ČÁST 1
Oddíl 1
§ 1
Výklad některých pojmů
(1) Pravidelná doprava je doprava opakující se mezi stejnými místy a ve stanovených časech.
(2) Hromadná doprava osob (hromadná osobní doprava) je doprava osob silničním vozidlem určeným pro dopravu více než 9 sedících osob včetně řidiče (dále jen „autobusová doprava“).
(3) Linka pravidelné dopravy je souhrn spojů, jimiž se zajišťuje pravidelná přepravní obsluha určitých míst.
(4) Dálková linka je linka, která je vedena na vzdálenost delší než 100 km.
(5) Provozovatelem silniční dopravy je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje silniční dopravu v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 1 zákona.
§ 2
Označování vozidel
(k § 5 zákona)
(1) Označení silničních vozidel musí být zakresleno na vozidle nebo na zvláštní tabuli nebo nálepce připevněné k vozidlu. Nápis musí být zřetelně viditelný a o velikosti písmen nejméně 30 mm.
(2) Tabule musí být připevněna, popřípadě označení zakresleno na obou dveřích budky řidiče nebo v přední polovině obou bočních stran karosérie, u osobních automobilů na obou předních dveřích. Označení silničních vozidel pro nemotorovou dopravu se provede na pravé straně vozidla.
§ 3
Záznam o provozu silničního motorového vozidla
(k § 6 zákona)
(1) Tiskopis záznamu o provozu silničního motorového vozidla musí být vydán řidiči před výjezdem vozidla. Záznam musí obsahovat zejména název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) provozovatele dopravy, údaje o vozidle a o osádce vozidla, přepravní a provozní dispozice, průběh přepravy a provozu vozidla ve směně a potvrzení záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách podle odstavce 3.
(2) Řidič vozidla je povinen průběžně provádět záznamy na tiskopisu a zajistit potvrzení záznamů podle odstavce 3. Záznamy mohou být vedeny technickým zařízením.
(3) Odesílatel a příjemce zásilky a osoba určená objednatelem nepravidelné autobusové dopravy potvrzují správnost záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách tiskopisu.
(4) O tiskopisech záznamu o provozu vozidla vedou organizace a občané uvedení v § 6 odst. 1 zákona evidenci.
§ 4
Doprava osob silničními vozidly určenými pro nákladní dopravu
[k § 8 a § 26 odst. 1 písm. n) zákona]
(1) Doprava osob není dovolena v ložném prostoru sklápěcího automobilu, v ložném prostoru sklápěcího přívěsu, který nemá vyklápěcí korbu pevně zajištěnou svorníky, ani v ložném prostoru jednonápravového nákladního přívěsu.
(2) Při dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu musí být vozidlo opatřeno sedadly s opěradlem připevněným k vozidlu; stěny vozidla musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly.
(3) Povolení k dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu lze udělit jen tak, aby od přezkoušení technické způsobilosti vozidla do doby skončení platnosti povolení neuplynula doba delší než šest měsíců. Povolení musí mít řidič při přepravě u sebe.
(4) Při dopravě osob v ložném prostoru nákladního přívěsu zemědělského a lesnického traktoru smí být k traktoru připojen jen jeden přívěs, který musí být vybaven zařízením pro provozní brzdění průběžného typu.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro dopravu osob při živelní pohromě.
(6) Zvláštní předpis3) stanoví, jaké další podmínky musí být splněny při přepravě osob v ložném prostoru silničního vozidla určeného pro nákladní dopravu zejména pokud se týká nejvyššího přípustného počtu přepravovaných osob, jejich chování během přepravy, nejvyšší přípustné rychlosti jízdy a zvláštní kvalifikace řidiče vozidla.
§ 5
(1) Nebezpečné věci (§ 9 zákona) se zařazují do těchto tříd:
Pro zařazení jednotlivých látek a předmětů včetně odpadů, které spadají pod názvy jednotlivých tříd, platí předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5)
Pro zařazení jednotlivých látek a předmětů včetně odpadů, které spadají pod názvy jednotlivých tříd, platí předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5)
1 – Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou
4.1 – Hořlavé tuhé látky
5.1 – Látky působící vznětlivě
6.1 – Jedovaté látky
2 – Stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny
4.2 – Samozápalné látky
5.2 – Organické peroxidy
6.2 – Látky vzbuzující odpor nebo látky způsobilé vyvolat nákazu
3 – Hořlavé kapaliny
4.3 – Látky, které při styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny
7 – Radioaktivní látky
8 – Žíravé látky
9 – Jiné nebezpečné látky a předměty.
§ 6
(1) Při přepravě nebezpečných věcí musí mít řidič vozidla s sebou
a) průvodní listinu pro každou zásilku nebezpečných věcí, která musí obsahovat údaje předepsané pro nákladní list v předpisech pro dopravu nebezpečných věcí po železnici;5) jde-li o věci, které nejsou vyjmenovány v těchto předpisech, musí průvodní listina obsahovat jejich chemický název, popř. jde-li o věci patřící do třídy 1, jejich obchodní nebo technický název,
b) písemné pokyny pro případ nehody, jde-li o přepravy uvedené v § 7 odst. 1,
c) povolení pro dopravu nebezpečných věcí,
(2) Doklady předepsané v odstavci 1 musí řidič na požádání předložit k nahlédnutí oprávněným orgánům.
§ 7
(1) Odesílatel je povinen zařídit, aby provozovateli dopravy byly před započetím přepravy nebezpečných věcí předány písemné pokyny pro případ nehody nebo události, ke kterým by mohlo dojít během přepravy (dále jen „pokyny“), jestliže
a) jde o dopravu radioaktivních látek třídy 7;
b) čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí třídy 1 a nebezpečných věcí třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg, čistá hmotnost ostatních přepravovaných nebezpečných věcí více než 3000 kg;
c) jde o dopravu nebezpečných věcí v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren; nebo
(2) Pro každé vozidlo nebo jízdní soupravu musí být předána tři vyhotovení pokynů, z nichž jedno musí být uloženo v kabině řidiče a další vyhotovení v pouzdrech umístěných na zadní straně výstražných tabulek.
(3) Provozovatel dopravy je povinen zajistit, aby osádka vozidla byla s pokyny obeznámena a aby byla schopna jich odborně použít.
(4) Pokyny stručně udávají
a) označení přepravovaných nebezpečných věcí, druh nebezpečí, které při jejich přepravě hrozí, a opatření nutná k tomu, aby se mu předešlo,
b) pohotové prostředky a pokyny pro poskytnutí pomoci osobám, které se dostanou do přímého styku s přepravovanými věcmi nebo unikajícími látkami,
c) pohotové prostředky a pokyny pro případ požáru, zejména prostředky a skupiny prostředků, kterých lze nebo nelze použít k uhašení požáru,
d) pohotové prostředky a pokyny pro případ poškození obalu nebo přepravovaných nebezpečných věcí, zejména pro případ jejich roztroušení nebo rozlití,
e) pohotové prostředky pro případ ohrožení čistoty a nezávadnosti vod v důsledku uvolnění nebo unikání přepravovaných nebezpečných věcí,
f) povinné osobní ochranné pracovní prostředky, jimiž musí být osádka vozidla vybavena.
(5) Přepravují-li se v cisterně rozdělené přepážkami na několik oddělení různé nebezpečné věci, popřípadě též věci, které nejsou zařazeny mezi nebezpečné věci, musí být v pokynech uvedeno, jakou nebezpečnou věc každé oddělení cisterny obsahuje. V takové cisterně se nesmějí současně přepravovat různé nebezpečné, popřípadě jiné látky, které by spolu mohly v případě nehody nebezpečně reagovat nebo vytvářet nebezpečné nebo škodlivé sloučeniny.
§ 7a
(1) Každé vozidlo nebo jízdní souprava, jimiž se přepravují výbušniny,5a) musí být provázeny průvodcem způsobilým k zacházení s výbušninami podle zvláštních předpisů,5b) který odpovídá za střežení nákladu během přepravy. Průvodce nesmí být zároveň řidičem vozidla, které výbušniny přepravuje.
(2) Ve vozidle (jízdní soupravě), kterým se přepravují výbušniny, smějí být jen osoby nezbytné k zajištění přepravy, popřípadě k práci s přepravovanými výbušninami.
(3) Jedou-li vozidla (jízdní soupravy), jimiž se přepravují výbušniny, v kolonách, musí být mezi každým vozidlem (jízdní soupravou) a vozidlem (jízdní soupravou) následujícím dodržena vzdálenost nejméně 50 m. Tutéž vzdálenost je řidič prvního vozidla (jízdní soupravy) kolony povinen dodržovat i vůči vozidlu (jízdní soupravě) jedoucímu před kolonou.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na přepravu výbušnin, jestliže čistá hmotnost výbušné látky obsažené v zásilce, která je přepravována jedním vozidlem nebo jednou jízdní soupravou, nepřevyšuje 5 kg.
§ 7b
(1) Vozidlo s nákladem výbušnin musí být po celou dobu přepravy střeženo, aby nedošlo k odcizení nebo ztrátě vybušnin. Střežení výbušnin musí být zajištěno i během nakládky a vykládky.
(2) Nakládat a vykládat výbušniny je dovoleno jen za denního světla nebo za dostatečného elektrického osvětlení, a to pod dohledem osoby způsobilé k zacházení s výbušninami. Při nakládce a vykládce se musí zamezit nárazu, pádu a převrácení přepravních kusů s výbušninami. Při přepravě musí být přepravní kusy na vozidle zajištěny tak, aby se nemohly pohybovat, narážet na sebe nebo spadnout na zem. Na nezakrytém vozidle nesmí jednotlivé přepravní kusy přesahovat okraj bočnic a musí být přikryty pevně utaženou plachtou impregnovanou proti ohni.
(3) Při nakládce, vykládce a přepravě výbušnin je zakázano kouřit a zacházet s otevřeným ohněm. Nesmějí se provádět opravy vozidla, které by mohly způsobit požár nebo výbuch přepravovaných výbušnin. Pohonné hmoty se smějí čerpat jen mimo obec.5c)
(4) Pro přepravu výbušnin nelze použít vozidla, u něhož není ložná plocha zajištěna proti sklopení nebo které je poháněno zařízením způsobujícím zahřátí ložné plochy nebo má topeniště.
§ 8
(1) Povolení orgánu státní správy (§ 9 odst. 3 zákona) se vyžaduje pro silniční dopravu nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, dosahuje-li přepravované množství hmotností tam stanovených; přepravují-li se v jednom vozidle nebo v jedné jízdní soupravě dvě nebo více různých nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, vyžaduje se povolení, jestliže celkové množství těchto nebezpečných věcí dosahuje hmotnosti stanovené pro jednu z nich. Povolení se vyžaduje též pro silniční dopravu nebezpečných věcí vyloučených z přepravy po železnici5) nebo prováděnou odchylně od podmínek stanovených v § 6 až 10 této vyhlášky nebo podmínek stanovených pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5) V tomto případě musí být v povolení stanoveny podmínky přepravy.
(2) Splnění podmínek pro dopravu nebezpečných věcí (§ 9 zákona) osvědčí žadatel potvrzením příslušného odborného orgánu, odborného ústavu nebo znalce. K žádosti o povolení silniční dopravy nebezpečných věcí uvedených ve druhé větě odstavce 1 musí být přiložen návrh podmínek přepravy, jehož vhodnost z hlediska bezpečnosti je potvrzena odborným orgánem, odborným ústavem nebo znalcem.
(3) Povolení se nevyžaduje pro dopravu nebezpečných věcí, uvedených v příloze této vyhlášky, v kusových zásilkách k nejbližšímu místu překládky na jiný druh dopravy a od tohoto místa.
(4) Odesílatel nesmí provozovateli dopravy předat k přepravě nebezpečné věci, pro jejichž dopravu nebylo uděleno povolení předepsané podle odstavce 1 nebo které nesplňují podmínky stanovené pro jejich přepravu.
§ 9
(1) Nákladní automobily a jízdní soupravy vozidel určených pro nákladní dopravu musí být opatřeny dvěma pravoúhlými oranžovými odrazovými výstražnými tabulkami o základně 400 mm a výšce nejméně 300 mm, s černým okrajem širokým nejméně 15 mm, jestliže
a) jde o dopravu výbušnin a radioaktivních látek třídy 7,
b) čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí
1. třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg;
2. tříd 1 (kromě výbušnin), 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 8 a 9 činí více než 3000 kg,
c) jde o dopravu nebezpečných věcí – v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren, nebo
d) doprava podléhá povolení podle § 8 odst. 1.
(2) Výstražné tabulky musí být upevněny na vozidle vpředu a vzadu kolmo k podélné ose vozidla, musí být zřetelně viditelné. Na jízdních soupravách musí být druhá tabulka upevněna na zadní straně posledního vozidla soupravy. Výstražné tabulky musí být opatřeny na zadní straně vodotěsným neuzamčeným pouzdrem pro uložení pokynů uvedených v § 7. Výstražné tabulky a pouzdra pro uložení pokynů musí být zhotoveny z těžko hořlavého materiálu.
(3) Kromě výstražných tabulek umístěných podle odstavce 2 musí být cisterny (včetně cisternových kontejnerů o vnitřním objemu větším než 3000 l) opatřeny na bočních stranách stejnými výstražnými tabulkami, doplněnými o identifikační čísla k označení nebezpečí a k označení látky podle předpisů pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5) Identifikační čísla musí být nesmazatelná a musí zůstat čitelná i po 15 minutách přímého působení ohně.
(4) Výstražné tabulky musí být zakryty nebo z vozidla sňaty, nejsou-li naloženy nebezpečné věci; to platí pro cisterny v případě, že byly po ukončení přepravy nebezpečných věcí vyčištěny. Výstražné tabulky mohou být zakryty nebo z vozidla sňaty, jestliže čistá hmotnost naložených nebezpečných věcí – s výjimkou nebezpečných věcí naložených v cisterně – se sníží pod hranice stanovené v odstavci 1 písm. b).
(5) Vybavení vozidla výstražnými tabulkami, pouzdry pro uložení pokynů na zadní straně výstražných tabulek a výstražnými štítky musí zabezpečit provozovatel dopravy. Za upevnění, zakrytí, popřípadě odstranění výstražných tabulek a štítků odpovídá řidič vozidla (jízdní soupravy).
(6) Na nákladních automobilech a na jízdních soupravách vozidel určených pro nákladní dopravu, jimiž se přepravují radioaktivní látky třídy 7, musí být na vnější straně obou bočních stěn a na vnější straně zadní stěny upevněn výstražný štítek. Výstražný štítek se musí sejmout, nejsou-li přepravovány žádné radioaktivní látky.
(7) Pokud to vyžadují rozměry nebo tvar vozidla, mohou být u vozidel o celkové hmotnosti nejvýše 2000 kg rozměry výstražných tabulek podle odstavce 1 zmenšeny tak, aby základna byla nejméně 300 mm, výška nejméně 120 mm a černý okraj nejméně 10 mm.
§ 10
(1) Dojde-li k uvolnění nebo unikání nebezpečné věci nebo vznikne-li nebezpečí jejího uvolnění nebo unikání, je řidič vozidla (jízdní soupravy), nebo není-li sám schopen to učinit, jeho spolujezdec povinen neprodleně to oznámit příslušníku Sboru národní bezpečnosti. Na tuto povinnost, jakož i na to, že doprava podléhá ustanovením § 7, 8 nebo 9, musí odesílatel provozovatele dopravy předem upozornit.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro dopravu nebezpečných věcí třídy 6.2, jen jde-li o věci infikované nebo hrozí-li z nich nebezpečí nákazy.
§ 11
Obstarává-li přepravu zasílatel vlastním jménem na účet jiné osoby nebo organizace (příkazce), má zasílatel povinnosti odesílatele; za balení a označení nebezpečných věcí přepravovaných jako kusová zásilka však odpovídá příkazce. Příkazce má vůči zasílateli stejné povinnosti jako odesílatel vůči provozovateli dopravy.
§ 12
(1) K dopravě živých zvířat lze použít jen nákladního automobilu nebo návěsové jízdní soupravy, anebo přívěsu nejméně dvounápravového s nesklápěcí karosérií nebo soupravy zemědělského a lesnického traktoru s přívěsem se sklápěcí karosérií, jejíž korba je zajištěna svorníky; pro dopravu jednotlivého zvířete lze použít též jednonápravového přívěsu. Podle potřeby musí být vozidlo vybaveno dostatečně pevnými a vysokými bočnicemi a čely.
(2) Živá zvířata lze přepravovat ve zvláštních schránách nebo volně. Schrány musí být dostatečně prostorné, vzdušné, pevné a bezpečně uzavřené, aby zvířata nemohla uniknout; podlaha a stěny musí být utěsněny tak, aby bylo zamezeno znečištění vozidla, popřípadě spolunaložených věcí a pozemní komunikace. Schránami se zvířaty se nesmí házet ani je překlápět. Schrány pro dopravu dravých, divokých nebo jinak nebezpečných zvířat musí být konstruovány tak, aby bylo v největší možné míře vyloučeno nebezpečí škod na zdraví osob, dalších přepravovaných zvířat a na věcech; takové schrány musí být označeny výstražným nápisem „dravec“ nebo „nebezpečné zvíře“.
(3) Jsou-li zvířata přepravována beze schrán, musí být přepravována na vozidlech, jejichž ložný prostor je rozdělen zvláštními přepážkami na jednotlivé boxy tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení nákladu a zabráněno samovolnému přemísťování přepravovaných zvířat a aby byla navzájem oddělena zvířata různých druhů. Nebezpečné zvíře musí být přepravováno ve zvláštním odděleném boxu. Do ložného prostoru vozidla smí být naložen jen takový počet zvířat, který nezpůsobí jejich stěsnání ve vozidle. Přiložen smí být jen náklad, který přímo souvisí s přepravou zvířat, například přiměřená zásoba krmiva, postroje zvířat, nářadí k jejich opatrování apod.
§ 13
(1) Odesílatel odpovídá za to, že zvířata prošla předepsanou veterinární prohlídkou a že jsou dodrženy podmínky stanovené pro přepravu předpisy o veterinární péči, dále odpovídá za to, že zvířata přepravovaná beze schrán jsou na vozidle vhodně zajištěna a opatřena. Přepravuje-li se nebezpečné zvíře, musí odesílatel tuto skutečnost poznamenat v přepravní listině a zajistit doprovod odborně způsobilým průvodcem.
(2) Odesílatel je povinen zajistit před zahájením přepravy napojení a nakrmení zvířat, a to bez ohledu na přepravní vzdálenost; během přepravy je povinen zajistit napojení zvířat (s výjimkou drůbeže), trvá-li přeprava déle než 12 hodin, a jejich nakrmení, trvá-li přeprava déle než 36 hodin.
Oddíl 2
§ 16
Řidiči motorových vozidel
Řidičem motorového vozidla ve veřejné osobní silniční dopravě smí být jen osoba, která
a) má alespoň dvouletou praxi v řízení dvoustopých motorových vozidel;
§ 18
(1) Provozovatel veřejné pravidelné osobní silniční dopravy sestavuje a po schválení vyhlašuje jízdní řády pro každou linku jím provozovanou v knižním jízdním řádu určeném orgánem státní správy při schválení jízdního řádu. Je povinen vyvěsit jízdní řády na všech zastávkách příslušné linky, s výjimkou dočasných zastávek mimořádně zřízených na dobu nejdéle 7 dní, a v dalších prostorách určených k pobytu cestujících, popřípadě ke zlepšení informovanosti cestujících i na jiných vhodných místech. Na zastávkách linek s mimořádnou hustotou spojů může provozovatel dopravy vyvěsit zjednodušené jízdní řády.
(2) Jízdní řád autobusové linky musí být vyvěšen v každém autobuse použitém na lince nebo jej průvodčí nebo řidič musí mít u sebe a na požádání předložit cestujícímu k nahlédnutí.
(3) Změny jízdního řádu veřejné pravidelné osobní silniční dopravy musí provozovatel dopravy provést neprodleně a čitelně ve vyvěšených jízdních řádech nebo zvláštními vývěskami na všech zastávkách a místech, kde byl jízdní řád vyvěšen. Předvídané změny musí být vyhlášeny předem.
(4) Provozovatel veřejné pravidelné osobní silniční dopravy je povinen dbát o správnost a úplnost údajů obsažených ve vyvěšených jízdních řádech a ve zvláštních vývěskách. Vyvěšené jízdní řády a zvláštní vývěsky, které pozbyly platnosti, jsou poškozené nebo nečitelné, je provozovatel dopravy povinen neprodleně odstranit, popřípadě vyměnit.
§ 19
(1) Jízdní řády musí obsahovat všechny údaje, které jsou nezbytně nutné k informovanosti cestujících o provozu na jednotlivých linkách; musí obsahovat zejména
a) název a sídlo provozovatele dopravy,
b) název linky,
c) den, od kterého jízdní řád platí, a den skončení jeho platnosti,
d) názvy všech zastávek s údajem jejich vzdálenosti v kilometrech od výchozí zastávky,
e) doby odjezdů spojů z každé zastávky, u konečných zastávek doby příjezdů,
f) údaje o tom, v kterých dnech, popřípadě ve kterém časovém období určitý spoj jezdí, popřípadě nejezdí, nebo že v určité zastávce nezastavuje,
g) údaje o zvláštních podmínkách, za kterých může cestující použít určitého spoje veřejné pravidelné autobusové dopravy, například o možnosti nebo povinnosti opatřit si na určitý spoj předem k platné jízdence ještě místenku,
h) informace o tarifu.
(2) Je-li mimořádný veřejný zájem na včasné a plynulé přepravě určitých kategorií cestujících (například pracujících do zaměstnání a ze zaměstnání, žáků do škol a ze škol), může být v jízdním řádu veřejné pravidelné autobusové dopravy stanoveno přednostní přijetí těchto cestujících k přepravě určitým spojem před ostatními cestujícími nebo vyloučení určitých kategorií z přijetí k přepravě určitým spojem.
(3) Provozovatel veřejné pravidelné autobusové dopravy je povinen vydat též knižní jízdní řád. Knižní jízdní řád musí být uspořádán tak, aby cestujícím umožňoval snadné a spolehlivé vyhledání vhodného spojení.
§ 20
(1) V jízdních řádech veřejné pravidelné autobusové dopravy musí být, pokud je to možné, zajištěno navazování jednotlivých linek a spojů jak vlastních, tak i jiných provozovatelů veřejné pravidelné autobusové dopravy, jakož i na dopravu železniční. U spojů, u nichž je stanoveno čekání na jiný spoj nebo vlak, se to vyznačí v jízdním řádu; pokud v poznámce pod jízdním řádem není uvedeno jinak, činí doba, po kterou spoj čeká na jiný spoj nebo vlak, 15 minut, a jde-li o poslední spoj autobusové linky, který má přípoj od vlaku, 1 hodinu.
(2) Při schvalování jízdního řádu může orgán státní správy stanovit podrobnější podmínky pro provozování jednotlivých linek.
§ 21
(1) Vozidla taxislužby musí být opatřena střešní svítilnou schváleného typu9a) se zřetelně viditelným nápisem „TAXI“, která musí být rozsvícena, nabízí-li vozidlo služby mimo stanoviště TAXI. Pro osvětlení nápisu platí předpisy o osvětlení směrových tabulek na vozidlech určených pro hromadnou dopravu osob.10) Střešní svítilnou „TAXI“ smí být vybavena jen vozidla oprávněných provozovatelů taxislužby. V době, kdy vozidlo neslouží provozování taxislužby, musí být označení zakryto.
(2) Vozidla taxislužby musí být vybavena úředně ověřeným řádně registrujícím, zaplombovaným taxametrem, jehož umístění umožňuje cestujícím (přepravci) snadnou kontrolu vykazovaných údajů, a jedním nebo několika hasicími přístroji schváleného typu s mrazuvzdornou celkovou náplní nejméně 2 kg. Na viditelném místě uvnitř vozidla musí být umístěna tabulka cen jízdného, popřípadě přepravného.
(3) V osobní taxislužbě se smí používat jen uzavřených vozidel nejméně čtyřmístných, s nejméně 3 vstupními dveřmi k místům řidiče a cestujících a s vyhrazeným celistvým (nečleněným) prostorem pro zavazadla.
(4) V nákladní taxislužbě lze používat silničních vozidel určených pro nákladní dopravu o užitečné hmotnosti nepřevyšující 4 tuny.
(5) Stanoviště taxislužby musí být označeno nápisem „Taxi“ s uvedením, zda jde o osobní nebo nákladní taxislužbu, a pokud nejde o nepřetržitý provoz, s vyznačením provozní doby.
§ 22
Řidiči taxislužby musí být vybaveni potvrzenkami o zaplacení jízdného (přepravného). Potvrzenka musí obsahovat název a sídlo provozovatele, státní poznávací značku vozidla, datum, výchozí a cílové místo přepravy a zaplacenou částku. Řádně vyplněnou a vlastnoručně podepsanou potvrzenku je řidič povinen vydat na požádání cestujícímu (přepravci); na viditelném místě uvnitř vozidla musí být umístěno upozornění na tuto povinnost.
Oddíl 4
§ 29
(1) Žádost o povolení k provozování silniční dopravy musí být podána písemně a musí obsahovat
a) název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) žadatele,
b) účel a druh dopravy,
c) počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá,
d) přesné vymezení územního obvodu, v němž má být doprava provozována, popřípadě výchozí a cílové místo dopravy,
e) počet a druh vozidel, jimiž má být doprava provozována, údaje o nejvyšší obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu a údaje o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti vozidel určených pro nákladní dopravu,
f) jde-li o pravidelnou silniční dopravu, popis a délku linky (linek), na níž (na nichž) má být doprava provozována, s přehledným situačním plánkem, v němž je zakreslena trať linky (linek) se všemi zastávkami,
g) údaje, popřípadě doklady, které umožní orgánu státní správy posoudit odbornost a způsobilost žadatele a bezpečnost a provozuschopnost dopravních prostředků a dopravních a provozních zařízení,
h) údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování určitého druhu silniční dopravy.
(2) Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o žádosti může požadovat další potřebné údaje a doklady.
§ 30
(1) Rozhodnutí o povolení k provozování silniční dopravy musí obsahovat
a) název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného,
b) přesné označení dopravy, k níž se povolení uděluje, jakož i její místní a věcný rozsah, popřípadě její další přesnější vymezení,
c) počet a druh vozidel, jimiž se povoluje dopravu provozovat, nejvyšší obsaditelnost vozidel určených pro osobní dopravu a nejvyšší celkovou a užitnou hmotnost vozidel určených pro nákladní dopravu,
d) počet přepravních výkonů, k nimž se povolení uděluje, jestliže se povolení uděluje k jednomu nebo omezenému počtu přepravních výkonů,
e) dobu platnosti povolení,
f) popřípadě další podmínky stanovené podle § 32 odst. 1 zákona.
(2) S rozhodnutím o povolení k provozování silniční dopravy se oprávněnému vydá podepsané a razítkem povolujícího orgánu státní správy opatřené osvědčení, v němž se uvede název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného, druh a rozsah povolené dopravy a doba platnosti povolení; toto osvědčení se vydá oprávněnému v takovém počtu vyhotovení, pro jaký počet vozidel bylo povolení uděleno. V každém vyhotovení se vyznačí údaje o vozidle uvedené v odstavci 1 písm. c), vztahující se na vozidlo, pro které se toto vyhotovení vydává. Osvědčení musí mít řidič vozidla u sebe.
§ 31
(1) Pozbylo-li udělené povolení platnosti před uplynutím doby platnosti v něm uvedené, musí být všechna vyhotovení osvědčení o povolení neprodleně vrácena příslušnému orgánu státní správy.
(2) Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o povolení k provozování silniční dopravy může provozovatele veřejné silniční dopravy nebo neveřejné silniční dopravy pro cizí potřeby, která je předmětem hospodářské činnosti provozovatele, na jeho žádost zprostit přechodně nebo trvale povinnosti provozovat silniční dopravu, ke které má platné povolení, nebo provozovat tuto dopravu v povoleném rozsahu, jestliže od něho nelze za daných okolností požadovat další provozování dopravy, popřípadě její provozování v povoleném rozsahu, nebo jestliže to veřejný zájem nevyžaduje.
Oddíl 5
§ 32
(1) Československý provozovatel silniční dopravy smí v mezinárodní silniční dopravě používat jen autobusů, vozidel určených pro nákladní dopravu a vozidel taxislužby, jejichž technický stav byl shledán vyhovujícím při technické prohlídce, od níž neuplynula doba, pokud jde o autobusy a vozidla taxislužby, delší než 6 měsíců, a pokud jde o ostatní vozidla pro nákladní dopravu, delší než 1 rok. Při technické prohlídce se též posuzuje, zda vzhledový stav vozidla je uspokojivý a zda vnitřní vybavení autobusu splňuje požadavky pohodlí cestujících a kultury cestování z hlediska časové náročnosti přepravy.
(2) V mezinárodní nepravidelné autobusové dopravě provozované čs. provozovatelem musí mít řidič během přepravy ve vozidle jízdní doklad, který obsahuje název a sídlo provozovatele dopravy, jména řidičů, jmenný seznam cestujících, údaje o obsaditelnosti autobusu a jeho státní poznávací značku, časové a místní údaje o průběhu cesty a hraniční přechody.
§ 33
(1) Žádost o povolení k provozování silniční mezinárodní dopravy musí být podána písemně a musí obsahovat
a) název a sídlo (jméno a adresu) provozovatele dopravy,
b) účel a druh dopravy,
c) počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá, a rozsah požadované dopravy,
d) výchozí a cílové místo dopravy,
e) počet a druh vozidel, jimiž má být doprava provozována, včetně státní poznávací značky, údaje o nejvyšší obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu a údaje o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti,
f) doklad o technické prohlídce vozidel,
g) údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování určitého druhu silniční dopravy.
(2) V žádosti o povolení k pravidelné autobusové dopravě musí být kromě údajů uvedených v odstavci 1 uveden počet spojů (týdenní, denní), přesné vedení linky včetně zastávek pro výstup a nástup cestujících, jiných zastávek a hraničních přechodů, doby odpočinku a doby řízení vozidla jednotlivými řidiči, jízdní a tarifní podmínky, délka linky v km při jízdě tam a při jízdě zpět a délka jízdy za den.
(3) Zahraniční žadatel o povolení k mezinárodní silniční dopravě je povinen připojit k žádosti doklady o zajištění závazků, jež popřípadě vzniknou z odpovědnosti za provoz motorových vozidel na území Československé socialistické republiky. Žadatel, který má ve svém státě oprávnění, které má povahu oprávnění k veřejné silniční dopravě, připojí k žádosti doklad o svém oprávnění; tento doklad nahrazuje doklady předepsané v § 29 odst. 1 písm. g).
§ 33a
Odborové organizace smějí bez povolení provozovat mezinárodní nepravidelnou autobusovou dopravu:
a) organizovanou pro vlastní členy odborových organizací a jejich rodinné příslušníky za rekreačními, kulturními nebo tělovýchovnými účely,
b) účastníků dětské rekreace organizované odborovými organizacemi pro děti svých členů.
Oddíl 6
§ 34
Ustanovení § 33 platí i pro zahraniční žadatele o povolení k silniční dopravě mezi dvěma místy ležícími na území Československé socialistické republiky.
ČÁST 2
§ 35
(1) Provozovatel vnitrostátního zasílatelství obstarává vnitrostátní dopravu věcí vlastním jménem, v zájmu a na účet příkazce.
(2) Ve vnitrostátním zasílatelství se dále poskytují zasílatelské výkony spojené s dopravou, zejména
a) odborné zpracování nejvýhodnějšího a nejhospodárnějšího způsobu dodání, obstarání dopravce, objednávka dopravních prostředků a zařízení,
b) přepravní balení, přejímka a podej zásilky, určení hmotnosti a počtu kusů zásilky, předepsané označení zásilek včetně záznamů o zvláštních vlastnostech a povaze přepravovaných věcí,
c) uzavření přepravního pojištění,
d) zajištění nakládky a vykládky,
e) zajištění překládky během přepravy,
f) skladování a polohování zásilek,
g) doprovod zásilek,
h) sledování průběhu přepravy, zejména z hlediska dodržení dodacích lhůt,
i) placení všech předpokládaných i mimořádných výdajů a poplatků v souvislosti s přepravou zásilky, inkaso pohledávek, styk s peněžními ústavy,
j) předběžná kalkulace přepravného, přezkoumání správnosti vyúčtování přepravy dopravcem včetně revize přepravních dokladů,
k) včasné a řádné vybavení reklamací z přepravy včetně uplatnění nároků na náhrady za překročení dodacích lhůt,
l) účast při sepisování zápisů o příčinách a rozsahu přepravních škod, spoluúčast při likvidaci škod včetně nároků plynoucích z uzavřeného pojištění.
§ 36
(1) Žádost o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství musí být podána písemně a musí obsahovat
a) název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) žadatele,
b) údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování vnitrostátního nebo mezinárodního zasílatelství na podkladě dřívějšího povolení nebo přímo na základě zákona,
c) údaj o tom, zda žadatel má povolení k provozování silniční dopravy,
d) dobu, na kterou se povolení žádá,
e) údaje, popřípadě doklady, které umožní orgánu státní správy posoudit odbornost a způsobilost žadatele k provozování vnitrostátního zasílatelství.
(2) K žádosti musí být připojen návrh zasílatelských podmínek.
(3) Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o žádosti může požadovat další potřebné údaje a doklady.
§ 37
(1) Rozhodnutí o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství musí obsahovat
a) název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného,
b) věcný, popřípadě místní rozsah uděleného oprávnění,
c) dobu platnosti povolení omezeného časově podle § 43 odst. 3 zákona.
(2) V povolení mohou být uloženy další podmínky, například doba zahájení činnosti, způsob jejího provozování apod.
§ 38
Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství může provozovatele této činnosti na jeho žádost zprostit přechodně nebo trvale povinnosti provozovat vnitrostátní zasílatelství, k němuž má platné povolení, nebo provozovat je v povoleném rozsahu, jestliže od něho nelze za daných okolností požadovat další provozování této činnosti nebo její provozování v povoleném rozsahu nebo jestliže veřejný zájem to nevyžaduje.
ČÁST 3
§ 39
(1) Při výkonu státního odborného dozoru příslušné orgány dozírají,
a) zda provozovatelé silniční dopravy a vnitrostátního zasílatelství mají předepsané oprávnění a zda svoji činnost provozují v mezích tohoto oprávnění, popřípadě za podmínek stanovených v uděleném povolení,
d) zda jsou pracovníci v silniční dopravě zdravotně i odborně způsobilí k výkonu služby,
e) jak je uspořádán provoz silniční dopravy a jak je v tomto provozu zajišťována bezpečnost osob a věcí,
f) zda dopravní prostředky a dopravní zařízení silniční dopravy jsou řádně udržovány, a zda jejich stav a stav prostorů sloužících k provozování silniční dopravy vyhovuje požadavkům bezpečnosti, požární ochrany a hygieny, zejména jsou-li udržovány v náležitém pořádku a čistotě,
g) zda je v pravidelné veřejné osobní silniční dopravě dodržován jízdní řád a zda jsou cestující s ním i s přepravními podmínkami včas a stanoveným způsobem seznamováni,
(2) Orgány vrchního státního odborného dozoru dozírají na výkon státního odborného dozoru vykonávaného jinými orgány.
§ 40
Orgán státního odborného dozoru vydá pracovníkům, které pověří výkonem tohoto dozoru, doklad o pověření. Tento doklad musí obsahovat název vydávajícího orgánu, jméno a funkci pověřeného pracovníka a rozsah jeho oprávnění.
§ 41
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se § 9 vyhlášky ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.
§ 42
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.
Příloha k vyhlášce č. 122/1979 Sb.
| Třída | Číslice | Pojmenování látek a předmětů Identifikační číslo | Množství látky nebo předmětů (kg) |
|---|---|---|---|
| 1 | 4 | Černý prach, zrněný nebo moučkovitý - 0027 | 1000 |
| Černý prach, lisovaný nebo jako pelety - 0028 | 1000 | ||
| Cyklotrimethylentrinitramin (cyklonit, hexogen, RDX), navlhčený, s nejméně 15 % hm. vody - 0072 | 500 | ||
| Hexanitrodifenylamin (dipikrylamin, hexyl) - 0079 | 500 | ||
| Hexolit, suchý nebo s méně než 15 % hm. vody - 0118 | 500 | ||
| Pentaerythrittetranitrát (PETN, pentrit), navlhčený, s nejméně 25 % hm. vody, nebo desensibilizovaný, s nejméně 15 % hm. flegmatizačního prostředku - 0150 | 500 | ||
| Pentolit, suchý nebo s méně než 15 % hm. vody - 0151 | 500 | ||
| Trinitrofenol (kyselina pikrová), suchý nebo s méně než 30 % hm. vody - 0154 | 500 | ||
| Trinitrofenylmethylnitramin (tetryl) - 0208 | 500 | ||
| Trinitrotoluen (TNT), suchý nebo s méně než 30 % hm. vody - 0209 | 500 | ||
| Trinitroanisol - 0213 | 500 | ||
| Trinitroresorcin (kyselina styfnová), suchý nebo s méně než 20 % hm. vody (nebo směsi alkoholu a vody) - 0219 | 500 | ||
| Cyklotetramethylentetranitramin (oktogen, HMX), navlhčený, s nejméně 15 % hm. vody - 0226 | 500 | ||
| Trinitrotoluen (TNT) ve směsi s trinitrobenzenem nebo hexanitrostilbenem - 0388 | 500 | ||
| Trinitrotoluen (TNT) ve směsi s trinitrobenzenem a hexanitrostilbenem - 0389 | 500 | ||
| Hexanitrostilben - 0392 | 500 | ||
| Trinitroresorcin (kyselina styfnová), navlhčený, s nejméně 20 % hm. vody (nebo směsi alkoholu a vody) - 0394 | 500 | ||
| Chloristan amonný - 0402 | 500 | ||
| Pentaerythrittetranitrát (PETN, pentrit), s nejméně 7 % hm. vosku - 0411 | 500 | ||
| Cyklotrimethylentrinitramin (cyklonit, hexogen, RDX), desensibilizovaný - 0483 | 500 | ||
| Cyklotetramethylentetranitramin (oktogen, HMX), desensibilizovaný - 0484 | 500 | ||
| 9 | Železniční třaskavky - 0192 | 200 | |
| 2 | 1at) | Fluor (žíravý) | 100 |
| 3at) | Fosgen (karbonylchlorid) (žíravý) | 500 | |
| Methylbromid | 500 | ||
| Oxid dusičitý NO2 (peroxid dusíku, tetroxid dusíku N2O4) (žíravý) | 500 | ||
| Amoniak (čpavek) | 1000 | ||
| Bromovodík (žíravý) | 1000 | ||
| Chlor (žíravý) | 1000 | ||
| Oxid siřičitý | 1000 | ||
| 3b) | Chlordifluorethan (R 142 b) | 1000 | |
| 1,1 - difluorethan (R 152 a) | 1000 | ||
| Dimethylether | 1000 | ||
| Butan | 6000 | ||
| Isobutan | 6000 | ||
| Buten-1 (butylen) | 6000 | ||
| Isobuten (isobutylen) | 6000 | ||
| Cyklopropan | 6000 | ||
| Propan | 6000 | ||
| Propen (propylen) | 6000 | ||
| 3bt) | Ethylchlorid | 1000 | |
| Ethylamin | 1000 | ||
| Dimethylamin | 1000 | ||
| Methylamin | 1000 | ||
| Methylchlorid | 1000 | ||
| Methylmerkaptan | 1000 | ||
| Sirovodík | 1000 | ||
| Trimethylamin | 1000 | ||
| 3c) | Butadien-1,3 | 1000 | |
| Vinylchlorid | 1000 | ||
| 3ct) | Ethylenoxid | 500 | |
| Chlortrifluorethylen (R 1113) | 1000 | ||
| Vinylbromid | 1000 | ||
| Vinylmethylether | 1000 | ||
| 4b) | Směsi uhlovodíků vyjmenovaných pod číslicí 3b) a ethanu a ethylenu čísl. 5b) (obchodní názvy: butan, propan) | 6000 | |
| 4c) | Směsi 1,3-butadienu a uhlovodíků číslice 3b) | 1000 | |
| 4ct) | Etylenoxid s dusíkem až do nejvyššího celkového tlaku 1 MPa při 50 °C | 500 | |
| 5at) | Chlorovodík (žíravý) | 1000 | |
| 5b) | Ethan | 1000 | |
| Ethylen | 1000 | ||
| 5c) | 1,1-difluorethylen | 1000 | |
| Vinylfluorid | 1000 | ||
| 6c) | Oxid uhličitý obsahující nejvýše 35 % hm. ethylenoxidu | 1000 | |
| 6ct) | Ethylenoxid obsahující více než 10 %, nejvýše však 50 % hm. oxidu uhličitého | 1000 | |
| 7b) | Ethan, ethylen, methan, vodík, všechny hlubokozchlazené, zkapalněné | 100 | |
| 8b) | Směsi ethanu a methanu, zemní plyn, všechny hlubokozchlazené, zkapalněné | 100 | |
| 9at) | Amoniak (čpavek), rozpuštěný ve vodě, s více než 35, nejvýše však 50 % hm. amoniaku | 1000 | |
| 3 | 11a) | Akrylonitril (vinylkyanid) | 1000 |
| 11b) | Acetonitril (methylkyanid) | 1000 | |
| Isobutyronitril | 1000 | ||
| 13 | Ethylisokyanát | 1000 | |
| Methylisokyanát | 1000 | ||
| 16a) | Allylchlorid | 1000 | |
| 17a) | Akrolein | 1000 | |
| 18a) | Sirouhlík | 1000 | |
| 5.1 | 1 | Stabilizované vodné roztoky peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku | 1000 |
| Stabilizovaný peroxid vodíku | 1000 | ||
| 3 | Kyselina chloristá ve vodných roztocích s více než 50 %, nejvýše však 72,5 % čisté kyseliny (HClO4) | 1000 | |
| 5.2 | 47a) | Di-isopropylperoxydikarbonát, technicky čistý | 10 |
| 49a) | Terc-butylperpivalát, technicky čistý | 10 | |
| 6.1 | 1 | Kyanovodík s nejvýše 3 % vody | 100 |
| 2 | Vodné roztoky kyanovodíku s nejvýše 20 % čistého kyanovodíku | 1000 | |
| 11a) | Acetonkyanhydrin | 1000 | |
| 13a) | Allylalkohol | 1000 | |
| Dimethylsulfát | 500 | ||
| Kyselina dimethyldithiofosforečná | 1000 | ||
| 16b) | Epichlorhydrin | 1000 | |
| Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol) | 1000 | ||
| 31a) | Alkyly olova | 1000 | |
| 41a) | Roztoky anorganických kyanidů | 1000 | |
| 71a) | Organické sloučeniny fosforu | 1000 | |
| 8 | 1a) | Anhydrid kyseliny sírové (oxid sírový) | 1000 |
| Oleum (dýmavá kyselina sírová) | 5000 | ||
| 1b) | Kyselina sírová | 6000 | |
| 2a) | Kyselina dusičná s více než 55 % čisté kyseliny (HNO3) | 1000 | |
| 6 | Fluorovodík | 1000 | |
| 7a) | Kyselina fluorovodíková s více než 60 %, nejvýše však 85 % fluorovodíku | 1000 | |
| 7b) | Kyselina fluorovodíková s nejvýše 60 % fluorovodíku | 1000 | |
| 8b) | Vodné roztoky kyseliny fluoroborité s nejvýše 78 % čisté kyseliny | 1000 | |
| 10a) | Kyselina fluorsulfonová | 5000 | |
| 21a) | Kyselina chlorsulfonová | 5000 | |
| 24 | Brom | 1000 | |
| 44a) | Bezvodý hydrazin | 1000 | |
| Vodné roztoky hydrazinu s více než 64 % hydrazinu | 1000 | ||
| 44b) | Vodné roztoky hydrazinu s nejvýše 64 % hydrazinu | 1000 |