ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Způsob vyřízení dožádání o právní pomoc
Povolení výkonu rozhodnutí o nákladech řízení
Osvobození od poplatků a záloh
Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných listin
(1) Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako její vlastní státní občané.
(2) K uplatnění svých práv a zájmů mohou státní občané jedné smluvní strany vystupovat před justičními orgány (soudy, prokuratury, státní notářství) i jinými orgány druhé smluvní strany, do jejichž působnosti patří věci, které jsou předmětem této Smlouvy, za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použije obdobně i na právnické osoby.
(1) Justiční orgány smluvních stran si budou poskytovat vzájemně právní pomoc ve věcech občanských, rodinných a trestních.
(2) Jiné orgány činné ve věcech občanských, rodinných a trestních si poskytují právní pomoc prostřednictvím justičních orgánů.
(3) Justiční orgány se při poskytování právní pomoci stýkají mezi sebou, nestanoví-li tato Smlouva jinak, prostřednictvím svých ústředních orgánů.
(4) Ústředními orgány ve smyslu této Smlouvy jsou ze strany Československé socialistické republiky: Generální prokuratura Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ze strany Bulharské lidové republiky: Hlavní prokuratura Bulharské lidové republiky a ministerstvo spravedlnosti Bulharské lidové republiky.
(5) Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat právní pomoc výkonem jednotlivých procesních úkonů, zvláště sepisováním, zasíláním a doručováním listin, prováděním prohlídek, odnímáním a odevzdáváním věcných důkazů, prováděním znaleckých posudků, výslechem účastníků, obviněných, svědků a znalců, výslechem stran a jiných osob, výkonem rozhodnutí, vydáním pachatele trestného činu aj.
(1) Dožádání musí obsahovat označení dožadujícího orgánu, dožádaného orgánu, věci, v níž se právní pomoc žádá, jména účastníků, jejich státní občanství, zaměstnání a bydliště, jména jejich zástupců, jakož i druh žádané právní pomoci.
(2) V dožádání v trestních věcech je třeba uvést také popis a označení trestného činu a datum a místo narození obviněných.
(3) Dožádání bude opatřeno vlastnoručním podpisem a úřední pečetí.
(4) Dožádání o doručení musí obsahovat i přesnou adresu příjemce a druh doručované písemnosti.
(5) Při dožádání o právní pomoc mohou smluvní strany použít formulářů, jejichž znění bude vzájemně dohodnuto.
§ 4
Článek 4
(1) Při vyřizování dožádání o právní pomoc použije orgán dožádané smluvní strany vlastních právních předpisů.
(2) Není-li orgán, jemuž bylo dožádání zasláno, příslušný, zašle dožádání příslušnému orgánu.
(3) Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, orgán dožádané smluvní strany učiní nutná opatření ke zjištění adresy. Nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně dožádání o právní pomoc vrátí.
(4) Na požádání orgánů dožadující smluvní strany orgán dožádané smluvní strany včas sdělí dožadujícímu orgánu i zúčastněným stranám místo a dobu výkonu dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu; v případech, ve kterých dožádání nebylo možno vyhovět, vrátí spisy a současně sdělí důvody, které zabránily vyřízení.
(6) Dožádaný orgán provede doručení způsobem předepsaným jeho vlastním právním řádem, jestliže je písemnost sepsána v jazyce dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak doručí dožádaný orgán písemnost adresátu, pokud je ochoten ji dobrovolně přijmout. Na žádost dožadujícího orgánu může však použít způsob vyřízení, který je v dožádání uveden.
§ 5
Článek 5
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným úřední pečetí, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, jímž se prokazuje způsob, místo a čas doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvojím vyhotovení, může se potvrzení o přijetí a o vykonaném doručení provést také na druhém stejnopisu.
(1) Smluvní strany mají právo doručovat listiny vlastním státním občanům prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.
(2) Při takovém doručení nesmějí být ukládána donucovací opatření.
§ 7
Článek 7
Odmítnutí právní pomoci
Příslušné orgány dožádané smluvní strany mohou odmítnout poskytnutí právní pomoci v případě, že by jejím poskytnutím byla porušena její svrchovanost nebo bezpečnost.
(1) Za výkon dožádání o poskytnutí právní pomoci nebudou smluvní strany požadovat náhradu nákladů. Tyto náklady nese dožádaná smluvní strana.
(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši nákladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. V případě, že dožadující orgán vybere tyto náklady od osoby, která je povinna je zaplatit, zůstanou vybrané částky smluvní straně, jejíž orgán je vybral.
(1) Svědek nebo znalec, který se na předvolání doručené mu orgánem dožádané smluvní strany dostaví před orgán dožadující smluvní strany, bez zřetele na státní občanství nepodléhá trestnímu stíhání na jejím území, ani výkonu trestu, uloženého mu za trestný čin spáchaný před překročením jejích státních hranic.
(2) Imunita svědka nebo znalce zaniká, neopustí-li území dožadující smluvní strany do jednoho týdne ode dne, kdy orgán, který ho předvolal, mu sdělil, že jeho přítomnost není nutná. Do této lhůty se nepočítá doba, v níž svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující smluvní strany z příčin, jež jsou na něm nezávislé.
(1) Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené úřední pečetí soudu, státního notářství (státního orgánu) nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany, nevyžadují na území druhé smluvní strany další ověření. Totéž platí i pro podpisy na listinách a podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
(2) Listiny, které se na území jedné ze smluvních stran považují za veřejné, mají na území druhé smluvní strany průkaznou moc veřejných listin.
§ 11
Článek 11
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o platných právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území a o právních otázkách.
§ 12
Článek 12
Jazyk
Ve vzájemných stycích používají československé orgány jazyka českého nebo slovenského nebo ruského a bulharské orgány jazyka bulharského nebo ruského.
§ 13
Článek 13
Osvobození od jistoty na náklady řízení a náhrada nákladů řízení
Od státních občanů jedné ze smluvních stran, kteří vystupují před soudem druhé smluvní strany a kteří se zdržují na území jedné ze smluvních stran, nesmí být požadována záloha na náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci a že nemají bydliště nebo pobyt na území smluvní strany, před jejímž soudem vystupují.
§ 14
Článek 14
(1) Bylo-li účastníku osvobozenému podle článku 13 této Smlouvy uloženo pravomocným rozhodnutím na území jedné smluvní strany nahradit náklady soudního řízení druhého účastníka, povolí příslušný soud na území druhé smluvní strany na návrh bezplatně výkon rozhodnutí k vymožení těchto nákladů.
(2) Do soudních nákladů jsou počítány i náklady spojené s překladem a ověřením listin uvedených v článku 15 této Smlouvy.
§ 15
Článek 15
(1) Soud, který nařizuje výkon rozhodnutí pro náklady řízení, omezí své zkoumání jen na to, zda rozhodnutí nabylo právní moci a zda je vykonatelné.
(2) K návrhu na výkon rozhodnutí se připojí opis části rozhodnutí obsahující výrok o nákladech, ověřený soudem I. stupně a dále potvrzení vydané týmž soudem, že rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné. Tyto doklady musí být připojeny s překladem pořízeným podle článku 4 odstavce 6 této Smlouvy, do jazyka smluvní strany, na jejímž území se má výkon provést.
(3) Orgán smluvní strany, na jejímž území byly náklady zálohovány státem, požádá příslušný soud druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Soud vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.
§ 16
Článek 16
(1) Návrh na soudní výkon rozhodnutí pro náklady řízení, které se má vykonat na území druhé smluvní strany, lze podat u soudu, který vydal rozhodnutí o nákladech nebo u soudu, který ve věci rozhodl v I. stupni.
(2) Soud uvedený v odstavci 1 tohoto článku zašle návrh příslušnému soudu druhé smluvní strany, způsobem uvedeným v článku 2 odstavci 3 této Smlouvy.
§ 17
Článek 17
Soud projedná návrh na výkon rozhodnutí pro náklady řízení bez slyšení účastníků, i když navrhovatel nesložil zálohu na náklady vykonávacího řízení. Proti rozhodnutí o nařízení výkonu nebo jeho odmítnutí je přípustný opravný prostředek podle práva smluvní strany, na jejímž území se o návrhu rozhoduje.
§ 18
Článek 18
Státní občané jedné smluvní strany jsou osvobozeni od poplatků i nákladů řízení před justičními orgány druhé smluvní strany a požívají i bezplatné právní pomoci za týchž podmínek a v témže rozsahu jako státní občané této smluvní strany.
§ 19
Článek 19
(1) Osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech, vydávají příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má žadatel své bydliště nebo pobyt.
(2) Nemá-li ten, kdo si přeje požívat úlev, bydliště ani pobyt na území jedné ze smluvních stran, osvědčení může být vydáno diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem státu, jehož je státním občanem.
(3) Justiční orgán, který vydává rozhodnutí o úlevách podle článku 18 této Smlouvy, si může vyžádat doplňující informace od orgánu, který osvědčení vydal.
§ 20
Článek 20
Přiznal-li příslušný soud osvobození od poplatků státnímu občanu druhé smluvní strany, vztahuje se toto na všechna jednání v řízení, i na řízení o výkonu rozhodnutí.
§ 21
Článek 21
Podává-li státní občan jedné ze smluvních stran žádost o přiznání úlev podle článku 18 této Smlouvy před příslušným orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit před orgánem příslušným podle místa jeho bydliště nebo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčeními vydanými podle článku 19 této Smlouvy příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
§ 22
Článek 22
Je-li státní občan jedné ze smluvních stran povinen zaplatit poplatky a náklady řízení orgánům druhé smluvní strany, na jejímž území nemá bydliště nebo pobyt, poskytne se mu lhůta, která je dostačující k zaplacení takových poplatků a soudních nákladů.
§ 23
Článek 23
(1) Smluvní strany si budou vzájemně zasílat výpisy z matrik, týkající se zápisů o státních občanech jedné ze smluvních stran v matrikách druhé smluvní strany. Výpisy budou zasílány ihned po provedení zápisu do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou.
(2) Matriční úřady obou smluvních stran zašlou na žádost soudů a úřadů druhé smluvní strany žádané výpisy pro úřední potřebu bez poplatků.
(3) Žádosti státních občanů smluvních stran o zaslání výpisu z matrik je možno zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady budou žadateli zaslány prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere od žadatele současně poplatek za vyhotovení dokladu.
(4) Budou-li v matrice jedné ze smluvních stran provedeny dodatečné zápisy, změny nebo opravy v osobním stavu státních občanů druhé smluvní strany, orgány této smluvní strany zašlou opis nebo výpis z matričního zápisu s provedenými změnami a opravami.
§ 24
Článek 24
Smluvní strany si budou vzájemně zasílat opisy pravomocných rozhodnutí, týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany. V těchto rozhodnutích je třeba uvést také údaje o státním občanství osoby, jíž se rozhodnutí týká.
§ 25
Článek 25
Žádosti státních občanů jedné ze smluvních stran o vydání a zaslání listin o vzdělání, o odpracovaných letech nebo jiných listin o osobních nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů budou zaslány orgánem druhé smluvní strany diplomatickou cestou. Poplatky nebo náklady, jsou-li vybírány, budou vybrány orgány dožadující smluvní strany a ponechány na jejich účtu.
(1) Justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, zdržujících se na jejich území, je-li toho zapotřebí k uplatnění práv jejich státních občanů.
(2) Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti povinnému, který se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne justiční orgán této smluvní strany na žádost pomoc i při zjištění organizace, u které je povinný zaměstnán, jakož i výše výdělku, kterého u této organizace dosahuje.