1. § 1 až 3 včetně nadpisů zní:
㤠1
Rozsah platnosti
(1) Touto vyhláškou se upravuje postup při uvolňování, přechod a umisťování pracovníků v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy, hmotné zabezpečení těchto pracovníků při přechodu do nového zaměstnání a před jeho nástupem a jejich nároky v oblasti nemocenského pojištění.
(2) Vyhláška se vztahuje na
a) pracovníky uvolňované z pracovního poměru z organizačních důvodů [§ 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce – úplné znění č. 55/1975 Sb.] a na pracovnice uvolněné z pracovního poměru v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy (§ 150 zákoníku práce), ať k uvolnění z těchto důvodů dojde výpovědí danou socialistickou organizací nebo dohodou, jakož i na pracovníky, kteří nejsou z pracovního poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,
b) členy výrobních družstev uvolňované z členského poměru na základě výpovědi dané výrobním družstvem nebo dohodou podle stanov družstva z důvodů odpovídajících důvodům rozvázání pracovního poměru uvedeným pod písmenem a), jakož i na členy, kteří nejsou z členského poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,
(dále jen „pracovníci“).
(3) Vyhláška se nevztahuje na pracovníky, s nimiž byl pracovní poměr rozvázán z jiných důvodů; nevztahuje se též na pracovníky, u nichž dochází bez rozvázání pracovního poměru k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů na jinou organizaci podle § 249 a 250 zákoníku práce, pokud nejde o pracovníky, u nichž současně z organizačních důvodů dochází k podstatné změně pracovní činnosti, popřípadě o přechod pracovníků podle části čtvrté.
Postup při uvolňování pracovníků
(1) Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle zákoníku práce.
(2) Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jiná povolání. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, vedle případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U pracovníků, kteří mají být uvolněni, využije organizace především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích (§ 46 odst. 2 zákoníku práce) nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.
(3) Není-li možno umístit pracovníka, který má být uvolněn, v rámci organizace, je tato organizace povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníku účinně pomáhat při získávání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu nové zaměstnání zajistit (§ 47 zákoníku práce) a postupovat při jeho uvolňování a dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno použít opatření k hmotnému zabezpečení pracovníka podle části třetí (§ 4 až 7). Uvolňující organizace je povinna účinně pomáhat i při získávání nového vhodného zaměstnání těm pracovníkům, jejichž pracovní poměr byl zrušen v nové organizaci ve zkušební době. Při umisťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory k jejich odůvodněným zájmům a potřebám.
(4) Organizace je povinna včas, zpravidla alespoň 4 týdny předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit je s politicko-ekonomickými důvody uvolnění, jakož i s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při získání nového zaměstnání. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru se uvede důvod rozvázání pracovního poměru.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na případy, kdy je pracovník uvolňován na vlastní žádost, a na přechod pracovníků z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn a jiných racionalizačních opatření (část čtvrtá).
Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a při podstatné změně pracovní činnosti
(1) V této části je upraveno hmotné zabezpečení pracovníků při jejich přechodu do nové organizace, popřípadě při podstatné změně jejich pracovní činnosti u dosavadní organizace, z důvodů uvedených v § 1 odst. 2, jestliže nejde o přechod podle ustanovení části čtvrté (§ 8 až 16).
(2) Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti (§ 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti, a to od nástupu nového zaměstnání po dobu 3 měsíců; pokud u pracovníka dochází k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu nového zaměstnání.
(3) Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se pro tyto účely považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o přípravu na závěrečnou učňovskou zkoušku – popřípadě o zaškolení nebo přeškolení – na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem a po souhlasu příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.
(4) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci. Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.
(5) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho přijala do zaměstnání, z ostatních osobních nákladů.¹) Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší.
(6) Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit bez zbytečného průtahu a na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci.
(7) Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle mzdových předpisů platných v nové organizaci vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva), považuje se tato podmínka při přechodu pracovníka podle této vyhlášky bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva) za splněnou. Záznam o tom se založí do osobního spisu pracovníka a uvede v potvrzení o zaměstnání. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o zjišťování průměrného výdělku.
(8) Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů.²)
(9) Dochází-li u pracovníka, který není organizací uvolňován z pracovního poměru, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce (§ 1 odst. 2) k podstatné změně pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (odstavec 3), přísluší mu mzdové vyrovnání ve výši a po dobu stanovenou v odstavci 2 a v odstavci 4. Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi organizace z ostatních osobních nákladů.¹) O povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka a o jeho odměňování v této době platí obdobně ustanovení odstavce 6.“.