Zvláštní ustanovení o středních školách

(1) Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje se souhlasem národního výboru generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky nebo orgán, který plní obdobnou funkci. V oborech, kde není střední článek řízení, určí příslušný ústřední orgán, který orgán pro účely tohoto zákona plní funkci obdobnou funkci generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky.

(2) Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje též národní výbor pro organizace jím řízené nebo spravované.

(3) Střední odborné učiliště může zřídit a zrušit se souhlasem národního výboru a ministerstva školství republiky i hospodářská organizace určená příslušným ústředním orgánem.

(2) Ústřední orgány v oboru své působnosti vytvářejí podmínky pro přípravu mládeže pro dělnická povolání ve středních odborných učilištích a tuto přípravu organizují a kontrolují; přitom postupují podle zásad stanovených ministerstvy školství republik.

(1) Ministerstva školství republik a národní výbory vykonávají státní správu vůči středním odborným učilištím podle zvláštních předpisů.

(2) Osobní náklady na učitele teoretického vyučování ve středních odborných učilištích a náklady na učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně hradí národní výbory.

(1) Generální ředitelství výrobních hospodářských jednotek, orgány, které plní obdobnou funkci, a národní výbory (dále jen „orgány nebo organizace“), které zřídily střední odborná učiliště, zabezpečují finanční a materiální prostředky na jejich rozvoj a hradí ostatní náklady na přípravu mládeže, s výjimkou osobních nákladů na učitele teoretického vyučování a nákladů na učebnice a školní potřeby.

(3) Organizace, pro kterou se mládež připravuje na výkon dělnických povolání ve středním odborném učilišti zřízeném jinými orgány nebo organizacemi, je povinna těmto orgánům nebo organizacím nahradit poměrný podíl nákladů, které jim vzniknou.

(1) Do čtyřletého, tříletého i dvouletého studia na středním odborném učilišti mohou být přijímáni žáci po ukončení osmého ročníku základní devítileté školy jen do oborů určených ministerstvy školství republik po projednání se zúčastněnými ústředními orgány.

(2) Žáci uvedení v odstavci 1 uzavírají učební smlouvu s organizací, pro kterou se připravují na výkon dělnického povolání, od počátku kalendářního roku, v němž ukončí první ročník studia, přičemž jako den nástupu do učebního poměru se určí první den školního roku následujícího po ukončení povinné školní docházky. Organizace může odmítnout uzavření učební smlouvy jen pro nezpůsobilost žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru. O tom, zda je žák způsobilý k výchově ve zvoleném oboru, rozhodne na žádost žáka nebo jeho zákonného zástupce národní výbor.

(5) Orgány nebo organizace, které ve středních odborných učilištích jimi řízených zabezpečují žákům zapsaným do prvních ročníků plnění povinné školní docházky, jsou zejména povinny zabezpečovat výchovu a vzdělání žáků v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami, pečovat o jejich výchovu v době mimo vyučování, vést je ke svědomitému plnění povinností stanovených školním řádem, poskytovat jim finanční a hmotné zabezpečení a plnit povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

(4) Na žáky uvedené v odstavcích 1 a 3 se v prvním ročníku studia vztahují předpisy platné pro žáky ostatních středních škol; při praktické výuce jsou tito žáci povinni plnit též povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli seznámeni. Na žáky, kteří uzavřeli učební smlouvu, se po dni určeném jako den nástupu do učebního poměru vztahují předpisy o učebním poměru. První ročník studia se jim započítává do učební doby.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na žáky, kteří budou do oborů podle odstavce 1 přijati po ukončení devátého ročníku základní devítileté školy, přičemž jako den nástupu do učebního poměru se pro tyto žáky určí první den školního roku následujícího po ukončení prvního ročníku studia.

(1) Střední školy poskytující úplné střední vzdělání mohou podle potřeby organizovat pomaturitní studium a studium jednotlivých předmětů.

(2) V pomaturitním studiu získávají studující odbornou specializaci pro užší obor nebo pro specializované činnosti nebo si osvojují nové poznatky vědy a techniky a společenských věd v oboru studia dříve absolvovaného.

(3) Ve studiu jednotlivých předmětů získávají studující vědomosti v rozsahu studovaného předmětu.

(4) Ministerstva školství republik stanoví obecně závazným právním předpisem obsah, organizaci a délku pomaturitního studia a studia jednotlivých předmětů.

(2) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní (směnné, cyklické), dálkové nebo externí studium.

(4) Ministerstva školství republik stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku a organizaci studia při zaměstnání a podmínky, za nichž jsou pracující přijímáni ke studiu.

(3) Vzdělání dosažené ve studiu při zaměstnání je rovnocenné vzdělání získanému v denním studiu.

(1) Střední školy mohou organizovat studium pracujících při zaměstnání. Ve studiu při zaměstnání pracující získávají střední nebo úplné střední vzdělání nebo prohlubují své vzdělání.