ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Hodnocení a klasifikace žáků

(1) Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území Československé socialistické republiky, pokud v případech odůvodněných zájmy společnosti a rodičů odjíždějí k dočasnému pobytu s rodiči do zahraničí (dále jen „zvláštní způsob plnění povinné školní docházky“).

(2) O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost má plnit.

(3) Podrobnosti o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O zařazování dětí do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní školy, do pomocné školy¹¹) a do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči¹²) rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte.

(2) Podrobnosti o zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči stanoví ministerstvo školství po projednání s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Za vzorné chování, za vzorné plnění povinností, za významný projev aktivity nebo za statečný čin může být žáku nebo učni udělena pochvala nebo jiné ocenění.

(2) Proviní-li se žák nebo učeň proti školnímu řádu, mohou se mu podle závažnosti provinění uložit některá z těchto výchovných opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol nebo zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(3) Výchovná opatření uvedená v odstavci 2 se mohou ukládat do jednoho měsíce ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl pedagogický pracovník školy příslušný k uložení výchovného opatření, nebo, jde-li o vyloučení ze studia, krajský národní výbor, který školu odborně vede, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil.

(1) Hodnocení a klasifikace žáků základních škol, středních škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

(2) Pravidla hodnocení a klasifikace žáků stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O přijetí žáka do střední školy¹³) rozhoduje ředitel školy ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem.

(2) K posouzení studijních předpokladů uchazečů o studium na střední škole zřizuje ředitel školy se souhlasem krajského národního výboru přijímací komisi jako svůj poradní orgán.

(3) Uchazeč o studium na střední škole podává přihlášku ke studiu písemně ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, kterou navštěvuje, nebo organizaci, s níž je v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Ředitel školy nebo vedoucí organizace postoupí přihlášku s připojenou osobní charakteristikou uchazeče ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, na kterou se uchazeč hlásí.

(4) Pro přijetí žáka do střední školy jsou rozhodující jeho klasifikace ze základní školy nebo základní devítileté školy, jeho osobní charakteristika schválená ředitelem základní školy nebo základní devítileté školy nebo vedoucím organizace, s níž je v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, vyjádření lékaře o zdravotním stavu uchazeče a jeho zdravotní způsobilosti ke studiu a k výkonu povolání, na které se studiem připravuje, a výsledek přijímací zkoušky, pokud je tato zkouška předepsána. Pro přijetí žáka do středního odborného učiliště je potřebné též vyjádření organizace, pro kterou má být žák připravován.

(5) V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil základní školu a nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil nebo přihlášku ke studiu do střední školy nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách v kraji, zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel střední školy určené krajským národním výborem, v jehož územním obvodu plní nebo má plnit žák povinnou školní docházku.

(6) Jestliže je to z hlediska přípravy žáka uvedeného v odstavci 5 vhodnější, určí na žádost žáka po vyjádření jeho zákonného zástupce střední školu jiný krajský národní výbor v dohodě s příslušným krajským národním výborem;^9c) v takovém případě zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel takto určené střední školy.

(7) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může uchazeč podat do osmi dnů prostřednictvím ředitele školy odvolání k národnímu výboru, který školu odborně vede; ředitel školy nemůže o odvolání sám rozhodnout.

(8) Termíny pro podání přihlášky, termíny přijímací zkoušky, lhůtu k předání přihlášky řediteli střední školy a lhůtu, do které je ředitel této školy povinen rozhodnout, stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(9) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství pravomocné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ve střední škole zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá ke studiu ve střední škole; pokud jde o střední zdravotnické školy, přísluší tato pravomoc ministru zdravotnictví České socialistické republiky.

(1) Stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků přiznává a odnímá žákům středních škol¹⁴) ředitel školy.

(2) Postup při přiznávání a odnímání stipendia a hmotného zabezpečení žáků stanoví ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Žákům středních škol a zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušeno studium, a to až na dobu dvou let. O přerušení studia rozhoduje ředitel školy. Po uplynutí doby přerušeného studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno.

(2) Podrobnosti o přerušení studia stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(4) Pravidla chování žáků a učňů (školní řád), jakož i podrobnosti o druzích a stupních výchovných opatření stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, je-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení a je-li vysvědčení opatřeno ověřovací doložkou. Ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný podle bydliště žadatele.

(2) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, není-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení, bylo-li uznáno (nostrifikace). Uznat lze jen vysvědčení vydané cizozemskou školou téže úrovně, jako jsou školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání. Uznání může být vázáno podmínkou, že žadatel vykoná doplňovací zkoušku. O uznání rozhoduje a ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný podle místa bydliště žadatele.

(3) Vysvědčení opatřené ověřovací doložkou vydanou příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky platí také na území České socialistické republiky.

(4) Podrobnosti o rovnocennosti a podmínkách uznávání vysvědčení vydaných cizozemskými školami stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(1) V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole nebo zvláštním odborném učilišti se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního nebo učebního oboru; tuto změnu lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky. Přestup na jinou školu téhož druhu se umožňuje ve všech ročnících studia ve střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti.

(2) Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu se povoluje v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory.

(3) Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Přestup na jinou školu povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, i s organizací, pro kterou se žák připravuje, a pokud v důsledku přestupu na jinou školu má dojít ke změně této organizace, též v dohodě s organizací, pro kterou se má žák připravovat.^14a)

(4) Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o změnách studijního nebo učebního oboru nebo přestupu na jinou školu.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.

(2) Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.

(3) Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, opakování ročníku povoluje po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(4) Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.