byty | ||
| na jednoho obyvatele bytu | ||
| 1. | v domech pouze s výtoky | 16 m3 |
| 2. | v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ) | 25 m3 |
| 3. | je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu) | 31 m3 |
| 4. | je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva | 41 m3 |
| 5. | je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem | 46 m3 |
| 6. | je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) a centrální přípravou teplé vody | 56 m3 |
| 7. | rekreační chaty | |
| na jednoho obyvatele rekreační chaty spotřeba se vypočte jako u položek 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána | ||
| II. VEŘEJNÉ BUDOVY | ||
| (kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) | ||
| kancelářské budovy | ||
| na jednoho pracovníka | ||
| 8. | v budově pouze s výtoky a WC | 14 m3 |
| 9. | v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery | 20 m3 |
| školy | ||
| na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů | ||
| 10. | v budově pouze s výtoky | 4 m3 |
| 11. | v budově pouze s výtoky a WC | 6 m3 |
| mateřské školy s denním provozem na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) | ||
| 12. | v objektech pouze s výtoky a WC | 8 m3 |
| 13. | v objektech s WC, kuchyní a umývárnou a přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování | 16 m3 |
| 14. | družiny mládeže (pouze s výtoky a WC) na jednu osobu včetně pracovníků | 4 m3 |
| internáty, učňovské domovy, studentské koleje | ||
| na jednu osobu včetně pracovníků | ||
| 15. | v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování | 20 m3 |
| 16. | v budovách s umyvadly, WC, umývárnou a přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a kuchyní ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu | 32 m3 |
| III. HOTELY A UBYTOVNY | ||
| hotely s restaurací | ||
| na jedno lůžko | ||
| 17. | v budovách, kde většina pokojů je vybavena WC a koupelnami (sprchami) | 360 m3 |
| 18. | v budovách, kde většina pokojů je bez koupelen (sprch) nebo WC | 180 m3 |
| 19. | v budovách, kde jsou pokoje bez koupelen (sprch) a WC | 60 m3 |
| 20. | hotely bez restaurace (WC a koupelny-sprchy jsou na chodbě společné) | |
| na jedno lůžko | 36 m3 | |
| ubytovny (umyvadla, WC, bez koupelen či sprch) | ||
| na jedno lůžko | ||
| 21. | do 5 hostinských pokojů | 18 m3 |
| 22. | do 20 hostinských pokojů | 24 m3 |
| 23. | nad 20 hostinských pokojů | 30 m3 |
| v případě, že je možno použít koupelny, připočítává se k jednotlivým směrným číslům na jedno lůžko 10 m3 | ||
| IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ | ||
| 24. | zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC) na jednoho pracovníka | 18 m3 |
| na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru | 2 m3 | |
| 25. | jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování) na jednoho pracovníka | 18 m3 |
| na jedno lůžko | 12 m3 | |
| lékárny (WC, umyvadla) na jednoho pracovníka | ||
| 26. | s destilačním přístrojem | 30 m3 |
| 27. | bez destilačního přístroje | 20 m3 |
| 28. | hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla) | |
| na jednoho pracovníka | 20 m3 | |
| na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru | 4 m3 | |
| 29. | zubní střediska s celoročním provozem | |
| (WC, umyvadla) | ||
| na jednoho pracovníka | 38 m3 | |
| na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru | 2 m3 | |
| očistné lázně s celoročním provozem | ||
| 30. | vanová lázeň na 1 koupel | 240 l |
| 31. | sprchová lázeň na jedno sprchování | 120 l |
| V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY | ||
| 32. | kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla) | |
| na jedno sedadlo při jednom představení denně | 0,6 m3 | |
| 33. | klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadla k dispozici) | 10 m3 |
| 34. | přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadla k dispozici) | |
| na jednoho stálého pracovníka | 20 m3 | |
| na jednoho návštěvníka v denním průměru | 2 m3 | |
| VI. PROVOZOVNY, PRODEJNY A VÝROBNY | ||
| pohostinství – restaurace (WC, umyvadla) | ||
| na jednoho pracovníka v jedné směně | ||
| 35. | kde je jen výčep | 30 m3 |
| 36. | kde je výčep a podávání studených jídel | 50 m3 |
| 37. | kde je výčep, podání studených a teplých jídel | 80 m3 |
| 38. | výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35–37) | |
| na jednu směnu ročně | 450 m3 | |
| 39. | jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadlo) | |
| na jednoho strávníka v denním průměru | 6 m3 | |
| 40. | závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadla) | |
| na jednoho strávníka v denním průměru | 12 m3 | |
| provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě | ||
| na jednoho pracovníka v jedné směně | ||
| 41. | pouze s výtoky | 6 m3 |
| 42. | s výtoky a WC | 16 m3 |
| 43. | s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) | 20 m3 |
| 44. | s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou | 30 m3 |
| 45. | s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.) | 40 m3 |
| 46. | samostatné prádelny (zakázkové) na 1 q vypraného prádla (tzv. technologická voda) | 6 m3 |
| na jednoho pracovníka v jedné směně podle položek 41–45 | ||
| holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla) | ||
| na jednoho pracovníka | ||
| 47. | v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.) | 16 m3 |
| 48. | v pánské provozovně s přípravou teplé vody | 40 m3 |
| 49. | v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody | 48 m3 |
| 50. | v dámské provozovně s přípravou teplé vody | 60 m3 |
| 51. | fotografické provozovny do 5 výrobních pracovníků (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř) | |
| na jednoho výrobního pracovníka | 200 m3 | |
| na jednoho nevýrobního pracovníka | 16 m3 | |
| v provozovnách s více než 5 výrobními pracovníky se provádí individuálně technický výpočet spotřeby vody | ||
| 52. | potravinářské prodejny (WC, umyvadla) na jednoho pracovníka | 20 m3 |
| kde je chladící zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně | ||
| 53. | prodejny ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadla) | |
| na jednoho pracovníka | 20 m3 | |
| na 100 kg prodaných živých ryb | 34 m3 | |
| 54. | prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství na 100 kg živých ryb | 6 m3 |
| 55. | ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadla) | |
| na jednoho pracovníka | 16 m3 | |
| 56. | potravinářské výrobny místního významu jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla) | |
| na jednoho pracovníka | 36 m3 | |
| spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny | ||
| VII. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ | ||
| hospodářská zvířata | ||
| na jeden kus | ||
| 57. | dojnice včetně ošetřování mléka | 22 m3 |
| z toho spotřeba vody pro mléčnici | 4 m3 | |
| 58. | býk | 18 m3 |
| 59. | tele, ovce, koza, vepř | 4 m3 |
| 60. | prasnice | 8 m3 |
| 61. | kůň | 16 m3 |
| drůbež na | 100 kusů | |
| 62. | slepice, perličky, krůty | 16 m3 |
| 63. | husy, kachny | 48 m3 |
| VIII. RŮZNÉ | ||
| 64. | zahrady okrasné nebo osázené zeleninou | |
| na jeden ar | 16 m3 | |
| 65. | zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané | |
| na jeden ar | 4 m3 | |
| 66. | osobní nebo dodávkové auto (stříkání a umývání) | 30 m3 |
| autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání) | ||
| 67. | do tři tun nosnosti | 60 m3 |
| 68. | nad tři tuny nosnosti | 80 m3 |