STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY

§ 9

Účel o druhy zkoušek

§ 10

Všeobecná jazyková zkouška

Všeobecnou jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má dobré praktické a jí odpovídající teoretické znalosti cizího jazyka, zda má přehled o hlavních jevech politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti i v Československé socialistické republice a zda dovede jazyka aktivně používat v ústním i písemném projevu.

§ 11

Speciální jazyková zkouška

§ 12

Zkušební období

Zkoušky se konají zpravidla dvakrát v roce; v jarním období zpravidla v květnu, v podzimním období zpravidla v listopadu. Datum zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

§ 13

Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise

§ 14

Přihlášky ke zkouškám a náhrady

§ 15

Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách

(1) Státní jazykové zkoušky (dále jen „zkoušky“) mohou konat pracující, žáci středních škol, studenti vysokých škol i osoby, které nejsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, až po dovršení 18 let. Ředitel jazykové školy může výjimečně povolit vykonání zkoušky i uchazeči mladšímu, jestliže prokáže, že získal znalosti požadované v § 10 intenzívním studiem jazyka nebo při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

(2) Zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.

(3) Osvědčení o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je průkazem o dosažení jazykových znalostí a dovedností určitého stupně pro pracovní činnosti, při kterých se vyžaduje znalost cizího jazyka.

(4) Zkoušky jsou, všeobecné nebo speciální; organizačně je zajišťují jazykové školy.

(5) O zkoušce se vede protokol. Administrativní práce spojené s organizací zkoušek zabezpečují jazykové školy.

(1) Speciální jazykovou zkoušku je možno vykonat pro tyto obory:
pro obor překladatelský,
pro obor tlumočnický.

(2) Speciální jazykové zkoušce se mohou podrobit kandidáti, kteří s úspěchem vykonali všeobecnou jazykovou zkoušku.

(3) Speciální jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má důkladné praktické i teoretické znalosti cizího jazyka a zda je dovede aktivně používat v ústním i písemném projevu v oborech, k nimž je zkouška zaměřena. Kandidát má také prokázat, že dobře ovládá specifické rysy odborného stylu, a to jak po stránce lexikální, tak i mluvnické.

(1) Státní jazykové zkoušky na jazykové škole řídí komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský národní výbor, který odborně vede jazykovou školu, na které byla komise pro státní jazykové zkoušky zřízena, členy této komise jmenuje rovněž krajský národní výbor na návrh ředitele jazykové školy. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky může být současně předsedou zkušební komise (odstavec 2).

(2) Zkouška každého kandidáta se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise, určený předsedou komise pro státní jazykové zkoušky, a dva členové. Předseda a členové zkušební komise se určují z členů komise pro státní jazykové zkoušky.

(3) Členové komise pro státní jazykové zkoušky jsou odměňováni podle zvláštních předpisů, pokud tuto činnost vykonávají mimo pracovní poměr.5)

(1) Ke zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke zkouškám v podzimním období do konce září, u ředitelství jazykové školy na tiskopise, který obdrží na ředitelství jazykové školy.

(2) Cizí státní příslušníci mohou konat státní jazykové zkoušky jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru, který jazykovou školu odborně vede.

(3) Posluchač, který se ke zkoušce přihlásí, je povinen zaplatit náhradu, a to ve výši 100,— Kčs za všeobecnou jazykovou zkoušku (§ 10) a 120,— Kčs za speciální jazykovou zkoušku (§ 11). Náhrada se platí před podáním přihlášky ke zkoušce. Ke zkoušce se kandidát dostaví v termínu, který určí jazyková škola. Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce včas, náhrada se mu nevrací. Škola však může z vážných důvodů (zdravotních, rodinných, pracovních apod.) určit tomuto kandidátovi pro vykonání zkoušky náhradní termín. Za zkoušku v náhradním termínu kandidát náhradu znovu neplatí.

(4) Náhrada je příjmem krajského národního výboru, který školu odborně vede.

(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Témata písemných částí zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

(2) Výsledek písemné i ústní části zkoušek (a jejich dílčích složek) se hodnotí známkami: 1 — výborně, 2 — velmi dobře, 3 — dobře, 4 — nevyhověl(a).

(3) Kandidát, který při písemné části zkoušky nevyhověl, nemůže být připuštěn k ústní části zkoušky.

(4) Celkový výsledek zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné a ústní části zkoušky, se hodnotí stupněm:
prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.

c) neprospěl, jestliže při ústní části zkoušky byl hodnocen známkou 4 — nevyhověl.

(5) Kandidát

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části zkoušky byl hodnocen známkou 1 — výborně,

b) prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“ a při ústní části zkoušky byl hodnocen alespoň známkou 3 — dobře,

(6) O vykonané zkoušce vydá komise pro státní jazykové zkoušky zkoušeným osvědčení na předepsaném tiskopise. Osvědčení se opatří kulatým razítkem jazykové školy a podepíše ho předseda komise pro státní jazykové zkoušky a jeden člen zkušební komise.

(7) Kandidátovi, který u zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách její opakování. K opakování zkoušky podá kandidát přihlášku (§ 14 odst. 1) a zaplatí příslušnou náhradu (§ 14 odst. 3).

(8) Státní jazyková zkouška neposkytuje kvalifikaci pro vyučování jazykům na školách a školských výchovných zařízeních.

(9) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.