ČÁST II
Bezpečnost a pořádek na státních hranicích

(1) Hraniční zmocněnci smluvních stran spolupracují při zabránění narušování státních hranic, při stíhání a zadržení osob, které se pokoušejí neoprávněně překročit státní hranice nebo které státní hranice neoprávněně překročily (dále jen „narušitelé“) a při prošetřování jiných případů porušení právních předpisů upravujících bezpečnost a pořádek na státních hranicích.

(2) Vedou-li stopy narušitele na státní území druhé smluvní strany, předá ihned stíhající orgán orgánu ochrany státních hranic druhé smluvní strany všechny nutné údaje, aby umožnil další stíhání.

(3) Bezprostřední stíhání narušitele přes státní hranice na státním území druhé smluvní strany smějí vést pouze orgány ochrany státních hranic se souhlasem hraničního zmocněnce druhé smluvní strany. Bez tohoto souhlasu se může vést bezprostřední stíhání jedině tehdy, jestliže prodlení by mělo za následek únik narušitele. Bezprostřední stíhání je přípustné pouze výjimečně v nezbytných případech a jen do místa, kde se stíhající orgán setká s příslušnými orgány druhé smluvní strany, maximálně však do hloubky 5 km státního území druhé smluvní strany. Bezprostřední stíhání v obcích není přípustné.

(4) Při bezprostředním stíhání na státním území druhé smluvní strany je možno použít služebních psů a služebních vozidel.

(5) Za bezprostřední stíhání se považují případy, kdy stíhaný je v dohledu stíhajícího orgánu nebo jde-li služební pes po pachové stopě.

(6) Během bezprostředního stíhání na státním území druhé smluvní strany je dovoleno použít zbraně jedině v případě nutné obrany. Vstup do budov je nepřípustný. Stíhající orgán je oprávněn zjistit, zda zadržený narušitel nemá u sebe zbraň nebo jiné předměty, kterých by mohl použít proti stíhajícímu orgánu, a zbraň nebo předměty zajistit.

(7) Narušitel zadržený při bezprostředním stíhání na státním území druhé smluvní strany se předá neprodleně spolu s předměty zajištěnými při bezprostředním stíhání a zadržení orgánům ochrany státních hranic té smluvní strany, na jejímž státním území byl zadržen. Pro další postup platí článek 9.

(1) Osoby, které byly zadrženy pro úmyslné neoprávněné překročení státních hranic, předá hraniční zmocněnec hraničnímu zmocněnci druhé smluvní strany. Předání se provádí podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, a to do 48 hodin od zadržení. Zároveň se předají předměty a platební prostředky, které osoby při zadržení měly u sebe, jestliže tyto předměty a platební prostředky jsou vyváženy ze státního území druhé smluvní strany. Platební prostředky smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, se nepředávají, jestliže se jednoznačně zjistí, že tyto platební prostředky byly získány nezákonnou cestou.

(2) Zadržené osoby se nepředávají, jsou-li státními občany smluvní strany, na jejímž státním území byly zadrženy.

(3) Osoby zadržené podle odstavce 1 se nepředávají, jestliže příslušné vyšetřovací orgány učiní pro neoprávněné překročení státních hranic nebo pro podezření ze spáchání dalších trestných činů jiné rozhodnutí. V tomto případě se použije ustanovení platné smluvní úpravy mezi smluvními stranami o vzájemné právní pomoci v trestních věcech.

(4) Hraničního zmocněnce druhé smluvní strany je nutno v každém případě ihned informovat o zadržení pro neoprávněné překročení státních hranic, i když nedojde k předání.

(1) Osoby, které byly zadrženy pro neúmyslné neoprávněné překročení státních hranic, se předají neprodleně hraničnímu zmocněnci smluvní strany, z jejíhož státního území přišly. Pokud jde o předměty a platební prostředky, které osoby měly při zadržení u sebe, postupuje se obdobně podle článku 9 odst. 1.

(2) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 státními občany smluvní strany, na jejímž státním území byly zadrženy, mohou příslušné orgány této smluvní strany rozhodnout v dohodě s příslušnými orgány druhé smluvní strany o neprodleném návratu těchto osob na státní území druhé smluvní strany.

(3) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 podezřelé ze spáchání trestných činů na státním území smluvní strany, na kterém byly zadrženy, použije se obdobně ustanovení článku 9 odst. 3 a 4.

(1) Hraniční zmocněnci společně prošetřují škody způsobené narušením pořádku na státních hranicích. Toto prošetřování zahrnuje shromažďování a zajišťování důkazů, jakož i jejich předání příslušným orgánům.

(2) Hraniční zmocněnci mohou objasnit škody nepatrného rozsahu spolu s původcem škody a poškozeným po jejich oboustranném souhlasu na místě. Tyto případy škod se nepředávají orgánům příslušným pro řešení náhrady škody, jestliže z protokolu pořízeného hraničními zmocněnci je zřejmé, že poškozený nemá žádné další požadavky.

(3) O způsobu náhrady škody se dohodnou hraniční zmocněnci nebo jiné příslušné orgány podle platných předpisů o platebním styku mezi smluvními stranami, pokud škoda nebyla nahrazena jiným způsobem.

(4) Rozhodnutí hraničních zmocněnců v případech uvedených v odstavci 2 nevylučují možnost uplatňovat nároky u soudu.

(1) Silnice a cesty, po nichž probíhají státní hranice, popřípadě které vedou zcela nebo zčásti na státním území jedné smluvní strany a které jsou na základě místní situace používány občany obou smluvních stran, budou příslušné orgány smluvních stran udržovat tak, aby vyhovovaly potřebám dopravy.

(2) Příslušné orgány smluvních stran informují hlavní hraniční zmocněnce o plánovaných opatřeních k údržbě silnic a cest podle odstavce 1.

(3) Občané smluvních stran používající silnic a cest uvedených v odstavci 1 nepotřebují doklady, jichž je jinak třeba k překročení státních hranic a podléhají právním předpisům smluvní strany, jejímiž jsou státními občany.

(4) Seznam silnic a cest uvedených v odstavci 1 schválí vlády smluvních stran.