(1) Správce vodního toku, popřípadě organizace upravující vodní tok, může užívat pozemku při vodním toku, pokud je to nezbytně nutné při zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských prací na vodním toku a k jiným vodohospodářským účelům, s přihlédnutím k potřebám správy a údržby vodního toku, jakož i k vodohospodářskému významu vodního toku, a to

a) u vodního toku určeného pro vodní cestu nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

b) u jiných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry podle druhu opevnění břehů a vegetace.

(2) Na návrh správce vodního toku může příslušný vodohospodářský orgán pro nezbytně nutné potřeby podle odstavce 1 stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku.